obr_respondenti obr_tazatele obr_opertator

Volební model MEDIAN – červen 2019: preference ANO i ČSSD klesají, opozice bez výrazné změny

Zisk hnutí ANO v modelu MEDIAN činí v červnu 29 %, kolem této hodnoty v poslední době osciluje, přesto lze pozorovat mírný pokles a tento zisk je nejnižší od října 2018, kdy se pohyboval na hladině 28,5 %. Pokles v preferencích hnutí ANO může souviset se zveřejněním předběžných závěrů EU ohledně čerpání dotací a střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. ČSSD nadále mírně oslabuje, v případných volbách by se její podpora pohybovala mezi 7 % a 8 %, oproti tomu KSČM zaznamenala nárůst na hodnoty, ve kterých se pohybovala před dubnem tohoto roku, a v červnu by mohla pomýšlet rovněž na 7,5 %. ODS zaznamenala téměř stejnou úroveň podpory jako v posledních čtyřech měsících (14,5 %) a v modelu MEDIAN zůstává nejsilnější opoziční stranou. Piráti by dosáhli na 13 % a zastavují tak pokles preferencí, který zaznamenali v minulých měsících. SPD Tomia Okamury získala 9 %, což je o jeden procentní bod méně než v květnu a pohybuje se tak mírně pod úrovní výsledku z minulých sněmovních voleb. Strany KDU-ČSL, Starostové a TOP 09 oscilují okolo 5 %. Pokud by se volby konaly v červnu, na nejvíce hlasů by mohla pomýšlet KDU-ČSL. S ohledem na potenciální výši zisků a na statistickou odchylku však mají všechny tři subjekty podobnou šanci na vstup do sněmovny. Nové politické hnutí Václava Klause ml. Trikolóra dosahuje 0,5 až 1 % preferencí ze spontánní znalosti. Vzhledem k registraci hnutí do oficiálního rejstříku MVČR až v závěru června nebylo v tomto výzkumu zařazeno do dovozených otázek na zvažované strany.

Nejvyšší volební potenciál má dlouhodobě hnutí ANO. V případě zisku všech voličů, kteří jeho volbu vážně zvažují a nevylučují účast, by útočilo na zisk okolo 32 %. Zisk přesvědčených voličů by mu pak stačil na 21,5 %. Volební potenciál Pirátů se pohybuje na hranici 20,5 %, což je o dva procentní body více než u ODS. Nicméně ODS má o něco větší jádro přesvědčených voličů než Piráti, jejichž voliči si často nejsou jisti účastí ani volenou stranou. To se promítá i do volebního modelu, který tyto faktory zohledňuje. U levicových stran má ČSSD sice menší jádro voličů, ale větší volební potenciál než KSČM. Starostové jsou často stranou druhé volby – to se projevuje relativně vysokým potenciálem, díky němuž by strana mohla opět bojovat o vstup do Sněmovny.

Výzkum vám přinášíme přehledně v souhrnné zprávě.