Představy o budoucnosti Evropské unie rozdělují společnost do 4 skupin
Vládou navržený schodek státního rozpočtu považuje za nepřijatelný 62 % lidí.
Lidí, kteří deficit rozpočtu neumí posoudit nebo uvedli možnost „nevím“, je 16 %.
Navrhovaný deficit považuje v nějaké míře za přijatelný 53 % voličů hnutí ANO. U jeho koaličních partnerů je to 26 % voličů Motoristů a 27 % voličů SPD.
Zmíněný deficit nepovažuje za přijatelný 95 % voličů koalice SPOLU, 95 % voličů hnutí STAN a 94 % voličů Pirátů.
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (34 %). Následuje hnutí STAN (15 %), ODS (12 %),Piráti (8 %) a SPD (7,5 %).
Hnutí STAN ve srovnání s předchozí vlnou šetření posílilo o 2 ,5 %.
Ze stran, které tvořily koalici SPOLU, by se do sněmovny v červenci dostala pouze ODS (12 %), KDU-ČSL by získala 3,5 % a TOP 09 3 % hlasů.
Motoristé by se v červenci se ziskem 4,5 % do poslanecké sněmovny nedostali.
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (34 %). Následuje ODS (13 %), hnutí STAN (12,5 %),Piráti (7 %), SPD (6,5 %) a Motoristé (5 %).
Preference ODS (13 %) a hnutí STAN (12,5 %) jsou téměř vyrovnané.
Ze stran, které tvořily koalici SPOLU, by se do sněmovny v červnu dostala pouze ODS (13 %), KDU-ČSL by získala 3,5 % a TOP 09 3 % hlasů.
Motoristé by se v červnu se ziskem 5 % do poslanecké sněmovny dostali.
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (35,5 %). Následuje hnutí STAN (14,5 %), ODS (12 %), Piráti (8,5 %) a SPD (6,5 %).
Ze stran, které tvořily koalici SPOLU, by se do sněmovny v květnu dostala pouze ODS (12 %), TOP 09 by získala 3 % a KDU-ČSL 2,5 % hlasů.
Naše Česko (4,5 %) je aktuálně těsně pod hranicí nutnou pro vstup do sněmovny.
Motoristé by se v květnu se ziskem 3,5 % do poslanecké sněmovny nedostali.
Nejčastěji lidé charakterizují vlast jako zemi, kde se narodili a vyrůstali (73 %). Pro 40 % lidí je vlast spojená s kulturní historií, tradicemi a sdíleným jazykem.
Převažuje vnímání vlasti skrze vlastní prožívání (např. jazyk, hodnoty, kultura, okolní krajina atd.) nad spojením vlasti s konkrétními institucemi (např. stát, občanství).
Lidé sami sebe považují za vlastence. Vyjádřilo se tak 91 % dotázaných. Tento postoj je sdílený napříč populací.
Spor týkající se jmenování Filipa Turka vedl v poslední době k mírnému nárůstu důvěry v prezidenta. Zvýšení uvedlo 34 % respondentů, zatímco pokles deklarovalo 30 % lidí.
Naopak spor vedl ke stagnaci či mírnému snížení důvěry ve vládu.
Důvěra v prezidenta se nejčastěji zvýšila mezi voliči současných opozičních stran (SPOLU, STAN a Pirátů). Oproti tomu zvýšení důvěry ve vládu častěji deklarovali voliči vládních stran (ANO, SPD a Motoristů) než voliči stran opozičních.
Česká společnost je v hodnocení akcí Milionu chvilek pro demokracii rozdělená. Téměř třetina respondentů (30 %) je považuje za demokratický projev a podobný podíl (29 %) v nich vidí projev zájmu veřejnosti o politiku. Pro 28 % pak představují vyjádření nespokojenosti se současnou vládou. Podle nezanedbatelné části respondentů hnutí zastupuje jen jednu část politického spektra (27 %) a je polarizující (18 %).
Hodnocení akcí spolku Milionu chvilek pro demokracii se výrazně liší podle stranické preference voličů.
Jednobarevná vláda ANO s podporou Motoristů a SPD není pro voliče SPOLU (84 %) i STANU (79 %) akceptovatelná. Voliči SPOLU v 78 % a STANu v 79 % případů spojují vznik takové vlády se zastavením české pomoci Ukrajině.
Voliči obou těchto uskupení vnímají účast SPD i Motoristů na vládě jako ohrožení západního směřování ČR.
Voliči SPOLU (79 %) a STANu (71 %) berou jako pravděpodobné,
Ochota zúčastnit se voleb vzrostla, nyní byla naměřena na úrovni 62,5 %.
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (30,5 %). Následuje koalice SPOLU (21,0 %), SPD s podporou dalších stran (13 %), STAN (10 %), Piráti s podporou Zelených (10 %) a Stačilo! s podporou SOCDEM (7 %).
Preference hnutí ANO zůstaly beze změny, preference SPOLU naopak narostly o 1,5 procentního bodu, SPD a STAN ve srovnání s předchozím měřením získali o 1 procentní bod méně.
Ochota zúčastnit se voleb klesla, nyní byla naměřena na úrovni 57,5 %.
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (30,5 %). Následuje koalice SPOLU (19,5 %), SPD s podporou dalších stran (14 %), STAN (11 %), Stačilo! s podporou SOCDEM (9 %), Piráti s podporou Zelených (6,5 %) a Motoristé (5 %).
Preference hnutí ANO klesly o 2,5 procentního bodu, preference SPOLU, SPD a STAN zůstávají beze změny.
Shrnutí výsledků – důvody
volby:
Ochota zúčastnit se voleb vzrostla, nyní byla naměřena na úrovni 59 %.
Nejvyšší voličské preference má ANO (32 %). Následuje koalice SPOLU (19 %), SPD s podporou dalších stran (14 %), STAN (9 %), Piráti (8 %), Stačilo! (5,5 %) a Motoristé (5,5 %).
Preference koalice SPOLU klesly o 2 procentní body, preference STAN o 1,5 procentního bodu. Naopak Piráti zaznamenali nárůst z 5,5 % na 8 % a výrazně vzrostl i jejich volební potenciál z květnových 9,5 % na aktuálních 16,5 %.
Ochota zúčastnit se voleb opět klesla, nyní byla naměřena na úrovni 53 %.
Nejvyšší voličské preference má ANO (32 %). Následuje koalice SPOLU (21 %), SPD s podporou dalších stran (13,5 %), STAN (10,5 %), Stačilo! (6,5 %) a Piráti (5,5 %).
Motoristé by se v květnu se ziskem 3 % nedostali do Poslanecké sněmovny.
Volební potenciál ANO stagnuje na 38 %. Naopak voličský potenciál koalice SPOLU vzrostl (31,0 %).
Ochota zúčastnit se voleb opět klesla, nyní byla naměřena na úrovni 54 %.
Nejvyšší voličské preference má ANO (33 %). Následuje koalice SPOLU (20,5 %), SPD s podporou dalších stran (11 %), STAN (10 %), Motoristé (7 %), Piráti (5,5 %) a Stačilo! (5 %).
Starostové (10 %) i Piráti (5,5 %) oslabili.
Volební potenciál ANO opět mírně klesl na 38 %. Druhý nejvyšší voličský potenciál má koalice SPOLU (27,5 %).
Ochota zúčastnit se voleb opět klesla, nyní byla naměřena na úrovni 57 %.
Průzkum již v březnu 2025 identifikoval pokles preferencí hnutí ANO.
Nejvyšší voličské preference má ANO (32,5 %). Následuje koalice SPOLU (18,5 %), STAN (13 %), Piráti (8 %), SPD (7,5 %), Motoristé (6 %) a STAČILO! (5,5 %).
ANO, Motoristé i STAČILO! oslabili. Naopak SPD i Piráti posílili.
Volební potenciál ANO také mírně klesl na 39 %.
Dle volebního modelu za měsíc únor by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se voleb mírně klesla na 60,5 %.
Piráti (6 %) by se v únoru 2025 opět těsně dostali do Poslanecké sněmovny.
Nejvyšší voličské preference má ANO (33,5 %). Následuje koalice SPOLU (18,5 %), STAN (10 %), Motoristé (8 %), SPD (7 %), STAČILO! (6,5 %) a Piráti (6 %).
V roce 2025 MEDIAN pokračuje v pravidelném výzkumu odhadu sněmovních volebních preferencí. Vzhledem k aktuálnosti tématu byla do průzkumu zařazena problematika, zda je lepší aby, se pravicové / středopravicové strany sdružily do koalice či se v parlamentních volbách ucházely o přízeň voličů samostatně.
V tomto průzkumu se MEDIAN snažil identifikovat podíly voličů, kteří preferují volební koalici SPOLU nebo volbu jednotlivých stran, ze kterých se koalice SPOLU skládá.
Dle volebního modelu za měsíc leden by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Mimo všeobecné diskuse o tom,
jaké mohou být výsledky podzimních parlamentních voleb, existuje i otázka, zda
by mohl
nový politický subjekt přitáhnout pozornost voličů.
Median otestoval tuto vůli otázkou
následujícího znění: „Mluví se o vzniku nové politické
strany zaměřené na odpovědné hospodaření státu, prosazení potřebných reforem a
větší otevřenost k občanské společnosti. Zvažoval(a) byste dát takové
straně svůj hlas v podzimních parlamentních volbách? “
Aktuální test ochoty volit novou
stranu ukazuje nečekaně silný zájem voličů takovou stranu podpořit.
Dle volebního modelu za měsíc prosinec by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se voleb mírně poklesla na 61 %.
Hnutí STAN předstihlo ODS o 1,5 %.
Nejvyšší voličské preference má ANO (33,5 %). Následují STAN (13 %), ODS (11,5 %), Motoristé (7 %), Piráti (6 %) a KSČM (5 %).
Volební potenciál ANO zůstal na 40 %,
Dle volebního modelu za měsíc listopad by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se voleb opět vzrostla na 62 %.
Nejvyšší voličské preference má ANO (33,5 %). Následují ODS (11,5 %), STAN (10 %), Piráti (6,5 %), SPD (6,5 %), KSČM (6,5 %) a Motoristé (6,5%).
Volební potenciál ANO klesl na 40 %, jeho voličské jádro také pokleslo (26,5 %).
Dle volebního modelu za měsíc říjen by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se voleb po zářijovém poklesu vzrostla na 59,5 %. Což může být v souvislosti s vyhraňující se polarizací a aktivizací postojů naší společnosti.
Nejvyšší voličské preference má ANO (33,5 %). Následují ODS (12 %), STAN (11 %), Piráti (6,5 %), Motoristé (6%), KSČM (5 %) a SPD (5 %).
Dle volebního modelu za měsíc září by se do Poslanecké sněmovny dostalo pět politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se voleb opět klesla (54,5 %).
Nejvyšší voličské preference má ANO (33 %). Následují ODS (11,5 %), STAN (11 %), Piráti (8,5 %) a SPD (7 %).
ANO a Starostům preference rostou. Starostové jsou třetí. Piráti i SPD v září ztratili.
Do Poslanecké sněmovny by se v září nedostala TOP 09,
Dle volebního modelu za měsíc srpen by se do Poslanecké sněmovny dostalo pět politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se voleb opět klesla (59,5 %).
Nejvyšší voličské preference má ANO (32,5 %). Následují ODS (13 %), SPD (11 %), Piráti (9,5 %) a STAN (9,5 %).
Preference ANO i ODS klesly. Naopak SPD posílila a skončila třetí. Polepšili si Piráti i Starostové.
Do Poslanecké sněmovny by se v srpnu nedostala Přísaha ani TOP 09.
Dle volebního modelu za měsíc červenec by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se voleb klesla (61 %).
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (33 %). Následují ODS (14 %), STAN (9 %), Piráti (8 %), SPD (8 %) a Přísaha (5 %).
Z vládních stran ve srovnání s červnem posílila ODS, která je pořád nejsilnější vládní stranou.
Volební potenciál ANO vzrostl (39 %),
Dle volebního modelu za měsíc červen by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se voleb vzrostla (67 %).
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (30,5 %). Následují ODS (12 %), Piráti (10,5 %), STAN (9 %), SPD (8,5 %), Přísaha (5 %) a TOP 09 (5 %).
Do Poslanecké sněmovny by se v červnu dostala i Přísaha, které se dostala před TOP 09.
Dle volebního modelu za měsíc květen by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se voleb mírně klesla (60 %).
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (33 %). Následují ODS (14,5 %), Piráti (10 %), STAN (8,5 %), SPD (7,5 %) a TOP 09 (5,5 %).
Volební potenciál ANO opět nepatrně klesl (39,5 %), podobně i jádro (22 %).
Ve čtvrtek 16. května 2024 byli vyhlášeni vítězové soutěže Marketér roku 2023. Ocenění za marketingový počin roku získal také Vladimír Kožíšek z naší výzkumné agentury MEDIAN jako hlavní autor originálního výpočtu ukazatele GRP pro tiskové tituly, který byl zaveden v říjnu minulého roku.
Výpočet tiskového GRP, jehož hlavním autorem je Vladimír Kožíšek, představoval v loňském roce zásadní inovaci ve výzkumu MEDIA PROJEKT. Na rozdíl od ukazatele čtenosti, který je pouze kvantitativní,
Dle volebního modelu za měsíc duben by se do Poslanecké sněmovny dostalo pět politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se voleb opět mírně vzrostla (64,5 %).
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (32,5 %). Následují ODS (13 %), SPD (10 %), Piráti (10 %) a STAN (8 %).
Volební potenciál ANO nepatrně klesl (40,5 %), jádro stagnuje (24,5 %). Vysoký volební potenciál mají dále ODS (22 %),
Dle
volebního modelu za měsíc březen by se do Poslanecké sněmovny dostalo
pět politických stran a hnutí.
Ochota
zúčastnit se voleb
mírně
vzrostla (62,5 %).
Nejvyšší
voličské preference má
hnutí ANO (32 %). Následují ODS (14 %), Piráti
(10,5 %), SPD (7 %) a STAN (6 %).
V
březnových údajích je patrná únava voličů ze sněmovních stran, která se projevuje relativně vyšší
podporou stran mimo Poslaneckou sněmovnu.
Nárůst
podpory zaznamenaly KSČM,
Dle volebního modelu za měsíc únor by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se voleb opět klesla (60 %).
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (31 %). Následují ODS (12,5 %), Piráti (11 %), SPD (9,5 %), STAN (9 %) a TOP 09 (5,5 %).
Volební potenciál hnutí ANO vzrostl (40,5 %), jádro naopak kleslo (24,5 %). Vysoký volební potenciál mají dále ODS (22,5 %),
Dle volebního modelu za měsíc leden by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se voleb od prosince klesla o 4 procentní body (64,5 %).
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (31,5 %). Následují Piráti (13 %), ODS (12 %), SPD (10,5 %), STAN (7 %) a TOP 09 (5,5 %).
Volební potenciál hnutí ANO nepatrně klesl (37 %),
Dle volebního modelu za měsíc prosinec by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se sněmovních voleb je podobná, jako v listopadu (68,5 %).
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (35 %). Následují ODS (13 %), Piráti (10,5 %), SPD (9 %), STAN (6,5 %) a TOP 09 (6 %).
Hnutí ANO v prosinci získávalo voliče zejména mezi těmi, kteří se minulých voleb do Sněmovny nezúčastnili.
Dle volebního modelu za měsíc listopad by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se sněmovních voleb oproti říjnu nepatrně vzrostla, souhrnně (určitě + spíše ano) by se voleb zúčastnilo 69 % dotázaných. Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (34,5 %). Následuje ODS (15,5 %). Piráti (11 %) se vrátili na třetí místo, SPD klesla na 8,5 % voličské podpory.
Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (40 %),
V oblasti měření
tiskových médií MEDIAN připravil řadu inovací, z nichž nejnovější
konstrukce tzv. tiskového GRPu byla auditována a schválena zakladatelem
MEDIA PROJEKTu Unii vydavatelů a ASMEA.
Tiskový GRP lépe popisuje skutečnost, že čtenář titulu nenahlíží do svého výtisku pouze jednou, ale bere jej do ruky opakovaně. Více se dozvíte v článku, který vyšel v časopisu Marketing & komunikace.
Dle volebního modelu za měsíc říjen by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se sněmovních voleb se oproti září nezměnila, souhrnně (určitě + spíše ano) by se voleb zúčastnilo 66 % dotázaných.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (35 %). Následuje ODS (13,5 %). SPD v říjnu (10,5 %) posílila a dostala se na 3. místo před Piráty (9 %).
V průběhu letošního září jsme provedli dotazování reprezentativního vzorku Čechů a Češek ve věku 15 až 30 let na téma soužití s menšinami, postojů k lidským právům a hodnocení modelových situací.
Stejné dotazování proběhlo též v roce 2021 a v kratší podobě již v roce 2014. Výsledky aktuální vlny potvrzují řadu výsledků z roku 2021. Míra tolerance vůči menšinám mezi mladými mírně narostla, v porovnání s rokem 2014 narostla výrazně.
K výročí Dne boje za svobodu a demokracii 17. listopadu představujeme výsledky průzkumu veřejného mínění, který uskutečnila společnost Median. Průzkum odhaluje hluboké rozdělení naší společnosti, nedůvěru mezi lidmi i k politikům, ale zároveň ukazuje cestu prostřednictvím celospolečenské diskuse i zájmu lidí podílet se na konkrétních činnostech ke zlepšení situace.
Celou tiskovou zprávu naleznete zde.
Radioprojekt je kontinuálním výzkumem zaměřeným na poslechovost českých radiových stanic. Výsledky 2. a 3. kvartálu roku 2023 si můžete prohlédnout zde.
V období 01. 4. 2023 – 30. 9. 2023 bylo dotazováno celkem 15 148 náhodně vybraných respondentů z celé České republiky. Stručnou verzi datových výstupů naleznete zde.
Dle volebního modelu za měsíc září by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se sněmovních voleb výrazně klesla. 55,5 % dotázaných by k volbám přišlo určitě, 10,5 % volební účast zvažuje. Souhrnně klesla ochota zúčastnit se voleb o 5 procentních bodů, což pomáhá stranám se stabilním voličským jádrem.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (34 %). Následují ODS (13 %),
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 12.-14. září průzkum ohledně klimatických změn.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 18. 9. 2023 v 5:00.
Češi mají strach z klimatických změn, ničení životního prostředí, přelidnění nebo nedostatku potravin. Průzkum pro Český rozhlas se v polovině září ptal Čechů na jejich pocity ze stavu planety. Odpovídali na například na to, zda by byli ochotní přestat jíst maso nebo vyměnit cestu autem za hromadnou dopravu.
Dle červencového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se sněmovních voleb mírně klesla. 56,5 % dotázaných by k volbám přišlo určitě, 14,5 % volební účast zvažuje.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (33 %), následují ODS (15 %), Piráti (12 %) a SPD (8 %).
Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (39 %), voličské jádro ANO je na úrovni 25 %.
Dle červnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (35,5 %), následují ODS (14 %), Piráti (11 %) a SPD (10,5 %).
Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (40 %), voličské jádro ANO je na úrovni 26,5 %. Vysoký volební potenciál mají dále ODS (21 %), Piráti (19,5 %), STAN (16 %) a SPD (15 %).
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 8.7.2023 v 5:00.
Skoro polovina Čechů se domnívá, že ukrajinská protiofenziva nepřispěje k rychlejšímu ukončení ruské agrese. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Radiožurnál. Ukrajinská ofenziva proti ruským okupantům začala zhruba před měsícem. Vojákům se za tu dobu podařilo osvobodit skoro 160 kilometrů čtverečních,
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 7.7.2023 v 5:00.
Potřebuje Česko ministerstvo sportu? Většina lidí si myslí, že ne. Pro vznik takového resortu by byla jen necelá třetina Čechů, vyplývá z exkluzivního průzkumu agentury Median pro Radiožurnál. S nápadem zřídit vlastní ministerstvo přišel předseda České unie sportu Miroslav Jansta.
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 10.7.2023 v 6:00.
Bojíte se, že bude mít vysoký schodek státního rozpočtu vliv na vaši finanční situaci? Pokud ano, tak nejste sami, strach z toho totiž má většina Čechů. Na konci června se na to exkluzivně pro Český rozhlas zeptala více než tisícovky Čechů agentura Median.
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 9.7.2023 v 5:00.
Válka na Ukrajině, ukrajinští uprchlíci, covid nebo očkování… Témata, kolem kterých se v posledních letech a měsících šíří mnoho dezinformací. Bojuje proti nim vláda dostatečně? Podle většiny Čechů ne. Tento výsledek zaznamenal bleskový průzkum společnosti Median pro Český rozhlas,
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 5.7.2023 v 5:00.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podle poloviny Čechů ohrožuje důvěru ve spravedlnost. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury Median pro Radiožurnál. 26. a 27. června odpovědělo tisíc respondentů.
Celkem 51 procent odpovědělo,
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 1.7.2023 v 5:00.
Petr Pavel už je ve funkci prezidenta víc než tři měsíce. Jak si jako hlava státu zatím vede? A jak jeho prvních 100 dní ve funkci hodnotí Češi? I na to odpovídali lidé v exkluzivním průzkumu společnosti Median pro Radiožurnál,
