Dle volebního modelu za měsíc srpen by se do Poslanecké sněmovny dostalo pět politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se voleb opět klesla (59,5 %).
Nejvyšší voličské preference má ANO (32,5 %). Následují ODS (13 %), SPD (11 %), Piráti (9,5 %) a STAN (9,5 %).
Preference ANO i ODS klesly. Naopak SPD posílila a skončila třetí. Polepšili si Piráti i Starostové.
Do Poslanecké sněmovny by se v srpnu nedostala Přísaha ani TOP 09.
Dle volebního modelu za měsíc červenec by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se voleb klesla (61 %).
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (33 %). Následují ODS (14 %), STAN (9 %), Piráti (8 %), SPD (8 %) a Přísaha (5 %).
Z vládních stran ve srovnání s červnem posílila ODS, která je pořád nejsilnější vládní stranou.
Volební potenciál ANO vzrostl (39 %),
Dle volebního modelu za měsíc červen by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se voleb vzrostla (67 %).
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (30,5 %). Následují ODS (12 %), Piráti (10,5 %), STAN (9 %), SPD (8,5 %), Přísaha (5 %) a TOP 09 (5 %).
Do Poslanecké sněmovny by se v červnu dostala i Přísaha, které se dostala před TOP 09.
Dle volebního modelu za měsíc květen by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se voleb mírně klesla (60 %).
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (33 %). Následují ODS (14,5 %), Piráti (10 %), STAN (8,5 %), SPD (7,5 %) a TOP 09 (5,5 %).
Volební potenciál ANO opět nepatrně klesl (39,5 %), podobně i jádro (22 %).
Dle volebního modelu za měsíc duben by se do Poslanecké sněmovny dostalo pět politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se voleb opět mírně vzrostla (64,5 %).
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (32,5 %). Následují ODS (13 %), SPD (10 %), Piráti (10 %) a STAN (8 %).
Volební potenciál ANO nepatrně klesl (40,5 %), jádro stagnuje (24,5 %). Vysoký volební potenciál mají dále ODS (22 %),
Dle
volebního modelu za měsíc březen by se do Poslanecké sněmovny dostalo
pět politických stran a hnutí.
Ochota
zúčastnit se voleb
mírně
vzrostla (62,5 %).
Nejvyšší
voličské preference má
hnutí ANO (32 %). Následují ODS (14 %), Piráti
(10,5 %), SPD (7 %) a STAN (6 %).
V
březnových údajích je patrná únava voličů ze sněmovních stran, která se projevuje relativně vyšší
podporou stran mimo Poslaneckou sněmovnu.
Nárůst
podpory zaznamenaly KSČM,
Dle volebního modelu za měsíc únor by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se voleb opět klesla (60 %).
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (31 %). Následují ODS (12,5 %), Piráti (11 %), SPD (9,5 %), STAN (9 %) a TOP 09 (5,5 %).
Volební potenciál hnutí ANO vzrostl (40,5 %), jádro naopak kleslo (24,5 %). Vysoký volební potenciál mají dále ODS (22,5 %),
Dle volebního modelu za měsíc leden by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se voleb od prosince klesla o 4 procentní body (64,5 %).
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (31,5 %). Následují Piráti (13 %), ODS (12 %), SPD (10,5 %), STAN (7 %) a TOP 09 (5,5 %).
Volební potenciál hnutí ANO nepatrně klesl (37 %),
Dle volebního modelu za měsíc prosinec by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se sněmovních voleb je podobná, jako v listopadu (68,5 %).
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (35 %). Následují ODS (13 %), Piráti (10,5 %), SPD (9 %), STAN (6,5 %) a TOP 09 (6 %).
Hnutí ANO v prosinci získávalo voliče zejména mezi těmi, kteří se minulých voleb do Sněmovny nezúčastnili.
Dle volebního modelu za měsíc listopad by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se sněmovních voleb oproti říjnu nepatrně vzrostla, souhrnně (určitě + spíše ano) by se voleb zúčastnilo 69 % dotázaných. Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (34,5 %). Následuje ODS (15,5 %). Piráti (11 %) se vrátili na třetí místo, SPD klesla na 8,5 % voličské podpory.
Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (40 %),
Dle volebního modelu za měsíc říjen by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se sněmovních voleb se oproti září nezměnila, souhrnně (určitě + spíše ano) by se voleb zúčastnilo 66 % dotázaných.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (35 %). Následuje ODS (13,5 %). SPD v říjnu (10,5 %) posílila a dostala se na 3. místo před Piráty (9 %).
V průběhu letošního září jsme provedli dotazování reprezentativního vzorku Čechů a Češek ve věku 15 až 30 let na téma soužití s menšinami, postojů k lidským právům a hodnocení modelových situací.
Stejné dotazování proběhlo též v roce 2021 a v kratší podobě již v roce 2014. Výsledky aktuální vlny potvrzují řadu výsledků z roku 2021. Míra tolerance vůči menšinám mezi mladými mírně narostla, v porovnání s rokem 2014 narostla výrazně.
K výročí Dne boje za svobodu a demokracii 17. listopadu představujeme výsledky průzkumu veřejného mínění, který uskutečnila společnost Median. Průzkum odhaluje hluboké rozdělení naší společnosti, nedůvěru mezi lidmi i k politikům, ale zároveň ukazuje cestu prostřednictvím celospolečenské diskuse i zájmu lidí podílet se na konkrétních činnostech ke zlepšení situace.
Celou tiskovou zprávu naleznete zde.
Dle volebního modelu za měsíc září by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se sněmovních voleb výrazně klesla. 55,5 % dotázaných by k volbám přišlo určitě, 10,5 % volební účast zvažuje. Souhrnně klesla ochota zúčastnit se voleb o 5 procentních bodů, což pomáhá stranám se stabilním voličským jádrem.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (34 %). Následují ODS (13 %),
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 12.-14. září průzkum ohledně klimatických změn.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 18. 9. 2023 v 5:00.
Češi mají strach z klimatických změn, ničení životního prostředí, přelidnění nebo nedostatku potravin. Průzkum pro Český rozhlas se v polovině září ptal Čechů na jejich pocity ze stavu planety. Odpovídali na například na to, zda by byli ochotní přestat jíst maso nebo vyměnit cestu autem za hromadnou dopravu.
Dle červencového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se sněmovních voleb mírně klesla. 56,5 % dotázaných by k volbám přišlo určitě, 14,5 % volební účast zvažuje.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (33 %), následují ODS (15 %), Piráti (12 %) a SPD (8 %).
Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (39 %), voličské jádro ANO je na úrovni 25 %.
Dle červnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (35,5 %), následují ODS (14 %), Piráti (11 %) a SPD (10,5 %).
Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (40 %), voličské jádro ANO je na úrovni 26,5 %. Vysoký volební potenciál mají dále ODS (21 %), Piráti (19,5 %), STAN (16 %) a SPD (15 %).
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 8.7.2023 v 5:00.
Skoro polovina Čechů se domnívá, že ukrajinská protiofenziva nepřispěje k rychlejšímu ukončení ruské agrese. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Radiožurnál. Ukrajinská ofenziva proti ruským okupantům začala zhruba před měsícem. Vojákům se za tu dobu podařilo osvobodit skoro 160 kilometrů čtverečních,
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 7.7.2023 v 5:00.
Potřebuje Česko ministerstvo sportu? Většina lidí si myslí, že ne. Pro vznik takového resortu by byla jen necelá třetina Čechů, vyplývá z exkluzivního průzkumu agentury Median pro Radiožurnál. S nápadem zřídit vlastní ministerstvo přišel předseda České unie sportu Miroslav Jansta.
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 10.7.2023 v 6:00.
Bojíte se, že bude mít vysoký schodek státního rozpočtu vliv na vaši finanční situaci? Pokud ano, tak nejste sami, strach z toho totiž má většina Čechů. Na konci června se na to exkluzivně pro Český rozhlas zeptala více než tisícovky Čechů agentura Median.
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 9.7.2023 v 5:00.
Válka na Ukrajině, ukrajinští uprchlíci, covid nebo očkování… Témata, kolem kterých se v posledních letech a měsících šíří mnoho dezinformací. Bojuje proti nim vláda dostatečně? Podle většiny Čechů ne. Tento výsledek zaznamenal bleskový průzkum společnosti Median pro Český rozhlas,
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 5.7.2023 v 5:00.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podle poloviny Čechů ohrožuje důvěru ve spravedlnost. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury Median pro Radiožurnál. 26. a 27. června odpovědělo tisíc respondentů.
Celkem 51 procent odpovědělo,
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 1.7.2023 v 5:00.
Petr Pavel už je ve funkci prezidenta víc než tři měsíce. Jak si jako hlava státu zatím vede? A jak jeho prvních 100 dní ve funkci hodnotí Češi? I na to odpovídali lidé v exkluzivním průzkumu společnosti Median pro Radiožurnál,
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.
Celý článek je možné přečíst zde. Článek byl zveřejněn 3.7.2023 v 5:00.
Většina Čechů nechce snižovat povolenou rychlost aut ve velkých městech. Víc než polovina lidí nechce ani zpoplatnit vjezd do centra Prahy. Pro ten je naopak většina Pražanů. Ukazuje to exkluzivní průzkum společnosti Median pro Radiožurnál.
Dle květnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (34,5 %), následují ODS (15 %), Piráti (10,5 %) a SPD (8,5 %).
Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (35 %),voličské jádro ANO je na úrovni 28 %. Vysoký volební potenciál mají dále ODS (19,5 %), Piráti (15,5 %) a STAN (13,5 %).
Strany aktuální vládní koalice (ODS + TOP 09 + KDU-ČSL + STAN + Piráti) mají v součtu podporu 41 % potenciálních voličů.
Dle dubnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (31 %), následují ODS (15 %), Piráti (10,5 %) a SPD (8,5 %).
Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (32 %), voličské jádro ANO je na vysoké úrovni (24 %). Vysoký volební potenciál mají dále ODS (19,5 %), Piráti (16,5 %) a STAN (14,5 %).
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 12.-15. května průzkum, který byl zaměřený na vládní ozdravný ekonomický balíček zveřejněný 11. května 2023 v 11:55.
Celý článek je možné přečíst zde.
Deváťáci, kteří chtějí na střední školu s
maturitou, se u nás musí poprat s jednotnou přijímací zkouškou. Většina Čechů
však se stávajícím systémem nesouhlasí, ukazuje průzkum agentury Median. A
odborníci jim dávají za pravdu.
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 12.-15. května průzkum, který byl zaměřený na vládní ozdravný ekonomický balíček zveřejněný 11. května 2023 v 11:55.
Celý článek je možné přečíst zde.
Život v Česku nebude s nově navrženými sazbami DPH
levnější. Myslí si to více než dvě třetiny Čechů. I tak je vládní konsolidační
balíček pro 51 procent obyvatel nutným krokem,
Dle březnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (34,5 %), následují ODS (15,5 %), SPD (10 %) a Piráti (8,5 %), kteří si od minulého šetření pohoršilo o 3 procentní body.
Volební potenciál u hnutí ANO je na stejné úrovni jako jeho modelové preference (34,5 %), voličské jádro ANO je na vysoké úrovni (26,5 %).
Dle únorového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (32 %), následuje ODS (14,5 %), Piráti (11,5 %) a SPD (9,5 %), které si od minulého šetření pohoršilo o 2,5 procentních bodů.
Volební potenciál u hnutí ANO jen mírně přesahuje jeho modelové preference (33 %), voličské jádro ANO je na vysoké úrovni (24 %).
K příležitosti prezidentské inaugurace zveřejňujeme námi publikované prezidentské volební modely počínaje listopadem 2021 a vývoj modelů 2. kola. Výsledky vyplývají z nezávislého kontinuálního výzkumu.
Celou zprávu k prezidentskému modelu prohlížejte zde.
V prvním kole prezidentské volby zvítězil Petr Pavel s 35,40 % hlasů. Na druhém místě byl Andrej Babiš s 34,99 %. Protože nikdo z kandidátů nezískal více než polovinu platných hlasů, bude se konat druhé kolo volby, kterého se zúčastní dva uvedení kandidáti.
Pokud by se druhé kolo prezidentské volby konalo již nyní, zvítězil by v něm Petr Pavel s 57,9 % hlasů. Andrej Babiš by nyní získal 42,1 %.
V prezidentském modelu za měsíc leden je na prvním místě Petr Pavel (29,5 %). Na druhém místě je Andrej Babiš (26,5 %). Danuše Nerudová se oproti minulému modelu propadla a je na třetí pozici (21 %).
Dvojice aktuálně nejvíce podporovaných kandidátů jsou od sebe vzdálení 3 procentní body. Z modelu vyplývá, že by se do druhého kola nedostala Danuše Nerudová.
Volební jádro má nově nejvyšší oba dva přední kandidáti Petr Pavel a Andrej Babiš (18,5 %),
V prezidentském modelu za měsíc prosinec je na prvním místě Petr Pavel (28 %). Na druhém místě je Danuše Nerudová (27,5 %). Andrej Babiš (24,5 %) se poprvé ocitl až na třetím místě volebního modelu.
Trojice aktuálně nejvíce podporovaných kandidátů má velmi podobný výsledek s rozdílem na úrovni statistické chyby. Na základě volebního modelu tak nelze s jistotou říci, kdo by se aktuálně dostal do druhého kola volby a kdo nikoliv.
Dotazování probíhalo z části v době, kdy ještě nebylo známo, kdo splnil kritéria pro vstup do prezidentské volby. Jsou proto zahrnuti i kandidáti, kteří podali přihlášku k volbě neúspěšně.
V prezidentském modelu za měsíc listopad je poprvé na prvním místě Danuše Nerudová (28 %). Na druhém místě zůstává Andrej Babiš (26,5 %), Petr Pavel (23,5 %) je třetí.
Oproti předchozímu dotazování výrazně posílila trojice čelních kandidátů,
Dle říjnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo osm politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (31,5 %), následuje ODS, která oslabila o 2,5 procentního bodu (13,5 %) a SPD (12 %). Preference Pirátů (11 %) jsou totožné s minulým sněmovním modelem.
Volební potenciál u hnutí ANO oproti minulému volebnímu modelu mírně vzrostl, ovšem voličské jádro naopak kleslo (21 %). Pokles jádra i potenciálu zaznamenala ODS.
Dotazování probíhalo do 31. října, tedy ještě před zveřejněním konečného seznamu kandidátů, i před oznámením kandidatury Andreje Babiše. V nabídce kandidátů byl respondentům předložen rozsáhlý seznam těch, kteří kandidaturu oznámili či nezamítli.
V prezidentském modelu za měsíc říjen je na prvním místě Petr Pavel (22,5 %) před Andrejem Babišem (22 %). Oba dva kandidáti oproti minulému volebnímu modelu mírně ztratili.
Nárůst preferencí zaznamenala Danuše Nerudová (15 %),
V prezidentském modelu za měsíc září se poprvé od září 2021 umístil na prvním místě generál Petr Pavel (24 %) před Andrejem Babišem (23,5 %). Rozdíl je sice jen půl procentního bodu, což je rozdíl v rámci statistické chyby, ale výsledná čísla potvrzují dlouhodobý trend rostoucích preferencí u Pavla. Preference Babiše stagnují.
Na třetím místě zůstává Danuše Nerudová (10 %) následovaná Pavlem Fischerem (8 %) a Josefem Středulou (7,5 %),
Dle zářijového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (30,5 %) následované ODS (16 %) a SPD (11,5 %). Preference Pirátů (11 %) mírně klesly oproti minulému volebnímu modelu.
Strany koalice SPOLU by prostým součtem získaly 24,5 %, koalice Piráti a STAN 16,5 %.
Volební potenciál u hnutí ANO oproti minulému volebnímu modelu mírně klesl,
Dle srpnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo pět politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (29 %) následované ODS (16 %) a SPD (14 %). Preference Pirátů (11,5 %) mírně vzrostly oproti minulému volebnímu modelu.
Volební potenciál u hnutí ANO oproti minulému volebnímu modelu mírně vzrostl, ovšem voličské jádro naopak mírně kleslo. Nicméně nadále je nejvyšší ze všech politických subjektů (19,1 %).
V srpnovém prezidentském modelu na prvním místě zůstává Andrej Babiš (23,5 %). Druhý je Petr Pavel (22 %). Petr Pavel oproti minulému volebnímu modelu posílil o jeden procentní bod, zatímco u Andreje Babiše činí ztráta dva procentní body.
Od minulého šetření výrazně vzrostla podpora Danuši Nerudové (11,5 %).
V případném druhém kole prezidentských voleb by se utkali Andrej Babiš a Petr Pavel. Na základě rozhodnutých voličů,
V červencovém prezidentském modelu
na
prvním místě zůstává Andrej Babiš (25,5
%). Druhý
je Petr Pavel (21
%). Oba mají stejnou
podporu, jako v červnovém šetření.
O třetí
místo se dělí Marek
Hilšer a Danuše Nerudová (7,5
%). Josef
Středula je
pátý (7 %).
V případném druhém
kole prezidentských voleb by do druhého kola postoupil Andrej Babiš a Petr
Pavel. Na základě rozhodnutých voličů,
kteří by přišli k volbám,
Dle
červencového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo
sedm politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (30 %) následované ODS (15,5 %) a SPD (12,5 %). Souhrnná podpora stran ve vládní koalici čítá 41 %.
Volební
potenciál u hnutí ANO oproti minulému volebnímu modelu mírně klesl, ovšem
voličské jádro naopak mírně vzrostlo a je nadále nejvyšší ze všech politických
subjektů (22,1 %).
Pokles
preferencí, jádra i potenciálu
zaznamenala ODS.
Jsou obyvatelé České republiky schopni plnohodnotně se zapojit do života v dnešní společnosti? Máme dostatečné dovednosti, které bychom mohli uplatnit na trhu práce i v sociální sféře? Jak si v těchto problémech stojíme ve srovnání s jinými státy a jak se tyto naše schopnosti změnily za posledních deset let?
Na tyto a další otázky se snažíme odpovědět v rámci výzkumu PIAAC.
Výzkum je pořádán Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
V červnovém prezidentském modelu na prvním místě zůstává Andrej Babiš (25,5 %). Druhý Petr Pavel se na něj ve srovnání s předchozím modelem dotahuje (21 %). Na třetím místě je nadále Josef Středula (9 %). Oproti minulému prezidentskému modelu si polepšila Danuše Nerudová (7 %).
Z hlediska volebního potenciálu
jsou první dvě místa opačná – na prvním je Petr Pavel (34,4 %), na
druhém místě Andrej Babiš (33,5 %).
Dle červnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických hnutí a stran.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (29,5 %) následované ODS (16,1 %) a SPD (12,5 %).
Volební potenciál i jádro hnutí ANO oproti minulému volebnímu modelu posílily. Nárůst preferencí, jádra i potenciálu zaznamenala též Česká pirátská strana. Mírný nárůst zaznamenalo i SPD (12,5 %).
Výrazný propad byl zjištěn u hnutí STAN (4,8 %),
Dle květnového volebního modelu nezahrnujícího předvolební koalice by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest hnutí a stran.
Nejvyšší voličské preference si udrželo hnutí ANO (28,5 %) následované ODS (16,5 %) a SPD (11,5 %).
Volební potenciál hnutí ANO mírně poklesl, volební jádro naopak posílilo. Drobný nárůst preferencí, jádra i potenciálu zaznamenalo též hnutí SPD.
Z předvolební koalice SPOLU má nejvyšší preference ODS. Preference Pirátů a STAN jsou téměř vyrovnané.
Novinkou v květnovém prezidentském modelu je nárůst preferencí Josefa Středuly, který se stal třetím nejčastěji uváděným kandidátem, ale jeho volební potenciál je nízký. Může to být způsobeno podporou od prezidenta Miloše Zemana a silnějším zviditelněním v médiích.
Na prvním místě je Andrej Babiš (28,5 %). Oproti minulému šetření si mírně polepšil a je to pravděpodobně důsledek intenzivní kontaktní kampaně. Na druhém místě zůstává Petr Pavel (19,5 %) s téměř stejným výsledkem jako v předchozím prezidentském modelu.
Od začátku pandemie spolupracujeme s Psychologickým ústavem Akademie věd na longitudiálním výzkumu. Data z páté vlny ukazují, že od začátku války cítí Češi více sounáležitosti se západní Evropou, než před válkou.
Vztahy k Rusům žijícím v České republice po vypuknutí války značně ochladly, naopak méně Čechů cítí antipatie k ukrajinské menšině.
Ptali jsme se také, zda a jak by Češi měli pomoci Ukrajincům při obraně domoviny.
Ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR provádíme prestižní šetření Mezinárodního programu sociálního výzkumu (ISSP). Nejedná se o komerční, ale o významný akademický/vědecký výzkumný program, v jehož rámci probíhají každoročně šetření na různá témata už téměř 40 let. V současné době se ISSP účastní přes 40 zemí z celého světa.
Cílem výzkumu je získat informace o postojích ke zdraví, zdravotnického systému, rodině a kvalitě života. Získané statistiky poslouží k rozvoji poznání české společnosti v oblasti sociální politiky,
