V červenci jsme provedli průzkum, kterého se zúčastnily necelé dva tisíce respondentů ve věku 15-30 let. Zjišťovali jsme jejich názory na soužití s řadou menšin, jejich postoj k lidským právům nebo také zda posuzují mladí lidé závažnost modelových situací v závislosti na etnicitě aktéra. V dalších otázkách jsme mimo jiné zjišťovali, do jaké míry je pro mladé lidi přípustný rasistický humor či příspěvky na sociálních sítích.
Celkově se postoje mladých v čase mírně posouvají k vyšší toleranci, což vykresluje srovnání s daty z roku 2014. To ale neplatí pro všechny menšiny, které jsme ve výzkumu sledovali. Komu měří mladí lidé stejným metrem a komu ne? A jak by se většina z nich zachovala v situaci, kdy by na sociálních sítích viděli urážlivý status na adresu konkrétní menšiny?
Přečtěte si o tom v prezentaci nebo kompletní zprávě z průzkumu (odkazy níže).
Zpráva
část 1: o výzkumu, struktura cílových skupin, shrnutí výsledků, experimentální otázky (měření různým metrem)
část 2: osobní a zprostředkované zkušenosti s příslušníky menšin, hodnocení problémovosti soužití, hodnocení informovanosti o životě menšin v ČR, stereotypy ve vnímání Romů mladými lidmi
část 3: vnímání násilí z nenávisti, škála moderního rasismu, škála sociální distance
část 4: humor vs. agrese online, reakce na urážlivé statusy na Facebooku, fake news a hoaxy, chápání projevů nenávistí v online a veřejném prostoru, sebezařazení respondentů do specifických skupin, intenzita osobních kontaktů s Romy
část 5: znalost a vnímání kampaně Hate Free, stranické preference a sympatie k občanským iniciativám a neziskovým organizacím, postoje k lidským právům, znalosti lidských práv a institucí pro jejich ochranu, výsledky regresní analýzy