Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 1.7.2023 v 5:00.
Petr Pavel už je ve funkci prezidenta víc než tři měsíce. Jak si jako hlava státu zatím vede? A jak jeho prvních 100 dní ve funkci hodnotí Češi? I na to odpovídali lidé v exkluzivním průzkumu společnosti Median pro Radiožurnál, kterého se na konci června zúčastnila tisícovka respondentů. Prezidenta v něm hodnotili známkami od jedničky do pětky jako ve škole.
Víc než polovina respondentů mu dala jedničku nebo dvojku, shodně po 27 procentech. Šlo hlavně o mladé lidi mezi 18 a 29 lety, vysokoškolské studenty a taky voliče Pirátů a hnutí STAN.
„Jedničku a dvojku mu mezi lidmi do 29 let dalo 70 procent respondentů, mezi vysokoškoláky 62 procent, a mezi voliči koalice PirSTAN 88 procent,“ říká ředitel Medianu Přemysl Čech.
Naopak voliči opozičních stran dávali Pavlovi horší známky. Skoro polovina voličů hnutí ANO ho hodnotila čtyřkou nebo pětkou. Stejně dopadl u příznivců SPD. Záporné známky často dostával taky od lidí mezi 45 a 60 lety a lidí se základním vzděláním. Průměrně Petr Pavel od Čechů dostal známku 2 minus.
Kladné hodnocení od mladých lidí může být tím, že právě mladá generace byla nejvíc zklamaná ze stavu české politiky, kterou reprezentoval třeba bývalý předseda vlády Andrej Babiš z ANO a taky Pavlův předchůdce Miloš Zeman.
Podle politologa Ladislava Cabady z Metropolitní univerzity v Praze se ale Pavlův přístup k prezidentskému úřadu od toho Zemanova dost liší. I proto mladou generaci zaujal.
„Způsobem komunikace, vizuálním stylem i tématy je skutečně protipólem Miloše Zemana. Naopak mě nepřekvapuje, že starší generace jsou v tomto ohledu kritičtější, protože značná část těchto generací neviděla v přístupu a prioritách Miloše Zemana až tak velký problém,“ zdůrazňuje politolog Cabada.
Někteří lidé ze starších generací si navíc podle Cabady spojují Petra Pavla s vládní koalicí, kterou často vnímají kriticky.
Silné i slabé stránky
Dobré známky, tedy jedničku nebo dvojku, mu dalo 84 procent jeho voličů. Podle politologa je to dobrý výsledek, některé Pavlovy příznivce ale mohla odradit jeho místy nevhodná komunikace. Tu se prezident i jeho tým zatím učí.
„Nepodařilo se například přirovnání, kdy zdůrazňoval potřebu dohledu nad ruskými občany v Evropě, potažmo na Západě. Tam myslím, že šlápl vedle,“ míní Cabada.
Naopak silnou stránkou Pavlova dosavadního působení je podle Cabady jeho aktivita. Během první stovky dní ve funkci navštívil všechny sousední země a taky tři české regiony, zorganizoval schůzku premiéra s předsedou nejsilnější opoziční strany a taky třeba jmenoval tři nové ústavní soudce.
Sám Pavel řekl, že ve svých prvních sto dnech splnil většinu krátkodobých cílů, které si určil na začátku prezidentství. Chtěl třeba otevřít Pražský hrad veřejnosti, začít transparentně komunikovat nebo reorganizovat prezidentskou kancelář.
„Za největší úspěch však považuji, že jsme nastartovali směr, kterým bych rád šel dalších pět let. Je to směr ke splnění celkové vize mého prezidentství. Chci být prezidentem, který pomůže zvýšení vlivu a respektu naší země v mezinárodním prostředí,“ zhodnotil Pavel.
Kromě toho chce Pavel taky zvýšit sebevědomí českého národa nebo posílit prozápadní směřování Česka.