Společnost Median pro Českou televizi zpracovala u příležitosti 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa výzkum mapující dnešní pohled Čechů na události roku 1968 a jejich pohled na období a ideologii komunismu obecně.
Až 65 % Čechů si myslí, že se invazi sovětských a dalších vojsk dalo vyhnout a že pražské jaro tak mělo naději pokračovat. Komunismus však nebyl reformovatelný ani při pokračování změn pražského jara podle poloviny (50 %) lidí. S větším angažmá západních zemí během roku 1968 souhlasí v součtu 48 % osob. Nejmladší generace (18–34 let) s větší západní pomocí souhlasí v 60 % případů, nejstarší generace (60+ let) pak jen v 36 %. Tento rozdíl může být způsoben tím, že nejmladší generace si – na rozdíl od pamětníků – méně než pamětníci uvědomuje kontext tehdejší doby (studená válka, Varšavská smlouva, jaderné zastrašování…) a nahlíží minulost prismatem současných vztahů a rozložení sil.
Pokud mají Češi porovnat současnou situaci s minulým režimem, obecně hodnotí dnešní stav jako lepší – celková kvalita života je dnes lepší pro 74 % respondentů, za komunismu byla lepší podle 18 %. Nejhorší je dnes při porovnání s obdobím komunismu bezpečnost na ulicích – více respondentů si myslí, že bylo bezpečněji tehdy (celkem 48 %) než dnes (44 %). Poměrně vyrovnaný poměr je i při hodnocení vztahů mezi lidmi, kdy tehdy byly lepší pro více než třetinu (37 %) a dnes jsou lepší pro polovinu (53 %) respondentů. S rostoucím věkem roste i míra kladného pohledu na minulý režim. Např. vztahy mezi lidmi hodnotí jako dříve lepší 55 % generace nejstarších pamětníků (60+ let), 37 % střední generace (35–59 let) a pouze 16 % nejmladších (18–34 let). Významná dělící linie vede při srovnání dneška a minulosti mezi voliči Drahoše a Zemana – Zemanovi voliči hodnotí minulou dobu ve všech ohledech mnohem lépe než voliči Drahošovi. Vzhledem ke struktuře elektorátu však i zde může hrát roli věk.
Bližší informace k vnímání událostí a důsledků srpna 68 a detailní analýzu hodnocení komunismu naleznete v podrobné zprávě.