obr_respondenti obr_tazatele obr_opertator
MP_web

Výsledky MEDIAPROJEKTu za 1. a 2. čtvrtletí 2019

08.08.2019

Vydáváme aktuální výzkumnou zprávu MEDIAPROJEKTu za první pololetí roku 2019, kde se dozvíte aktuální novinky z oblasti konzumace medií českou veřejností.

Myslíte si, že sociální sítě nahradí print? Že všechno se dozvíme na Facebooku a novin netřeba? Možná to není tak jednoduché. Data ukazují, že i lidé, kteří jsou denně na sociálních sítích, jsou poměrně silnými čtenáři printu!

Více informací najdete v souhrnné zprávě.

nahled

Výsledky RADIOPROJEKTu za 1. a 2. čtvrtletí 2019

07.08.2019

Přinášíme Vám novou prezentaci výzkumu RADIOPROJEKT. Krom klasického přehledu vývoje poslechovosti radiových stanic nabízíme i porovnání vybraných profesních skupin. Podívejte se, co poslouchají lékaři a jakým stanicícm dávají přednost vědci? A co posloucháme my “normální” lidé?  Celkové výsledky najdete v aktuální výzkumné zprávě.

model07

Volební model MEDIAN – červenec 2019: ANO potvrzuje sestupný trend volebních preferencí

29.07.2019

Zisk hnutí ANO v modelu MEDIAN činí v červenci 28,5 % a zdá se, že se potvrzuje mírně sestupný trend zaznamenaný v minulém měsíci. Současný zisk je stejný jako v říjnu 2018 a od tohoto data také nejnižší. Pokles v preferencích hnutí ANO může souviset se zveřejněním předběžných závěrů EU ohledně čerpání dotací a střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Pirátská strana potvrdila svůj vzestupný trend, a navíc se jí podařilo předstihnout ODS. Piráti se tak v modelu MEDIAN stávají nejsilnější opoziční stranou s 14 %. ODS v červenci ztratila p. b. a její zisk je tedy roven 12,5 %. Na potvrzení sestupného trendu ODS bude třeba počkat na srpnový model. SPD Tomia Okamury získala 9 %, což je o jeden procentní bod méně než v květnu a pohybuje se tak mírně pod úrovní výsledku z minulých sněmovních voleb. ČSSD mírně posílila, v případných volbách by se její podpora pohybovala kolem 8 %, oproti tomu KSČM zaznamenala mírný pokles a vrátila se tak na hodnotu preferencí stejnou jako v dubnu tohoto roku, tedy 6,5 %. Strany KDU-ČSL, Starostové a TOP 09 oproti červnu mírně posílili. Pokud by se volby konaly v červnu, na nejvíce hlasů by mohlo pomýšlet KDU-ČSL a STAN se shodnými 6 %. S ohledem na potenciální výši zisků a na statistickou odchylku však mají všechny tři subjekty podobnou šanci na vstup do sněmovny.

Nejvyšší volební potenciál má aktuálně hnutí ANO. V případě zisku všech voličů, kteří jeho volbu vážně zvažují a nevylučují účast, by útočilo na zisk okolo 34 %. Zisk přesvědčených voličů by mu pak stačil na zhruba 21 %. Relativně vysokou potenciální podporu mají Piráti a Starostové, riziko pak pro tyto strany představuje nestálost voličské základny. Potenciál Pirátů je až 22 %, jádro však jen 8 %. Starostové mají pouhých 3,5 % skalních voličů, potenciálně by ale mohli získat až 13 % hlasů. Více než polovina (55,5 %) pravděpodobných voličů si je zcela jistá svým volebním chováním – tedy tím, že by k volbám skutečně šli a jakou by volili stranu. Volební nálady a podpora zvláště menších stran se tak mohou rychle měnit.

Nové politické hnutí Václava Klause ml. Trikolóra dosahuje 0,5 až 1 % preferencí. Trikolóra dosahuje preference pod 1 %. Výzkum probíhá spontánně a vzhledem k registraci na konci června ji 80 % respondentů mělo i v seznamu nabízených stran pro lidi, kteří si nejsou jisti spontánně jmenovanou stranou.

Výzkum vám přinášíme přehledně v souhrnné zprávě.

xyz_sympatie_2019

Interaktivně v SHOWME: Vyzkoušejte naši kalkulačku politických sympatií

18.07.2019

Souvisí názory a chování lidí se sympatiemi k různým politickým stranám? Na tuto otázku jsme se vám pokusili odpovědět ve zbrusu nové analýze dat projektu Proměny české společnosti. Sympatizanti jakých stran, jsou podle vás nejliberálnější v pohledu na tradiční rodinu? Pro které z nich je finanční stránka nejdůležitější faktor při výběru nového zaměstnání? Navolte si různé parametry v naší aplikaci a získejte odpovědi na vaše otázky. Další zajímavé poznatky můžete získat i z unikátního 3D grafu politických preferencí uvnitř článku.

model_cerven_2019

Volební model MEDIAN – červen 2019: preference ANO i ČSSD klesají, opozice bez výrazné změny

03.07.2019

Zisk hnutí ANO v modelu MEDIAN činí v červnu 29 %, kolem této hodnoty v poslední době osciluje, přesto lze pozorovat mírný pokles a tento zisk je nejnižší od října 2018, kdy se pohyboval na hladině 28,5 %. Pokles v preferencích hnutí ANO může souviset se zveřejněním předběžných závěrů EU ohledně čerpání dotací a střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. ČSSD nadále mírně oslabuje, v případných volbách by se její podpora pohybovala mezi 7 % a 8 %, oproti tomu KSČM zaznamenala nárůst na hodnoty, ve kterých se pohybovala před dubnem tohoto roku, a v červnu by mohla pomýšlet rovněž na 7,5 %. ODS zaznamenala téměř stejnou úroveň podpory jako v posledních čtyřech měsících (14,5 %) a v modelu MEDIAN zůstává nejsilnější opoziční stranou. Piráti by dosáhli na 13 % a zastavují tak pokles preferencí, který zaznamenali v minulých měsících. SPD Tomia Okamury získala 9 %, což je o jeden procentní bod méně než v květnu a pohybuje se tak mírně pod úrovní výsledku z minulých sněmovních voleb. Strany KDU-ČSL, Starostové a TOP 09 oscilují okolo 5 %. Pokud by se volby konaly v červnu, na nejvíce hlasů by mohla pomýšlet KDU-ČSL. S ohledem na potenciální výši zisků a na statistickou odchylku však mají všechny tři subjekty podobnou šanci na vstup do sněmovny. Nové politické hnutí Václava Klause ml. Trikolóra dosahuje 0,5 až 1 % preferencí ze spontánní znalosti. Vzhledem k registraci hnutí do oficiálního rejstříku MVČR až v závěru června nebylo v tomto výzkumu zařazeno do dovozených otázek na zvažované strany.

Nejvyšší volební potenciál má dlouhodobě hnutí ANO. V případě zisku všech voličů, kteří jeho volbu vážně zvažují a nevylučují účast, by útočilo na zisk okolo 32 %. Zisk přesvědčených voličů by mu pak stačil na 21,5 %. Volební potenciál Pirátů se pohybuje na hranici 20,5 %, což je o dva procentní body více než u ODS. Nicméně ODS má o něco větší jádro přesvědčených voličů než Piráti, jejichž voliči si často nejsou jisti účastí ani volenou stranou. To se promítá i do volebního modelu, který tyto faktory zohledňuje. U levicových stran má ČSSD sice menší jádro voličů, ale větší volební potenciál než KSČM. Starostové jsou často stranou druhé volby – to se projevuje relativně vysokým potenciálem, díky němuž by strana mohla opět bojovat o vstup do Sněmovny.

Výzkum vám přinášíme přehledně v souhrnné zprávě.

 

blesk_cro_6_2019

MEDIAN pro ČRo: veřejnost je v otázce důvěry vládě rozpolcená, jen menšina si ale přímo přeje její konec

27.06.2019

Ve vyjádření důvěry vládě se respondenti dělí na dva srovnatelně velké tábory; jejích podporovatelů (46 %) a lidí vyjadřujících nedůvěru (47 %). Současná krize by podle většiny lidí neměla vést k pádu vlády. Největší podporu má řešení v podobě zachování vlády v současné podobě (38 %) a asi třetina (30 %) se staví za konec vládního působení premiéra a dalších osob ve střetu zájmů. Konec Andreje Babiše v roli premiéra jako požadavek demonstrantů se ukazuje být silně polarizujícím prvkem, když v podstatě stejně velká část společnosti s ním souhlasí jako s ním nesouhlasí (43 % souhlasí a 43 % nesouhlasí) a jen menšina lidí v tom nemá jasno (15 %). S aktivitami spolku Milion chvilek pro demokracii se ztotožňuje o něco více než čtvrtina (28 %) respondentů, naopak přes polovinu (52 %) lidí se s jejich aktivitami neztotožňuje, další asi pětina (20 %) neví nebo se o tyto aktivity nezajímá.

Bližší pohled nabízíme v kompletní zprávě.

Případně si můžete poslechnout, co k výzkumu říká ředitel společnosti MEDIAN v podcastu ČRo Vinohradská 12.

blesk_pro_CT_06_19

MEDIAN bleskově pro ČT: Češi nevěří Babišově zdůvodnění dotační kauzy, vláda by ale padnout neměla

10.06.2019

Aktuální dotační kauza je vnímána jako významný problém vlády i České republiky, který však nestačí na to, aby lidé požadovali konec vlády. Většina lidí by se spokojila s obměnou členů vlády, kteří jsou ve střetu zájmů, ale současný vládní půdorys by zachovala. Úplný konec vlády si často nepřejí ani voliči pravicové opozice, voliče ANO motivuje v podpoře současné vlády nedůvěra ke kauze, u voličů ostatních stran nejčastěji zaznívá obava z nejasného politického vývoje po případném konci současné vlády. Argumenty premiéra Babiše a vlády ve věci dotační kauzy veřejnost prozatím nepřesvědčily. Společnost Agrofert by tak podle významné většiny lidí měla sporné dotace vrátit do evropského a českého rozpočtu a po dobu působení Andreje Babiše v roli premiéra další nečerpat.

Přehledně a v číslech se se závěry našeho výzkumu můžete seznámit v celkové zprávě.

model_kveten_19

Volební model MEDIAN – květen 2019: pokles Pirátů a růst SPD; důsledek kampaně před volbami do EP?

28.05.2019

Zisk hnutí ANO se v modelu MEDIAN po únorovém vrcholu stabilizoval na hladině kolem 30 % (v květnu 30,5 %). ČSSD mírně oslabila, v případných volbách by se její podpora pohybovala mezi 8 a 9 %, KSČM stvrdila oslabení z předchozího měsíce a v květnu by mohla pomýšlet na 6,0 %. ODS zaznamenala stejnou úroveň podpory jako v dubnu, tedy 14,5 % a zůstává nejsilnější opoziční stranou. Piráti by dosáhli na 12 % a poprvé od srpna loňského roku výrazněji oslabili. SPD Tomia Okamury se v rámci modelu MEDIAN po delším čase vrátila na 10 % možného zisku a dosáhla by tak přibližně úrovně výsledku z minulých sněmovních voleb. Výrazné pohyby podpory Pirátů a SPD mohou souviset s právě skončenou kampaní před volbami do Evropského parlamentu. V případě SPD mohlo jít o dobré cílení na původní voličskou skupinu z roku 2017 a aktivizaci obvyklých nevoličů. Zároveň se však může jednat o náhodný výkyv v rámci statistické odchylky a pro potvrzení případného trendu je vhodné počkat na výsledky následujících průzkumů. Strany jako KDU-ČSL, Starostové a TOP 09 oscilují okolo 5 %. Pokud by se volby konaly v květnu, na nejvíce hlasů by mohli pomýšlet v KDU-ČSL. S ohledem na potenciální výši zisků a na statistickou odchylku však mají všechny tři subjekty podobnou šanci na vstup do sněmovny.

Nejvyšší volební potenciál má dlouhodobě hnutí ANO. V případě zisku všech voličů, kteří jeho volbu vážně zvažují a nevylučují účast, by útočilo na zisk okolo 35 %. Zisk přesvědčených voličů by mu pak stačil na 19 %. Volební potenciál Pirátů se pohybuje na hranici 19 %, u ODS na 18 %. Nicméně ODS má o něco větší jádro přesvědčených voličů než Piráti, jejichž voliči si často nejsou jisti účastí ani volenou stranou. To se promítá i do volebního modelu, který tyto faktory zohledňuje. U levicových stran má ČSSD sice menší jádro voličů, ale větší volební potenciál než KSČM. Starostové jsou často stranou druhé volby – to se projevuje relativně vysokým potenciálem, díky němuž by strana mohla opět bojovat o vstup do Sněmovny.

Pro detaily nahlédněte do zprávy z našeho pravidelného nezávislého průzkumu.

EP_kveten_2019

MEDIAN k volbám do EP: v jakých skupinách voličů bodovalo hnutí ANO, Piráti či ODS a nakolik jsou loajální voliči jednotlivých stran?

27.05.2019

Zisk stran výrazně ovlivnila rozdílná angažovanost a volební účast. Pokles účasti stojí zejména za propadem ČSSD a poklesem zisku ANO. Voleb se totiž účastnilo jen okolo třetiny voličů Sociální demokracie z voleb do Sněmovny v roce 2017 a necelých 40 % voličů ANO. Relativně slabá byla také účast pirátských voličů z roku 2017 (okolo 30 %). To stojí za nenaplněním volebního potenciálu, který byl u Pirátů nad 20 %. Piráti však na rozdíl od ČSSD dokázali svůj propad redukovat ziskem jiných voličů.
Relativně vysokou účast přes 40 % měli voliči všech ostatních stran. U voličů STAN z roku 2017 byla ještě vyšší. Problém pro koalici TOP 09 a STAN však spočíval v tom, že ne všichni voliči STAN koalici volili. Účast lidí, kteří se v roce 2017 sněmovních voleb neúčastnili, byla v Evropských volbách zcela minimální. Právě proto je celková účast okolo 28 %, ačkoli u voličů jednotlivých stran je většinou vyšší.
Zajímavé jsou také přibližné přelivy hlasů mezi lidmi, kteří se voleb zúčastnili. Analýza naznačuje, že nejvyšší loajalitu měli voliči ODS a KDU-ČSL, kteří v případě své účasti ve zhruba 80 % zopakovali volbu z roku 2017. Relativně vysokou loajalitu měli také voliči Pirátů a TOP 09 (okolo 70 %). Problém koalice TOP 09+STAN+Zelení ale bylo to, že ji volila necelá polovina voličů STAN z roku 2017. Další dali přednost menším stranám (ESO, HLAS), Pirátům či KDU-ČSL. Vzhledem k počtu preferenčních hlasů pro Luďka Nidermayera a tomu, že koalice ze středopravých stran nejméně navýšila celkový zisk z voleb 2017, to naznačuje možný negativní vliv zvolení stranického lídra TOP 09 Jiřího Pospíšila do čela kandidátky.
Piráti svůj zisk na necelých 14 % vytáhli tím, že při slabší účasti svých voličů oslovili i část někdejších voličů ČSSD, STAN i TOP 09. ANO na svojí podporu mobilizovalo část voličů levicových stran a SPD, což může být hypoteticky důsledek podpory Andreje Babiše v době demonstrací. Ty sice pravděpodobně přispěly k vyšší účasti středopravých opozičních voličů, ale v druhém táboře mohli více poškodit levici než Babiše. ČSSD kromě nízké účasti doplatila na to, že takřka polovina jejích účastnících se voličů se „rozutekla“ doleva (ke KSČM) či mimo tradiční strany (ANO, SPD, Piráti).

Blíže v souhrnné zprávě.

CR_Svycarsko_H_OOH_v01

Třetina diváků sledovala zápasy ČR ve skupině mimo domov

24.05.2019

V souvislosti s úspěšným tažením českých hokejistů bratislavským hokejovým šampionátem jsme nahlédli do dat adMeter 1000. Tento unikátní crossmediální projekt umožňuje měřit sledovanost nejen u televizních obrazovek doma, ale i venku, v barech, hospůdkách či v zaměstnání, zkrátka mimo domov. A protože ne každý hokejový fanoušek si bere na zápasy české reprezentace volno a může využít i například mobilního či online přenosu, rozhodli jsme se tato data zanalyzovat.

Námi publikovaná data ukazují, že zápasy základní skupiny české reprezentace sledovala mimo teplo svého domova v průměru třetina diváků. Jedná se o mírně vyšší číslo, než v případě předchozích šampionátů, kdy to například před 2 lety bylo jen okolo 20 % všech českých hokejových diváků.

Sledovanost mimo domov ovlivňuje spolu s atraktivitou zápasu i například vysílací čas, vidět to můžeme na srovnání zápasů se Švýcarskem a Lotyšskem. Utkání Česko – Švýcarsko sledovalo v době oběda
39 % diváků mimo domov oproti večernímu zápasu s Lotyši, který doma nesledovalo jen 26 % diváků.

Atraktivní utkání s Rusy a Švédy sledovalo prostřednictvím platforem ČT Sport živě v průměru přes 21 % diváků, ve chvíli nejvyššího zájmu sledovanost přesahovala až 30 %. Za touto sledovaností zápasu stojí mimo jiné právě i podíl diváků sledujících zápas mimo domov.

Diváci mají rádi drama, potvrzuje se to i na vývoji sledovanosti zápasu se Švýcary, který byl velmi bohatý na góly i vyhrocené situace. Sledovanost zde mimo útlum v přestávkách rostla v průběhu celého zápasu, a i přes nepříznivý vysílací čas (po poledni) dosahovala místy přes 20 % všech diváků u televizních obrazovek.

Sledovanosti ostatních důležitých zápasů MS 2019 lze najít na stránkách zde. Můžete si přehledně projít všechny zápasy české reprezentace a zacílit si sledovanost dle jednotlivých skupin i časových úseků daných zápasů. Výstupy pochází z analytického systému KIWI, ve kterém byly zpracovány z crossmediálních elektronicky měřených dat adMeter 1 000.

Grafy a další podrobnosti naleznete v souhrnné zprávě.

model_EP_2019_05

Volební model MEDIAN pro volby do Evropského parlamentu – varianty v závislosti na vlivu účasti

09.05.2019

Volební model není volební predikcí, ale ukazuje, jak by se v době dotazování (16. 3. – 3. 5. 2019) měnil pravděpodobný volební výsledek v závislosti k proměně volební účasti. Pravděpodobnost účasti u jednotlivých respondentů odhadujme z deklarované jistoty účasti, zájmu o EP volby, minulé účasti ve Sněmovních volbách a vzdělání a vycházíme přitom z toho, jak tyto faktory souvisely s minulou účastí v EP volbách. Analýza ukazuje, že:
Pravděpodobný výsledek hnutí ANO by v době dotazování výrazně závisel na účasti. Při účasti okolo 30 % ANO drtivě vyhrává s výsledky okolo 25 %. Při 15 % účasti by ale jeho zisk pravděpodobně poklesl k 22 %. S klesající účastí by v dotazovaném období klesal také zisk levicových stran ČSSD a KSČM. Tyto strany měly v době dotazování spíše méně angažované voliče.
S klesající účastí by se zvyšoval pravděpodobný zisk ODS (ze 13 na více než 14 %). Zejména by se ale zvyšoval zisk koalice TOP 09, STAN a Zelených (z hodnot okolo 8 % na více než 11 %) a KDU-ČSL (ze 7 % na více než 9 %). Tyto strany mají totiž více angažovaných voličů, kteří v malé účasti začínají hrát velkou roli.
Lze si povšimnout, že ještě při účasti 30 % by strany ANO, ČSSD, KSČM a SPD získaly více hlasů (47 %) než středopravá a liberální opozice Piráti, ODS, Koalice, KDU-ČSL (44 %). Při účasti okolo 25 % by se jejich pozice vyrovnala. Při účasti 20 % pak už převažuje jasně zisk středopravé a liberální opozice (48 %) nad ziskem středolevých a konzervativních stran (44 %).

Volební model ukazuje nejpravděpodobnější výsledek v době dotazování. Ten mohou strany na svou stranu zvážit tím, že mobilizují svoje voliče a přesvědčí váhající, aby volili právě je. Volební potenciál ukazuje, kolik by strana získala, pokud by ji volili všichni, kdo ji vážně zvažují a nelze u nich vyloučit účast. Volební potenciály do EP voleb jsou poměrně vysoké. Řada voličů váhala o volené straně i účasti. Nelze tak vyloučit překvapení:
Volební potenciál ANO se pohybuje kolem 35 %, není tedy vyloučeno, že zvítězí přesvědčivě
Nejlepší možný výsledek Pirátů kolem 27 % a u ODS okolo 24 %. Pokud jedna ze stran mobilizuje většinu voličů, může dohnat či předehnat hnutí ANO.
Vysoký volební potenciál (okolo 21 %) má koalice kolem TOP 09, STAN a Zelených, kterou zvažuje hodně lidí, ale nejsou si jisti. Koalice se tak může dostat k výsledkům okolo 14 %.
Volební potenciál levicových ČSSD a KSČM se pohybuje okolo 13 respektive 11 %.
KDU-ČSL a SPD měly pravděpodobné výsledky v době dotazování pod 10 %, ale při mobilizaci všech voličů mohou i ony sahat až na výsledky okolo 15 %.
Šanci na vstup do Sněmovny mají i Svobodní s potenciálem okolo 8 % a teoreticky nelze vyloučit ani úspěch Hlasu Pavla Teličky (potenciál okolo 6 %). V době dotazování se ale pravděpodobný zisk těchto stran pohyboval okolo 3 % (Svobodní) a pod 2 % (Hlas P. Teličky).
Lze předpokládat, že některé středopravé a liberální strany tento potenciál naplní omezeně, protože lidé zvažují mezi nimi. Ukazuje se ale, že některá z nich může před volbami posílit a teoreticky i útočit na pozici hnutí ANO, které zůstává velkým favoritem voleb.

Grafy a další podrobnosti naleznete v souhrnné zprávě.

model_duben_19

Volební model MEDIAN – duben 2019: ANO stabilní na 30 %, roste ČSSD, klesá KSČM a SPD

25.04.2019

Zisk hnutí ANO se v dubnovém modelu MEDIAN po únorovém vrcholu stabilizoval na hladině kolem 30 % (v dubnu 29,5 %). ČSSD roste a v případných volbách by se dostala na úroveň 9 %, u KSČM sledujeme naopak oslabení k 6,5% podpoře. ODS se pohybuje na přibližně shodném zisku jako Piráti. Piráti by dosáhli na 14 % a ODS ještě o půl procentního bodu více. SPD Tomia Okamury se v rámci modelu MEDIAN opět mírně propadla na 7,5 % možného zisku, stále tak nedosahuje úrovně podpory z minulých sněmovních voleb. Strany jako KDU-ČSL, Starostové a TOP 09 oscilují okolo 5 %. Pokud by se volby konaly v březnu, na nejvíce hlasů by mohli pomýšlet u STAN. S ohledem na potenciální výši zisků a na statistickou odchylku však mají všechny tři subjekty podobnou šanci na vstup do sněmovny.

Nejvyšší volební potenciál má dlouhodobě hnutí ANO. V případě zisku všech voličů, kteří jeho volbu vážně zvažují a nevylučují účast, by útočilo na zisk okolo 33 %. Zisk přesvědčených voličů by mu pak stačil na 21 %. Volební potenciál Pirátů se pohybuje na hranici 20 %, u ODS na 18 %. Nicméně ODS má o něco větší jádro přesvědčených voličů než Piráti, jejichž voliči si často nejsou jisti účastí ani volenou stranou. To se promítá i do volebního modelu, který tyto faktory zohledňuje. U levicových stran má ČSSD sice menší jádro voličů, ale větší volební potenciál než KSČM. Starostové jsou často stranou druhé volby – to se projevuje relativně vysokým potenciálem, díky němuž by strana mohla opět bojovat o vstup do Sněmovny.

Grafy k aktuálnímu modelu si prohlédněte v souhrnné zprávě.

MEDIAN_pre_RTVS_II

MEDIAN exkluzivně pro RTVS: kdo ve druhém kole volil Z. Čaputovou a kdo M. Šefčoviče?

31.03.2019

Společnost MEDIAN připravila pro Rozhlas a televizi Slovenska rozsáhlý průzkum s cílem zjistit, na základě čeho se voliči rozhodovali pro druhé kolo prezidentské volby. Den před volbami a v den voleb jsme se zeptali 1742 respondentů a výstupem je na jedné straně model plánované volby těsně před volbami, ale zejména zjištění voličských preferencí v různých skupinách obyvatel a rozsáhlá analýza motivací slovenských voličů při aktuální prezidentské volbě.

Podrobně v shrnující zprávě.

model_brezen_19

Volební model MEDIAN – březen 2019: ANO znovu stabilní nad 30 %, ODS a Piráti se 14 % na děleném druhém místě

28.03.2019

Zisk hnutí ANO se v březnovém modelu MEDIAN po únorovém vrcholu stabilizuje opět mírně nad 30 %. ČSSD by se v případných volbách dostala na podobnou úroveň jako KSČM, obě strany by aspirovaly na 8 %. ODS zůstává na shodném zisku jako Piráti, kteří si opět mírně polepšili. Obě strany by v březnu získaly shodně po 14 %. SPD Tomia Okamury se v rámci modelu MEDIAN zotavila nad 8 % možného zisku. stále však nedosahuje úrovně podpory z minulých sněmovních voleb. Strany jako KDU-ČSL, Starostové a TOP 09 oscilují okolo 5 %. Pokud by se volby konaly v březnu, na nejvíce hlasů by mohla pomýšlet KDU-ČSL či STAN. S ohledem na potenciální výši zisků a na statistickou odchylku však mají všechny tři subjekty podobnou šanci na vstup do sněmovny.

Nejvyšší volební potenciál má dlouhodobě hnutí ANO. V případě zisku všech voličů, kteří jeho volbu vážně zvažují a nevylučují účast, by útočilo na zisk okolo 34 %. Zisk přesvědčených voličů by mu pak stačil na 22 %. Volební potenciál Pirátů se pohybuje na hranici 20 %, u ODS na 17 %. Nicméně ODS má o něco větší jádro přesvědčených voličů než Piráti, jejichž voliči si často nejsou jisti účastí ani volenou stranou. To se promítá i do volebního modelu, který tyto faktory zohledňuje. U levicových stran má ČSSD sice menší jádro voličů, ale větší volební potenciál než KSČM. Starostové jsou často stranou druhé volby – to se projevuje relativně vysokým potenciálem, díky němuž by strana mohla opět bojovat o vstup do Sněmovny.

Blíže v kompletní zprávě.

model_v01

MEDIAN exkluzivně pro RTVS: volby by 10 dní před druhým kolem vyhrála Z. Čaputová, podle lidí by byla dobrou prezidentkou

21.03.2019

Společnost MEDIAN pokračuje v sérii volebních průzkumů pro Rozhlas a televizi Slovenska. V období po 1. kole prezidentské volby (od 17. do 19. března) jsme se zeptali 1014 respondentů, koho plánují volit ve druhém kole, a jako výstup přinášíme volební model pro 2. kolo. V našem výzkumu dále rozebíráme, jak plánují volit lidé v jednotlivých skupinách (dle věku, vzdělání, vyznání, politické či hodnotové orientace…), nakolik jsou kandidáti přijatelní a jaké jsou důvody volby Z. čaputové nebo M. Šefčoviče; zda spíše lidé volí pozitivně – PRO svého kandidáta, nebo negativně – PROTI soupeři. Zjišťovali jsme také, co lidé očekávají od prezidenta a který z kandidátů je ve kterých ohledech lepší.

Grafy a analýzy si prohlédněte v kompletní zprávě.

MEDIAN_pre_RTVS_01

MEDIAN exkluzivně pro RTVS: jaké jsou motivace slovenských voličů při volbě prezidenta?

18.03.2019

Společnost MEDIAN připravila pro Rozhlas a televizi Slovenska rozsáhlý průzkum s cílem zjistit, na základě čeho vybírají voliči prezidentské kandidáty. Den před volbami a v den voleb jsme se zeptali 1859 respondentů a výstupem je na jedné straně model plánované volby těsně před volbami, ale zejména zjištění voličských preferencí v různých skupinách obyvatel a rozsáhlá analýza motivací slovenských voličů při aktuální prezidentské volbě.

Detaily, komentáře a podrobné grafy naleznete v souhrnné zprávě.

model_unor_19

Volební model MEDIAN – únor 2019: ANO po sjezdu roste na 33 %, v opozici nejsilnější Piráti a ODS

27.02.2019

Zisk hnutí ANO v únorovém modelu MEDIAN vystoupal na 33,5 % Posílení můžeme vnímat v kontextu absence závažnějších kauz v mediálním prostoru, které by byly momentálně spojovány s hnutím ANO nebo s jeho předsedou A. Babišem, a dále s klidným a jednoznačným průběhem sjezdu této strany. ČSSD by se v případných volbách dostala na podobnou úroveň jako KSČM, obě strany by aspirovaly na 7 až 8 %. Vládní koalice ANO a ČSSD (a KSČM) tak v součtu posiluje oproti minulému měsíci jen zanedbatelně. ODS se po vrcholu nad 15 % z minulého měsíce vrací na shodný zisk jako Piráti, kteří potvrzují nárůst preferencí z loňského podzimu a zůstávají na hladině kolem 13 %. SPD Tomia Okamury neudržela 10% listopadový vrchol a dále oslabila na 7 % možného zisku. Můžou se v tom promítat současné vnitrostranické neshody mezi T. Okamurou a poslancem Volným nebo i dřívější kauza odsouzeného českého teroristy, který je se stranou spojován. Strany jako KDU-ČSL, Starostové a TOP 09 oscilují okolo 5 %. Pokud by se volby konaly v únoru, na nejvíce hlasů by mohla pomýšlet KDU-ČSL. S ohledem na potenciální výši zisků a na statistickou odchylku však mají všechny tři subjekty podobnou šanci na vstup do sněmovny.

Nejvyšší volební potenciál má dlouhodobě hnutí ANO. V případě zisku všech voličů, kteří jeho volbu vážně zvažují a nevylučují účast, by útočilo na zisk okolo 38 %. Zisk přesvědčených voličů by mu pak stačil na 24,5 %. Volební potenciál Pirátů se shodně pohybuje na hranici 20 %, u ODS na 17 %. Nicméně ODS má větší jádro přesvědčených voličů než Piráti, jejichž voliči si často nejsou jisti účastí ani volenou stranou. To se promítá i do volebního modelu, který tyto faktory zohledňuje. U levicových stran má ČSSD obdobně velké jádro voličů a větší volební potenciál než KSČM. Starostové jsou často stranou druhé volby – to se projevuje relativně vysokým potenciálem, díky němuž by strana mohla opět bojovat o vstup do Sněmovny.

Grafy a bližší informace hledejte v souhrnné zprávě.

palach_v01

50 let od Palachovy oběti: většina ví, kdo byl Jan Palach, a je spokojená s úrovní připomínání jeho odkazu

30.01.2019

Spontánně si lidé Jana Palacha nejčastěji spojí s aktem jeho sebeupálení se (44 %) a s faktem, že to byl vysokoškolský student (34 %). Jen malá část lidí přímo uvedla ve spojitosti s Janem Palachem nějaké pozitivní (v součtu 11 %) či negativní (1 %) konotace. Jen 10 % respondentů Jana Palacha vůbec neznalo či o něm mělo mylné představy. Mezi lidmi převládá názor, že čin Jana Palacha měl smysl. Za smysluplný jej považuje 61 % lidí a za nesmyslný 33 %. Většina lidí však s odpovědí váhá – o smysluplnosti je rozhodně přesvědčena cca čtvrtina (26 %) a desetina (10 %) si pak myslí, že Palachova oběť smysl neměla.

Ve výzkumu jsme se zaměřili také na hodnocení hrdinství lidí odporujících minulému režimu. Jednoznačně jsou lidmi za hrdiny považováni ti, kteří byli za protirežimní činnost popraveni v 50. letech minulého století (v součtu 81 %). Velmi vysoko si jako hrdinů respondenti cení ještě těch, kteří si na protest proti režimu vzali život (73 %) a pronásledovaných disidentů či chartistů (69 %). Nadpoloviční souhlas převládá i u dalších skupin, kromě bratří Mašínů jako reprezentantů odboje a exulantů využívajících násilí, které považuje za hrdiny pouze 38 % lidí.

Dále jsme analyzovali ochotu lidí k možným obětem, které před nás kladne současná doba. Ukazuje se, že lidé s vyšší deklarovanou hodnotou k osobním obětem v současnosti více oceňují oběti lidí v historii. Za jednotlivými dnešními oběťmi se skrývají tři obecnější postoje: a) ochota k dobročinnosti a k altruismu (nezávisí na věku, silnější mezi vzdělanějšími a lidmi s vyššími příjmy, kteří si ji ve finanční rovině mohou dovolit, plus např. mezi voliči KDU-ČSL); b) ochota k obětem díky vlastnímu názoru (silný mezi muži, mladými lidmi a z politického hlediska mezi liberálními voliči i voliči stran jako SPD); c) ochota nepomáhat si obcházením daní a systému (ačkoli celkově nízká, tak prochází bez výrazných rozdílů celou populací).

V případě zájmu o detaily nebo grafickou interpretaci pokračujte celou zprávou k výzkumu.

 

model_leden19

Volební model MEDIAN – prosinec 2018/leden 2019: ANO na 30 %, roste ODS i ČSSD, oslabil Okamura

24.01.2019

S utichnutím kauzy kolem syna premiéra Babiše sledujeme, že se zisk hnutí ANO v případných volbách opět přiblížil 30 %. ČSSD se v modelu MEDIAN po mírném oslabení na konci listopadu opět dostala na úroveň kolem 9 % a KSČM stagnuje mezi 7 a 8 %. ODS po mírném oslabení v říjnu překročila hranici 15% podpory a upevňuje pozici nejsilnější opoziční strany. Piráti potvrzují nárůst preferencí z loňského podzimu a zůstávají na hladině kolem 13 %. SPD Tomia Okamury neudržela 10% listopadový vrchol a mírně oslabila na 8 % možného zisku. Může se v tom promítat kauza odsouzeného českého teroristy, který je se stranou spojován. Strany jako KDU-ČSL, Starostové a TOP 09 oscilují okolo 5 %. U Starostů došlo po listopadovém vrcholu k mírné korekci na dřívější hodnoty. V modelu by se aktuálně sice žádná z těchto stran do sněmovny nedostala, jedná se však o rozdíly na úrovni statistické odchylky a všechny zároveň mají potenciál 5% podmínku překonat.

Nejvyšší volební potenciál má dlouhodobě hnutí ANO. V případě zisku všech voličů, kteří jeho volbu vážně zvažují a nevylučují účast, by útočilo na zisk okolo 35 %. Zisk přesvědčených voličů by mu však stačil jen na 21 %. Volební potenciál ODS i Pirátů se shodně pohybuje na hranici 19 %. Nicméně ODS má větší jádro přesvědčených voličů než Piráti, jejichž voliči si často nejsou jisti účastí ani volenou stranou. To se promítá i do volebního modelu, který tyto faktory zohledňuje. U levicových stran má ČSSD shodně velké jádro voličů a větší volební potenciál než KSČM. Starostové jsou často stranou druhé volby – to se projevuje relativně vysokým potenciálem, díky němuž by strana mohla opět bojovat o vstup do Sněmovny.

Prohlédněte si grafy v kompletní zprávě.

ocekavani2019

Češi do roku 2019 hledí obecně s optimismem, za největší hrozbu pak považují nedostatek pitné vody

15.01.2019

Očekávání od roku 2019 jsou celkově pozitivní – 44 % lidí věří, že nadcházející rok bude lepší než ten minulý, a jen 13 % očekává zhoršení. Sledujeme posun k mírně optimističtějšímu výhledu, než v předchozích letech 2017 a 2016, kdy pozitivní vývoj očekávalo 39 % a 40 % respondentů a negativní v obou letech 14 %. Očekávání výrazně souvisí s hodnocením minulosti, takže může být extrapolací hodnocení roku 2018, kdy došlo k příznivému vývoji mezd v ČR i uklidnění některých globálních problémů (migrace, terorismus).

Mezi vůbec nejsilněji vnímané hrozby pro Evropu a kvalitu života v ní patří v současnosti ty spojené s životním prostředím – změna klimatu a její vliv na úrodu a migraci a také riziko nedostatku pitné vody. Pozornost veřejnosti k těmto jevům nejspíše přivedl abnormálně suchý rok 2018 a rozšíření povědomí o potenciální závažnosti tohoto problému pro Česko.

V meziročním srovnání sledujeme, že některé hrozby ztrácejí na naléhavosti, zejména se umenšuje obava z útoků Islámského státu v Evropě. Loni tuto hrozbu označovalo za velmi závažnou  68 % lidí a dnes jen 53 %. Oproti minulému roku mírně poklesly i obavy z vlivu migrace na kulturu v Evropě.

Detailní komentáře s grafy naleznete v souhrnné zprávě.

model_1811

Volební model MEDIAN – listopad/prosinec 2018: Kauza kolem premiérova syna hnutí ANO neoslabila ani mu výrazně nepomohla, nejvíce rostou ODS a Piráti, levice ztrácí

11.12.2018

Model MEDIANu potvrzuje, že kauza se synem Andreje Babiše nevedla k propadu podpory hnutí ANO. Růst podpory hnutí je ale omezený (o 1 procentní bod). Tento i další výzkumy MEDIANu (pro ČRo) ukazují, že kauza vedla k oslabení vztahu u některých liberálnějších voličů (částečný přechod k Pirátům, STAN apod.). ANO si je ale vynahradilo posílením podpory některých levicových voličů z řad ČSSD a KSČM, kteří výrazně důvěřují Andreji Babišovi. Celkově tedy kauza vedla k polarizaci voličů podle vnímání jejího vyznění a k posílení nejsilnějších stran kritických Andreji Babišovi a kauze Čapí hnízdo (Piráti, ODS) a hnutí ANO a k poklesu podpory zejména levicových stran, které v kauze byly v nejvíce pasivní pozici a nezískaly Babišovy odpůrce, ale ztratily část jeho příznivců v mobilizaci ANO okolo kauzy. Od září 2018 pokračuje mírné posilování SPD Tomia Okamury, která se vrátila na hodnoty z voleb 2017. Může k tomu vést i znechucení části voličů politikou v období okolo kauzy Čapí hnízdo. Strany jako KDU-ČSL, Starostové a TOP 09 oscilují okolo 5 %. U Starostů lze ale sledovat vzestupnou tendenci, zatímco u TOP 09 dlouhodobě spíše klesající.

Nejvyšší volební potenciál má dlouhodobě hnutí ANO. V případě zisku všech voličů, kteří jeho volbu vážně zvažují a nevylučují účast, by útočilo na zisk okolo 33 %. Zisk přesvědčených voličů by mu však stačil jen na 21 %. Volební potenciál ODS se pohybuje u hranice 17 % a u Pirátů pak kolem 18 %. Nicméně ODS má větší jádro přesvědčených voličů než Piráti, jejichž voliči si často nejsou jisti účastí ani volenou stranou. To se promítá i do volebního modelu, který tyto faktory zohledňuje. U levicových stran má ČSSD nově menší jádro voličů a stále větší volební potenciál než KSČM. Starostové jsou často stranou druhé volby – to se projevuje relativně vysokým potenciálem, díky němuž by strana mohla opět bojovat o vstup do Sněmovny.

Podrobnosti k našemu volebnímu modelu hledejte v kompletní zprávě.

vliv_na_ANO_v01

Hnutí ANO vlivem krize neoslabí, ani neposílí. V očích veřejnosti nemá kauza vítěze, jen poražené.

28.11.2018

Drtivá většina odporu vůči hnutí ANO díky pokračování kauzy Čapí hnízdo pochází z řad lidí, kteří jej ve volbách do Sněmovny v říjnu 2017 nevolili. U voličů ANO z října 2017 ve 42 % došlo díky pokračování kauzy Čapí hnízdo k utužení podpory a pro 43 % kauza nic nezměnila. Jen 15 % z voličů z roku 2017 kauza znejistila a více by volbu zvažovali. To by sice znamenalo ztrátu až 4–4,5 procentního bodu. Ovšem k Andreji Babišovi a ANO se díky vyhrocenosti kauzy může přiklonit okolo 7 % voličů jiných stran a 13 % nevoličů (ačkoli u nich řada reálně setrvá v neúčasti). V důsledku kauzy tak zřejmě dojde k utužení jádra voličů i odpůrců ANO a přestrukturování volnější části elektorátu. Nelze ale očekávat krátkodobé velké dopady na volební podporu. Z dlouhodobého hlediska však kauza může omezovat výraznější růst podpory ANO.

Eskalace kauzy Čapí hnízdo nemá vítěze, ale jen poražené – u nikoho z aktérů nepřevažuje názor, že by se v kauze chovali a přistupovali k ní správně. Nejlépe se podle respondentů v kauze zachoval prezident Miloš Zeman (správně podle 41 %), středopravá opozice (40 %) a média (39 %). Nutno poznamenat, že přístup středopravé opozice a prezidenta hodnotí pozitivně často různé skupiny lidí. Přístup premiéra Andreje Babiše ke kauze schvaluje 34 % lidí a podle 57 % byl nesprávný – nejvíce tak polarizuje. Jako nejméně správný naopak lidé vnímají přístup ČSSD (22 %). Souhlasí s ním jen 44 % voličů levice a minorita voličů ANO i středopravých stran – ačkoli tyto tábory zřejmě vyčítají ČSSD rozdílné věci. Postup Babiše schvaluje 80 % voličů ANO a polovina voličů levice, ale zanedbatelné množství ostatních. K roli médií v kauze jsou kritičtí voliči vládních stran, ale jako správné jej hodnotí voliči většiny ostatních stran. Naopak je to u Miloše Zemana. Přístup policie a státního zastupitelství hodnotí pozitivně spíše voliči ANO a levice, než opozičních stran, podle nichž byl zřejmě příliš pasivní.

Detaily k jednotlivým aktérům naleznete v celé zprávě.

premier_01

Jak vnímá veřejnost A. Babiše v pozici premiéra? A jak budou ovlivněny oslavy 17. listopadu?

16.11.2018

Dle názoru většiny lidí A. Babiš zlepšil výběr daní (názor 62 % respondentů) a zlepšil ekonomiku Česka (58 %) a podle třetiny (35 %) omezil korupci.

70 % respondentů uvedlo, že A. Babiš rozděluje společnost a 69 % u něj vnímá střet zájmů z pozice jako politika a podnikatele.

47 % respondentů nemá žádné obavy z případných společensko-politických změn.

Na případných změnách mohou podle názorů účastníků výzkumu nejvíce „vydělat“ pravicová opozice (27 %) a „ti, kdo chtějí korumpovat politiky a úředníky“ (22 %).

18 % respondentů očekávalo, že 17. listopad vygraduje vývoj událostí, 49 % si myslí, že se na podporu Andreji Babišovi nebo proti němu mohou v rámci oslav 17. listopadu organizovat pochody.

Podrobnou analýzu naleznete v závěrečné části našeho bleskového průzkumu.

Poznámka: Bleskový výzkum byl realizován v úterý a ve středu, takže události ze čtvrtka ani z pátku ve výzkumu nemohly být zohledněny.

vyvoj_01

Podporu mají změny ve vládě, případný Zemanův úřednický kabinet většina nechce, novinkám by se měla věnovat policie

15.11.2018

Velká většina lidí (81 %) si myslí, že nově zveřejněné informace mají potenciál ovlivnit současnou politickou situaci, dvě pětiny respondentů (41 %) dokonce soudí, že by mohly vést k zásadním politickým změnám.

56 % respondentů si myslí, že kauza by měla mít nějaké dopady na současnou vládu – 27 % by preferovalo odstoupení premiéra a pokračování vlády v obměněném složení a 29 % konec celé vlády. Jen necelá třetina lidí (29 %) je pro pokračování vlády beze změn.

Pokud by skončila současná vláda, 61 % respondentů preferuje uskutečnění předčasných voleb. Pro variantu úřednické vlády jmenované Milošem Zemanem je 34 %. Došlo tedy k výrazné změně proti vládním krizím v roce 2009 a 2013, kdy respondenti ve výzkumech často úřednické vlády podporovali.

67 % respondentů uvádí, že nové informace by měly být podnětem pro policii a státní zastupitelství. Čtvrtina lidí (25 %) soudí, že by k nim měla vzniknout speciální nezávislá vyšetřovací komise nebo že by se na jejich základě mělo ve Sněmovně hlasovat o důvěře vládě.

Další informace a grafy si prohlédněte v druhé části naší zprávy.

Poznámka: Bleskový výzkum byl realizován před zveřejněním obsahu nového e-mailu zaslaného A. Babišem mladším novinářům, takže ve výzkumu nemohl být zohledněn.

informace_01

A. Babiš většinu nepřesvědčil, novým informacím v kauze Čapí hnízdo lidé důvěřují a řadí ji mezi nejzávažnější

14.11.2018

Většina populace zaznamenala nové informace v kauze Čapího hnízda. Zkoumali jsme znalost celkem 12 nových informací a podezření v kauze a jen 10–35 % u nich odpovídalo, že je vůbec nezaznamenali.

Zhruba 43 % důvěřuje a považuje za závažné nové informace, že syn Andreje Babiše musel odjet do zahraničí, aby nemusel vypovídat. Čtvrtina lidí této informací nevěří (26 %) a menšina jí věří, ale nepovažuje za závažnou (11 %). Zbytek neví či informaci nezaznamenalo. Velmi podobně hodnotí respondenti obecné podezření, že Andrej Babiš se snaží, aby jeho blízcí nemuseli vypovídat v kauze Čapí hnízdo.

Jako poměrně důvěryhodné a závažné jsou také hodnoceny informace o provázanosti lékařky Babišova syna a hnutí ANO (38 % důvěřuje a považuje za závažné). U většiny ostatních nových zjištění převažují nad lidmi, kteří informaci důvěřují a považují závažnou ti, kteří ji buď nedůvěřují či nepřisuzují význam či neví, jak ji hodnotit.

Od srpna 2017, kdy byla Sněmovna požádána o vydání Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo, narostl počet lidí, kteří kauzu považují za „velmi důležitou“ pro směřování politiky a společnosti v ČR z 23 na 31 %.

Ve srovnání se srpnem 2017 rovněž klesl mírně počet lidí, kteří v kauze důvěřují spíše vysvětlení Andreje Babiše, než policejní verzi. A to z 29 na 25 %. Tito lidé nyní často říkají, že neví komu důvěřovat. Naopak narostl počet lidí, kteří „určitě důvěřují verzi policie“ z 20 na 25 %.

Výzkum k vnímání aktuálního vývoje okolo kauzy Čapí hnízdo se uskutečnil 13. a 14.11. 2018 na vzorku N = 1015 respondentů smíšenou metodikou online a osobního dotazování. Další výstupy týkající se následujícího vývoje na politické scéně očekávejte ve čtvrtek.

Více k tématu v první části našeho bleskového výzkumu.

 

model_10_18

Volební model MEDIAN – říjen 2018

02.11.2018

Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po vrcholech z června a srpna 2018 u něj došlo k mírnému poklesu a v současnosti se udržuje mezi 28 % a 29 %; jeho podpora by tak mohla být srovnatelná s loňskými volbami. Podpora ODS se z letního maxima 14 % snížila na 12 %. Část z této změny může být náhodná oscilace. Ale potvrzuje se, že úspěch ODS v komunálních a senátních volbách byl dán zejména vyšším zastoupením vzdělaných voličů v sekundárních volbách s nižší účastí. A nemusí se tak projevit do posilování ODS v celostátní podpoře pro volby s vysokou účastí.

Zisk 12 % v říjnu vykazují také Piráti, u nichž jde o obnovení růstového trendu po srpnovém propadu. Opět roste také podpora SPD – Tomio Okamura, v současnosti by dosáhla na 9 %.

Lidovci, TOP 09 a Starostové ve volebním modelu od voleb oscilují okolo zisku 5 % a nelze s jistotou určit, která z těchto stran by se do Sněmovny dostala – v říjnu byla nejsilnější pozice TOP 09 shodně se STAN. Levicové strany ČSSD a KSČM se drží mírně nad svým ziskem z loňských voleb, přičemž se úroveň podpory obou stran pohybuje mezi 8 a 10 %.

Detaily naleznete v doprovodné zprávě.

masaryk02

Oslavili jsme 100 let republiky. Jak Češi vnímají klíčové události a osobnosti vlastní historie?

30.10.2018

Ke stému výročí samostatné československé státnosti připravila společnost Median pro Českou televizi průzkum mapující pohled Čechů na významné momenty a osobnosti posledních sta let naší historie.

Nejlépe hodnocenou etapou historie Československa/Česka je z obecného historického hlediska první republika (v součtu hodnocena pozitivně ze 72 %) následována obdobím transformace po roce 1989 a současností (70 %). Mezidobí vyplněné převážně autoritářskými či okupačními vládami je hodnoceno převážně negativně, přičemž nejlepší z něj podle respondentů byla šedesátá létá a pražské jaro (51 % hodnotí pozitivně). Ostatní historické etapy 20. století jsou hodnoceny negativně – přičemž nejhůře období okolo 2. světové války a 50. let.

Ve výzkumu jsme dále konfrontovali stereotypy, ve kterých o sobě Češi smýšlí, s fakty vyplývajícími z mezinárodních studií. Zeptali jsme se také, co jsou podle lidí nutné podmínky demokracie a nakolik jim přijdou v současném Česku naplněné.

Hlubší analýzu a podrobné grafy si přečtěte a prohlédněte v kompletní zprávě.

Nebo se podívejte na komentáře České televize zaměřené na stereotypy nebo na historické milníky.

dovolena_01

Léto končí. Jak hlavní období dovolených tráví pracující?

19.09.2018

S kvalitním výkonem v práci úzce souvisí potřeba si delší dobu souvisle odpočinout, načerpat síly a obnovit morálku. Přesto si celé dvě pětiny ekonomicky aktivních lidí během roku dovolenou delší než týden vůbec nevyberou. Dalších 40 % si ročně vybere týdenní či delší dovolenou jen jednou. Zbylá pětina pracujících si pak dopřeje delší souvislé volno dvakrát nebo i vícekrát. Přehledně a ve srovnání s celou populací v grafu.

Nejoblíbenější formou dovolené je pobyt u moře (22 %). Češi k němu směřují hlavně do Chorvatska, následuje Itálie, Řecko a s odstupem pak Španělsko, Egypt a Bulharsko. Shodně desetina lidí si odpočine na chatě či chalupě nebo stráví čas někde u vody v Česku, na turistiku do českých hor se vydá 7 % pracujících. Volno doma pak volí 8 %.

Bohatý zdroj těchto a dalších informací představuje platforma o spotřebitelském chování MML-TGI.

model

Volební model MEDIAN – srpen 2018

31.08.2018

Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po mírném oslabení v únoru a březnu 2018 se pohybuje nad hranicí zisku 30 % a jeho podpora by tedy mohla být srovnatelná s loňskými volbami. ODS se se 14% podporou pohybuje na svém povolebním maximu. Piráti po vrcholu z února 2018 a následující stagnaci nad 11 % nyní mírně klesli na 10,5 %. Může však jít i o náhodnou statistickou odchylku. U SPD – Tomio Okamura po povolebním poklesu sledujeme v posledních měsících stabilizaci nad či na hranici 8 % hlasů (10,6 % ve volbách).
Lidovci, TOP 09 a Starostové ve volebním modelu od voleb oscilují okolo zisku 5 % a nelze s jistotou určit, která z těchto stran by se do Sněmovny dostala – v srpnu byla nejsilnější pozice TOP 09 shodně s KDU-ČSL. Levicové strany ČSSD a KSČM se drží mírně nad svým ziskem z loňských, přičemž se úroveň podpory obou stran pohybuje mezi 8 a 9 %.

Grafiku a bližší informace najdete v kompletní zprávě.

srpen68_vysoke

50 let od okupace: jak dnes Češi hodnotí události a dopady srpna 1968?

27.08.2018

Společnost Median pro Českou televizi zpracovala u příležitosti 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa výzkum mapující dnešní pohled Čechů na události roku 1968 a jejich pohled na období a ideologii komunismu obecně.

Až 65 % Čechů si myslí, že se invazi sovětských a dalších vojsk dalo vyhnout a že pražské jaro tak mělo naději pokračovat. Komunismus však nebyl reformovatelný ani při pokračování změn pražského jara podle poloviny (50 %) lidí. S větším angažmá západních zemí během roku 1968 souhlasí v součtu 48 % osob. Nejmladší generace (18–34 let) s větší západní pomocí souhlasí v 60 % případů, nejstarší generace (60+ let) pak jen v 36 %. Tento rozdíl může být způsoben tím, že nejmladší generace si – na rozdíl od pamětníků – méně než pamětníci uvědomuje kontext tehdejší doby (studená válka, Varšavská smlouva, jaderné zastrašování…) a nahlíží minulost prismatem současných vztahů a rozložení sil.

Pokud mají Češi porovnat současnou situaci s minulým režimem, obecně hodnotí dnešní stav jako lepší – celková kvalita života je dnes lepší pro 74 % respondentů, za komunismu byla lepší podle 18 %. Nejhorší je dnes při porovnání s obdobím komunismu bezpečnost na ulicích – více respondentů si myslí, že bylo bezpečněji tehdy (celkem 48 %) než dnes (44 %). Poměrně vyrovnaný poměr je i při hodnocení vztahů mezi lidmi, kdy tehdy byly lepší pro více než třetinu (37 %) a dnes jsou lepší pro polovinu (53 %) respondentů. S rostoucím věkem roste i míra kladného pohledu na minulý režim. Např. vztahy mezi lidmi hodnotí jako dříve lepší 55 % generace nejstarších pamětníků (60+ let), 37 % střední generace (35–59 let) a pouze 16 % nejmladších (18–34 let). Významná dělící linie vede při srovnání dneška a minulosti mezi voliči Drahoše a Zemana – Zemanovi voliči hodnotí minulou dobu ve všech ohledech mnohem lépe než voliči Drahošovi. Vzhledem ke struktuře elektorátu však i zde může hrát roli věk.

Bližší informace k vnímání událostí a důsledků srpna 68 a detailní analýzu hodnocení komunismu naleznete v podrobné zprávě.

klece1

Klecové chovy jsou nevyhovující, obchody by vejce z nich neměly kupovat, myslí si většina Čechů

07.08.2018

Okolo 80 % respondentů považuje klecové chovy, kde má slepice životní prostor jen o něco větší než plocha A4, za nevyhovující a podle 60 % by obchody neměly z těchto chovů odebírat vejce. Vyplynulo to z reprezentativního výzkumu MEDIAN pro společnost Obraz – Ochránci zvířat (N=809, CAWI, CATI). Okolo 70 % respondentů by dokonce klecové chovy zakázalo; tak jak je tomu například v Rakousku. Výrazně kritičtější jsou lidé, kteří již dnes při nákupu vajec zohledňují podmínky chovu, a lidé, kteří zaznamenali reportáže o podmínkách života slepic v klecových chovech.

Grafy a bližší komentář najdete v kompletní zprávě.

koupel_7

Pouhá polovina Čechů používá nějaký prostředek na opalování

30.07.2018

Letní sezóna vrcholí, sluníčko peče, ale jen polovina Čechů (48 %) sáhne po některém prostředku na opalování.

Základní přehled o uživatelích prostředků na opalování v jednoduchém grafu.

Častěji jsou to ženy, rodiny s dětmi a lidé s vyšším vzděláním. Mezi nejvíce používané značky patří Astrid a Nivea.

To vše a mnohem více o spotřebitelích víme díky bohaté databázi MML-TGI.

model_07

Volební model MEDIAN – červenec 2018

27.07.2018

Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po mírném oslabení v únoru a březnu 2018 se pohybuje nad hranicí zisku 30 % a jeho podpora by tedy mohla být srovnatelná s loňskými volbami. ODS zopakovala dosavadní dubnový vrchol a opět dosáhla na 14% podporu. Piráti po vrcholu z února 2018 stále stagnují nad 11 %. U SPD – Tomio Okamura po povolebním poklesu sledujeme v posledních měsících stabilizaci na úrovni 8,5 % hlasů (10,6 % ve volbách). Lidovci, TOP 09 a Starostové ve volebním modelu od voleb oscilují okolo zisku 5 % a nelze s jistotou určit, která z těchto stran by se do Sněmovny dostala – v červenci však byla nejsilnější pozice KDU-ČSL. Levicové strany ČSSD a KSČM se drží zhruba na zisku z říjnových voleb či jen mírně nad ním, přičemž se úroveň podpory obou stran sbližuje na hodnotách mezi 8 a 9 %. Výzkum však probíhal majoritně během nástupu nové vlády a kontroverzí kolem odstupování ministrů z důvodů plagiátorství.

Nejvyšší volební potenciál má dlouhodobě hnutí ANO. V případě zisku všech voličů, kteří jeho volbu vážně zvažují a nevylučují účast, by útočilo na zisk okolo 33 %. Zisk přesvědčených voličů by mu však stačil jen na zhruba 20 %. Volební potenciál ODS se pohybuje u hranice 18 % a u Pirátů pak okolo 16 %. Nicméně ODS má větší jádro přesvědčených voličů než Piráti, jejichž voliči si často nejsou jisti účastí ani volenou stranou. To se promítá i do volebního modelu, který tyto faktory zohledňuje. U levicových stran má KSČM o něco větší jádro voličů, avšak ČSSD vykazuje větší volební potenciál. Starostové jsou často stranou druhé volby – to se projevuje relativně vysokým potenciálem, díky němuž by strana mohla opět bojovat o vstup do Sněmovny.

Grafiku a bližší informace najdete v kompletní zprávě.

muslimove_v01

Čechům nevadí kontakt s muslimy v práci či ve škole, některá práva by jim ale upřeli

24.07.2018

Čechům a Češkám převážně nevadí kontakt s muslimy na veřejných místech, práci či ve školách, vyplývá z výzkumu realizovaného pro iDnes.cz. Více negativně vnímají přítomnost muslimů v blízkosti místa, kde bydlí, ať již jde o čtvrť či přímo místo bydliště. Většina z nich by vnímala negativně, pokud by v místě jejich bydliště mělo vzniknout komunitní centrum pro muslimy či byla postavena mešita. Stejně tak se staví odmítavě ke sňatku svých dětí s muslimem či muslimkou. U postojů dotázaných k muslimům hraje významnou roli to, zda mají s muslimy osobní zkušenost. Pokud mají osobní zkušenosti s muslimy ve svém okolí, vykazují vyšší otevřenost k setkávání se s nimi v každodenním životě.

Přečtěte si více v závěrečné zprávě.

model_cerven_2018

Volební model MEDIAN – červen 2018

27.06.2018

Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po mírném oslabení v únoru a březnu 2018 se stabilizuje okolo hranice zisku 30 % a jeho podpora by tedy mohla být srovnatelná s loňskými volbami. Podpora ODS naopak po dubnovém vrcholu (14 %) oslabila (na 12,5 %). Piráti po vrcholu z února 2018 stagnují kolem 11 %. Trend ztráty podpory lze sledovat u SPD – Tomio Okamura, která by nyní získala 8,5 % hlasů (10,6 % ve volbách).
Lidovci, TOP 09 a Starostové ve volebním modelu od voleb oscilují okolo zisku 5 % a nelze s jistotou určit, která z těchto stran by se do Sněmovny dostala – v červnu však byla nejsilnější pozice TOP 09. Levicové strany ČSSD a KSČM se drží zhruba na zisku z říjnových voleb či jen mírně nad ním, přičemž posílila pozice ČSSD a oslabuje KSČM. Výzkum však probíhal majoritně během vyjednávání o nové vládě, ale před kontroverzí okolo (ne)jmenování Miroslava Pocheho (ČSSD).

Nejvyšší volební potenciál má aktuálně hnutí ANO. V případě zisku všech voličů, kteří jeho volbu vážně zvažují a nevylučují účast, by útočilo na zisk okolo 35 %. Zisk přesvědčených voličů by mu však stačil jen na zhruba 22 %. Volební potenciál ODS a Pirátů se pohybuje až okolo 16 %. Nicméně ODS má o něco větší jádro přesvědčených voličů než Piráti, jejichž voliči si často nejsou jisti účastí ani volenou stranou. To se promítá i do volebního modelu, který tyto faktory zohledňuje. Levicové strany KSČM a ČSSD mají přibližně stejně velké jádro voličů, avšak ČSSD vykazuje větší volební potenciál. Starostové jsou často stranou druhé volby – to se projevuje relativně vysokým potenciálem, díky němuž by strana mohla bojovat o vstup do Sněmovny.

Bližší informace a přehledné grafy v celé zprávě.

kteri_mladi

Mladí chudí v ČR: Prevencí je rodina, vzdělání a dostupné bydlení

14.06.2018

Až pětina lidí 18–30 let je v ČR ohrožena nějakou formou chudoby (příjmová chudoba, nezaměstnanost domácnosti, materiální deprivace měřená tzv. inovovanou škálou). Výzkum MEDIAN pro Charitu Česká republika a katolickou církev ukazuje, že až třikrát častěji jsou v rané dospělosti ohroženi lidé, kteří vyrůstali v chudé rodině. To lze překonat vzděláním – ohroženo je až 40 % mladých, kteří ukončili vzdělání bez maturity, ale jen 13 % mezi VŠ vzdělanými (kde bude počet ohrožených dále klesat s karierním postupem). Ztráta bydlení je jedna ze zkušeností, které nejvíce odlišují mladé chudobou ohrožené (zažilo ji 18 %) a ostatní (5 %). Roli hraje i sociální kapitál – tedy šíře kontaktů, ze kterých mohu v případě problémů těžit.

Mladí lidé vnímají dostupné bydlení spolu s řešením problému předlužení a finanční gramotnosti, dostupné práce a školek pro mladé rodiče jako jeden z klíčů pro řešení problému chudoby své generace. Jsou relativně solidární (takřka polovina lidí, která zná chudého vrstevníka, se mu snažila pomoct), ale kritičtí k fungování státu, neziskových organizací a širšího okolí v řešení sociálních problémů.

 

Grafy a podrobnosti si pak můžete prohlédnout v analytické zprávě.

Shrnutí hlavních sekcí výzkumu naleznete v naší infografice.

Komentáře ke zjištěním průzkumu se dočtete v tiskové zprávě Charity Česká republika.

OaS_uzsi

Konzumace médií na Slovensku podle čerstvých dat MML-TGI®

05.06.2018

Nejčtenějším tiskovým médiem (čtenost včera) na Slovensku je mezi deníky opět Nový Čas (14 %), mezi týdeníky Plus 7 dní (7 %) a mezi měsíčníky pak Záhradkár (7 %). Mezi rádii (poslech včera) vede Rádio Expres (19 %), následuje veřejnoprávní Rádio Slovensko (17 %) a Fun rádio (11 %).

Podrobnější výsledky z Národného prieskumu MML-TGI® za 4. čtvrtletí 2017 a 1. čtvrtletí 2018 najdete v celé tiskové zprávě.

kojenecke_ustavy

Kojenecké ústavy jsou podle Čechů až krajní řešení. Mohou děti stigmatizovat

25.05.2018

U české veřejnosti převažuje názor, že kojenecké ústavy jsou sice potřebnou součástí péče o malé děti bez rodiny (85 %). Jen 8 % respondentů by ale umisťovalo opuštěné děti primárně tam – výrazně větší podporu mají náhradní formy rodinné péče. Tedy adopce a různé formy pěstounství.

Přes 87 % Čechů si myslí, že umístění do kojeneckého ústavu může ovlivnit psychický vývoj dítěte. Pokud by Češi měli dítě adoptovat, raději by ho adoptovali přímo z porodnice (preferuje 51 %) než z kojeneckého ústavu (preferuje 15 %). Takřka polovina Čechů (49 %) by se také obávala, pokud by si jejich syn či dcera chtěla vzít někoho, kdo vyrůstal v kojeneckém ústavu. Umístění do kojeneckého ústavu tak může být pro děti výrazně stigmatizující.

Čtěte více v celkové zprávě z výzkumu.

bubliny_700

Jak se proměňovala volební mapa ČR. Nová unikátní analýza v ShowMe

15.05.2018

V interaktivní prohlížečce dat ShowMe nově naleznete analýzu vývoje podpory stran od roku 2014. Jak se proměňovala pozice stran na volební mapě určené vzděláním, věkem, příjmovými kategoriemi a pracovním statusem či velikostí obce bydliště? Kdy a jak ANO zaútočilo na pozice ČSSD, které přebralo část elektorátu? Jak SPD vymazala z volební mapy Úsvit a zabrala pozici mezi méně vzdělanou střední generací? V jakých hlediscích se doplňují a v jakých překrývají elektoráty TOP 09, KDU-ČSL a STAN a co způsobil příchod Starostů na volební mapě? Kdo doplatil na vzestup Pirátů mezi mladšími voliči?

Tyto a řadu dalších analýz si můžete sami sestavit pomocí našeho nového nástroje.

V ShowMe jsme také aktualizovali interkativní volební model. Můžete se podívat, jak by v posledních 5 měsících volily různé věkové, vzdělaností či ekonomické skupiny. Ukazuje mimo jiné vysokou podporu Pirátů mezi lidmi do 24 let. Silnou pozici ODS mezi vysokoškoláky a KSČM mezi lidmi nad 65 let. Jednoznačnou cílovou skupinu přitom nemá ČSSD, která v žádné z analyzovaných skupin výrazněji nepřekračuje podporu 10 %.

Více přímo v interaktivním volebním modelu.

model_duben

Volební model MEDIAN – duben 2018

09.05.2018

Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po mírném oslabení v únoru a březnu 2018 se opět dostalo nad hranici zisku 30 % a jeho podpora by tedy mohla být srovnatelná s loňskými volbami. Oproti říjnovým volbám posílala zejména podpora ODS (ve volbách 11,3 %, nyní 14 %). Mírně posílili také Piráti, u nichž ale tento trend vrcholil už v únoru 2018. Naopak trend ztráty podpory lze sledovat u SPD Tomia Okamury, která by nyní získala okolo 9 % hlasů (10,6 % ve volbách). Lidovci, TOP 09 a Starostové ve volebním modelu od voleb oscilují okolo zisku 5 % a nelze s jistotou určit, která z těchto stran by se do Sněmovny dostala – v dubnu však byla nejslabší pozice STAN. Levicové strany ČSSD a KSČM se drží zhruba na zisku z říjnových voleb či jen mírně nad ním. Výzkum však probíhal majoritně před shodou na vládě s hnutím ANO či kauzou Jaroslava Foldyny.

Nejvyšší volební potenciál má aktuálně hnutí ANO. V případě zisku všech voličů, kteří jeho volbu vážně zvažují a nevylučují účast, by útočilo na zisk okolo 37 %. Zisk přesvědčených voličů by mu však stačil jen na zhruba 22 %. Volební potenciál ODS a Pirátů se pohybuje až okolo 17 %. Nicméně ODS má větší jádro přesvědčených voličů než Piráti, jejichž voliči si často nejsou jisti účastí ani volenou stranou. To se promítá i do volebního modelu, který tyto faktory zohledňuje. Podobně se liší levicové strany KSČM a ČSSD – komunisté mají větší jádro voličů a nižší volební potenciál, u ČSSD je tomu spíše naopak. Starostové jsou často stranou druhé volby – to se projevuje relativně vysokým potenciálem, díky němuž by strana mohla bojovat o vstup do Sněmovny.

Grafy a bližší informace naleznete v souhrnné zprávě.

vlada2

Žádná z variant vlády není většinově přijímána, předčasné volby ale až po 3 pokusech

18.04.2018

Z aktuálně navrhovaných variant sestavení vlády je nejpřijatelnější koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM nebo úřednická vláda jmenovaná Milošem Zemanem (obě 37 %). Velice se však liší postoje voličů stran. Situace, kdy v Česku není půl roku po sněmovních volbách vláda s důvěrou Sněmovny, vadí 60 % respondentů. Podobný počet si myslí, že by měl prezident pověřit sestavením vlády již někoho jiného než Andreje Babiše.

Podle poloviny respondentů je oprávněný požadavek ČSSD, aby hnutí ANO nevedlo ministerstvo vnitra. Jen třetina respondentů by neměla žádný problém s vládou vedenou trestně stíhaným premiérem. Předčasné volby si většina lidí (55 %) přeje až po 3 pokusech.

S vydáním Jevgenije Nikulina do USA souhlasí necelé tři pětiny (58 %) respondentů, s vyhoštěním tří ruských diplomatů kvůli otravě ex-agenta Skripala pak 44 %.

Grafy a podrobnou analýzu si můžete přečíst v kompletní zprávě.

mml

12 typů konzumentů medií

11.04.2018

Na konferenci Spotřebitel v digitální době MEDIAN představil novou segmentaci konzumentů mediálního obsahu z dat MML-TGI. Segmentace ukazuje vazby mezi konzumací jednotlivých mediatypů, dává do souvislosti čas strávený s jednotlivými mediatypy, zahrnuje i značky v oblasti médií a zájem o nejrůznější témata. Více informací naleznete v článku na mediaguru.cz

velikonoce

Zavedení Velkého pátku křesťanské vnímání Velikonoc neposílilo

03.04.2018

Nejčastěji vnímají lidé Velikonoce jako symbol příchodu jara. Zavedení Velkého Pátku jako svátečního dne zatím nijak viditelně nepřispívá vnímání Velikonoc jako křesťanského svátku. Naopak mohlo posílit vnímání Velikonoc jako prodlouženého víkendu či dalšího volna (nárůst oproti minulým letům). Mezi trávením Velikonoc u Čechů vede zaměření na domácí rituály a práce (výzdoba, velikonoční pokrmy, úklid atd.) a zvyky, které ale nejsou čistě křesťanské. Do kostela podle vlastních slov chodí necelá pětina respondentů. Přečtěte si zprávu z výzkumu.

fb

Polovina uživatelů Facebooku se chce po skandálu více chránit

03.04.2018

Po medializaci kauzy zneužití dat uživatelů Facebooku pro účely ovlivnění veřejného mínění a voleb tuto síť hodlá opustit nebo odchod zvažuje 17 % uživatelů Facebooku, ale jen 7 % velmi vážně (určitě ano). Větší část (55 %) uživatelů si hodlá více hlídat nastavení soukromí a méně sdílet své osobní věci. Je nutno upozornit, že tato opatření by způsobu těžení dat, který využila Cambridge Analytica, nemusela nezabránit. Ale podobné kauzy mohou směřovat k obecně vyšší opatrnosti uživatelů, což se ovšem může projevit i výsledně menší zajímavostí dané sociální sítě. Více k tématu naleznete v kompletní zprávě.

gibs

Češi ve sporu o GIBS věří spíše Babišovým kritikům. Přejí si volby či vládu ANO a ČSSD

03.04.2018

Nejpřijatelnějším výsledkem aktuálních jednání o vládě by byly předčasné volby (přijatelné pro 50 %) nebo momentálně nejdiskutovanější varianta vlády ANO s ČSSD za podpory KSČM (přijatelná pro 45 %). Nejvíce by lidé důvěřovali dané vládě v případě, že by Andrej Babiš nebyl premiérem a hnutí ANO by zároveň nemělo v gesci ministerstvo vnitra ani ministerstvo spravedlnosti (důvěra až v součtu 40 %). Respondenti obecně v kauze odvolání šéfa GIBS více důvěřují verzi kritiků Andreje Babiše, podle níž jde o snahu získat větší moc nad policií mimo jiné díky stíhání v kauze Čapí hnízdo (v součtu určitě ano a spíše ano 46 %). Vláda bez důvěry by podle většiny respondentů neměla provádět významné personální zásahy ve státní správě (v součtu určitě a spíše ne 56 %). Více naleznete ve výzkumné zprávě.

bublinaci

Voliči z názorových bublin se liší vnímáním protikandidáta i interpretací debat

21.02.2018

Takřka 30 % lidí žilo v době prezidentských voleb v názorové „bublině“ – tedy velká většina jejich okolí volila buď Jiřího Drahoše, či Miloše Zemana. To, že okolí volí dominantně jednoho kandidáta, 8–9krát zvyšuje šanci, že ho bude volit také – i když kontrolujeme sociodemografii, regionalitu a volenou stranu ve volbách do Sněmovny. Bublinoví voliči se od voličů ze smíšeného názorového okolí neliší mírou podpory „svého“ kandidáta. Ale kolují mezi nimi jiné příběhy a interpertace. Bublinoví voliči Drahoše (proti jeho voličům ze smíšeného okolí) volili více negativně (proti Zemanovi) a výrazně kritičtěji vnímají Miloše Zemana a jeho kampaň. Naopak bublinoví voliči Zemana se odlišovali vyšším nadšením z výkonu prezidenta v debatách a více věřili jeho výhře ve volbách.

Přečtěte si zprávu o voličích v bublinách z Prezidentského panelu.

prezidenti_panel

Prezident by se měl zabývat i vymahatelností práva, školstvím a nerovnostmi

02.02.2018

Znovuzvolený prezident Miloš Zeman by se měl kromě témat jako je migrace zabývat a hovořit o problémech vymahatelnosti práva, kvality školství a sociálními problémy a nerovnostmi ve společnosti. Tyto věci nejvíce lidí označuje za prioritní či velmi důležité, shodují se na tom voliči Zemana i Jiřího Drahoše. Otázky imigrace a zvýšení důstojnosti úřadu prezidenta více polarizují. S Milošem Zemanem jsou spojena pozitivní očekávání například v oblasti stability českých vlád a českého exportu, ale spíše negativní v oblasti porozumění mezi částmi společnosti. Více ve zprávě z povolební vlny Prezidentského panelu.

S výsledky voleb je spokojeno 54 % respondentů. Ne všichni mají vyhraněné názory – jen zhruba polovinu respondentů je velmi spokojena či zcela nespokojena. Více ve zprávě z Prezidentského panelu o spokojenosti s výsledkem voleb a preferencích nevoličů.

mml_milenialove_prijem

Mileniál jako životní styl spíš než generační škatulka

01.02.2018

Mileniálové. Magické označení generace, které rezonuje mediálním prostorem a sociálními sítěmi už notnou dobu. Označení, které ukazuje generaci mladých lidí jako zcela odlišnou, novou, nepředvídatelnou, opředenou silnou vrstvou skoro až mytologických představ. Mileniálové (tedy lidé mezi 21 a 35 lety) jsou tak opředeni mnoha stereotypy. Ty se nejjasněji ukazují v mediálním obrazu, kdy jsou mladí lidé často prezentováni jako buď úspěšní byznysmeni nebo lidé žijící nějakým více či méně alternativním životním stylem, mladé celebrity nebo lidé, kteří dělají nové věci, jež se předtím nikdy nedělaly.

Nepomáhá ani podívat se na průzkumy chování a trendů z USA, Španělska či Británie. Takové rovnítko mezi západními státy a Českou republikou se postavit nedá, byť je to často velmi lákavé.

Ukazuje se, že mnoho ze stereotypů, které o mileniálech kolují, neplatí. Mladé Češky a Češi se ve svých postojích a v pohledu na dění ve světě od dalších generací většinou zas tolik neliší.

Více na http://showme.median.cz/mml-milenialove/

mml_milenialove_prijem

panel_debataCT

Lépe byla hodnocena debata na ČT, na Primě ale Zeman mobilizoval nevoliče

29.01.2018

O hlavních debatách prezidentských kandidátů 40–50 % respondentů debatovalo s přáteli, 40 % si o nich četlo v médiích a třetina lidí na sociálních sítích. Debata na ČT byla svými diváky oproti debatě TV Prima lépe hodnocena z hlediska kvality moderování a zajímavosti obsahu. Debata na TV Prima měla jednoznačnějšího vítěze (podle 59 % jejích diváků vyhrál  Miloš Zeman a podle 13 % Jiří Drahoš). Debata na ČT skončila podle diváků celkově spíše remízou (39 % Zeman a 31 % Drahoš). Části diváků vadilo příliš agresivní vystupování Miloše Zemana na Primě a Jiřího Drahoše v ČT.

Dotazování před a po debatě v Prezidentském panelovém výzkumu umožňuje zkoumat změnu postojů u diváků debat. U diváků debaty TV Prima došlo k utvrzení voličů Miloše Zemana. K Zemanovi se ale zejména posunula část nevoličů. U Jiřího Drahoše nedošlo k utvrzení jádra. Získal taky velmi málo nevoličů a nerozhodnutých. Naopak u některých jeho voličů poklesla ochota k účasti a přesvědčení o volbě. Debata na ČT měla celkově minimálně stejný vliv na finální voličská rozhodnutí. Díky vyrovnanějšímu působení obou kandidátů ale šly vlivy rovnoměrněji oběma směry. Došlo k utvrzení jádra obou kandidátů. Ke zhruba rovnoměrnému přesunu před debatou zcela nerozhodnutých diváků k oběma kandidátům.

Více ve zprávě z Prezidentského panelu věnované debatám.

volby2018_01

Zeman udržel jádro starších voličů. V týdnu voleb posílil u pracujících

28.01.2018

Miloš Zeman měl výraznou převahu mezi voliči nad 50 let s maturitou. Mezi mladšími voliči s maturitou měl převahu Jiří Drahoš. Zeman ale ke svému jádru voličů, které se v týdnu před volbami nezměnilo, dokázal mobilizovat část mladších lidí s nižším vzděláním, kteří se často voleb neúčastní, a část zejména nízkopříjmových pracujících. V posledním týdnu stoupla jeho podpora mezi voliči ANO i levice a mezi lidmi, kteří se neúčastnili prvního kola voleb. Tyto skupiny se ještě v pondělí příliš nechtěly účastnit voleb, ale nakonec dostatečná část z nich hlasovala pro Zemana. Vývoj podpory ukazuje unikátní výzkum Prezidentský panel 2018, kterým MEDIAN zkoumal stejný vzorek respondentů opakovaně v týdnu voleb.

Zpráva o volební účasti a podpoře kandidátů ve skupinách voličů (PDF).