obr_respondenti obr_tazatele obr_opertator
model_1811

Volební model MEDIAN – listopad/prosinec 2018: Kauza kolem premiérova syna hnutí ANO neoslabila ani mu výrazně nepomohla, nejvíce rostou ODS a Piráti, levice ztrácí

11.12.2018

Model MEDIANu potvrzuje, že kauza se synem Andreje Babiše nevedla k propadu podpory hnutí ANO. Růst podpory hnutí je ale omezený (o 1 procentní bod). Tento i další výzkumy MEDIANu (pro ČRo) ukazují, že kauza vedla k oslabení vztahu u některých liberálnějších voličů (částečný přechod k Pirátům, STAN apod.). ANO si je ale vynahradilo posílením podpory některých levicových voličů z řad ČSSD a KSČM, kteří výrazně důvěřují Andreji Babišovi. Celkově tedy kauza vedla k polarizaci voličů podle vnímání jejího vyznění a k posílení nejsilnějších stran kritických Andreji Babišovi a kauze Čapí hnízdo (Piráti, ODS) a hnutí ANO a k poklesu podpory zejména levicových stran, které v kauze byly v nejvíce pasivní pozici a nezískaly Babišovy odpůrce, ale ztratily část jeho příznivců v mobilizaci ANO okolo kauzy. Od září 2018 pokračuje mírné posilování SPD Tomia Okamury, která se vrátila na hodnoty z voleb 2017. Může k tomu vést i znechucení části voličů politikou v období okolo kauzy Čapí hnízdo. Strany jako KDU-ČSL, Starostové a TOP 09 oscilují okolo 5 %. U Starostů lze ale sledovat vzestupnou tendenci, zatímco u TOP 09 dlouhodobě spíše klesající.

Nejvyšší volební potenciál má dlouhodobě hnutí ANO. V případě zisku všech voličů, kteří jeho volbu vážně zvažují a nevylučují účast, by útočilo na zisk okolo 33 %. Zisk přesvědčených voličů by mu však stačil jen na 21 %. Volební potenciál ODS se pohybuje u hranice 17 % a u Pirátů pak kolem 18 %. Nicméně ODS má větší jádro přesvědčených voličů než Piráti, jejichž voliči si často nejsou jisti účastí ani volenou stranou. To se promítá i do volebního modelu, který tyto faktory zohledňuje. U levicových stran má ČSSD nově menší jádro voličů a stále větší volební potenciál než KSČM. Starostové jsou často stranou druhé volby – to se projevuje relativně vysokým potenciálem, díky němuž by strana mohla opět bojovat o vstup do Sněmovny.

Podrobnosti k našemu volebnímu modelu hledejte v kompletní zprávě.

vliv_na_ANO_v01

Hnutí ANO vlivem krize neoslabí, ani neposílí. V očích veřejnosti nemá kauza vítěze, jen poražené.

28.11.2018

Drtivá většina odporu vůči hnutí ANO díky pokračování kauzy Čapí hnízdo pochází z řad lidí, kteří jej ve volbách do Sněmovny v říjnu 2017 nevolili. U voličů ANO z října 2017 ve 42 % došlo díky pokračování kauzy Čapí hnízdo k utužení podpory a pro 43 % kauza nic nezměnila. Jen 15 % z voličů z roku 2017 kauza znejistila a více by volbu zvažovali. To by sice znamenalo ztrátu až 4–4,5 procentního bodu. Ovšem k Andreji Babišovi a ANO se díky vyhrocenosti kauzy může přiklonit okolo 7 % voličů jiných stran a 13 % nevoličů (ačkoli u nich řada reálně setrvá v neúčasti). V důsledku kauzy tak zřejmě dojde k utužení jádra voličů i odpůrců ANO a přestrukturování volnější části elektorátu. Nelze ale očekávat krátkodobé velké dopady na volební podporu. Z dlouhodobého hlediska však kauza může omezovat výraznější růst podpory ANO.

Eskalace kauzy Čapí hnízdo nemá vítěze, ale jen poražené – u nikoho z aktérů nepřevažuje názor, že by se v kauze chovali a přistupovali k ní správně. Nejlépe se podle respondentů v kauze zachoval prezident Miloš Zeman (správně podle 41 %), středopravá opozice (40 %) a média (39 %). Nutno poznamenat, že přístup středopravé opozice a prezidenta hodnotí pozitivně často různé skupiny lidí. Přístup premiéra Andreje Babiše ke kauze schvaluje 34 % lidí a podle 57 % byl nesprávný – nejvíce tak polarizuje. Jako nejméně správný naopak lidé vnímají přístup ČSSD (22 %). Souhlasí s ním jen 44 % voličů levice a minorita voličů ANO i středopravých stran – ačkoli tyto tábory zřejmě vyčítají ČSSD rozdílné věci. Postup Babiše schvaluje 80 % voličů ANO a polovina voličů levice, ale zanedbatelné množství ostatních. K roli médií v kauze jsou kritičtí voliči vládních stran, ale jako správné jej hodnotí voliči většiny ostatních stran. Naopak je to u Miloše Zemana. Přístup policie a státního zastupitelství hodnotí pozitivně spíše voliči ANO a levice, než opozičních stran, podle nichž byl zřejmě příliš pasivní.

Detaily k jednotlivým aktérům naleznete v celé zprávě.

premier_01

Jak vnímá veřejnost A. Babiše v pozici premiéra? A jak budou ovlivněny oslavy 17. listopadu?

16.11.2018

Dle názoru většiny lidí A. Babiš zlepšil výběr daní (názor 62 % respondentů) a zlepšil ekonomiku Česka (58 %) a podle třetiny (35 %) omezil korupci.

70 % respondentů uvedlo, že A. Babiš rozděluje společnost a 69 % u něj vnímá střet zájmů z pozice jako politika a podnikatele.

47 % respondentů nemá žádné obavy z případných společensko-politických změn.

Na případných změnách mohou podle názorů účastníků výzkumu nejvíce „vydělat“ pravicová opozice (27 %) a „ti, kdo chtějí korumpovat politiky a úředníky“ (22 %).

18 % respondentů očekávalo, že 17. listopad vygraduje vývoj událostí, 49 % si myslí, že se na podporu Andreji Babišovi nebo proti němu mohou v rámci oslav 17. listopadu organizovat pochody.

Podrobnou analýzu naleznete v závěrečné části našeho bleskového průzkumu.

Poznámka: Bleskový výzkum byl realizován v úterý a ve středu, takže události ze čtvrtka ani z pátku ve výzkumu nemohly být zohledněny.

vyvoj_01

Podporu mají změny ve vládě, případný Zemanův úřednický kabinet většina nechce, novinkám by se měla věnovat policie

15.11.2018

Velká většina lidí (81 %) si myslí, že nově zveřejněné informace mají potenciál ovlivnit současnou politickou situaci, dvě pětiny respondentů (41 %) dokonce soudí, že by mohly vést k zásadním politickým změnám.

56 % respondentů si myslí, že kauza by měla mít nějaké dopady na současnou vládu – 27 % by preferovalo odstoupení premiéra a pokračování vlády v obměněném složení a 29 % konec celé vlády. Jen necelá třetina lidí (29 %) je pro pokračování vlády beze změn.

Pokud by skončila současná vláda, 61 % respondentů preferuje uskutečnění předčasných voleb. Pro variantu úřednické vlády jmenované Milošem Zemanem je 34 %. Došlo tedy k výrazné změně proti vládním krizím v roce 2009 a 2013, kdy respondenti ve výzkumech často úřednické vlády podporovali.

67 % respondentů uvádí, že nové informace by měly být podnětem pro policii a státní zastupitelství. Čtvrtina lidí (25 %) soudí, že by k nim měla vzniknout speciální nezávislá vyšetřovací komise nebo že by se na jejich základě mělo ve Sněmovně hlasovat o důvěře vládě.

Další informace a grafy si prohlédněte v druhé části naší zprávy.

Poznámka: Bleskový výzkum byl realizován před zveřejněním obsahu nového e-mailu zaslaného A. Babišem mladším novinářům, takže ve výzkumu nemohl být zohledněn.

informace_01

A. Babiš většinu nepřesvědčil, novým informacím v kauze Čapí hnízdo lidé důvěřují a řadí ji mezi nejzávažnější

14.11.2018

Většina populace zaznamenala nové informace v kauze Čapího hnízda. Zkoumali jsme znalost celkem 12 nových informací a podezření v kauze a jen 10–35 % u nich odpovídalo, že je vůbec nezaznamenali.

Zhruba 43 % důvěřuje a považuje za závažné nové informace, že syn Andreje Babiše musel odjet do zahraničí, aby nemusel vypovídat. Čtvrtina lidí této informací nevěří (26 %) a menšina jí věří, ale nepovažuje za závažnou (11 %). Zbytek neví či informaci nezaznamenalo. Velmi podobně hodnotí respondenti obecné podezření, že Andrej Babiš se snaží, aby jeho blízcí nemuseli vypovídat v kauze Čapí hnízdo.

Jako poměrně důvěryhodné a závažné jsou také hodnoceny informace o provázanosti lékařky Babišova syna a hnutí ANO (38 % důvěřuje a považuje za závažné). U většiny ostatních nových zjištění převažují nad lidmi, kteří informaci důvěřují a považují závažnou ti, kteří ji buď nedůvěřují či nepřisuzují význam či neví, jak ji hodnotit.

Od srpna 2017, kdy byla Sněmovna požádána o vydání Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo, narostl počet lidí, kteří kauzu považují za „velmi důležitou“ pro směřování politiky a společnosti v ČR z 23 na 31 %.

Ve srovnání se srpnem 2017 rovněž klesl mírně počet lidí, kteří v kauze důvěřují spíše vysvětlení Andreje Babiše, než policejní verzi. A to z 29 na 25 %. Tito lidé nyní často říkají, že neví komu důvěřovat. Naopak narostl počet lidí, kteří „určitě důvěřují verzi policie“ z 20 na 25 %.

Výzkum k vnímání aktuálního vývoje okolo kauzy Čapí hnízdo se uskutečnil 13. a 14.11. 2018 na vzorku N = 1015 respondentů smíšenou metodikou online a osobního dotazování. Další výstupy týkající se následujícího vývoje na politické scéně očekávejte ve čtvrtek.

Více k tématu v první části našeho bleskového výzkumu.

 

model_10_18

Volební model MEDIAN – říjen 2018

02.11.2018

Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po vrcholech z června a srpna 2018 u něj došlo k mírnému poklesu a v současnosti se udržuje mezi 28 % a 29 %; jeho podpora by tak mohla být srovnatelná s loňskými volbami. Podpora ODS se z letního maxima 14 % snížila na 12 %. Část z této změny může být náhodná oscilace. Ale potvrzuje se, že úspěch ODS v komunálních a senátních volbách byl dán zejména vyšším zastoupením vzdělaných voličů v sekundárních volbách s nižší účastí. A nemusí se tak projevit do posilování ODS v celostátní podpoře pro volby s vysokou účastí.

Zisk 12 % v říjnu vykazují také Piráti, u nichž jde o obnovení růstového trendu po srpnovém propadu. Opět roste také podpora SPD – Tomio Okamura, v současnosti by dosáhla na 9 %.

Lidovci, TOP 09 a Starostové ve volebním modelu od voleb oscilují okolo zisku 5 % a nelze s jistotou určit, která z těchto stran by se do Sněmovny dostala – v říjnu byla nejsilnější pozice TOP 09 shodně se STAN. Levicové strany ČSSD a KSČM se drží mírně nad svým ziskem z loňských voleb, přičemž se úroveň podpory obou stran pohybuje mezi 8 a 10 %.

Detaily naleznete v doprovodné zprávě.

masaryk02

Oslavili jsme 100 let republiky. Jak Češi vnímají klíčové události a osobnosti vlastní historie?

30.10.2018

Ke stému výročí samostatné československé státnosti připravila společnost Median pro Českou televizi průzkum mapující pohled Čechů na významné momenty a osobnosti posledních sta let naší historie.

Nejlépe hodnocenou etapou historie Československa/Česka je z obecného historického hlediska první republika (v součtu hodnocena pozitivně ze 72 %) následována obdobím transformace po roce 1989 a současností (70 %). Mezidobí vyplněné převážně autoritářskými či okupačními vládami je hodnoceno převážně negativně, přičemž nejlepší z něj podle respondentů byla šedesátá létá a pražské jaro (51 % hodnotí pozitivně). Ostatní historické etapy 20. století jsou hodnoceny negativně – přičemž nejhůře období okolo 2. světové války a 50. let.

Ve výzkumu jsme dále konfrontovali stereotypy, ve kterých o sobě Češi smýšlí, s fakty vyplývajícími z mezinárodních studií. Zeptali jsme se také, co jsou podle lidí nutné podmínky demokracie a nakolik jim přijdou v současném Česku naplněné.

Hlubší analýzu a podrobné grafy si přečtěte a prohlédněte v kompletní zprávě.

Nebo se podívejte na komentáře České televize zaměřené na stereotypy nebo na historické milníky.

dovolena_01

Léto končí. Jak hlavní období dovolených tráví pracující?

19.09.2018

S kvalitním výkonem v práci úzce souvisí potřeba si delší dobu souvisle odpočinout, načerpat síly a obnovit morálku. Přesto si celé dvě pětiny ekonomicky aktivních lidí během roku dovolenou delší než týden vůbec nevyberou. Dalších 40 % si ročně vybere týdenní či delší dovolenou jen jednou. Zbylá pětina pracujících si pak dopřeje delší souvislé volno dvakrát nebo i vícekrát. Přehledně a ve srovnání s celou populací v grafu.

Nejoblíbenější formou dovolené je pobyt u moře (22 %). Češi k němu směřují hlavně do Chorvatska, následuje Itálie, Řecko a s odstupem pak Španělsko, Egypt a Bulharsko. Shodně desetina lidí si odpočine na chatě či chalupě nebo stráví čas někde u vody v Česku, na turistiku do českých hor se vydá 7 % pracujících. Volno doma pak volí 8 %.

Bohatý zdroj těchto a dalších informací představuje platforma o spotřebitelském chování MML-TGI.

model

Volební model MEDIAN – srpen 2018

31.08.2018

Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po mírném oslabení v únoru a březnu 2018 se pohybuje nad hranicí zisku 30 % a jeho podpora by tedy mohla být srovnatelná s loňskými volbami. ODS se se 14% podporou pohybuje na svém povolebním maximu. Piráti po vrcholu z února 2018 a následující stagnaci nad 11 % nyní mírně klesli na 10,5 %. Může však jít i o náhodnou statistickou odchylku. U SPD – Tomio Okamura po povolebním poklesu sledujeme v posledních měsících stabilizaci nad či na hranici 8 % hlasů (10,6 % ve volbách).
Lidovci, TOP 09 a Starostové ve volebním modelu od voleb oscilují okolo zisku 5 % a nelze s jistotou určit, která z těchto stran by se do Sněmovny dostala – v srpnu byla nejsilnější pozice TOP 09 shodně s KDU-ČSL. Levicové strany ČSSD a KSČM se drží mírně nad svým ziskem z loňských, přičemž se úroveň podpory obou stran pohybuje mezi 8 a 9 %.

Grafiku a bližší informace najdete v kompletní zprávě.

srpen68_vysoke

50 let od okupace: jak dnes Češi hodnotí události a dopady srpna 1968?

27.08.2018

Společnost Median pro Českou televizi zpracovala u příležitosti 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa výzkum mapující dnešní pohled Čechů na události roku 1968 a jejich pohled na období a ideologii komunismu obecně.

Až 65 % Čechů si myslí, že se invazi sovětských a dalších vojsk dalo vyhnout a že pražské jaro tak mělo naději pokračovat. Komunismus však nebyl reformovatelný ani při pokračování změn pražského jara podle poloviny (50 %) lidí. S větším angažmá západních zemí během roku 1968 souhlasí v součtu 48 % osob. Nejmladší generace (18–34 let) s větší západní pomocí souhlasí v 60 % případů, nejstarší generace (60+ let) pak jen v 36 %. Tento rozdíl může být způsoben tím, že nejmladší generace si – na rozdíl od pamětníků – méně než pamětníci uvědomuje kontext tehdejší doby (studená válka, Varšavská smlouva, jaderné zastrašování…) a nahlíží minulost prismatem současných vztahů a rozložení sil.

Pokud mají Češi porovnat současnou situaci s minulým režimem, obecně hodnotí dnešní stav jako lepší – celková kvalita života je dnes lepší pro 74 % respondentů, za komunismu byla lepší podle 18 %. Nejhorší je dnes při porovnání s obdobím komunismu bezpečnost na ulicích – více respondentů si myslí, že bylo bezpečněji tehdy (celkem 48 %) než dnes (44 %). Poměrně vyrovnaný poměr je i při hodnocení vztahů mezi lidmi, kdy tehdy byly lepší pro více než třetinu (37 %) a dnes jsou lepší pro polovinu (53 %) respondentů. S rostoucím věkem roste i míra kladného pohledu na minulý režim. Např. vztahy mezi lidmi hodnotí jako dříve lepší 55 % generace nejstarších pamětníků (60+ let), 37 % střední generace (35–59 let) a pouze 16 % nejmladších (18–34 let). Významná dělící linie vede při srovnání dneška a minulosti mezi voliči Drahoše a Zemana – Zemanovi voliči hodnotí minulou dobu ve všech ohledech mnohem lépe než voliči Drahošovi. Vzhledem ke struktuře elektorátu však i zde může hrát roli věk.

Bližší informace k vnímání událostí a důsledků srpna 68 a detailní analýzu hodnocení komunismu naleznete v podrobné zprávě.

klece1

Klecové chovy jsou nevyhovující, obchody by vejce z nich neměly kupovat, myslí si většina Čechů

07.08.2018

Okolo 80 % respondentů považuje klecové chovy, kde má slepice životní prostor jen o něco větší než plocha A4, za nevyhovující a podle 60 % by obchody neměly z těchto chovů odebírat vejce. Vyplynulo to z reprezentativního výzkumu MEDIAN pro společnost Obraz – Ochránci zvířat (N=809, CAWI, CATI). Okolo 70 % respondentů by dokonce klecové chovy zakázalo; tak jak je tomu například v Rakousku. Výrazně kritičtější jsou lidé, kteří již dnes při nákupu vajec zohledňují podmínky chovu, a lidé, kteří zaznamenali reportáže o podmínkách života slepic v klecových chovech.

Grafy a bližší komentář najdete v kompletní zprávě.

koupel_7

Pouhá polovina Čechů používá nějaký prostředek na opalování

30.07.2018

Letní sezóna vrcholí, sluníčko peče, ale jen polovina Čechů (48 %) sáhne po některém prostředku na opalování.

Základní přehled o uživatelích prostředků na opalování v jednoduchém grafu.

Častěji jsou to ženy, rodiny s dětmi a lidé s vyšším vzděláním. Mezi nejvíce používané značky patří Astrid a Nivea.

To vše a mnohem více o spotřebitelích víme díky bohaté databázi MML-TGI.

model_07

Volební model MEDIAN – červenec 2018

27.07.2018

Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po mírném oslabení v únoru a březnu 2018 se pohybuje nad hranicí zisku 30 % a jeho podpora by tedy mohla být srovnatelná s loňskými volbami. ODS zopakovala dosavadní dubnový vrchol a opět dosáhla na 14% podporu. Piráti po vrcholu z února 2018 stále stagnují nad 11 %. U SPD – Tomio Okamura po povolebním poklesu sledujeme v posledních měsících stabilizaci na úrovni 8,5 % hlasů (10,6 % ve volbách). Lidovci, TOP 09 a Starostové ve volebním modelu od voleb oscilují okolo zisku 5 % a nelze s jistotou určit, která z těchto stran by se do Sněmovny dostala – v červenci však byla nejsilnější pozice KDU-ČSL. Levicové strany ČSSD a KSČM se drží zhruba na zisku z říjnových voleb či jen mírně nad ním, přičemž se úroveň podpory obou stran sbližuje na hodnotách mezi 8 a 9 %. Výzkum však probíhal majoritně během nástupu nové vlády a kontroverzí kolem odstupování ministrů z důvodů plagiátorství.

Nejvyšší volební potenciál má dlouhodobě hnutí ANO. V případě zisku všech voličů, kteří jeho volbu vážně zvažují a nevylučují účast, by útočilo na zisk okolo 33 %. Zisk přesvědčených voličů by mu však stačil jen na zhruba 20 %. Volební potenciál ODS se pohybuje u hranice 18 % a u Pirátů pak okolo 16 %. Nicméně ODS má větší jádro přesvědčených voličů než Piráti, jejichž voliči si často nejsou jisti účastí ani volenou stranou. To se promítá i do volebního modelu, který tyto faktory zohledňuje. U levicových stran má KSČM o něco větší jádro voličů, avšak ČSSD vykazuje větší volební potenciál. Starostové jsou často stranou druhé volby – to se projevuje relativně vysokým potenciálem, díky němuž by strana mohla opět bojovat o vstup do Sněmovny.

Grafiku a bližší informace najdete v kompletní zprávě.

muslimove_v01

Čechům nevadí kontakt s muslimy v práci či ve škole, některá práva by jim ale upřeli

24.07.2018

Čechům a Češkám převážně nevadí kontakt s muslimy na veřejných místech, práci či ve školách, vyplývá z výzkumu realizovaného pro iDnes.cz. Více negativně vnímají přítomnost muslimů v blízkosti místa, kde bydlí, ať již jde o čtvrť či přímo místo bydliště. Většina z nich by vnímala negativně, pokud by v místě jejich bydliště mělo vzniknout komunitní centrum pro muslimy či byla postavena mešita. Stejně tak se staví odmítavě ke sňatku svých dětí s muslimem či muslimkou. U postojů dotázaných k muslimům hraje významnou roli to, zda mají s muslimy osobní zkušenost. Pokud mají osobní zkušenosti s muslimy ve svém okolí, vykazují vyšší otevřenost k setkávání se s nimi v každodenním životě.

Přečtěte si více v závěrečné zprávě.

model_cerven_2018

Volební model MEDIAN – červen 2018

27.06.2018

Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po mírném oslabení v únoru a březnu 2018 se stabilizuje okolo hranice zisku 30 % a jeho podpora by tedy mohla být srovnatelná s loňskými volbami. Podpora ODS naopak po dubnovém vrcholu (14 %) oslabila (na 12,5 %). Piráti po vrcholu z února 2018 stagnují kolem 11 %. Trend ztráty podpory lze sledovat u SPD – Tomio Okamura, která by nyní získala 8,5 % hlasů (10,6 % ve volbách).
Lidovci, TOP 09 a Starostové ve volebním modelu od voleb oscilují okolo zisku 5 % a nelze s jistotou určit, která z těchto stran by se do Sněmovny dostala – v červnu však byla nejsilnější pozice TOP 09. Levicové strany ČSSD a KSČM se drží zhruba na zisku z říjnových voleb či jen mírně nad ním, přičemž posílila pozice ČSSD a oslabuje KSČM. Výzkum však probíhal majoritně během vyjednávání o nové vládě, ale před kontroverzí okolo (ne)jmenování Miroslava Pocheho (ČSSD).

Nejvyšší volební potenciál má aktuálně hnutí ANO. V případě zisku všech voličů, kteří jeho volbu vážně zvažují a nevylučují účast, by útočilo na zisk okolo 35 %. Zisk přesvědčených voličů by mu však stačil jen na zhruba 22 %. Volební potenciál ODS a Pirátů se pohybuje až okolo 16 %. Nicméně ODS má o něco větší jádro přesvědčených voličů než Piráti, jejichž voliči si často nejsou jisti účastí ani volenou stranou. To se promítá i do volebního modelu, který tyto faktory zohledňuje. Levicové strany KSČM a ČSSD mají přibližně stejně velké jádro voličů, avšak ČSSD vykazuje větší volební potenciál. Starostové jsou často stranou druhé volby – to se projevuje relativně vysokým potenciálem, díky němuž by strana mohla bojovat o vstup do Sněmovny.

Bližší informace a přehledné grafy v celé zprávě.

kteri_mladi

Mladí chudí v ČR: Prevencí je rodina, vzdělání a dostupné bydlení

14.06.2018

Až pětina lidí 18–30 let je v ČR ohrožena nějakou formou chudoby (příjmová chudoba, nezaměstnanost domácnosti, materiální deprivace měřená tzv. inovovanou škálou). Výzkum MEDIAN pro Charitu Česká republika a katolickou církev ukazuje, že až třikrát častěji jsou v rané dospělosti ohroženi lidé, kteří vyrůstali v chudé rodině. To lze překonat vzděláním – ohroženo je až 40 % mladých, kteří ukončili vzdělání bez maturity, ale jen 13 % mezi VŠ vzdělanými (kde bude počet ohrožených dále klesat s karierním postupem). Ztráta bydlení je jedna ze zkušeností, které nejvíce odlišují mladé chudobou ohrožené (zažilo ji 18 %) a ostatní (5 %). Roli hraje i sociální kapitál – tedy šíře kontaktů, ze kterých mohu v případě problémů těžit.

Mladí lidé vnímají dostupné bydlení spolu s řešením problému předlužení a finanční gramotnosti, dostupné práce a školek pro mladé rodiče jako jeden z klíčů pro řešení problému chudoby své generace. Jsou relativně solidární (takřka polovina lidí, která zná chudého vrstevníka, se mu snažila pomoct), ale kritičtí k fungování státu, neziskových organizací a širšího okolí v řešení sociálních problémů.

 

Grafy a podrobnosti si pak můžete prohlédnout v analytické zprávě.

Shrnutí hlavních sekcí výzkumu naleznete v naší infografice.

Komentáře ke zjištěním průzkumu se dočtete v tiskové zprávě Charity Česká republika.

OaS_uzsi

Konzumace médií na Slovensku podle čerstvých dat MML-TGI®

05.06.2018

Nejčtenějším tiskovým médiem (čtenost včera) na Slovensku je mezi deníky opět Nový Čas (14 %), mezi týdeníky Plus 7 dní (7 %) a mezi měsíčníky pak Záhradkár (7 %). Mezi rádii (poslech včera) vede Rádio Expres (19 %), následuje veřejnoprávní Rádio Slovensko (17 %) a Fun rádio (11 %).

Podrobnější výsledky z Národného prieskumu MML-TGI® za 4. čtvrtletí 2017 a 1. čtvrtletí 2018 najdete v celé tiskové zprávě.

kojenecke_ustavy

Kojenecké ústavy jsou podle Čechů až krajní řešení. Mohou děti stigmatizovat

25.05.2018

U české veřejnosti převažuje názor, že kojenecké ústavy jsou sice potřebnou součástí péče o malé děti bez rodiny (85 %). Jen 8 % respondentů by ale umisťovalo opuštěné děti primárně tam – výrazně větší podporu mají náhradní formy rodinné péče. Tedy adopce a různé formy pěstounství.

Přes 87 % Čechů si myslí, že umístění do kojeneckého ústavu může ovlivnit psychický vývoj dítěte. Pokud by Češi měli dítě adoptovat, raději by ho adoptovali přímo z porodnice (preferuje 51 %) než z kojeneckého ústavu (preferuje 15 %). Takřka polovina Čechů (49 %) by se také obávala, pokud by si jejich syn či dcera chtěla vzít někoho, kdo vyrůstal v kojeneckém ústavu. Umístění do kojeneckého ústavu tak může být pro děti výrazně stigmatizující.

Čtěte více v celkové zprávě z výzkumu.

bubliny_700

Jak se proměňovala volební mapa ČR. Nová unikátní analýza v ShowMe

15.05.2018

V interaktivní prohlížečce dat ShowMe nově naleznete analýzu vývoje podpory stran od roku 2014. Jak se proměňovala pozice stran na volební mapě určené vzděláním, věkem, příjmovými kategoriemi a pracovním statusem či velikostí obce bydliště? Kdy a jak ANO zaútočilo na pozice ČSSD, které přebralo část elektorátu? Jak SPD vymazala z volební mapy Úsvit a zabrala pozici mezi méně vzdělanou střední generací? V jakých hlediscích se doplňují a v jakých překrývají elektoráty TOP 09, KDU-ČSL a STAN a co způsobil příchod Starostů na volební mapě? Kdo doplatil na vzestup Pirátů mezi mladšími voliči?

Tyto a řadu dalších analýz si můžete sami sestavit pomocí našeho nového nástroje.

V ShowMe jsme také aktualizovali interkativní volební model. Můžete se podívat, jak by v posledních 5 měsících volily různé věkové, vzdělaností či ekonomické skupiny. Ukazuje mimo jiné vysokou podporu Pirátů mezi lidmi do 24 let. Silnou pozici ODS mezi vysokoškoláky a KSČM mezi lidmi nad 65 let. Jednoznačnou cílovou skupinu přitom nemá ČSSD, která v žádné z analyzovaných skupin výrazněji nepřekračuje podporu 10 %.

Více přímo v interaktivním volebním modelu.

model_duben

Volební model MEDIAN – duben 2018

09.05.2018

Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po mírném oslabení v únoru a březnu 2018 se opět dostalo nad hranici zisku 30 % a jeho podpora by tedy mohla být srovnatelná s loňskými volbami. Oproti říjnovým volbám posílala zejména podpora ODS (ve volbách 11,3 %, nyní 14 %). Mírně posílili také Piráti, u nichž ale tento trend vrcholil už v únoru 2018. Naopak trend ztráty podpory lze sledovat u SPD Tomia Okamury, která by nyní získala okolo 9 % hlasů (10,6 % ve volbách). Lidovci, TOP 09 a Starostové ve volebním modelu od voleb oscilují okolo zisku 5 % a nelze s jistotou určit, která z těchto stran by se do Sněmovny dostala – v dubnu však byla nejslabší pozice STAN. Levicové strany ČSSD a KSČM se drží zhruba na zisku z říjnových voleb či jen mírně nad ním. Výzkum však probíhal majoritně před shodou na vládě s hnutím ANO či kauzou Jaroslava Foldyny.

Nejvyšší volební potenciál má aktuálně hnutí ANO. V případě zisku všech voličů, kteří jeho volbu vážně zvažují a nevylučují účast, by útočilo na zisk okolo 37 %. Zisk přesvědčených voličů by mu však stačil jen na zhruba 22 %. Volební potenciál ODS a Pirátů se pohybuje až okolo 17 %. Nicméně ODS má větší jádro přesvědčených voličů než Piráti, jejichž voliči si často nejsou jisti účastí ani volenou stranou. To se promítá i do volebního modelu, který tyto faktory zohledňuje. Podobně se liší levicové strany KSČM a ČSSD – komunisté mají větší jádro voličů a nižší volební potenciál, u ČSSD je tomu spíše naopak. Starostové jsou často stranou druhé volby – to se projevuje relativně vysokým potenciálem, díky němuž by strana mohla bojovat o vstup do Sněmovny.

Grafy a bližší informace naleznete v souhrnné zprávě.

vlada2

Žádná z variant vlády není většinově přijímána, předčasné volby ale až po 3 pokusech

18.04.2018

Z aktuálně navrhovaných variant sestavení vlády je nejpřijatelnější koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM nebo úřednická vláda jmenovaná Milošem Zemanem (obě 37 %). Velice se však liší postoje voličů stran. Situace, kdy v Česku není půl roku po sněmovních volbách vláda s důvěrou Sněmovny, vadí 60 % respondentů. Podobný počet si myslí, že by měl prezident pověřit sestavením vlády již někoho jiného než Andreje Babiše.

Podle poloviny respondentů je oprávněný požadavek ČSSD, aby hnutí ANO nevedlo ministerstvo vnitra. Jen třetina respondentů by neměla žádný problém s vládou vedenou trestně stíhaným premiérem. Předčasné volby si většina lidí (55 %) přeje až po 3 pokusech.

S vydáním Jevgenije Nikulina do USA souhlasí necelé tři pětiny (58 %) respondentů, s vyhoštěním tří ruských diplomatů kvůli otravě ex-agenta Skripala pak 44 %.

Grafy a podrobnou analýzu si můžete přečíst v kompletní zprávě.

mml

12 typů konzumentů medií

11.04.2018

Na konferenci Spotřebitel v digitální době MEDIAN představil novou segmentaci konzumentů mediálního obsahu z dat MML-TGI. Segmentace ukazuje vazby mezi konzumací jednotlivých mediatypů, dává do souvislosti čas strávený s jednotlivými mediatypy, zahrnuje i značky v oblasti médií a zájem o nejrůznější témata. Více informací naleznete v článku na mediaguru.cz

velikonoce

Zavedení Velkého pátku křesťanské vnímání Velikonoc neposílilo

03.04.2018

Nejčastěji vnímají lidé Velikonoce jako symbol příchodu jara. Zavedení Velkého Pátku jako svátečního dne zatím nijak viditelně nepřispívá vnímání Velikonoc jako křesťanského svátku. Naopak mohlo posílit vnímání Velikonoc jako prodlouženého víkendu či dalšího volna (nárůst oproti minulým letům). Mezi trávením Velikonoc u Čechů vede zaměření na domácí rituály a práce (výzdoba, velikonoční pokrmy, úklid atd.) a zvyky, které ale nejsou čistě křesťanské. Do kostela podle vlastních slov chodí necelá pětina respondentů. Přečtěte si zprávu z výzkumu.

fb

Polovina uživatelů Facebooku se chce po skandálu více chránit

03.04.2018

Po medializaci kauzy zneužití dat uživatelů Facebooku pro účely ovlivnění veřejného mínění a voleb tuto síť hodlá opustit nebo odchod zvažuje 17 % uživatelů Facebooku, ale jen 7 % velmi vážně (určitě ano). Větší část (55 %) uživatelů si hodlá více hlídat nastavení soukromí a méně sdílet své osobní věci. Je nutno upozornit, že tato opatření by způsobu těžení dat, který využila Cambridge Analytica, nemusela nezabránit. Ale podobné kauzy mohou směřovat k obecně vyšší opatrnosti uživatelů, což se ovšem může projevit i výsledně menší zajímavostí dané sociální sítě. Více k tématu naleznete v kompletní zprávě.

gibs

Češi ve sporu o GIBS věří spíše Babišovým kritikům. Přejí si volby či vládu ANO a ČSSD

03.04.2018

Nejpřijatelnějším výsledkem aktuálních jednání o vládě by byly předčasné volby (přijatelné pro 50 %) nebo momentálně nejdiskutovanější varianta vlády ANO s ČSSD za podpory KSČM (přijatelná pro 45 %). Nejvíce by lidé důvěřovali dané vládě v případě, že by Andrej Babiš nebyl premiérem a hnutí ANO by zároveň nemělo v gesci ministerstvo vnitra ani ministerstvo spravedlnosti (důvěra až v součtu 40 %). Respondenti obecně v kauze odvolání šéfa GIBS více důvěřují verzi kritiků Andreje Babiše, podle níž jde o snahu získat větší moc nad policií mimo jiné díky stíhání v kauze Čapí hnízdo (v součtu určitě ano a spíše ano 46 %). Vláda bez důvěry by podle většiny respondentů neměla provádět významné personální zásahy ve státní správě (v součtu určitě a spíše ne 56 %). Více naleznete ve výzkumné zprávě.

bublinaci

Voliči z názorových bublin se liší vnímáním protikandidáta i interpretací debat

21.02.2018

Takřka 30 % lidí žilo v době prezidentských voleb v názorové „bublině“ – tedy velká většina jejich okolí volila buď Jiřího Drahoše, či Miloše Zemana. To, že okolí volí dominantně jednoho kandidáta, 8–9krát zvyšuje šanci, že ho bude volit také – i když kontrolujeme sociodemografii, regionalitu a volenou stranu ve volbách do Sněmovny. Bublinoví voliči se od voličů ze smíšeného názorového okolí neliší mírou podpory „svého“ kandidáta. Ale kolují mezi nimi jiné příběhy a interpertace. Bublinoví voliči Drahoše (proti jeho voličům ze smíšeného okolí) volili více negativně (proti Zemanovi) a výrazně kritičtěji vnímají Miloše Zemana a jeho kampaň. Naopak bublinoví voliči Zemana se odlišovali vyšším nadšením z výkonu prezidenta v debatách a více věřili jeho výhře ve volbách.

Přečtěte si zprávu o voličích v bublinách z Prezidentského panelu.

prezidenti_panel

Prezident by se měl zabývat i vymahatelností práva, školstvím a nerovnostmi

02.02.2018

Znovuzvolený prezident Miloš Zeman by se měl kromě témat jako je migrace zabývat a hovořit o problémech vymahatelnosti práva, kvality školství a sociálními problémy a nerovnostmi ve společnosti. Tyto věci nejvíce lidí označuje za prioritní či velmi důležité, shodují se na tom voliči Zemana i Jiřího Drahoše. Otázky imigrace a zvýšení důstojnosti úřadu prezidenta více polarizují. S Milošem Zemanem jsou spojena pozitivní očekávání například v oblasti stability českých vlád a českého exportu, ale spíše negativní v oblasti porozumění mezi částmi společnosti. Více ve zprávě z povolební vlny Prezidentského panelu.

S výsledky voleb je spokojeno 54 % respondentů. Ne všichni mají vyhraněné názory – jen zhruba polovinu respondentů je velmi spokojena či zcela nespokojena. Více ve zprávě z Prezidentského panelu o spokojenosti s výsledkem voleb a preferencích nevoličů.

mml_milenialove_prijem

Mileniál jako životní styl spíš než generační škatulka

01.02.2018

Mileniálové. Magické označení generace, které rezonuje mediálním prostorem a sociálními sítěmi už notnou dobu. Označení, které ukazuje generaci mladých lidí jako zcela odlišnou, novou, nepředvídatelnou, opředenou silnou vrstvou skoro až mytologických představ. Mileniálové (tedy lidé mezi 21 a 35 lety) jsou tak opředeni mnoha stereotypy. Ty se nejjasněji ukazují v mediálním obrazu, kdy jsou mladí lidé často prezentováni jako buď úspěšní byznysmeni nebo lidé žijící nějakým více či méně alternativním životním stylem, mladé celebrity nebo lidé, kteří dělají nové věci, jež se předtím nikdy nedělaly.

Nepomáhá ani podívat se na průzkumy chování a trendů z USA, Španělska či Británie. Takové rovnítko mezi západními státy a Českou republikou se postavit nedá, byť je to často velmi lákavé.

Ukazuje se, že mnoho ze stereotypů, které o mileniálech kolují, neplatí. Mladé Češky a Češi se ve svých postojích a v pohledu na dění ve světě od dalších generací většinou zas tolik neliší.

Více na http://showme.median.cz/mml-milenialove/

mml_milenialove_prijem

panel_debataCT

Lépe byla hodnocena debata na ČT, na Primě ale Zeman mobilizoval nevoliče

29.01.2018

O hlavních debatách prezidentských kandidátů 40–50 % respondentů debatovalo s přáteli, 40 % si o nich četlo v médiích a třetina lidí na sociálních sítích. Debata na ČT byla svými diváky oproti debatě TV Prima lépe hodnocena z hlediska kvality moderování a zajímavosti obsahu. Debata na TV Prima měla jednoznačnějšího vítěze (podle 59 % jejích diváků vyhrál  Miloš Zeman a podle 13 % Jiří Drahoš). Debata na ČT skončila podle diváků celkově spíše remízou (39 % Zeman a 31 % Drahoš). Části diváků vadilo příliš agresivní vystupování Miloše Zemana na Primě a Jiřího Drahoše v ČT.

Dotazování před a po debatě v Prezidentském panelovém výzkumu umožňuje zkoumat změnu postojů u diváků debat. U diváků debaty TV Prima došlo k utvrzení voličů Miloše Zemana. K Zemanovi se ale zejména posunula část nevoličů. U Jiřího Drahoše nedošlo k utvrzení jádra. Získal taky velmi málo nevoličů a nerozhodnutých. Naopak u některých jeho voličů poklesla ochota k účasti a přesvědčení o volbě. Debata na ČT měla celkově minimálně stejný vliv na finální voličská rozhodnutí. Díky vyrovnanějšímu působení obou kandidátů ale šly vlivy rovnoměrněji oběma směry. Došlo k utvrzení jádra obou kandidátů. Ke zhruba rovnoměrnému přesunu před debatou zcela nerozhodnutých diváků k oběma kandidátům.

Více ve zprávě z Prezidentského panelu věnované debatám.

volby2018_01

Zeman udržel jádro starších voličů. V týdnu voleb posílil u pracujících

28.01.2018

Miloš Zeman měl výraznou převahu mezi voliči nad 50 let s maturitou. Mezi mladšími voliči s maturitou měl převahu Jiří Drahoš. Zeman ale ke svému jádru voličů, které se v týdnu před volbami nezměnilo, dokázal mobilizovat část mladších lidí s nižším vzděláním, kteří se často voleb neúčastní, a část zejména nízkopříjmových pracujících. V posledním týdnu stoupla jeho podpora mezi voliči ANO i levice a mezi lidmi, kteří se neúčastnili prvního kola voleb. Tyto skupiny se ještě v pondělí příliš nechtěly účastnit voleb, ale nakonec dostatečná část z nich hlasovala pro Zemana. Vývoj podpory ukazuje unikátní výzkum Prezidentský panel 2018, kterým MEDIAN zkoumal stejný vzorek respondentů opakovaně v týdnu voleb.

Zpráva o volební účasti a podpoře kandidátů ve skupinách voličů (PDF).

volby2018_02

Zeman v pondělí prohrával, ale během týdne mobilizoval neúčastníky

28.01.2018

Kdyby se volby konaly před týdnem či v pondělí, Miloš Zeman by v nich možná neuspěl. V Prezidentském panelu MEDIAN tehdy ztrácel na Jiřího Drahoše. Mezi pondělí a pátkem ale dokázal zmobilizovat část respondentů, kteří se původně nechtěli účastnit voleb či váhali, koho volit. Proto na stejném vzorku respondentů v pátek a v sobotu již vedl. Respondenti v panelu očekávali, že Zeman volby vyhraje. Motivace k volbě Jiřího Drahoše byla častěji negativní (hlasování proti Zemanovi spíše než pro Drahoše), než naopak. Drahoš si během týdne zvýšil znalost, ale mírně se zhoršilo jeho hodnocení v některých klíčových aspektech – důvěryhodnost a reprezentace.

Zpráva o vývoji volebních postojů a vnímání kandidátů v předvolebním týdnu (PDF).

demograficka_analyza

Zeman vyhrával v obcích s vyšší nezaměstnaností a baštách ANO

15.01.2018

Demografická analýza výsledků 1. kola prezidentských voleb pro ČT ukazuje, že podpora Miloše Zemana byla výrazně vyšší v místech s vysokou nezaměstnaností, s nižším vzděláním obyvatel a v obcích, kde v roce 2017 dominovalo hnutí ANO. Jde o často o obce a města z chudších pohraničních okresů, ale také o obce ve vnitřních periferiích krajů. Podpora Miloše Zemana oproti 1. kolu 2013 výrazně stoupla v Ústeckém, Karlovarském, Plzeňském a Moravskoslezském kraji. Naopak příliš neposiloval na „domácí půdě“ na Vysočině a v Praze a Středočeském kraji. Jiří Drahoš dosahoval vyšších výsledků v obcích s menší nezaměstnaností a vyšší vzdělaností. Oproti Karlu Schwarzenbergovi v roce 2013 byl ale silnější i v chudších regionech (méně pravicový a rozdělující kandidát).
Přečtěte si kompletní výzkumnou zprávu (PDF).

4_vlna

Zeman v prvním kole dominoval mezi lidmi nad 60 let, Drahoš mezi vysokoškoláky

14.01.2018

Prezident Miloš Zeman v týdnu před volbami podle výzkumu MEDIAN a TNS Kantar pro Českou televizi oslabil na 38,5 %, které také dostal ve volbách. Výzkum poměrně přesně odhadl i podporu dalších kandidátů. Miloš Zeman v prvním kole voleb dominoval mezi lidmi nad 60 let a bez maturity. Jeho zisk mezi kdysi velmi nakloněnou skupinou podprůměrně příjmových pracujících byl průměrný. Drahošova podpora rostla se vzděláním, ale příliš nezávisela na věku. Silnou stránkou Miloše Zemana je hodnocení respondentů, že stojí na straně lidí jak jsou oni. Slabou stránkou je důstojnost zastávání úřadu a reprezentace v zahraničí. U Jiřího Drahoše je to přesně naopak. Jeho slabší stránkou je schopnost prosazovat svoje ideje.

Přečtěte si zprávu ze 4. vlny výzkumu Median a TNS Kantar pro ČT a zprávu porovnávající výsledky ve 4 vlnách volebního trackingu.

3_vlna

Zeman vítězí v prvním kole, v duelu posílil Drahoš

08.01.2018

Do druhého kola prezidentských voleb by podle výzkumu MEDIAN a TNS Kantar pro ČT na začátku ledna zřejmě postoupil Miloš Zeman (pravděpodobný zisk v 1. kole nad 40 %) a Jiří Drahoš (zisk okolo 27 %). Stále jen zhruba 39 % potenciálních voličů je o výběru kandidáta zcela rozhodnuto. Vysoký volební potenciál má i Michal Horáček a Pavel Fischer. V testovaných duelech druhého kola posílil Jiří Drahoš, který by na začátku ledna Zemana zřejmě těsně porazil. Bez šance by ale nebyli ani Michal Horáček a Pavel Fischer. Výzkum se konal 3. 1. – 7. 1. 2018 (před prvním kolem voleb).
Přečtěte si kompletní výzkumnou zprávu (PDF).

prezidenti_CT_w2

Zeman vítězí v prvním kole, v druhém kole proti němu mají šanci 3 kandidáti

29.12.2017

Do druhého kola prezidentských voleb by v prosinci zřejmě postoupil Miloš Zeman (pravděpodobný zisk v 1. kole okolo 40 %) a Jiří Drahoš (zisk okolo 28 %). Jen zhruba 35 % voličů je o výběru kandidáta rozhodnuto a preference se mohou měnit. Vysoký volební potenciál má i Michal Horáček (pokud by ho volili všichni zvažující, dostal by 28,5 %) a Pavel Fischer (potenciál 21,5 %).

V testovmaných duelech druhého kola skončil souboj mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem zcela vyrovnaně. Velmi vyrovnaný by byl i duel Zemana s Horáčkem a bez šance by nebyl ani Pavel Fischer. Zeman by naopak v malé účasti jasně porazil Mirka Topolánka.

Výzkum realizovaly metodou CATI na vzorku N=1 504 respondentů pro Českou televizi společnosti TNS Kantar a MEDIAN.

Přečtěte si výzkumnou zprávu (PDF).

blesk_povolebni_jednani

Předseda sněmovny by měl být z ANO, Babišova vláda se bude skládat s odborníků

20.11.2017

Funkce předsedy poslanecké sněmovny by měla připadbout vítězi voleb, tedy hnut ANO podle 2/3 lidí. Výrazně větší podporu má tato možnost mezi staršími lidmi (až 74 %). Ti si také častěji myslí, že vláda, kterou sestavuje Andrej Babiš bude vládou odborníků (66 %). Menšinovou podporu mají v této situaci předčasné volby (28 %). Další informace včetně toho, jaké složení vlády by lidé preferovali, naleznete ve výzkumné zprávě (PDF).

prezident_listopad

Zeman favoritem prvního kola, Drahoš má ale srovnatelný potenciál

16.11.2017

Do druhého kola prezidentských voleb by nyní pravděpodobně postoupil z prvního místa Miloš Zeman a z druhého Jiří Drahoš. Někteří kandidáti (zejména Marek Hilšer, Petr Hannig a Jiří Hynek) mají dva měsíce před volbami nízkou znalost, proto se může jejich potenciál do voleb vyvíjet.

Nejlépe hodnoceným kandidátem je Jiří Drahoš. Podle respondentů nad prezidentem Milošem Zemanem vyniká v důvěryhodnosti a čestnosti (o 22 p.b.), v schopnosti dobře reprezentovat Českou republiku v zahraničí (rozdíl 32 p.b.), v důstojnosti (rozdíl 39 p.b.) a také je dle více respondentů zdravý a schopný dokončit prezidentské období (46 p. b.). Síly mají oba tito kandidáti vyrovnané v tom, že stojí na straně lidí, jsou vzdělaní a schopní a silní a energičtí.

Po pěti letech prezidenta Miloše Zemana v úřadu lidé spíše pozitivně hodnotí to, jak využívá prezidentské pravomoce, že má zájem o problémy občanů a obhajuje české zájmy v zahraničí. V hodnocení jednotlivých parametrů dostal prezident průměrnou “školní” známku od 2,5 do 3,4.

Výzkum realizovaly metodou CATI na vzorku N=1500 respondentů pro Českou televizi společnosti TNS Kantar a MEDIAN.

Přečtěte si výzkumnou zprávu.

prezidenti_seznam_4f

V prvním kole by zvítězil Zeman, boj s Drahošem by byl v druhém kole těsný

08.11.2017

V prvním kole volby prezidenta republiky by volbu současného prezidenta vážně zvažovalo 30 % účastníků a pro dalších 18 % je přijatelný, ale více než polovina lidí jeho volbu vylučuje. V druhém volbě by pozice Miloše Zemana nebyla natolik jistá. Ve fiktivním duelu s Jiřím Drahošem by nyní byly síly prakticky vyrovnané. Miloš Zeman je silný díky 30 % rozhodnutých voličů, ale Jiří Drahoš by ho mohl porazit díky velkému množství lidí, kteří jeho volbu i účast zvažují.

Přečtete si kompletní zprávu z výzkumu: Prezidentský výzkum pro SEZNAM – říjen 2017 (PDF)

Q01

Motivace voličů a demografická analýza voleb

26.10.2017

Co mělo vliv na výsledky voleb? ANO mělo velkou podporu mezi lidmi, pro které je velmi důležitá činnost strany v minulém období. Naopak u nich propadla ČSSD. ANO sebralo levici voliče starší 60 let, SPD naopak manuálně pracující. Voliče rozhodující se v posledním měsíci ovlivnila i kauza lithium. Více ve zprávě z výzkumu pro volební studio.

Jak hlasovali lidé v typech obcí podle vzdělání, nezaměstnanosti, podílu věřících a velikosti obce? To vše se dozvíte ve výzkumné zprávě z demografické analýzy volebních výsledků výzkumné zprávě z demografické analýzy volebních výsledků.

 

adm_volby

Sledovanost voleb na ČT výrazně zvýšili diváci mimo domov

26.10.2017

Parlamentní volby způsobily dle očekávání odchylky v jinak standardním mediálním chování. Lidé sledovali aktuální povolební dění v médiích doma i mimo domov, mnohdy i na několika zařízeních současně. Největší zájem o povolební vysílání a zpravodajství projevili lidé z vyšších socioekonomických vrstev. Aktivita na sociálních sítích se viditelně zvýšila v době sčítání hlasů a držela se vyšší úrovně až do večera. Nejsledovanějším médiem byla ČT 24 včetně svého webového vysílání, v době povolební studia mezi 13.30–19.00 dosáhla zásahu 32 % v populaci 15+. Ve stejném čase televize Nova včetně svého vysílání na internetu dosáhla zásahu 27 % ve stejné populaci, Radiožurnál potom i se svým webem oslovil necelých 5 %. Ze zpravodajských webů dominovaly Novinky.cz se 7% zásahem. Vyplývá to z dat crossmediálního projektu adMeter 1000 realizovaného firmou MEDIAN, ze kterého lze sledovat mediální chování české populace napříč mediatypy, zařízeními, v domácnostech i mimo ně.

Median: Volby zvýšily simultánní sledovanost

volby_blesk

Čechy překvapil propad ČSSD i zisk ANO, koalice s ním se bojí středopraví voliči

22.10.2017

Výsledky voleb vyvolaly v populaci rozporuplné pocity (44 % spokojeno, 46 % nespokojeno). Největším překvapením pro voliče byl výrazný zisk hnutí ANO, posílení Pirátů a propad ČSSD. Vyjednávání ohledně koalice nebude z hlediska podpory voličů stran jednoduchou záležitostí – nadpoloviční většině (58–78 %) voličů TOP 09, ODS, STAN, Pirátů a KDU-ČSL by vadilo uzavření koalice s ANO. Naopak mezi voliči KSČM a SPD by koalice s ANO nebyla vnímána natolik negativně (vadí pouze 25–34 %). Více než polovina respondentů (54 %) si myslí, že hnutí ANO by mělo na post premiéra nabídnout jinou osobu než Andreje Babiše. Respondenti očekávají pozitivní vliv voleb na ekonomickou kondici ČR, ale horší na mezinárodní pozici ČR a politickou atmosféru v Česku. Výzkum na 1 258 respondentech sbíraný v sobotu a neděli po volbách je reprezentativní z hlediska všech sociodemografií i volené strany ve volbách. Více naleznete ve výzkumné zprávě (PDF).

Prvni_predikce

První odhad volebních výsledků jsme trefili s přesností 0,4 p. b.

21.10.2017

Model společnosti MEDIAN dokázal odhadnout finální výsledky voleb s přesností 0,4 procentního bodu na stranu (průměrná absolutní odchylka) již svým prvním odhadem v 14:59, tedy hodinu po uzavření volebních místností. Průměrná odchylka byla 2,75× nižší a maximální odchylka 1,5× nižší, než samotné sčítání v době odhadu. Více si přečtěte v tiskové zprávě MEDIAN o volební predikci, ve které najdete informace o tom, jak se naše odhady lišily. První odhad naleznete i na SHOWME.

Snímek10

Volební predikce z průběžného sčítání

21.10.2017

První odhad výsledků voleb z průběžného sčítání hlasů zveřejníme na SHOWME okolo 15.00, dále ho budeme každých 5 minut aktualizovat a zpřesňovat. Odhady jsou přibližné a zpřesňují se s časem, ale už v 15:00 by měly poskytovat přesnější obrázek o možném výsleku než průběžné sčítání, které se může lišit o +/- 3 až 4 procentní body od konečného výsledku.

MEDIAN_rijen2017_nahled

Volební model MEDIAN – říjen 2017

16.10.2017

Volební model MEDIANu popisuje podporu stran v první polovině října 2017.  Favoritem voleb je hnutí ANO, ale jeho podpora poklesla, což se týká i ČSSD a zejména KSČM. Naopak roste podpora menších stran – SPD T. Okamury (9,5 %) a Pirátů (8,5 %). Analýza volebních potenciálů (převzato z výzkumu MEDIAN a Kantar pro ČT)  ukazuje, že šanci na vstup do Sněmovny má 10 stran (včetně Starostů a Zelených). Naopak jen 6 stran má volební jádro 5 a více procent, což by jim (pokud nedojde k zásadním událostem) mělo zaručovat vstup do Sněmovny.

Přečtete si kompletní zprávu z výzkumu: Sněmovní volební model (říjen 2017) (PDF)

MEDIAN_rijen2017

Save

showme_volby

SHOWME: Prohlédněte si data adMetru a voleb interaktivně

11.10.2017

Nová aplikace MEDIAN SHOWME umožňuje interaktivní prohlížení dat z našich nejzajímavějších projektů. Nyní v něm najdete mediální analýzy z crossmediálního měření adMeter a spojených dat z posledních 4 měsíců volebního výzkumu. Zajímá vás, jak soupeří a překrývají se jednotlivá elektronická média? Jaká je podpora stran v různých sociodemografických skupinách a jak se přelila podpora voličů od voleb 2013?  Koukněte na SHOWME.

Vyjádření k článku ECHO24: PDF; scan PDF s podpisem.

prezidenti_zari2017

Drahoš v duelech 2. kola volby posiluje

05.10.2017

Pozice M. Zemana v soubojích s hlavními protikandidáty je méně jistá než v prvním kole. Má tvrdé jádro cca 30 % voličů, kteří ho chtějí „určitě“ volit proti všem ostatním. Nezakotvení voliči se však častěji přiklánějí k jeho protikandidátům. M. Zemana by proti M. Horáčkovi preferovalo zhruba 75 % Zemanových voličů z druhého kola volby 2013 a proti J. Drahošovi jen 67 %. Naopak velká většina bývalých voličů K. Schwarzenberga by v duelu se Zemanem volila Horáčka (cca 87 %), respektive Drahoše (94 %).

Přečtete si kompletní zprávu z výzkumu: Prezidentský výzkum pro SEZNAM – září 2017 (PDF)

debata2

Předvolební debaty na ČT24

02.10.2017

Investice do dopravy, práva homosexuálních párů, předškolní vzdělávání nebo investiční pobídky zahraničním firmám. Postoje k těmto a mnoha dalším tématům jsme zjišťovali pro předvolevbní debaty na ČT24, v nichž vždy na jedno z témat debatují leadeři 10 stran, které měly v září volební potenciál alespoň 5 %.

Debaty můžete sledovat na webu České televize nebo se můžete kouknout přímo na výsledky výzkumu (Zpráva PDF).

Save

zari2017_nahled

Volební model MEDIAN – září 2017

29.09.2017

Podpora ANO a ČSSD ve volebním modelu MEDIAN stagnuje kolem 27 % respektive 14 %. Pokračuje pozvolný pokles KSČM a oproti minulému měření ztratila TOP 09. Naopak dlouhodobě roste podpora SPD Tomia Okamury (pravděpodobný zisk cca 6,5 %) a v posledním období výrazně Pirátů (6 %). Více než polovina pravděpodobných voličů je stále nerozhodnuta (o straně či účasti). Analýza volebních jader a potenciálů ukazuje, že relativní jistotu vstupu do Sněmovny mají jen 4 strany (jádro nad 5 %), ale teoreticky se do ní může dostat až 10 stran (potenciál 5 a více %) včetně Starostů a Zelených.

Přečtete si kompletní zprávu z výzkumu: Sněmovní volební model (září 2017) (PDF)

Volby_2017_09_v06

JSNS2017

Jeden svět na školách 2017

05.09.2017

Šetření MEDIANu mezi středoškoláky pro Jeden svět na školách ukazuje, že studenti oproti minulým výzkumům silněji vnímají akcentují problémy spojené s migrací, ale i s rasismem. Oproti dospělé populaci jsou ale otevřenější k EU a proti době po ekonomické krizi se zlepšilo hodnocení současnosti ve srovnání s komunismem. Středoškoláci by nejčastěji volili ANO, Piráty, TOP 09 a SPD. Výrazně se ale liší preference gymnazistů a studentů jiných škol. Studenti z různých škol a chudých/bohatých rodin se také výrazně liší ve vnímání problémů společnosti, mediálních zdrojích a právě i v hodnocení současnosti ve srovnání s komunismem.

Výzkumná zpráva (PDF)

Obedy_zdarma

Obědy zdarma zvýšily docházku dětí z chudých rodin

01.09.2017

Analýza, kterou pro Nadaci OSF zpracovala agentura MEDIAN, mapuje současný stav v oblasti poskytování obědů v ZŠ a stravného v MŠ zdarma dětem z chudých domácností v České republice. Kromě popisu činnosti a postojů jednotlivých aktérů ze státní správy (MŠMT, MPSV, kraje) a neziskového sektoru, je součástí studie i kvantitativní analýza postojů české populace k poskytování obědů zdarma, včetně zmapování podpory a preferovaných cílových skupin pro tuto veřejnou politiku. Významnou součástí analýzy je výzkum postojů zástupců mateřských a základních škol k problematice poskytování obědů zdarma, jejich zkušeností s aktuálně nabízenými programy a jejich přístupu k dětem ze socioekonomicky znevýhodňujícího prostředí obecně.

Zpráva (PDF)