obr_respondenti obr_tazatele obr_opertator
flag-box flag-box
ad ad ad ad ad ad

Výzkum volební kampaně pro volby do PSP ČR 2021

    Vážení respondenti projektu adMeter,
    vzpomínáte si, že před 15 lety, tedy v červnu 2006, byly ČSSD a ODS dvě nejsilnější strany? Společně dosáhly 67 % všech odevzdaných hlasů ve volbách. Nyní, v červnu 2021, mají ODS a ČSSD dohromady podporu 15 % voličů. Jak k tomu došlo? Jedna možnost je, že ČSSD a ODS ztratily po roce 2006 většinu podpory, protože politika, kterou tyto strany nabízely, selhala při řešení dvou klíčových problémů, které voliči od roku 2006 soustavně zdůrazňovali: korupci a špatné politiky. ČSSD a ODS nedokázaly realizovat politiku, kterou voliči chtěli. Tak vznikla příležitost ke vzniku nových stran a hnutí.
    Jedním z cílů našeho výzkumu, jehož jste cennou součástí, je zkoumat, jak budou strany používat své sliby, aby dosáhly volebního vítězství v říjnu 2021. V nejrůznějších otázkách se vás budeme ptát na jednotlivá témata a názor, která strana podle vás bude nejlépe schopná konkrétních záměrů dosáhnout.
    V průzkumu se budeme zabývat také strategií jednotlivých stran. Rádi bychom zjistili, zda strany dokáží zvýšit počet svých voličů tím, že takticky zdůrazňují pouze některá témata a o jiná pomíjejí. Pomocí volebních průzkumů lze zjistit, kolik podpory navíc by strana mohla získat zdůrazněním určitého cíle. Data z průzkumů ze všech voleb do Poslanecké sněmovny od roku 2006 nám pomohla vysvětlit některé příčiny propadu ČSSD a ODS a vzestupu stran Andreje Babiše a Tomia Okamury. Stále toho ale ještě mnoho nevíme. Níže najdete stručné shrnutí toho, co jsme zjistili při studiu předchozích voleb.
    ČSSD
    Mezi lety 2006 a 2017 klesla podpora ČSSD z 32 % na 7 %. To znamená ztrátu 78 % podpory během čtyř voleb za období 11 let. Není vyloučené, že po letošních volbách se ČSSD do Poslanecké sněmovny vůbec nedostane. Něco takového se od r. 1992 zatím nestalo. Rychlý úbytek podpory ČSSD byl způsoben dvěma hlavními faktory. Zaprvé, priority veřejnosti a ČSSD se přestaly shodovat. Například poslední české vlády upřednostňovaly vyrovnaný rozpočet nehledě na to, že to uškodí chudým. Za druhé, klesla popularita témat, která ČSSD upřednostňovala, jako je řízení hospodářství k obecnému prospěchu přerozdělování bohatství prostřednictvím daní a zajištění bezplatné lékařské péče pro všechny.
    Velké ztráty voličů ČSSD v letech 2006–2017 také odrážejí nedostatečné taktické zdůrazňování a bagatelizování politických cílů. Aby ČSSD zůstala volebně úspěšná (nebo aby neztratila tak velké množství voličů), měla zásadním způsobem změnit svou reputaci, tj. stát se méně levicovou či ideologickou.
    ODS
    Mezi lety 2006 a 2017 klesl počet voličů ODS z 35 % na 11 %. To představuje ztrátu 69 % podpory ve čtyřech volbách za 11 let. Rychlý úbytek podpory ODS byl způsoben dvěma hlavními faktory. Zaprvé, obecná podpora progresivního zdanění, státního vlastnictví podniků a ochrany životního prostředí se neshodovaly s prioritami ODS. Zadruhé, klesal význam témat, která ODS upřednostňovala.
    Například veřejnost podporovala vyšší bezpečnostní dohled, což bylo v rozporu s jedním z hlavních principů ODS, totiž ochrana osobní svobody. Co se však shodovalo s tradiční pravicovou politikou ODS, byla veřejná podpora snižování státního dluhu a přísnější pravidla pro migranty. Těmito tématy ODS voliče přitahovala. Podobně jako u ČSSD lze volební neúspěch ODS v letech 2006–2017 přičíst tomu, že strana nereagovala dostatečně takticky.
    Aby ODS zůstala volebně úspěšná, měla své priority výrazněji nasměrovat k politickému středu či levicovější postojům. Například méně vystupovat proti vyšším daním pro bohaté, umožnit státní vlastnictví některých podniků, méně upřednostňovat zájmy ekonomické před ekologickými a nestavět se proti větší kontrole napomáhající boji s kriminalitou a terorismem.
    ANO
    Mezi lety 2013 a 2017 se počet voličů ANO zvýšil z 19 % na 30 %. To představuje nárůst podpory o 158 % během dvou volebních období. Jedním z vysvětlení úspěchu ANO je, že strana namíchala jedinečnou kombinaci témat, která nebyla ani levicová, ani pravicová. Analýzy ukazují, že získat více voličů hnutí ANO dokázalo proto, že podporovalo navýšení výdajů na zdravotnictví a zároveň snižování státního dluhu.
    ANO navíc minimalizovalo ztrátu hlasů tím, že se vyhýbalo tématům potratů a EU. Toto vysvětlení úspěchů ANO ve dvou volbách naznačuje, že hnutí je úspěšné, protože je méně ideologické než ČSSD nebo ODS a prezentuje pragmatický pohled na „efektivní řízení“ v čele se silným lídrem Andrejem Babišem. Ve skutečnosti jsou ale volební kampaně a politika ANO zcela zaměřeny na image a pověst Andreje Babiše, který sliby voličům předkládá sám osobně.
    ÚSVIT/SPD
    Mezi lety 2013 a 2017 vzrostl počet voličů hnutí ÚSVIT/SPD ze 7 % na 11 %. To představuje zvýšení podpory o 57 % během čtyř let. Úspěch obou stran souvisí s osobní popularitou Tomia Okamury, který obě strany založil nebo vedl. Jedním z důvodů úspěchů ÚSVITu či SPD je, že tato hnutí, stejně jako ANO, vybrala přitažlivou nabídku témat.
    Například SPD, tak jako ANO, získávala hlasy voličů podporou navyšování výdajů na veřejné zdravotnictví a současně snižováním státního dluhu. SPD se však v roce 2017 stala zcela ojedinělou tím, že dovedla získat voliče svojí ostrou protiimigrační rétorikou. Tato image byla založena na osobitém stylu kampaně Tomia Okamury.
    Paradoxní je, že kdyby ÚSVIT v roce 2013 prosazoval významnější roli EU, přineslo by to hnutí více hlasů (strana začala být silně euroskeptická až při volbách do Evropského parlamentu v roce 2014), ale v roce 2017 by SPD takovou politikou podporu pravděpodobně ztratila.
    Stručně řečeno, protiunijní postoje SPD měly potenciál přilákat voliče, ale zisky hlasů za protiimigrační postoj byly vyšší. ANO i ÚSVIT/SPD si jsou podobné ve dvou ohledech. Zaprvé, těmto hnutím dominuje stranický lídr, který centralizovaně a osobně rozhoduje.
    Zadruhé, ANO i ÚSVIT/SPD se neřídí žádnými pevnými dlouhodobými zásadami a oportunisticky si vybírají témata, která mají potenciál jim přivést vyšší počet voličů: obě strany se při výběru konkrétních témat chovají vysoce takticky. SPD se však od ANO liší tím, že je primárně spojena s protiimigrační problematikou.
    Tři nejdůležitější politické problémy České republiky
    Nejdůležitější politický problém 2006 2010 2013 2017
    Volby – výsledek 25%
    Korupce 14%
    Špatní politici 13%
    Rozpočet 24%
    Korupce 14%
    Ekonomika a ekonomické reformy (obecně) 11%
    Špatní politici 11%
    Korupce 26%
    Špatní politici 19%
    Nezaměstnanost, práce, zaměstnanost 7%
    Špatní politici 21%
    Migrace 11%
    Korupce 11%
    Otázka: Co považujete za nejdůležitější politický problém, kterému v dnešní době Česká republika čelí?
    Minulost a budoucnost
    Bezprostředně po každých volbách probíhá odborný průzkum, v němž voliči sdělují, co považují za nejdůležitější politický problém své země. Tato otázka je specifická, protože respondenti mohou uvést cokoli. Není překvapením, že respondenti uvádějí desítky problémů. Přesto lze v odpovědích vysledovat jisté schéma. Po každých volbách od roku 2006 čeští voliči vždy zmiňují korupci a špatné politiky.
    Podrobnosti naleznete v tabulce. Korupce a špatná politika jsou „nadproblémy“, které zatím žádná strana nedovedla vyřešit. Před letošními volbami v říjnu 2021 slibuje nová strana s názvem Přísaha skoncovat s korupcí. Lídrem Přísahy je Robert Šlachta, bývalý vysoký důstojník protikorupční policie. Aktuální údaje z průzkumů veřejného mínění ukazují, že voliče přitahuje možnost zvolit do parlamentu bývalého policejního detektiva, který bude bojovat s korupcí. Pokud by Přísaha dokázala získat hlasy těch voličů, kteří považují korupci a špatné politiky za nejdůležitější politický problém, pak by se toto hnutí stalo největší parlamentní stranou.
    Poznatky z posledních čtyř voleb (2006, 2010, 2013, 2017) ukazují, že (1) na tématech voličům záleží, (2) strany přitahují voliče zdůrazňováním oblíbených politických témat, (3) ve volbách nejde o jednotlivá témata, ale o kombinace témat, (4) získání hlasů voličů závisí na tom, zda strany zvolí správnou sestavu témat, (5) strany témata sledují a neustále s nimi experimentují v médiích, aby zjistily, jaké mají voliči priority, (6) pokud se priority voličů změní, strany mohou jejich hlasy ztrácet nebo získávat a (7) lídři hrají důležitou roli při rozhodování voličů. České volby jsou od roku 2010 méně ideologické, což ale neznamená, že nemají žádný politický obsah. Politická témata jsou stále důležitá, ale jiným způsobem než v minulosti. Naše předchozí výzkumy nejsou kompletní. Zaprvé nám chyběly otázky na priority voličů. Zadruhé víme málo o tom, jak voliči hodnotí schopnosti stran dosáhnout cílů, které si voliči přejí. A zatřetí, naše znalosti o tom, jak veřejnost vnímá jednotlivé stranické lídry, jsou neúplné.
    Popis, průběh a organizace projektu
    Projekt výzkumu volební kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2021 je společným projektem týmu z Oddělení Sociologie politiky Sociologického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s výzkumnou agenturou MEDIAN, s.r.o. a je financován z prostředků Grantové agentury ČR. Poběží zhruba od června do října tohoto roku.
    Projekt se skládá ze dvou hlavních částí . Tou první je měření toho, jak jste vystaveni mediálnímu obsahu, které již běžně a kontinuálně provádíte pomocí měřících aplikací adMeter instalovaných ve vašich mobilních zařízeních i stolních počítačích. Druhoučást pak tvoří dotazník, ve kterém budete v celkem třech online vlnách dotazování (červen, září a říjen) hodnotit témata, na která politické strany kladou důraz v předvolebních kampaních a při komunikaci s veřejností.
    Naším cílem ve výzkumu je sledovat vývoj důležitosti těchto témat a postoje vůči nim. Proto je pro nás klíčové, abyste se do projektu zapojili v co největším počtu a pomohli nám rozšířit znalosti o tom, jak politické strany dokáží pomocí vybraných témat diskutovaných v médiích získávat své voliče.
    Budeme vám velmi vděční, pokud si najdete čas a vyplníte náš dotazník. Pomůžete nám tak lépe pochopit, jak vnímáte politické strany a hnutí, politická témata a lídry. Některé otázky se vám možná budou zdát nezajímavé, ale pevně věříme, že při troše trpělivosti upřímně zodpovíte všechny otázky, abychom mohli zlepšit znalosti o českých volbách, voličích a politických stranách.
    Během projektu se s vámi podělíme o nejzajímavější poznatky a výsledky, a to buď zde na webových stránkách, nebo vám je pošleme e-mailem.
    Předem vám velmi děkujeme za spolupráci,

    Pat Lyons, BA, MA, Ph.D., DSc.,

    hlavní řešitel projektu

Zvací dopis