ZAJÍMAVOSTI

S utichnutím kauzy kolem syna premiéra Babiše sledujeme, že se zisk hnutí ANO v případných volbách opět přiblížil 30 %. ČSSD se v modelu MEDIAN po mírném oslabení na konci listopadu opět dostala na úroveň kolem 9 % a KSČM stagnuje mezi 7 a 8 %. ODS po mírném oslabení v říjnu překročila hranici 15% podpory a upevňuje pozici nejsilnější opoziční strany. Piráti potvrzují nárůst preferencí z loňského podzimu a zůstávají na hladině kolem 13 %.

Celý článek

Očekávání od roku 2019 jsou celkově pozitivní – 44 % lidí věří, že nadcházející rok bude lepší než ten minulý, a jen 13 % očekává zhoršení. Sledujeme posun k mírně optimističtějšímu výhledu, než v předchozích letech 2017 a 2016, kdy pozitivní vývoj očekávalo 39 % a 40 % respondentů a negativní v obou letech 14 %. Očekávání výrazně souvisí s hodnocením minulosti, takže může být extrapolací hodnocení roku 2018, kdy došlo k příznivému vývoji mezd v ČR i uklidnění některých globálních problémů (migrace,

Celý článek

Model MEDIANu potvrzuje, že kauza se synem Andreje Babiše nevedla k propadu podpory hnutí ANO. Růst podpory hnutí je ale omezený (o 1 procentní bod). Tento i další výzkumy MEDIANu (pro ČRo) ukazují, že kauza vedla k oslabení vztahu u některých liberálnějších voličů (částečný přechod k Pirátům, STAN apod.). ANO si je ale vynahradilo posílením podpory některých levicových voličů z řad ČSSD a KSČM, kteří výrazně důvěřují Andreji Babišovi. Celkově tedy kauza vedla k polarizaci voličů podle vnímání jejího vyznění a k posílení nejsilnějších stran kritických Andreji Babišovi a kauze Čapí hnízdo (Piráti,

Celý článek

Drtivá většina odporu vůči hnutí ANO díky pokračování kauzy Čapí hnízdo pochází z řad lidí, kteří jej ve volbách do Sněmovny v říjnu 2017 nevolili. U voličů ANO z října 2017 ve 42 % došlo díky pokračování kauzy Čapí hnízdo k utužení podpory a pro 43 % kauza nic nezměnila. Jen 15 % z voličů z roku 2017 kauza znejistila a více by volbu zvažovali. To by sice znamenalo ztrátu až 4–4,5 procentního bodu.

Celý článek

Dle názoru většiny lidí A. Babiš zlepšil výběr daní (názor 62 % respondentů) a zlepšil ekonomiku Česka (58 %) a podle třetiny (35 %) omezil korupci.

70 % respondentů uvedlo, že A. Babiš rozděluje společnost a 69 % u něj vnímá střet zájmů z pozice jako politika a podnikatele.

47 % respondentů nemá žádné obavy z případných společensko-politických změn.

Na případných změnách mohou podle názorů účastníků výzkumu nejvíce „vydělat“ pravicová opozice (27 %) a „ti, 

Celý článek

Velká většina lidí (81 %) si myslí, že nově zveřejněné informace mají potenciál ovlivnit současnou politickou situaci, dvě pětiny respondentů (41 %) dokonce soudí, že by mohly vést k zásadním politickým změnám.

56 % respondentů si myslí, že kauza by měla mít nějaké dopady na současnou vládu – 27 % by preferovalo odstoupení premiéra a pokračování vlády v obměněném složení a 29 % konec celé vlády. Jen necelá třetina lidí (29 %) je pro pokračování vlády beze změn.

Celý článek

Většina populace zaznamenala nové informace v kauze Čapího hnízda. Zkoumali jsme znalost celkem 12 nových informací a podezření v kauze a jen 10–35 % u nich odpovídalo, že je vůbec nezaznamenali.

Zhruba 43 % důvěřuje a považuje za závažné nové informace, že syn Andreje Babiše musel odjet do zahraničí, aby nemusel vypovídat. Čtvrtina lidí této informací nevěří (26 %) a menšina jí věří, ale nepovažuje za závažnou (11 %).

Celý článek

Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po vrcholech z června a srpna 2018 u něj došlo k mírnému poklesu a v současnosti se udržuje mezi 28 % a 29 %; jeho podpora by tak mohla být srovnatelná s loňskými volbami. Podpora ODS se z letního maxima 14 % snížila na 12 %. Část z této změny může být náhodná oscilace. Ale potvrzuje se, že úspěch ODS v komunálních a senátních volbách byl dán zejména vyšším zastoupením vzdělaných voličů v sekundárních volbách s nižší účastí.

Celý článek

Ke stému výročí samostatné československé státnosti připravila společnost Median pro Českou televizi průzkum mapující pohled Čechů na významné momenty a osobnosti posledních sta let naší historie.

Nejlépe hodnocenou etapou historie Československa/Česka je z obecného historického hlediska první republika (v součtu hodnocena pozitivně ze 72 %) následována obdobím transformace po roce 1989 a současností (70 %). Mezidobí vyplněné převážně autoritářskými či okupačními vládami je hodnoceno převážně negativně, přičemž nejlepší z něj podle respondentů byla šedesátá létá a pražské jaro (51 % hodnotí pozitivně).

Celý článek

Společnost Median pro Českou televizi zpracovala u příležitosti 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa výzkum mapující dnešní pohled Čechů na události roku 1968 a jejich pohled na období a ideologii komunismu obecně.

Až 65 % Čechů si myslí, že se invazi sovětských a dalších vojsk dalo vyhnout a že pražské jaro tak mělo naději pokračovat. Komunismus však nebyl reformovatelný ani při pokračování změn pražského jara podle poloviny (50 %) lidí.

Celý článek

Okolo 80 % respondentů považuje klecové chovy, kde má slepice životní prostor jen o něco větší než plocha A4, za nevyhovující a podle 60 % by obchody neměly z těchto chovů odebírat vejce. Vyplynulo to z reprezentativního výzkumu MEDIAN pro společnost Obraz – Ochránci zvířat (N=809, CAWI, CATI). Okolo 70 % respondentů by dokonce klecové chovy zakázalo; tak jak je tomu například v Rakousku. Výrazně kritičtější jsou lidé, kteří již dnes při nákupu vajec zohledňují podmínky chovu,

Celý článek

Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po mírném oslabení v únoru a březnu 2018 se pohybuje nad hranicí zisku 30 % a jeho podpora by tedy mohla být srovnatelná s loňskými volbami. ODS zopakovala dosavadní dubnový vrchol a opět dosáhla na 14% podporu. Piráti po vrcholu z února 2018 stále stagnují nad 11 %. U SPD – Tomio Okamura po povolebním poklesu sledujeme v posledních měsících stabilizaci na úrovni 8,5 % hlasů (10,6 % ve volbách).

Celý článek

Čechům a Češkám převážně nevadí kontakt s muslimy na veřejných místech, práci či ve školách, vyplývá z výzkumu realizovaného pro iDnes.cz. Více negativně vnímají přítomnost muslimů v blízkosti místa, kde bydlí, ať již jde o čtvrť či přímo místo bydliště. Většina z nich by vnímala negativně, pokud by v místě jejich bydliště mělo vzniknout komunitní centrum pro muslimy či byla postavena mešita. Stejně tak se staví odmítavě ke sňatku svých dětí s muslimem či muslimkou.

Celý článek

Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po mírném oslabení v únoru a březnu 2018 se stabilizuje okolo hranice zisku 30 % a jeho podpora by tedy mohla být srovnatelná s loňskými volbami. Podpora ODS naopak po dubnovém vrcholu (14 %) oslabila (na 12,5 %). Piráti po vrcholu z února 2018 stagnují kolem 11 %. Trend ztráty podpory lze sledovat u SPD – Tomio Okamura, která by nyní získala 8,5 % hlasů (10,6 % ve volbách).

Celý článek

Až pětina lidí 18–30 let je v ČR ohrožena nějakou formou chudoby (příjmová chudoba, nezaměstnanost domácnosti, materiální deprivace měřená tzv. inovovanou škálou). Výzkum MEDIAN pro Charitu Česká republika a katolickou církev ukazuje, že až třikrát častěji jsou v rané dospělosti ohroženi lidé, kteří vyrůstali v chudé rodině. To lze překonat vzděláním – ohroženo je až 40 % mladých, kteří ukončili vzdělání bez maturity, ale jen 13 % mezi VŠ vzdělanými (kde bude počet ohrožených dále klesat s karierním postupem).

Celý článek

U české veřejnosti převažuje názor, že kojenecké ústavy jsou sice potřebnou součástí péče o malé děti bez rodiny (85 %). Jen 8 % respondentů by ale umisťovalo opuštěné děti primárně tam – výrazně větší podporu mají náhradní formy rodinné péče. Tedy adopce a různé formy pěstounství.

Přes 87 % Čechů si myslí, že umístění do kojeneckého ústavu může ovlivnit psychický vývoj dítěte. Pokud by Češi měli dítě adoptovat,

Celý článek

Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po mírném oslabení v únoru a březnu 2018 se opět dostalo nad hranici zisku 30 % a jeho podpora by tedy mohla být srovnatelná s loňskými volbami. Oproti říjnovým volbám posílala zejména podpora ODS (ve volbách 11,3 %, nyní 14 %). Mírně posílili také Piráti, u nichž ale tento trend vrcholil už v únoru 2018. Naopak trend ztráty podpory lze sledovat u SPD Tomia Okamury,

Celý článek

Z aktuálně navrhovaných variant sestavení vlády je nejpřijatelnější koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM nebo úřednická vláda jmenovaná Milošem Zemanem (obě 37 %). Velice se však liší postoje voličů stran. Situace, kdy v Česku není půl roku po sněmovních volbách vláda s důvěrou Sněmovny, vadí 60 % respondentů. Podobný počet si myslí, že by měl prezident pověřit sestavením vlády již někoho jiného než Andreje Babiše.

Podle poloviny respondentů je oprávněný požadavek ČSSD,

Celý článek

Nejčastěji vnímají lidé Velikonoce jako symbol příchodu jara. Zavedení Velkého Pátku jako svátečního dne zatím nijak viditelně nepřispívá vnímání Velikonoc jako křesťanského svátku. Naopak mohlo posílit vnímání Velikonoc jako prodlouženého víkendu či dalšího volna (nárůst oproti minulým letům). Mezi trávením Velikonoc u Čechů vede zaměření na domácí rituály a práce (výzdoba, velikonoční pokrmy, úklid atd.) a zvyky, které ale nejsou čistě křesťanské. Do kostela podle vlastních slov chodí necelá pětina respondentů.

Celý článek

Po medializaci kauzy zneužití dat uživatelů Facebooku pro účely ovlivnění veřejného mínění a voleb tuto síť hodlá opustit nebo odchod zvažuje 17 % uživatelů Facebooku, ale jen 7 % velmi vážně (určitě ano). Větší část (55 %) uživatelů si hodlá více hlídat nastavení soukromí a méně sdílet své osobní věci. Je nutno upozornit, že tato opatření by způsobu těžení dat, který využila Cambridge Analytica, nemusela nezabránit. Ale podobné kauzy mohou směřovat k obecně vyšší opatrnosti uživatelů,

Celý článek

Nejpřijatelnějším výsledkem aktuálních jednání o vládě by byly předčasné volby (přijatelné pro 50 %) nebo momentálně nejdiskutovanější varianta vlády ANO s ČSSD za podpory KSČM (přijatelná pro 45 %). Nejvíce by lidé důvěřovali dané vládě v případě, že by Andrej Babiš nebyl premiérem a hnutí ANO by zároveň nemělo v gesci ministerstvo vnitra ani ministerstvo spravedlnosti (důvěra až v součtu 40 %). Respondenti obecně v kauze odvolání šéfa GIBS více důvěřují verzi kritiků Andreje Babiše,

Celý článek

Takřka 30 % lidí žilo v době prezidentských voleb v názorové „bublině“ – tedy velká většina jejich okolí volila buď Jiřího Drahoše, či Miloše Zemana. To, že okolí volí dominantně jednoho kandidáta, 8–9krát zvyšuje šanci, že ho bude volit také – i když kontrolujeme sociodemografii, regionalitu a volenou stranu ve volbách do Sněmovny. Bublinoví voliči se od voličů ze smíšeného názorového okolí neliší mírou podpory „svého“ kandidáta. Ale kolují mezi nimi jiné příběhy a interpertace.

Celý článek

Znovuzvolený prezident Miloš Zeman by se měl kromě témat jako je migrace zabývat a hovořit o problémech vymahatelnosti práva, kvality školství a sociálními problémy a nerovnostmi ve společnosti. Tyto věci nejvíce lidí označuje za prioritní či velmi důležité, shodují se na tom voliči Zemana i Jiřího Drahoše. Otázky imigrace a zvýšení důstojnosti úřadu prezidenta více polarizují. S Milošem Zemanem jsou spojena pozitivní očekávání například v oblasti stability českých vlád a českého exportu,

Celý článek

O hlavních debatách prezidentských kandidátů 40–50 % respondentů debatovalo s přáteli, 40 % si o nich četlo v médiích a třetina lidí na sociálních sítích. Debata na ČT byla svými diváky oproti debatě TV Prima lépe hodnocena z hlediska kvality moderování a zajímavosti obsahu. Debata na TV Prima měla jednoznačnějšího vítěze (podle 59 % jejích diváků vyhrál  Miloš Zeman a podle 13 % Jiří Drahoš). Debata na ČT skončila podle diváků celkově spíše remízou (39 % Zeman a 31 % Drahoš).

Celý článek

Miloš Zeman měl výraznou převahu mezi voliči nad 50 let s maturitou. Mezi mladšími voliči s maturitou měl převahu Jiří Drahoš. Zeman ale ke svému jádru voličů, které se v týdnu před volbami nezměnilo, dokázal mobilizovat část mladších lidí s nižším vzděláním, kteří se často voleb neúčastní, a část zejména nízkopříjmových pracujících. V posledním týdnu stoupla jeho podpora mezi voliči ANO i levice a mezi lidmi, kteří se neúčastnili prvního kola voleb.

Celý článek

Kdyby se volby konaly před týdnem či v pondělí, Miloš Zeman by v nich možná neuspěl. V Prezidentském panelu MEDIAN tehdy ztrácel na Jiřího Drahoše. Mezi pondělí a pátkem ale dokázal zmobilizovat část respondentů, kteří se původně nechtěli účastnit voleb či váhali, koho volit. Proto na stejném vzorku respondentů v pátek a v sobotu již vedl. Respondenti v panelu očekávali, že Zeman volby vyhraje. Motivace k volbě Jiřího Drahoše byla častěji negativní (hlasování proti Zemanovi spíše než pro Drahoše),

Celý článek

Demografická analýza výsledků 1. kola prezidentských voleb pro ČT ukazuje, že podpora Miloše Zemana byla výrazně vyšší v místech s vysokou nezaměstnaností, s nižším vzděláním obyvatel a v obcích, kde v roce 2017 dominovalo hnutí ANO. Jde o často o obce a města z chudších pohraničních okresů, ale také o obce ve vnitřních periferiích krajů. Podpora Miloše Zemana oproti 1. kolu 2013 výrazně stoupla v Ústeckém, Karlovarském, Plzeňském a Moravskoslezském kraji.

Celý článek

Prezident Miloš Zeman v týdnu před volbami podle výzkumu MEDIAN a TNS Kantar pro Českou televizi oslabil na 38,5 %, které také dostal ve volbách. Výzkum poměrně přesně odhadl i podporu dalších kandidátů. Miloš Zeman v prvním kole voleb dominoval mezi lidmi nad 60 let a bez maturity. Jeho zisk mezi kdysi velmi nakloněnou skupinou podprůměrně příjmových pracujících byl průměrný. Drahošova podpora rostla se vzděláním, ale příliš nezávisela na věku.

Celý článek

Do druhého kola prezidentských voleb by podle výzkumu MEDIAN a TNS Kantar pro ČT na začátku ledna zřejmě postoupil Miloš Zeman (pravděpodobný zisk v 1. kole nad 40 %) a Jiří Drahoš (zisk okolo 27 %). Stále jen zhruba 39 % potenciálních voličů je o výběru kandidáta zcela rozhodnuto. Vysoký volební potenciál má i Michal Horáček a Pavel Fischer. V testovaných duelech druhého kola posílil Jiří Drahoš, který by na začátku ledna Zemana zřejmě těsně porazil.

Celý článek

Do druhého kola prezidentských voleb by v prosinci zřejmě postoupil Miloš Zeman (pravděpodobný zisk v 1. kole okolo 40 %) a Jiří Drahoš (zisk okolo 28 %). Jen zhruba 35 % voličů je o výběru kandidáta rozhodnuto a preference se mohou měnit. Vysoký volební potenciál má i Michal Horáček (pokud by ho volili všichni zvažující, dostal by 28,5 %) a Pavel Fischer (potenciál 21,5 %).

V testovmaných duelech druhého kola skončil souboj mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem zcela vyrovnaně.

Celý článek

Funkce předsedy poslanecké sněmovny by měla připadbout vítězi voleb, tedy hnut ANO podle 2/3 lidí. Výrazně větší podporu má tato možnost mezi staršími lidmi (až 74 %). Ti si také častěji myslí, že vláda, kterou sestavuje Andrej Babiš bude vládou odborníků (66 %). Menšinovou podporu mají v této situaci předčasné volby (28 %). Další informace včetně toho, jaké složení vlády by lidé preferovali, naleznete ve výzkumné zprávě (PDF).

Celý článek

Do druhého kola prezidentských voleb by nyní pravděpodobně postoupil z prvního místa Miloš Zeman a z druhého Jiří Drahoš. Někteří kandidáti (zejména Marek Hilšer, Petr Hannig a Jiří Hynek) mají dva měsíce před volbami nízkou znalost, proto se může jejich potenciál do voleb vyvíjet.

Nejlépe hodnoceným kandidátem je Jiří Drahoš. Podle respondentů nad prezidentem Milošem Zemanem vyniká v důvěryhodnosti a čestnosti (o 22 p.b.), v schopnosti dobře reprezentovat Českou republiku v zahraničí (rozdíl 32 p.b.),

Celý článek

Co mělo vliv na výsledky voleb? ANO mělo velkou podporu mezi lidmi, pro které je velmi důležitá činnost strany v minulém období. Naopak u nich propadla ČSSD. ANO sebralo levici voliče starší 60 let, SPD naopak manuálně pracující. Voliče rozhodující se v posledním měsíci ovlivnila i kauza lithium. Více ve zprávě z výzkumu pro volební studio.

Jak hlasovali lidé v typech obcí podle vzdělání, nezaměstnanosti,

Celý článek

Parlamentní volby způsobily dle očekávání odchylky v jinak standardním mediálním chování. Lidé sledovali aktuální povolební dění v médiích doma i mimo domov, mnohdy i na několika zařízeních současně. Největší zájem o povolební vysílání a zpravodajství projevili lidé z vyšších socioekonomických vrstev. Aktivita na sociálních sítích se viditelně zvýšila v době sčítání hlasů a držela se vyšší úrovně až do večera. Nejsledovanějším médiem byla ČT 24 včetně svého webového vysílání, v době povolební studia mezi 13.30–19.00 dosáhla zásahu 32 % v populaci 15+.

Celý článek

Výsledky voleb vyvolaly v populaci rozporuplné pocity (44 % spokojeno, 46 % nespokojeno). Největším překvapením pro voliče byl výrazný zisk hnutí ANO, posílení Pirátů a propad ČSSD. Vyjednávání ohledně koalice nebude z hlediska podpory voličů stran jednoduchou záležitostí – nadpoloviční většině (58–78 %) voličů TOP 09, ODS, STAN, Pirátů a KDU-ČSL by vadilo uzavření koalice s ANO. Naopak mezi voliči KSČM a SPD by koalice s ANO nebyla vnímána natolik negativně (vadí pouze 25–34 %).

Celý článek

Model společnosti MEDIAN dokázal odhadnout finální výsledky voleb s přesností 0,4 procentního bodu na stranu (průměrná absolutní odchylka) již svým prvním odhadem v 14:59, tedy hodinu po uzavření volebních místností. Průměrná odchylka byla 2,75× nižší a maximální odchylka 1,5× nižší, než samotné sčítání v době odhadu. Více si přečtěte v tiskové zprávě MEDIAN o volební predikci, ve které najdete informace o tom, jak se naše odhady lišily.

Celý článek

První odhad výsledků voleb z průběžného sčítání hlasů zveřejníme na SHOWME okolo 15.00, dále ho budeme každých 5 minut aktualizovat a zpřesňovat. Odhady jsou přibližné a zpřesňují se s časem, ale už v 15:00 by měly poskytovat přesnější obrázek o možném výsleku než průběžné sčítání, které se může lišit o +/- 3 až 4 procentní body od konečného výsledku.

Celý článek

Volební model MEDIANu popisuje podporu stran v první polovině října 2017.  Favoritem voleb je hnutí ANO, ale jeho podpora poklesla, což se týká i ČSSD a zejména KSČM. Naopak roste podpora menších stran – SPD T. Okamury (9,5 %) a Pirátů (8,5 %). Analýza volebních potenciálů (převzato z výzkumu MEDIAN a Kantar pro ČT)  ukazuje, že šanci na vstup do Sněmovny má 10 stran (včetně Starostů a Zelených). Naopak jen 6 stran má volební jádro 5 a více procent,

Celý článek

Pozice M. Zemana v soubojích s hlavními protikandidáty je méně jistá než v prvním kole. Má tvrdé jádro cca 30 % voličů, kteří ho chtějí „určitě“ volit proti všem ostatním. Nezakotvení voliči se však častěji přiklánějí k jeho protikandidátům. M. Zemana by proti M. Horáčkovi preferovalo zhruba 75 % Zemanových voličů z druhého kola volby 2013 a proti J. Drahošovi jen 67 %. Naopak velká většina bývalých voličů K. Schwarzenberga by v duelu se Zemanem volila Horáčka (cca 87 %),

Celý článek

Investice do dopravy, práva homosexuálních párů, předškolní vzdělávání nebo investiční pobídky zahraničním firmám. Postoje k těmto a mnoha dalším tématům jsme zjišťovali pro předvolevbní debaty na ČT24, v nichž vždy na jedno z témat debatují leadeři 10 stran, které měly v září volební potenciál alespoň 5 %.

Debaty můžete sledovat na webu České televize nebo se můžete kouknout přímo na výsledky výzkumu (Zpráva PDF).

Save

Celý článek

Podpora ANO a ČSSD ve volebním modelu MEDIAN stagnuje kolem 27 % respektive 14 %. Pokračuje pozvolný pokles KSČM a oproti minulému měření ztratila TOP 09. Naopak dlouhodobě roste podpora SPD Tomia Okamury (pravděpodobný zisk cca 6,5 %) a v posledním období výrazně Pirátů (6 %). Více než polovina pravděpodobných voličů je stále nerozhodnuta (o straně či účasti). Analýza volebních jader a potenciálů ukazuje, že relativní jistotu vstupu do Sněmovny mají jen 4 strany (jádro nad 5 %),

Celý článek