Společnost a politika

Takřka 30 % lidí žilo v době prezidentských voleb v názorové „bublině“ – tedy velká většina jejich okolí volila buď Jiřího Drahoše, či Miloše Zemana. To, že okolí volí dominantně jednoho kandidáta, 8–9krát zvyšuje šanci, že ho bude volit také – i když kontrolujeme sociodemografii, regionalitu a volenou stranu ve volbách do Sněmovny. Bublinoví voliči se od voličů ze smíšeného názorového okolí neliší mírou podpory „svého“ kandidáta. Ale kolují mezi nimi jiné příběhy a interpertace.

Celý článek

Znovuzvolený prezident Miloš Zeman by se měl kromě témat jako je migrace zabývat a hovořit o problémech vymahatelnosti práva, kvality školství a sociálními problémy a nerovnostmi ve společnosti. Tyto věci nejvíce lidí označuje za prioritní či velmi důležité, shodují se na tom voliči Zemana i Jiřího Drahoše. Otázky imigrace a zvýšení důstojnosti úřadu prezidenta více polarizují. S Milošem Zemanem jsou spojena pozitivní očekávání například v oblasti stability českých vlád a českého exportu,

Celý článek

O hlavních debatách prezidentských kandidátů 40–50 % respondentů debatovalo s přáteli, 40 % si o nich četlo v médiích a třetina lidí na sociálních sítích. Debata na ČT byla svými diváky oproti debatě TV Prima lépe hodnocena z hlediska kvality moderování a zajímavosti obsahu. Debata na TV Prima měla jednoznačnějšího vítěze (podle 59 % jejích diváků vyhrál  Miloš Zeman a podle 13 % Jiří Drahoš). Debata na ČT skončila podle diváků celkově spíše remízou (39 % Zeman a 31 % Drahoš).

Celý článek

Miloš Zeman měl výraznou převahu mezi voliči nad 50 let s maturitou. Mezi mladšími voliči s maturitou měl převahu Jiří Drahoš. Zeman ale ke svému jádru voličů, které se v týdnu před volbami nezměnilo, dokázal mobilizovat část mladších lidí s nižším vzděláním, kteří se často voleb neúčastní, a část zejména nízkopříjmových pracujících. V posledním týdnu stoupla jeho podpora mezi voliči ANO i levice a mezi lidmi, kteří se neúčastnili prvního kola voleb.

Celý článek

Kdyby se volby konaly před týdnem či v pondělí, Miloš Zeman by v nich možná neuspěl. V Prezidentském panelu MEDIAN tehdy ztrácel na Jiřího Drahoše. Mezi pondělí a pátkem ale dokázal zmobilizovat část respondentů, kteří se původně nechtěli účastnit voleb či váhali, koho volit. Proto na stejném vzorku respondentů v pátek a v sobotu již vedl. Respondenti v panelu očekávali, že Zeman volby vyhraje. Motivace k volbě Jiřího Drahoše byla častěji negativní (hlasování proti Zemanovi spíše než pro Drahoše),

Celý článek

Demografická analýza výsledků 1. kola prezidentských voleb pro ČT ukazuje, že podpora Miloše Zemana byla výrazně vyšší v místech s vysokou nezaměstnaností, s nižším vzděláním obyvatel a v obcích, kde v roce 2017 dominovalo hnutí ANO. Jde o často o obce a města z chudších pohraničních okresů, ale také o obce ve vnitřních periferiích krajů. Podpora Miloše Zemana oproti 1. kolu 2013 výrazně stoupla v Ústeckém, Karlovarském, Plzeňském a Moravskoslezském kraji.

Celý článek

Prezident Miloš Zeman v týdnu před volbami podle výzkumu MEDIAN a TNS Kantar pro Českou televizi oslabil na 38,5 %, které také dostal ve volbách. Výzkum poměrně přesně odhadl i podporu dalších kandidátů. Miloš Zeman v prvním kole voleb dominoval mezi lidmi nad 60 let a bez maturity. Jeho zisk mezi kdysi velmi nakloněnou skupinou podprůměrně příjmových pracujících byl průměrný. Drahošova podpora rostla se vzděláním, ale příliš nezávisela na věku.

Celý článek

Do druhého kola prezidentských voleb by podle výzkumu MEDIAN a TNS Kantar pro ČT na začátku ledna zřejmě postoupil Miloš Zeman (pravděpodobný zisk v 1. kole nad 40 %) a Jiří Drahoš (zisk okolo 27 %). Stále jen zhruba 39 % potenciálních voličů je o výběru kandidáta zcela rozhodnuto. Vysoký volební potenciál má i Michal Horáček a Pavel Fischer. V testovaných duelech druhého kola posílil Jiří Drahoš, který by na začátku ledna Zemana zřejmě těsně porazil.

Celý článek

Do druhého kola prezidentských voleb by v prosinci zřejmě postoupil Miloš Zeman (pravděpodobný zisk v 1. kole okolo 40 %) a Jiří Drahoš (zisk okolo 28 %). Jen zhruba 35 % voličů je o výběru kandidáta rozhodnuto a preference se mohou měnit. Vysoký volební potenciál má i Michal Horáček (pokud by ho volili všichni zvažující, dostal by 28,5 %) a Pavel Fischer (potenciál 21,5 %).

V testovmaných duelech druhého kola skončil souboj mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem zcela vyrovnaně.

Celý článek

Funkce předsedy poslanecké sněmovny by měla připadbout vítězi voleb, tedy hnut ANO podle 2/3 lidí. Výrazně větší podporu má tato možnost mezi staršími lidmi (až 74 %). Ti si také častěji myslí, že vláda, kterou sestavuje Andrej Babiš bude vládou odborníků (66 %). Menšinovou podporu mají v této situaci předčasné volby (28 %). Další informace včetně toho, jaké složení vlády by lidé preferovali, naleznete ve výzkumné zprávě (PDF).

Celý článek

Do druhého kola prezidentských voleb by nyní pravděpodobně postoupil z prvního místa Miloš Zeman a z druhého Jiří Drahoš. Někteří kandidáti (zejména Marek Hilšer, Petr Hannig a Jiří Hynek) mají dva měsíce před volbami nízkou znalost, proto se může jejich potenciál do voleb vyvíjet.

Nejlépe hodnoceným kandidátem je Jiří Drahoš. Podle respondentů nad prezidentem Milošem Zemanem vyniká v důvěryhodnosti a čestnosti (o 22 p.b.), v schopnosti dobře reprezentovat Českou republiku v zahraničí (rozdíl 32 p.b.),

Celý článek

Co mělo vliv na výsledky voleb? ANO mělo velkou podporu mezi lidmi, pro které je velmi důležitá činnost strany v minulém období. Naopak u nich propadla ČSSD. ANO sebralo levici voliče starší 60 let, SPD naopak manuálně pracující. Voliče rozhodující se v posledním měsíci ovlivnila i kauza lithium. Více ve zprávě z výzkumu pro volební studio.

Jak hlasovali lidé v typech obcí podle vzdělání, nezaměstnanosti,

Celý článek

Parlamentní volby způsobily dle očekávání odchylky v jinak standardním mediálním chování. Lidé sledovali aktuální povolební dění v médiích doma i mimo domov, mnohdy i na několika zařízeních současně. Největší zájem o povolební vysílání a zpravodajství projevili lidé z vyšších socioekonomických vrstev. Aktivita na sociálních sítích se viditelně zvýšila v době sčítání hlasů a držela se vyšší úrovně až do večera. Nejsledovanějším médiem byla ČT 24 včetně svého webového vysílání, v době povolební studia mezi 13.30–19.00 dosáhla zásahu 32 % v populaci 15+.

Celý článek

Výsledky voleb vyvolaly v populaci rozporuplné pocity (44 % spokojeno, 46 % nespokojeno). Největším překvapením pro voliče byl výrazný zisk hnutí ANO, posílení Pirátů a propad ČSSD. Vyjednávání ohledně koalice nebude z hlediska podpory voličů stran jednoduchou záležitostí – nadpoloviční většině (58–78 %) voličů TOP 09, ODS, STAN, Pirátů a KDU-ČSL by vadilo uzavření koalice s ANO. Naopak mezi voliči KSČM a SPD by koalice s ANO nebyla vnímána natolik negativně (vadí pouze 25–34 %).

Celý článek

Model společnosti MEDIAN dokázal odhadnout finální výsledky voleb s přesností 0,4 procentního bodu na stranu (průměrná absolutní odchylka) již svým prvním odhadem v 14:59, tedy hodinu po uzavření volebních místností. Průměrná odchylka byla 2,75× nižší a maximální odchylka 1,5× nižší, než samotné sčítání v době odhadu. Více si přečtěte v tiskové zprávě MEDIAN o volební predikci, ve které najdete informace o tom, jak se naše odhady lišily.

Celý článek

První odhad výsledků voleb z průběžného sčítání hlasů zveřejníme na SHOWME okolo 15.00, dále ho budeme každých 5 minut aktualizovat a zpřesňovat. Odhady jsou přibližné a zpřesňují se s časem, ale už v 15:00 by měly poskytovat přesnější obrázek o možném výsleku než průběžné sčítání, které se může lišit o +/- 3 až 4 procentní body od konečného výsledku.

Celý článek

Volební model MEDIANu popisuje podporu stran v první polovině října 2017.  Favoritem voleb je hnutí ANO, ale jeho podpora poklesla, což se týká i ČSSD a zejména KSČM. Naopak roste podpora menších stran – SPD T. Okamury (9,5 %) a Pirátů (8,5 %). Analýza volebních potenciálů (převzato z výzkumu MEDIAN a Kantar pro ČT)  ukazuje, že šanci na vstup do Sněmovny má 10 stran (včetně Starostů a Zelených). Naopak jen 6 stran má volební jádro 5 a více procent,

Celý článek

Pozice M. Zemana v soubojích s hlavními protikandidáty je méně jistá než v prvním kole. Má tvrdé jádro cca 30 % voličů, kteří ho chtějí „určitě“ volit proti všem ostatním. Nezakotvení voliči se však častěji přiklánějí k jeho protikandidátům. M. Zemana by proti M. Horáčkovi preferovalo zhruba 75 % Zemanových voličů z druhého kola volby 2013 a proti J. Drahošovi jen 67 %. Naopak velká většina bývalých voličů K. Schwarzenberga by v duelu se Zemanem volila Horáčka (cca 87 %),

Celý článek

Investice do dopravy, práva homosexuálních párů, předškolní vzdělávání nebo investiční pobídky zahraničním firmám. Postoje k těmto a mnoha dalším tématům jsme zjišťovali pro předvolevbní debaty na ČT24, v nichž vždy na jedno z témat debatují leadeři 10 stran, které měly v září volební potenciál alespoň 5 %.

Debaty můžete sledovat na webu České televize nebo se můžete kouknout přímo na výsledky výzkumu (Zpráva PDF).

Save

Celý článek

Podpora ANO a ČSSD ve volebním modelu MEDIAN stagnuje kolem 27 % respektive 14 %. Pokračuje pozvolný pokles KSČM a oproti minulému měření ztratila TOP 09. Naopak dlouhodobě roste podpora SPD Tomia Okamury (pravděpodobný zisk cca 6,5 %) a v posledním období výrazně Pirátů (6 %). Více než polovina pravděpodobných voličů je stále nerozhodnuta (o straně či účasti). Analýza volebních jader a potenciálů ukazuje, že relativní jistotu vstupu do Sněmovny mají jen 4 strany (jádro nad 5 %),

Celý článek

Šetření MEDIANu mezi středoškoláky pro Jeden svět na školách ukazuje, že studenti oproti minulým výzkumům silněji vnímají akcentují problémy spojené s migrací, ale i s rasismem. Oproti dospělé populaci jsou ale otevřenější k EU a proti době po ekonomické krizi se zlepšilo hodnocení současnosti ve srovnání s komunismem. Středoškoláci by nejčastěji volili ANO, Piráty, TOP 09 a SPD. Výrazně se ale liší preference gymnazistů a studentů jiných škol. Studenti z různých škol a chudých/bohatých rodin se také výrazně liší ve vnímání problémů společnosti,

Celý článek

Analýza, kterou pro Nadaci OSF zpracovala agentura MEDIAN, mapuje současný stav v oblasti poskytování obědů v ZŠ a stravného v MŠ zdarma dětem z chudých domácností v České republice. Kromě popisu činnosti a postojů jednotlivých aktérů ze státní správy (MŠMT, MPSV, kraje) a neziskového sektoru, je součástí studie i kvantitativní analýza postojů české populace k poskytování obědů zdarma, včetně zmapování podpory a preferovaných cílových skupin pro tuto veřejnou politiku. Významnou součástí analýzy je výzkum postojů zástupců mateřských a základních škol k problematice poskytování obědů zdarma,

Celý článek

Favoritem voleb do Sněmovny by v současnosti bylo hnutí ANO. Jeho podpora oproti červenci klesla o 1 procentní bod, ale většina (60 %) sběru se konala před medializací informace o žádosti policie o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Pokračuje mírné posilování SPD Tomia Okamury. Koalice Lidovců a Starostů se „rozpadla“ na 6,5 % pro Lidovce a 3,5 % pro STAN, kteří mají malé jádro přesvědčených voličů, ale volební potenciál okolo 7 %.

Celý článek

V kauze Čapí hnízdo se podle vlastních slov vyzná méně než polovina Čechů. Ti, co ji znají, jsou výrazně kritičtější. Většina respondentů exkluzivního výzkumu pro Seznam.cz si myslí, že Sněmovna by měla předsedu hnutí ANO Andreje Babiše zbavit imunity a vydat k trestnímu stíhání. To přitom podporuje i polovina těch, kteří v kauze důvěřují Babišovi. Kritický je pohled na případné jmenování Babiše premiérem, pokud by byl trestně stíhán (souhlasí 31 %).

Celý článek

Podpora ANO a ČSSD po ukončení vládní krize stagnuje. V posledních měsících roste podpora ODS, mírně posílala i SPD Tomia Okamury. Koalice Lidovců a Starostů měla před svým zánikem v modelu těsně pod 10 % a nelze říct, zda by se do Sněmovny dostala či ne. Šanci na Sněmovnu by díky potenciálu nad 5 % měli i Piráti a teoreticky i Zelení a Svobodní.

Přečtete si kompletní zprávu z výzkumu: Sněmovní volební model (červenec 2017) (PDF)

Celý článek

Ochota k účasti v prezidentských volbách od dubna poklesla (57 %). Mírně narostl počet pravděpodobných voličů, pro které je Miloš Zeman jako kandidát nepřijatelný (aktuálně 55 %). Současný prezident by byl přesto díky tvrdému jádru podporovatelů zřejmě favoritem prvního kola – pro 28 % je hlavním zvažovaným kandidátem a pro 17 % přijatelným. Od dubnu však posílila znalost a podpora Jiřího Drahoše. V druhém kole by proti M. Zemanovi dnes mírným favoritem.

Celý článek

Favoritem voleb by měsíc po vládní krizi bylo hnutí ANO s pravděpodobným ziskem 27-28 %. ČSSD, kterou poškodila vládní krize, stagnuje okolo 14 %. Do dat se však ještě plně nepromítla výměna volebního lídra. Koalice Lidovců a Starostů by v době sběru získala okolo 9 % a díky statistické chybě a váhání voličů nelze říct, zda by se do Sněmovny dostala či nikoliv. Její volební potenciál je až okolo 15 % a při posilování znalosti může posilovat.

Celý článek

Polovina Čechů hodnotí rozdělení Československa před 25 lety negativně, i když si většina lidí myslí, že rozdělením získali víc Češi, než Slováci. Postupem času klesá zájem Čechů o dění na Slovensku a zejména mladí lidé na rozdělení Československa nemají názor nebo je tato pro ně už historická událost nezajímá.

Přečtěte si kompetní výzkumnou zprávu (PDF) nebo článek na webu ČRo iRozhlas.

Celý článek

Vládní krize poškodila všechny její hlavní aktéry, převládá spokojenost s tím, že Andrej Babiš již není ministr financí (42 %), ale také nespokojenost, že Bohuslav Sobotka zůstal premiérem (53 %). Vládní krize poškodila i prezidenta Miloše Zemana, v současnosti by ho volilo 35 % lidí, kteří se nyní chystají k volbám. Oproti dubnu získal nejvíce potenciálních voličů Jiří Drahoš, který získal ze všech oznámených kandidátů nejlepší hodnocení v tom, jak by byl dobrý prezident.

Celý článek

Vládní krize poškodila obě hlavní strany – ČSSD i ANO. Hnutí ANO dokázalo odchod části voličů vyrovnat příchodem jiných. Celkově vyšší ztrátu tak utrpěla sociální demokracie. To se však může v čase změnit, protože zatímco ČSSD ztrácela v prvních 10 dnech krize, ANO zejména v její druhé polovině. V krizi posílily středpravé strany i menší strany.

Přečtete si kompetní zprávu z výzkumu: Sněmovní volební model (květen 2017) a analýza vlivu vládní krize na volební chování (PDF) nebo článek Seznam Zpráv.Celý článek

Zatímco na začátku vládní krize byla vina za ni přikládána spíše premiéru Sobotkovi, dnes ji respondenti rozkládají rovnoměrně mezi něj a Andreje Babiše. Jednání prezidenta Miloše Zemana v rámci vládní krize hodnotí 61 % kriticky (včetně 45 % jeho voličů z roku 2013). Dynamiku vnímání vládní krize neurčuje kauza tzv. korunových dluhopisů, kde se hodnocení respondentů nemění, ale relativně kriticky vnímaná kauza nahrávek setkání Andreje Babiše s novinářem Přibilem.

S milostí pro Jiřího Kajínka těsně nadpoloviční většina respondentů souhlasí,

Celý článek

Kdo ze státních zaměstnanců by měl dle veřejnosti dostat přidáno výrazně závisí na konkrétní profesi. Nejvíce lidí by přálo zvýšení platu zdravotním sestrám a hasičům, naopak nejméně lidí by přidalo státním úředníkům a státním zástupcům. Do hodnocení se promítá jednak prestiž povolání a jednak výše platů.
Přečtěte si zprávu z výzkumu o platech státních zaměstnanců nebo článek na webu iROZHLAS.

Celý článek

Náskok hnutí ANO na ČSSD činí v současnosti 9 až 10 procentních bodů. Kauzy okolo Andreje Babiše zřejmě zastavily vzrůstající podporu ANO. ODS stoupla podpora téměř na hodnoty z období po krajských volbách a v dubnu opět předstihla svého hlavního pravicového soupeře TOP09. KDU-ČSL a Starostové byli ve výzkumu ještě zařazeni samostatně – souhrn jejich podpory je okolo 9 %, ale pokud by koalici volili lidé, kteří vážně zvažují alespoň jednu z partají,

Celý článek

Většina Čechů si na začátku vládní krize přála pokračování současné koalice buď v aktuálním složení nebo bez hlavních aktérů krize. Výzkum pro ČRo ukazuje, že vinu za krizi lidé připisovali oběma hlavním aktérům. Pondělní oznámení podání demise premiérem většina považovala za nesprávné. Postoj k podání demise závisel na tom, zda respondent myslí, že vicepremiér Andrej Babiš vysvětlil kauzy, za něž je kritizován.

Přečtěte si zprávu z výzkumu o současné vládní krizi nebo článek na webu iROZHLAS.

Celý článek

Pokud by se prezidentské volby konaly nyní, byl by vážným favoritem 1. kola Miloš Zeman, kterého vážně zvažuje 27 % a přijatelný je pro 22 %. Vítěz druhého kola by ale byl nejasný. Volební modely duelu s Jiřím Drahošem i Michalem Horáčkem ukazují pravděpodobné rozložení hlasů 50 % pro obhajujícího prezidenta a 50 % pro vyzyvatele.

Koukněte se na reportáž Seznam Zpráv nebo na zprávu z výzkumu.

Celý článek

Zákaz kouření promění částečně složení restaurací a hospod, ale zásadní vliv na celkovou návštěvnost mít nemusí. Čtvrina kuřáků (26 %) bude do restaurací a hospod chodit méně, naopak 15 % nekuřáků, kterých je ve společnosti více než kuřáků, začne do restaurací chodit více.

Přečtěte si zprávu z výzkumu o protikuřáckém zákoně nebo článek na webu iROZHLAS.

Celý článek

Jen necelá třetina (29 %) Čechů ví, jakou událost připomíná svátek Velký Pátek. Další čtvrtina tápe mezi jinými událostmi spojenými s křesťanskými Velikonocemi. Většina (66 %) lidí bude trávit velikonoce doma, důchodci dokonce v 83 % případů. K příbuzným vyrazí nejčastěji studenti a na chaty a chalupy lidé z velkých měst a ekonomicky aktivní.
Přečtěte si zprávu z výzkumu o vnímání a trávení Velikonoc nebo článek na webu ČRo.

Celý článek

Miloš Zeman by byl podle 39 % dobrým prezidentem ČR i po volbách v lednu 2018. Dle 36 % by byl ovšem prezidentem špatným. Michal Horáček má mezi lidmi, kteří ho znají, hodnocení vyrovnané (32 % dobrý prezident, 32 % špatný). Jiří Drahoš má méně negativních hodnocení (17 %), ale lidé ho méně znají a často vybírají neutrální hodnoty.
Přečtěte si zprávu z výzkumu o volbě prezidenta nebo článek na webu iROZHLAS.

Celý článek

Posilování ANO a ČSSD z posledních měsíců se v březnu zastavilo. ANO má náskok 8-9 procentních bodů. Souhrn zisku KDU-ČSL a STAN činí 8-9 %, ale pokud by koalici volili všichni voliči, kteří zvažují alespoň jednu ze stran, mířila by až na 13 %. Kromě hlavních stran mají volební potenciál nad či okolo 5 % také Okamurova SPD, Zelení a Piráti. O vstup do Sněmovny by tak v současnosti mohlo bojovat až 9 stran.

Celý článek

Hnutí ANO by v hypotetických volbách aktuálně získalo okolo 29 % a na ČSSD má náskok 8 procentních bodů. ČSSD od posledního měření mírně posílila, a to v rámci levicových voličů na úkor KSČM. Propad TOP 09 se zastavil, strana by získala okolo 7 %. Díky potenciálu kolem 5 % by se do Sněmovny mohla dostat i SPD, Zelení, Piráti či STAN.

Sněmovní volební model, únor 2017 (PDF)

Celý článek

Mediální výchova by měla dle ředitelů a učitelů středních škol zejména rozvíjet kritické myšlení a naučit studenty vyhledávat a třídit informace. Mediální výchovu považují 3/4 dotázaných za důležitou, nicméně na její výuku je často malá hodinová dotace a nejčastěji je vyučována průřezově ve více předmětech.

Přečtěte si zprávu z výzkumu o mediální výchově na středních školách.

Celý článek

Češi odhadují, že cizinci spáchají v ČR téměř třetinu trestných činů, skutečný podíl na trestné činnosti je však mnohem nižší – v roce 2015 to bylo sedm procent, v roce 2016 9 %. Bezpečnostní situace je ale dobrá, bezpečně je v zemi podle 3/4 respondentů.

Přečtěte si zprávu o výzkumu kriminality pro server idnes.cz

Celý článek

Hnutí ANO by v hypotetických volbách aktuálně získalo okolo 28,5 % a na ČSSD má náskok 9 procentních bodů. Podpora ANO se ale může velmi měnit, protože má velký volební potenciál (36 %) ale relativně malé jádro voličů, které by mu stačilo jen na zisk cca 19 %. Podpora TOP 09 klesla na 6,5 %, naopak posílila Okamurova SPD.

Sněmovní volební model, leden 2017 (PDF)

Celý článek