Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 12.-15. května průzkum, který byl zaměřený na vládní ozdravný ekonomický balíček zveřejněný 11. května 2023 v 11:55.
Celý článek je možné přečíst zde.
Život v Česku nebude s nově navrženými sazbami DPH
levnější. Myslí si to více než dvě třetiny Čechů. I tak je vládní konsolidační
balíček pro 51 procent obyvatel nutným krokem,
Dle březnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (34,5 %), následují ODS (15,5 %), SPD (10 %) a Piráti (8,5 %), kteří si od minulého šetření pohoršilo o 3 procentní body.
Volební potenciál u hnutí ANO je na stejné úrovni jako jeho modelové preference (34,5 %), voličské jádro ANO je na vysoké úrovni (26,5 %).
Dle únorového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (32 %), následuje ODS (14,5 %), Piráti (11,5 %) a SPD (9,5 %), které si od minulého šetření pohoršilo o 2,5 procentních bodů.
Volební potenciál u hnutí ANO jen mírně přesahuje jeho modelové preference (33 %), voličské jádro ANO je na vysoké úrovni (24 %).
K příležitosti prezidentské inaugurace zveřejňujeme námi publikované prezidentské volební modely počínaje listopadem 2021 a vývoj modelů 2. kola. Výsledky vyplývají z nezávislého kontinuálního výzkumu.
Celou zprávu k prezidentskému modelu prohlížejte zde.
V prvním kole prezidentské volby zvítězil Petr Pavel s 35,40 % hlasů. Na druhém místě byl Andrej Babiš s 34,99 %. Protože nikdo z kandidátů nezískal více než polovinu platných hlasů, bude se konat druhé kolo volby, kterého se zúčastní dva uvedení kandidáti.
Pokud by se druhé kolo prezidentské volby konalo již nyní, zvítězil by v něm Petr Pavel s 57,9 % hlasů. Andrej Babiš by nyní získal 42,1 %.
V prezidentském modelu za měsíc leden je na prvním místě Petr Pavel (29,5 %). Na druhém místě je Andrej Babiš (26,5 %). Danuše Nerudová se oproti minulému modelu propadla a je na třetí pozici (21 %).
Dvojice aktuálně nejvíce podporovaných kandidátů jsou od sebe vzdálení 3 procentní body. Z modelu vyplývá, že by se do druhého kola nedostala Danuše Nerudová.
Volební jádro má nově nejvyšší oba dva přední kandidáti Petr Pavel a Andrej Babiš (18,5 %),
V prezidentském modelu za měsíc prosinec je na prvním místě Petr Pavel (28 %). Na druhém místě je Danuše Nerudová (27,5 %). Andrej Babiš (24,5 %) se poprvé ocitl až na třetím místě volebního modelu.
Trojice aktuálně nejvíce podporovaných kandidátů má velmi podobný výsledek s rozdílem na úrovni statistické chyby. Na základě volebního modelu tak nelze s jistotou říci, kdo by se aktuálně dostal do druhého kola volby a kdo nikoliv.
Dotazování probíhalo z části v době, kdy ještě nebylo známo, kdo splnil kritéria pro vstup do prezidentské volby. Jsou proto zahrnuti i kandidáti, kteří podali přihlášku k volbě neúspěšně.
V prezidentském modelu za měsíc listopad je poprvé na prvním místě Danuše Nerudová (28 %). Na druhém místě zůstává Andrej Babiš (26,5 %), Petr Pavel (23,5 %) je třetí.
Oproti předchozímu dotazování výrazně posílila trojice čelních kandidátů,
Dle říjnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo osm politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (31,5 %), následuje ODS, která oslabila o 2,5 procentního bodu (13,5 %) a SPD (12 %). Preference Pirátů (11 %) jsou totožné s minulým sněmovním modelem.
Volební potenciál u hnutí ANO oproti minulému volebnímu modelu mírně vzrostl, ovšem voličské jádro naopak kleslo (21 %). Pokles jádra i potenciálu zaznamenala ODS.
Dotazování probíhalo do 31. října, tedy ještě před zveřejněním konečného seznamu kandidátů, i před oznámením kandidatury Andreje Babiše. V nabídce kandidátů byl respondentům předložen rozsáhlý seznam těch, kteří kandidaturu oznámili či nezamítli.
V prezidentském modelu za měsíc říjen je na prvním místě Petr Pavel (22,5 %) před Andrejem Babišem (22 %). Oba dva kandidáti oproti minulému volebnímu modelu mírně ztratili.
Nárůst preferencí zaznamenala Danuše Nerudová (15 %),
V prezidentském modelu za měsíc září se poprvé od září 2021 umístil na prvním místě generál Petr Pavel (24 %) před Andrejem Babišem (23,5 %). Rozdíl je sice jen půl procentního bodu, což je rozdíl v rámci statistické chyby, ale výsledná čísla potvrzují dlouhodobý trend rostoucích preferencí u Pavla. Preference Babiše stagnují.
Na třetím místě zůstává Danuše Nerudová (10 %) následovaná Pavlem Fischerem (8 %) a Josefem Středulou (7,5 %),
Dle zářijového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (30,5 %) následované ODS (16 %) a SPD (11,5 %). Preference Pirátů (11 %) mírně klesly oproti minulému volebnímu modelu.
Strany koalice SPOLU by prostým součtem získaly 24,5 %, koalice Piráti a STAN 16,5 %.
Volební potenciál u hnutí ANO oproti minulému volebnímu modelu mírně klesl,
Dle srpnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo pět politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (29 %) následované ODS (16 %) a SPD (14 %). Preference Pirátů (11,5 %) mírně vzrostly oproti minulému volebnímu modelu.
Volební potenciál u hnutí ANO oproti minulému volebnímu modelu mírně vzrostl, ovšem voličské jádro naopak mírně kleslo. Nicméně nadále je nejvyšší ze všech politických subjektů (19,1 %).
V srpnovém prezidentském modelu na prvním místě zůstává Andrej Babiš (23,5 %). Druhý je Petr Pavel (22 %). Petr Pavel oproti minulému volebnímu modelu posílil o jeden procentní bod, zatímco u Andreje Babiše činí ztráta dva procentní body.
Od minulého šetření výrazně vzrostla podpora Danuši Nerudové (11,5 %).
V případném druhém kole prezidentských voleb by se utkali Andrej Babiš a Petr Pavel. Na základě rozhodnutých voličů,
V červencovém prezidentském modelu
na
prvním místě zůstává Andrej Babiš (25,5
%). Druhý
je Petr Pavel (21
%). Oba mají stejnou
podporu, jako v červnovém šetření.
O třetí
místo se dělí Marek
Hilšer a Danuše Nerudová (7,5
%). Josef
Středula je
pátý (7 %).
V případném druhém
kole prezidentských voleb by do druhého kola postoupil Andrej Babiš a Petr
Pavel. Na základě rozhodnutých voličů,
kteří by přišli k volbám,
Dle
červencového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo
sedm politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (30 %) následované ODS (15,5 %) a SPD (12,5 %). Souhrnná podpora stran ve vládní koalici čítá 41 %.
Volební
potenciál u hnutí ANO oproti minulému volebnímu modelu mírně klesl, ovšem
voličské jádro naopak mírně vzrostlo a je nadále nejvyšší ze všech politických
subjektů (22,1 %).
Pokles
preferencí, jádra i potenciálu
zaznamenala ODS.
Jsou obyvatelé České republiky schopni plnohodnotně se zapojit do života v dnešní společnosti? Máme dostatečné dovednosti, které bychom mohli uplatnit na trhu práce i v sociální sféře? Jak si v těchto problémech stojíme ve srovnání s jinými státy a jak se tyto naše schopnosti změnily za posledních deset let?
Na tyto a další otázky se snažíme odpovědět v rámci výzkumu PIAAC.
Výzkum je pořádán Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
V červnovém prezidentském modelu na prvním místě zůstává Andrej Babiš (25,5 %). Druhý Petr Pavel se na něj ve srovnání s předchozím modelem dotahuje (21 %). Na třetím místě je nadále Josef Středula (9 %). Oproti minulému prezidentskému modelu si polepšila Danuše Nerudová (7 %).
Z hlediska volebního potenciálu
jsou první dvě místa opačná – na prvním je Petr Pavel (34,4 %), na
druhém místě Andrej Babiš (33,5 %).
Dle červnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických hnutí a stran.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (29,5 %) následované ODS (16,1 %) a SPD (12,5 %).
Volební potenciál i jádro hnutí ANO oproti minulému volebnímu modelu posílily. Nárůst preferencí, jádra i potenciálu zaznamenala též Česká pirátská strana. Mírný nárůst zaznamenalo i SPD (12,5 %).
Výrazný propad byl zjištěn u hnutí STAN (4,8 %),
Dle květnového volebního modelu nezahrnujícího předvolební koalice by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest hnutí a stran.
Nejvyšší voličské preference si udrželo hnutí ANO (28,5 %) následované ODS (16,5 %) a SPD (11,5 %).
Volební potenciál hnutí ANO mírně poklesl, volební jádro naopak posílilo. Drobný nárůst preferencí, jádra i potenciálu zaznamenalo též hnutí SPD.
Z předvolební koalice SPOLU má nejvyšší preference ODS. Preference Pirátů a STAN jsou téměř vyrovnané.
Novinkou v květnovém prezidentském modelu je nárůst preferencí Josefa Středuly, který se stal třetím nejčastěji uváděným kandidátem, ale jeho volební potenciál je nízký. Může to být způsobeno podporou od prezidenta Miloše Zemana a silnějším zviditelněním v médiích.
Na prvním místě je Andrej Babiš (28,5 %). Oproti minulému šetření si mírně polepšil a je to pravděpodobně důsledek intenzivní kontaktní kampaně. Na druhém místě zůstává Petr Pavel (19,5 %) s téměř stejným výsledkem jako v předchozím prezidentském modelu.
Od začátku pandemie spolupracujeme s Psychologickým ústavem Akademie věd na longitudiálním výzkumu. Data z páté vlny ukazují, že od začátku války cítí Češi více sounáležitosti se západní Evropou, než před válkou.
Vztahy k Rusům žijícím v České republice po vypuknutí války značně ochladly, naopak méně Čechů cítí antipatie k ukrajinské menšině.
Ptali jsme se také, zda a jak by Češi měli pomoci Ukrajincům při obraně domoviny.
Ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR provádíme prestižní šetření Mezinárodního programu sociálního výzkumu (ISSP). Nejedná se o komerční, ale o významný akademický/vědecký výzkumný program, v jehož rámci probíhají každoročně šetření na různá témata už téměř 40 let. V současné době se ISSP účastní přes 40 zemí z celého světa.
Cílem výzkumu je získat informace o postojích ke zdraví, zdravotnického systému, rodině a kvalitě života. Získané statistiky poslouží k rozvoji poznání české společnosti v oblasti sociální politiky,
V únoru tohoto roku jsme spolupracovali na výzkumu napříč čtyřmi státy: Českou republikou, Slovenskou republikou, Polskem a Maďarskem. U nás bylo dotázáno 1010 a celkem bylo 4069 respondentů.
Největší obavy z nesvobodných médií mají obyvatelé Polska, kde své obavy vyjádřilo 63 % dotázaných. Naopak v České republice je obava nejmenší, “pouze” 47 %.
52 % všech dotázaných má pocit, že se v posledních pěti letech zhoršila situace týkající se svobody médií.
Voliči jsou si v březnu mnohem méně jistí volenou stranou, než tomu bylo před volbami v říjnu 2021.
Volební jádra tří nejsilnějších uskupení zaznamenala pokles. V případě hnutí ANO jde o pokles výrazný (o 5,5 p. b.).
Na prvním místě volebních preferencí zůstává hnutí ANO (27,5 %) těsně před koalicí SPOLU (26,5 %).
Volební potenciál má nejvyšší koalice SPOLU (36 %) těsně následována ANO (35,5 %).
V březnovém prezidentském volebním modelu se nadále na prvním místě drží Andrej Babiš (25 %) a na druhém Petr Pavel (20 %). Dále s větším odstupem následují Pavel Fischer (7,5 %), Danuše Nerudová, Josef Středula a Karel Janeček (každý po 5 %).
Z hlediska volebního potenciálu vede Petr Pavel (33,5 %) těsně následovaný Andrejem Babišem (31,5 %). Třetí nejvyšší volební potenciál má Pavel Fischer (23,5 %), čtvrtý Marek Hilšer (17,5 %),
Potenciální zisk Andreje Babiše (31,5 %) a Petra Pavla (27,5 %) je relativně vyrovnaný. O třetí místo z hlediska potenciálu bojují Pavel Fischer, Miroslava Němcová a Marek Hilšer.
Z hlediska preferencích vede Andrej Babiš s 26 %. Na druhém místě je s rozestupem 10 procentních bodů generál Petr Pavel s 16 % a na třetím místě Miroslava Němcová s 8 % hlasů. Preference dalších kandidátů jsou relativně vyrovnané.
Jak vypadají volební preference po říjnových volbách? Stagnují potenciály vítězných stran nebo se propadají? Odpovědi na tyto i další otázky najdete v naší zprávě o listopadovém volebním modelu.
Uspěje Vít Rakušan i ve volební kampani? A jací další kandidáti mají šanci uspět? Podívejte se na výsledky našeho exkluzivního výzkumu pro Mladou Frontu dnes.
Na výsledky výzkumu se můžete podívat v tištěném vydání MF Dnes (30.11.2021) nebo na webu.
V červenci jsme provedli průzkum, kterého se zúčastnily necelé dva tisíce respondentů ve věku 15-30 let. Zjišťovali jsme jejich názory na soužití s řadou menšin, jejich postoj k lidským právům nebo také zda posuzují mladí lidé závažnost modelových situací v závislosti na etnicitě aktéra. V dalších otázkách jsme mimo jiné zjišťovali, do jaké míry je pro mladé lidi přípustný rasistický humor či příspěvky na sociálních sítích.
Celkově se postoje mladých v čase mírně posouvají k vyšší toleranci,
Hnutí ANO 2011 v září drží pozici lídra s 25
%. Voličské jádro zůstává stabilní.
Koalice SPOLU (20,9%) má v září oproti koalici
Pirátů a STAN (19,4%) náskok 1,5 proc. bodu, potenciál mají ale téměř
shodný.
SPD (10,1%) vzrostlo v září o 1 %, neboť mu
vzrostlo volební jádro, potenciál naopak mírně klesl.
KSČM by se v září dostala zhruba o půl procentního
bodu pod hranici vstupu do PS,
Studie mapuje názory a hodnocení obyvatel na státní zřízení, hlavu státu, její volbu, ale i na názory týkající se případných změn.
Prohlédněte si kompletní zprávu zde.
Hnutí ANO 2011 v srpnu drží pozici lídra s 27 %. Voličské jádro zůstává stabilní.
Koalice SPOLU a koalice Pirátů a STAN mají v srpnu téměř shodný zisk preferencí, totéž platí pro potenciál.
Jedním z výrazných problémů koalice Pirátů a STAN je stále nižší deklarovaná účast mladých lidí do 34 let.
Hnutí Přísaha Roberta Šlachty se v srpnu propadlo z 6,5 % na 4 %.
Hnutí ANO 2011 v červenci drží pozici lídra s 26 %. Voličské jádro zůstává stabilní.
Koalice SPOLU si oproti červnu vyměnila pozici s Koalicí Pirátů a STAN a dostala se tak na druhé místo s 21,5 %.
Z hlediska potenciálu jsou dva první subjekty téměř vyrovnané.
Koalice Pirátů a STAN se propadla na třetí místo a preference oslabily na 20 %. Propadla se i z hlediska potenciálů (26,5 %) a volebního jádra (10,5 %).
Hnutí ANO 2011 v červnu posílilo a s 26 % se poprvé od února znovu dostává na pozici lídra.
Posílení pozice ANO v červnu může být způsobeno řadou faktorů
jako kupř. oslabováním pandemie COVID-19, dopisem A. Babiše občanům a podporou ANO prezidentem Zemanem nebo nenadálým úderem tornáda na jižní Moravě.
Koalice Pirátů a STAN se propadla na druhé místo a preference oslabily na 21,5 %.
Jak se odlišovaly preference obyvatel ČR a Slovenska během pandemie?
Chtěli jsme během jarního lockdownu trávit volný čas v přírodě stejně nebo více než naši sousedé? A jak to bylo se skladbou našich nákupů během různých fází epidemie?
Nakolik se proměňovala každodenní rozhodnutí Čechů a Slováku s vývojem pandemie v roce 2020 oproti roku 2019 se dozvíte ve zprávě z workshopu zde.
COVID-19 se v uplynulém roce 2020 citelně promítl do každodenních činností nás všech. Dopad měl na řadu aktivit a preferencí plošně i každého zvlášť.
Jak se změnilo každodenní chování a preference v “covidovém” roce 2020 oproti roku předchozímu?
Na tuto otázku přináší řadu odpovědí aktuální srovnání na datech MML-TGI.
Které způsoby trávení volného času jsme volili při lockdownech a které při rozvolnění nebo jak se vyvíjela chuť cestovat?
Hnutí ANO 2011 v květnu mírně posílilo. Z dubnových 21 % stouplo na současných 23 %.
Koalice Pirátů a STAN je ve vedení, ale preference oslabily na 24 %. Rozdíl mezi hnutím ANO a koalicí Pirátů a STAN se ztenčil.
Koalice SPOLU oproti dubnu posílila na 19,5 %.
ČSSD si od minulého měsíce udržela pozici nad hranicí vstupu do sněmovny, současný zisk je na úrovni 7 %.
Hnutí ANO 2011 dále pokračuje v sestupném trendu. Z březnových 24,5 % kleslo na aktuálních 21 %.
Koalice Pirátů a
STAN si drží vedení, ale od minulého měsíce se zisk nezměnil. Stejně tak se
téměř nezměnil zisk koalice SPOLU.
SPD mírně posiluje,
může tak těžit ze stále trvajících omezení zapříčiněných pandemií COVID-19.
ČSSD mírně posílila
a znovu se tak zvyšuje naděje na vstup do sněmovny.
Podle volebního modelu Median nebylo hnutí ANO na pozici lídra naposledy v březnu 2014, kdy ČSSD byla na první pozici se ziskem 21 % a hnutí ANO na druhé pozici se ziskem 19,5 % preferencí.
ČSSD by se ani podle březnového volebního modelu nedostala do sněmovny, její zisk je pod 5% hranicí.
Zdá se, že situace kolem pandemie COVID-19 začíná výrazně ovlivňovat pozici koaličních stran.
Koalice Pirátů a STAN má stále sílící voličské jádro a potenciální zisk vyšší než hnutí ANO 2011.
ČSSD by se podle únorového volebního modelu nedostala do sněmovny, její zisk je pod 5% hranicí.
Koalice stran SPOLU (ODS, TOP09 a KDU-ČSL) a koalice Pirátů a STAN mají vysokou podporu mezi podnikateli. Koalice SPOLU 36,7 %, Piráti a STAN 32,4 %, kdežto hnutí ANO jen 5 %.
Rozdíl mezi preferencemi hnutí ANO 2011 a koalicí Pirátů a STAN je i v únoru stále velmi těsný,
Hnutí ANO zaznamenalo v lednu 2021 pokles preferencí. Zdá se tedy, že druhá vlna COVID-19 měla na voličskou základnu ANO negativní vliv. Mírně ubývá podpora mezi voliči do 54 let.
Nejsilnější koalicí se stali Piráti a STAN. Koalice má poměrně silné voličské jádro a potenciální zisk vyšší než hnutí ANO 2011. U koalice se dala očekávat podpora mezi mladými lidmi, což se potvrdilo. Více voličů se ovšem začíná rekrutovat i z věkové skupiny mezi 45 a 54 let (oproti výsledkům Pirátů a STAN v roce 2020).
ODS v říjnu výrazně ztratila a propadla se na třetí až čtvrté místo na úroveň posilujícího hnutí STAN. Na poklesu preferencí ODS se mohlo podepsat hlasování s hnutím ANO o superhrubé mzdě.
ANO je nadále na první pozici, ovšem je na stejné úrovni jako v září a říjnu, kdy mírně ztratilo. Mírný pokles může mít spojitost s druhou vlnou pandemie COVID-19.
Preference STAN dále posilují, ovšem podíl přesvědčených voličů strany zůstává nízký.
Až 27 000 tun jídla se ročně vyhodí v oblasti závodních jídelen a rychlého občerstvení v České republice. Vyplynulo to z výzkumného projektu Redukce plýtvání potravinami ve veřejném stravování (RedPot), na kterém spolupracovalo Technologické centrum AV ČR, společnost Median, Ústav zemědělské ekonomiky a informací a spolek Zachraň jídlo. Vůbec první takový výzkum v českém prostředí trval dva roky a poznatky z něj shrnuje nová brožura a motivační plakát pro jídelny a restaurace.
ANO potvrzuje pozici, ovšem v září a srpnu mírně ztratilo, to může mít spojitost s druhou vlnou pandemie COVID-19.
V říjnu jsou v součtu preference „koaličních“ stran (ANO, ČSSD a KSČM)
oproti srpnu nižší, naopak součet preferencí stran tzv. opozičního bloku (ODS,
Piráti, STAN, TOP 09 a KDU-ČSL) od srpna do října posílily.
Preference STAN po krajských volbách posílilo, ovšem podíl
přesvědčených voličů strany zůstává nízký.
Na konci března tohoto roku realizovala agentura Median pro Aperio výzkum zaměřený na potřeby rodin, které prochází rozvodem nebo rozchodem.
Výstupy z výzkumu byly představeny na kulatém stole s odborníky a lidmi z praxe na téma Rozchodem rodina nekončí, jednotlivé příspěvky jsou k dispozici ze zvukového záznamu ze setkání.
Výsledky za šetření shrnujeme ve výzkumné zprávě k situaci v Praze a v celé České republice.
ANO potvrzuje pozici lídra bez poklesu preferencí i půl roku po začátku pandemie COVID-19 v Česku. ČSSD posiluje a to jak v preferencích voličů, tak v potenciálu. Piráti jsou v srpnu celkově druzí a zároveň jsou nejsilnější opoziční stranou s 12,5 %. ODS se propadla na třetí pozici s 11 %. Důsledky pandemie COVID-19 se v preferencích politických stran příliš neprojevily.
Výsledky z aktuálního volebního modelu přinášíme ve shrnující zprávě.
Už několik měsíců se společně pohybujeme v online světě, kde obchody zastupují webové stránky, kvůli koronavirové pandemii . Součástí výzkumu realizovaného v druhé polovině června 2020 k tématu COVID-19 bylo i to, do jaké míry má česká veřejnost obavy z aktuání situace pojené s tímto onemocněním.
V současnosti pociťuje obavy spojené se situací COVID-19 více než polovina lidí (58 %), z toho spíše minimum (6 %) přiznává, že je znepokojeno hodně.
V rámci výzkumu věnovaném aktuální situaci COVID-19 jsme se zaměřili i na to, jak se za poslední dobu změnila ekonomická situace dotázaných. 29 % respondentů uvádí, že se jejich ekonomická situace zhoršila, z toho u čtvrtiny je toto zhoršení spíše mírné, u 4 % je již ve velké míře. Zlepšení deklaruje 12 % respondentů. Beze změny je ekonomická situace v 57 % případů.
Více přinášíme v tiskové zprávě.
