Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po mírném oslabení v únoru a březnu 2018 se pohybuje nad hranicí zisku 30 % a jeho podpora by tedy mohla být srovnatelná s loňskými volbami. ODS se se 14% podporou pohybuje na svém povolebním maximu. Piráti po vrcholu z února 2018 a následující stagnaci nad 11 % nyní mírně klesli na 10,5 %. Může však jít i o náhodnou statistickou odchylku.
Společnost Median pro Českou televizi zpracovala u příležitosti 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa výzkum mapující dnešní pohled Čechů na události roku 1968 a jejich pohled na období a ideologii komunismu obecně.
Až 65 % Čechů si myslí, že se invazi sovětských a dalších vojsk dalo vyhnout a že pražské jaro tak mělo naději pokračovat. Komunismus však nebyl reformovatelný ani při pokračování změn pražského jara podle poloviny (50 %) lidí.
Okolo 80 % respondentů považuje klecové chovy, kde má slepice životní prostor jen o něco větší než plocha A4, za nevyhovující a podle 60 % by obchody neměly z těchto chovů odebírat vejce. Vyplynulo to z reprezentativního výzkumu MEDIAN pro společnost Obraz – Ochránci zvířat (N=809, CAWI, CATI). Okolo 70 % respondentů by dokonce klecové chovy zakázalo; tak jak je tomu například v Rakousku. Výrazně kritičtější jsou lidé, kteří již dnes při nákupu vajec zohledňují podmínky chovu,
Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po mírném oslabení v únoru a březnu 2018 se pohybuje nad hranicí zisku 30 % a jeho podpora by tedy mohla být srovnatelná s loňskými volbami. ODS zopakovala dosavadní dubnový vrchol a opět dosáhla na 14% podporu. Piráti po vrcholu z února 2018 stále stagnují nad 11 %. U SPD – Tomio Okamura po povolebním poklesu sledujeme v posledních měsících stabilizaci na úrovni 8,5 % hlasů (10,6 % ve volbách).
Čechům a Češkám převážně nevadí kontakt s muslimy na veřejných místech, práci či ve školách, vyplývá z výzkumu realizovaného pro iDnes.cz. Více negativně vnímají přítomnost muslimů v blízkosti místa, kde bydlí, ať již jde o čtvrť či přímo místo bydliště. Většina z nich by vnímala negativně, pokud by v místě jejich bydliště mělo vzniknout komunitní centrum pro muslimy či byla postavena mešita. Stejně tak se staví odmítavě ke sňatku svých dětí s muslimem či muslimkou.
Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po mírném oslabení v únoru a březnu 2018 se stabilizuje okolo hranice zisku 30 % a jeho podpora by tedy mohla být srovnatelná s loňskými volbami. Podpora ODS naopak po dubnovém vrcholu (14 %) oslabila (na 12,5 %). Piráti po vrcholu z února 2018 stagnují kolem 11 %. Trend ztráty podpory lze sledovat u SPD – Tomio Okamura, která by nyní získala 8,5 % hlasů (10,6 % ve volbách).
Až pětina lidí 18–30 let je v ČR ohrožena nějakou formou chudoby (příjmová chudoba, nezaměstnanost domácnosti, materiální deprivace měřená tzv. inovovanou škálou). Výzkum MEDIAN pro Charitu Česká republika a katolickou církev ukazuje, že až třikrát častěji jsou v rané dospělosti ohroženi lidé, kteří vyrůstali v chudé rodině. To lze překonat vzděláním – ohroženo je až 40 % mladých, kteří ukončili vzdělání bez maturity, ale jen 13 % mezi VŠ vzdělanými (kde bude počet ohrožených dále klesat s karierním postupem).
U české veřejnosti převažuje názor, že kojenecké ústavy jsou sice potřebnou součástí péče o malé děti bez rodiny (85 %). Jen 8 % respondentů by ale umisťovalo opuštěné děti primárně tam – výrazně větší podporu mají náhradní formy rodinné péče. Tedy adopce a různé formy pěstounství.
Přes 87 % Čechů si myslí, že umístění do kojeneckého ústavu může ovlivnit psychický vývoj dítěte. Pokud by Češi měli dítě adoptovat,
V interaktivní prohlížečce dat ShowMe nově naleznete analýzu vývoje podpory stran od roku 2014. Jak se proměňovala pozice stran na volební mapě určené vzděláním, věkem, příjmovými kategoriemi a pracovním statusem či velikostí obce bydliště? Kdy a jak ANO zaútočilo na pozice ČSSD, které přebralo část elektorátu? Jak SPD vymazala z volební mapy Úsvit a zabrala pozici mezi méně vzdělanou střední generací? V jakých hlediscích se doplňují a v jakých překrývají elektoráty TOP 09,
Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po mírném oslabení v únoru a březnu 2018 se opět dostalo nad hranici zisku 30 % a jeho podpora by tedy mohla být srovnatelná s loňskými volbami. Oproti říjnovým volbám posílala zejména podpora ODS (ve volbách 11,3 %, nyní 14 %). Mírně posílili také Piráti, u nichž ale tento trend vrcholil už v únoru 2018. Naopak trend ztráty podpory lze sledovat u SPD Tomia Okamury,
Z aktuálně navrhovaných variant sestavení vlády je nejpřijatelnější koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM nebo úřednická vláda jmenovaná Milošem Zemanem (obě 37 %). Velice se však liší postoje voličů stran. Situace, kdy v Česku není půl roku po sněmovních volbách vláda s důvěrou Sněmovny, vadí 60 % respondentů. Podobný počet si myslí, že by měl prezident pověřit sestavením vlády již někoho jiného než Andreje Babiše.
Podle poloviny respondentů je oprávněný požadavek ČSSD,
Nejčastěji vnímají lidé Velikonoce jako symbol příchodu jara. Zavedení Velkého Pátku jako svátečního dne zatím nijak viditelně nepřispívá vnímání Velikonoc jako křesťanského svátku. Naopak mohlo posílit vnímání Velikonoc jako prodlouženého víkendu či dalšího volna (nárůst oproti minulým letům). Mezi trávením Velikonoc u Čechů vede zaměření na domácí rituály a práce (výzdoba, velikonoční pokrmy, úklid atd.) a zvyky, které ale nejsou čistě křesťanské. Do kostela podle vlastních slov chodí necelá pětina respondentů.
Po medializaci kauzy zneužití dat uživatelů Facebooku pro účely ovlivnění veřejného mínění a voleb tuto síť hodlá opustit nebo odchod zvažuje 17 % uživatelů Facebooku, ale jen 7 % velmi vážně (určitě ano). Větší část (55 %) uživatelů si hodlá více hlídat nastavení soukromí a méně sdílet své osobní věci. Je nutno upozornit, že tato opatření by způsobu těžení dat, který využila Cambridge Analytica, nemusela nezabránit. Ale podobné kauzy mohou směřovat k obecně vyšší opatrnosti uživatelů,
Nejpřijatelnějším výsledkem aktuálních jednání o vládě by byly předčasné volby (přijatelné pro 50 %) nebo momentálně nejdiskutovanější varianta vlády ANO s ČSSD za podpory KSČM (přijatelná pro 45 %). Nejvíce by lidé důvěřovali dané vládě v případě, že by Andrej Babiš nebyl premiérem a hnutí ANO by zároveň nemělo v gesci ministerstvo vnitra ani ministerstvo spravedlnosti (důvěra až v součtu 40 %). Respondenti obecně v kauze odvolání šéfa GIBS více důvěřují verzi kritiků Andreje Babiše,
Takřka 30 % lidí žilo v době prezidentských voleb v názorové „bublině“ – tedy velká většina jejich okolí volila buď Jiřího Drahoše, či Miloše Zemana. To, že okolí volí dominantně jednoho kandidáta, 8–9krát zvyšuje šanci, že ho bude volit také – i když kontrolujeme sociodemografii, regionalitu a volenou stranu ve volbách do Sněmovny. Bublinoví voliči se od voličů ze smíšeného názorového okolí neliší mírou podpory „svého“ kandidáta. Ale kolují mezi nimi jiné příběhy a interpertace.
Znovuzvolený prezident Miloš Zeman by se měl kromě témat jako je migrace zabývat a hovořit o problémech vymahatelnosti práva, kvality školství a sociálními problémy a nerovnostmi ve společnosti. Tyto věci nejvíce lidí označuje za prioritní či velmi důležité, shodují se na tom voliči Zemana i Jiřího Drahoše. Otázky imigrace a zvýšení důstojnosti úřadu prezidenta více polarizují. S Milošem Zemanem jsou spojena pozitivní očekávání například v oblasti stability českých vlád a českého exportu,
Mileniálové. Magické označení generace, které rezonuje mediálním prostorem a sociálními sítěmi už notnou dobu. Označení, které ukazuje generaci mladých lidí jako zcela odlišnou, novou, nepředvídatelnou, opředenou silnou vrstvou skoro až mytologických představ. Mileniálové (tedy lidé mezi 21 a 35 lety) jsou tak opředeni mnoha stereotypy. Ty se nejjasněji ukazují v mediálním obrazu, kdy jsou mladí lidé často prezentováni jako buď úspěšní byznysmeni nebo lidé žijící nějakým více či méně alternativním životním stylem,
O hlavních debatách prezidentských kandidátů 40–50 % respondentů debatovalo s přáteli, 40 % si o nich četlo v médiích a třetina lidí na sociálních sítích. Debata na ČT byla svými diváky oproti debatě TV Prima lépe hodnocena z hlediska kvality moderování a zajímavosti obsahu. Debata na TV Prima měla jednoznačnějšího vítěze (podle 59 % jejích diváků vyhrál Miloš Zeman a podle 13 % Jiří Drahoš). Debata na ČT skončila podle diváků celkově spíše remízou (39 % Zeman a 31 % Drahoš).
Miloš Zeman měl výraznou převahu mezi voliči nad 50 let s maturitou. Mezi mladšími voliči s maturitou měl převahu Jiří Drahoš. Zeman ale ke svému jádru voličů, které se v týdnu před volbami nezměnilo, dokázal mobilizovat část mladších lidí s nižším vzděláním, kteří se často voleb neúčastní, a část zejména nízkopříjmových pracujících. V posledním týdnu stoupla jeho podpora mezi voliči ANO i levice a mezi lidmi, kteří se neúčastnili prvního kola voleb.
Kdyby se volby konaly před týdnem či v pondělí, Miloš Zeman by v nich možná neuspěl. V Prezidentském panelu MEDIAN tehdy ztrácel na Jiřího Drahoše. Mezi pondělí a pátkem ale dokázal zmobilizovat část respondentů, kteří se původně nechtěli účastnit voleb či váhali, koho volit. Proto na stejném vzorku respondentů v pátek a v sobotu již vedl. Respondenti v panelu očekávali, že Zeman volby vyhraje. Motivace k volbě Jiřího Drahoše byla častěji negativní (hlasování proti Zemanovi spíše než pro Drahoše),
Demografická analýza výsledků 1. kola prezidentských voleb pro ČT ukazuje, že podpora Miloše Zemana byla výrazně vyšší v místech s vysokou nezaměstnaností, s nižším vzděláním obyvatel a v obcích, kde v roce 2017 dominovalo hnutí ANO. Jde o často o obce a města z chudších pohraničních okresů, ale také o obce ve vnitřních periferiích krajů. Podpora Miloše Zemana oproti 1. kolu 2013 výrazně stoupla v Ústeckém, Karlovarském, Plzeňském a Moravskoslezském kraji.
Prezident Miloš Zeman v týdnu před volbami podle výzkumu MEDIAN a TNS Kantar pro Českou televizi oslabil na 38,5 %, které také dostal ve volbách. Výzkum poměrně přesně odhadl i podporu dalších kandidátů. Miloš Zeman v prvním kole voleb dominoval mezi lidmi nad 60 let a bez maturity. Jeho zisk mezi kdysi velmi nakloněnou skupinou podprůměrně příjmových pracujících byl průměrný. Drahošova podpora rostla se vzděláním, ale příliš nezávisela na věku.
Do druhého kola prezidentských voleb by podle výzkumu MEDIAN a TNS Kantar pro ČT na začátku ledna zřejmě postoupil Miloš Zeman (pravděpodobný zisk v 1. kole nad 40 %) a Jiří Drahoš (zisk okolo 27 %). Stále jen zhruba 39 % potenciálních voličů je o výběru kandidáta zcela rozhodnuto. Vysoký volební potenciál má i Michal Horáček a Pavel Fischer. V testovaných duelech druhého kola posílil Jiří Drahoš, který by na začátku ledna Zemana zřejmě těsně porazil.
Do druhého kola prezidentských voleb by v prosinci zřejmě postoupil Miloš Zeman (pravděpodobný zisk v 1. kole okolo 40 %) a Jiří Drahoš (zisk okolo 28 %). Jen zhruba 35 % voličů je o výběru kandidáta rozhodnuto a preference se mohou měnit. Vysoký volební potenciál má i Michal Horáček (pokud by ho volili všichni zvažující, dostal by 28,5 %) a Pavel Fischer (potenciál 21,5 %).
V testovmaných duelech druhého kola skončil souboj mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem zcela vyrovnaně.
Funkce předsedy poslanecké sněmovny by měla připadbout vítězi voleb, tedy hnut ANO podle 2/3 lidí. Výrazně větší podporu má tato možnost mezi staršími lidmi (až 74 %). Ti si také častěji myslí, že vláda, kterou sestavuje Andrej Babiš bude vládou odborníků (66 %). Menšinovou podporu mají v této situaci předčasné volby (28 %). Další informace včetně toho, jaké složení vlády by lidé preferovali, naleznete ve výzkumné zprávě (PDF).
Do druhého kola prezidentských voleb by nyní pravděpodobně postoupil z prvního místa Miloš Zeman a z druhého Jiří Drahoš. Někteří kandidáti (zejména Marek Hilšer, Petr Hannig a Jiří Hynek) mají dva měsíce před volbami nízkou znalost, proto se může jejich potenciál do voleb vyvíjet.
Nejlépe hodnoceným kandidátem je Jiří Drahoš. Podle respondentů nad prezidentem Milošem Zemanem vyniká v důvěryhodnosti a čestnosti (o 22 p.b.), v schopnosti dobře reprezentovat Českou republiku v zahraničí (rozdíl 32 p.b.),
V prvním kole volby prezidenta republiky by volbu současného prezidenta vážně zvažovalo 30 % účastníků a pro dalších 18 % je přijatelný, ale více než polovina lidí jeho volbu vylučuje. V druhém volbě by pozice Miloše Zemana nebyla natolik jistá. Ve fiktivním duelu s Jiřím Drahošem by nyní byly síly prakticky vyrovnané. Miloš Zeman je silný díky 30 % rozhodnutých voličů, ale Jiří Drahoš by ho mohl porazit díky velkému množství lidí,
Co mělo vliv na výsledky voleb? ANO mělo velkou podporu mezi lidmi, pro které je velmi důležitá činnost strany v minulém období. Naopak u nich propadla ČSSD. ANO sebralo levici voliče starší 60 let, SPD naopak manuálně pracující. Voliče rozhodující se v posledním měsíci ovlivnila i kauza lithium. Více ve zprávě z výzkumu pro volební studio.
Jak hlasovali lidé v typech obcí podle vzdělání, nezaměstnanosti,
Parlamentní volby způsobily dle očekávání odchylky v jinak standardním mediálním chování. Lidé sledovali aktuální povolební dění v médiích doma i mimo domov, mnohdy i na několika zařízeních současně. Největší zájem o povolební vysílání a zpravodajství projevili lidé z vyšších socioekonomických vrstev. Aktivita na sociálních sítích se viditelně zvýšila v době sčítání hlasů a držela se vyšší úrovně až do večera. Nejsledovanějším médiem byla ČT 24 včetně svého webového vysílání, v době povolební studia mezi 13.30–19.00 dosáhla zásahu 32 % v populaci 15+.
Výsledky voleb vyvolaly v populaci rozporuplné pocity (44 % spokojeno, 46 % nespokojeno). Největším překvapením pro voliče byl výrazný zisk hnutí ANO, posílení Pirátů a propad ČSSD. Vyjednávání ohledně koalice nebude z hlediska podpory voličů stran jednoduchou záležitostí – nadpoloviční většině (58–78 %) voličů TOP 09, ODS, STAN, Pirátů a KDU-ČSL by vadilo uzavření koalice s ANO. Naopak mezi voliči KSČM a SPD by koalice s ANO nebyla vnímána natolik negativně (vadí pouze 25–34 %).
Model společnosti MEDIAN dokázal odhadnout finální výsledky voleb s přesností 0,4 procentního bodu na stranu (průměrná absolutní odchylka) již svým prvním odhadem v 14:59, tedy hodinu po uzavření volebních místností. Průměrná odchylka byla 2,75× nižší a maximální odchylka 1,5× nižší, než samotné sčítání v době odhadu. Více si přečtěte v tiskové zprávě MEDIAN o volební predikci, ve které najdete informace o tom, jak se naše odhady lišily.
První odhad výsledků voleb z průběžného sčítání hlasů zveřejníme na SHOWME okolo 15.00, dále ho budeme každých 5 minut aktualizovat a zpřesňovat. Odhady jsou přibližné a zpřesňují se s časem, ale už v 15:00 by měly poskytovat přesnější obrázek o možném výsleku než průběžné sčítání, které se může lišit o +/- 3 až 4 procentní body od konečného výsledku.
Volební model MEDIANu popisuje podporu stran v první polovině října 2017. Favoritem voleb je hnutí ANO, ale jeho podpora poklesla, což se týká i ČSSD a zejména KSČM. Naopak roste podpora menších stran – SPD T. Okamury (9,5 %) a Pirátů (8,5 %). Analýza volebních potenciálů (převzato z výzkumu MEDIAN a Kantar pro ČT) ukazuje, že šanci na vstup do Sněmovny má 10 stran (včetně Starostů a Zelených). Naopak jen 6 stran má volební jádro 5 a více procent,
Nová aplikace MEDIAN SHOWME umožňuje interaktivní prohlížení dat z našich nejzajímavějších projektů. Nyní v něm najdete mediální analýzy z crossmediálního měření adMeter a spojených dat z posledních 4 měsíců volebního výzkumu. Zajímá vás, jak soupeří a překrývají se jednotlivá elektronická média? Jaká je podpora stran v různých sociodemografických skupinách a jak se přelila podpora voličů od voleb 2013? Koukněte na SHOWME.
Vyjádření k článku ECHO24: PDF;
Pozice M. Zemana v soubojích s hlavními protikandidáty je méně jistá než v prvním kole. Má tvrdé jádro cca 30 % voličů, kteří ho chtějí „určitě“ volit proti všem ostatním. Nezakotvení voliči se však častěji přiklánějí k jeho protikandidátům. M. Zemana by proti M. Horáčkovi preferovalo zhruba 75 % Zemanových voličů z druhého kola volby 2013 a proti J. Drahošovi jen 67 %. Naopak velká většina bývalých voličů K. Schwarzenberga by v duelu se Zemanem volila Horáčka (cca 87 %),
Investice do dopravy, práva homosexuálních párů, předškolní vzdělávání nebo investiční pobídky zahraničním firmám. Postoje k těmto a mnoha dalším tématům jsme zjišťovali pro předvolevbní debaty na ČT24, v nichž vždy na jedno z témat debatují leadeři 10 stran, které měly v září volební potenciál alespoň 5 %.
Debaty můžete sledovat na webu České televize nebo se můžete kouknout přímo na výsledky výzkumu (Zpráva PDF).
Save
Podpora ANO a ČSSD ve volebním modelu MEDIAN stagnuje kolem 27 % respektive 14 %. Pokračuje pozvolný pokles KSČM a oproti minulému měření ztratila TOP 09. Naopak dlouhodobě roste podpora SPD Tomia Okamury (pravděpodobný zisk cca 6,5 %) a v posledním období výrazně Pirátů (6 %). Více než polovina pravděpodobných voličů je stále nerozhodnuta (o straně či účasti). Analýza volebních jader a potenciálů ukazuje, že relativní jistotu vstupu do Sněmovny mají jen 4 strany (jádro nad 5 %),
Šetření MEDIANu mezi středoškoláky pro Jeden svět na školách ukazuje, že studenti oproti minulým výzkumům silněji vnímají akcentují problémy spojené s migrací, ale i s rasismem. Oproti dospělé populaci jsou ale otevřenější k EU a proti době po ekonomické krizi se zlepšilo hodnocení současnosti ve srovnání s komunismem. Středoškoláci by nejčastěji volili ANO, Piráty, TOP 09 a SPD. Výrazně se ale liší preference gymnazistů a studentů jiných škol. Studenti z různých škol a chudých/bohatých rodin se také výrazně liší ve vnímání problémů společnosti,
Analýza, kterou pro Nadaci OSF zpracovala agentura MEDIAN, mapuje současný stav v oblasti poskytování obědů v ZŠ a stravného v MŠ zdarma dětem z chudých domácností v České republice. Kromě popisu činnosti a postojů jednotlivých aktérů ze státní správy (MŠMT, MPSV, kraje) a neziskového sektoru, je součástí studie i kvantitativní analýza postojů české populace k poskytování obědů zdarma, včetně zmapování podpory a preferovaných cílových skupin pro tuto veřejnou politiku. Významnou součástí analýzy je výzkum postojů zástupců mateřských a základních škol k problematice poskytování obědů zdarma,
Favoritem voleb do Sněmovny by v současnosti bylo hnutí ANO. Jeho podpora oproti červenci klesla o 1 procentní bod, ale většina (60 %) sběru se konala před medializací informace o žádosti policie o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Pokračuje mírné posilování SPD Tomia Okamury. Koalice Lidovců a Starostů se „rozpadla“ na 6,5 % pro Lidovce a 3,5 % pro STAN, kteří mají malé jádro přesvědčených voličů, ale volební potenciál okolo 7 %.
V kauze Čapí hnízdo se podle vlastních slov vyzná méně než polovina Čechů. Ti, co ji znají, jsou výrazně kritičtější. Většina respondentů exkluzivního výzkumu pro Seznam.cz si myslí, že Sněmovna by měla předsedu hnutí ANO Andreje Babiše zbavit imunity a vydat k trestnímu stíhání. To přitom podporuje i polovina těch, kteří v kauze důvěřují Babišovi. Kritický je pohled na případné jmenování Babiše premiérem, pokud by byl trestně stíhán (souhlasí 31 %).
Zpráva o stavu digitální gramotnosti v ČR využívá dostupné datové zdroje pro zmapování současného stavu a výuky digitální gramotnosti v ČR a komparaci Česka s jinými zeměmi. Zpráva dále obsahuje analýzu skupin ohrožených absencí digitální gramotnosti z dat MML-TGI.
Podpora ANO a ČSSD po ukončení vládní krize stagnuje. V posledních měsících roste podpora ODS, mírně posílala i SPD Tomia Okamury. Koalice Lidovců a Starostů měla před svým zánikem v modelu těsně pod 10 % a nelze říct, zda by se do Sněmovny dostala či ne. Šanci na Sněmovnu by díky potenciálu nad 5 % měli i Piráti a teoreticky i Zelení a Svobodní.
Přečtete si kompletní zprávu z výzkumu: Sněmovní volební model (červenec 2017) (PDF)
Na výzkumné konferenci ESRA, která se konala v Lisabonu, jsme představili využití crossmediálního měření adMeter v akademické sféře. Ukázali jsme, jak lze sledovat účinky médií na vnímanou důležitost tématu (první stupeň agenda setting) a na postoj k tématu (druhý stupeň agenda setting). Unikátnost analýzy spočívá ve “vteřinových datech”, která obsahují měřené (nikoli deklarativní) informace o tom, zda respondent viděl konkrétní reportáže v televizních zprávách.
Zpráva v angličtině: adMeter: Refugees and Agenda Setting
Ochota k účasti v prezidentských volbách od dubna poklesla (57 %). Mírně narostl počet pravděpodobných voličů, pro které je Miloš Zeman jako kandidát nepřijatelný (aktuálně 55 %). Současný prezident by byl přesto díky tvrdému jádru podporovatelů zřejmě favoritem prvního kola – pro 28 % je hlavním zvažovaným kandidátem a pro 17 % přijatelným. Od dubnu však posílila znalost a podpora Jiřího Drahoše. V druhém kole by proti M. Zemanovi dnes mírným favoritem.
Favoritem voleb by měsíc po vládní krizi bylo hnutí ANO s pravděpodobným ziskem 27-28 %. ČSSD, kterou poškodila vládní krize, stagnuje okolo 14 %. Do dat se však ještě plně nepromítla výměna volebního lídra. Koalice Lidovců a Starostů by v době sběru získala okolo 9 % a díky statistické chybě a váhání voličů nelze říct, zda by se do Sněmovny dostala či nikoliv. Její volební potenciál je až okolo 15 % a při posilování znalosti může posilovat.
Polovina Čechů hodnotí rozdělení Československa před 25 lety negativně, i když si většina lidí myslí, že rozdělením získali víc Češi, než Slováci. Postupem času klesá zájem Čechů o dění na Slovensku a zejména mladí lidé na rozdělení Československa nemají názor nebo je tato pro ně už historická událost nezajímá.
Přečtěte si kompetní výzkumnou zprávu (PDF) nebo článek na webu ČRo iRozhlas.
Vládní krize poškodila všechny její hlavní aktéry, převládá spokojenost s tím, že Andrej Babiš již není ministr financí (42 %), ale také nespokojenost, že Bohuslav Sobotka zůstal premiérem (53 %). Vládní krize poškodila i prezidenta Miloše Zemana, v současnosti by ho volilo 35 % lidí, kteří se nyní chystají k volbám. Oproti dubnu získal nejvíce potenciálních voličů Jiří Drahoš, který získal ze všech oznámených kandidátů nejlepší hodnocení v tom, jak by byl dobrý prezident.
Vládní krize poškodila obě hlavní strany – ČSSD i ANO. Hnutí ANO dokázalo odchod části voličů vyrovnat příchodem jiných. Celkově vyšší ztrátu tak utrpěla sociální demokracie. To se však může v čase změnit, protože zatímco ČSSD ztrácela v prvních 10 dnech krize, ANO zejména v její druhé polovině. V krizi posílily středpravé strany i menší strany.
Přečtete si kompetní zprávu z výzkumu: Sněmovní volební model (květen 2017) a analýza vlivu vládní krize na volební chování (PDF) nebo článek Seznam Zpráv.Celý článek
Zatímco na začátku vládní krize byla vina za ni přikládána spíše premiéru Sobotkovi, dnes ji respondenti rozkládají rovnoměrně mezi něj a Andreje Babiše. Jednání prezidenta Miloše Zemana v rámci vládní krize hodnotí 61 % kriticky (včetně 45 % jeho voličů z roku 2013). Dynamiku vnímání vládní krize neurčuje kauza tzv. korunových dluhopisů, kde se hodnocení respondentů nemění, ale relativně kriticky vnímaná kauza nahrávek setkání Andreje Babiše s novinářem Přibilem.
S milostí pro Jiřího Kajínka těsně nadpoloviční většina respondentů souhlasí,
