Zisk hnutí ANO v modelu MEDIAN činí v srpnu 29,5 %, což je o 1 p.b. více než v červenci. Hnutí tak zastavilo dva měsíce trvající mírný pokles preferencí.
ČSSD se tento měsíc vrátila na podobnou hodnotu preferencí jako v červnu, v případných volbách by se její podpora pohybovala kolem 6,5 %. KSČM dále pokračuje v mírném poklesu a její preference jsou stejné jako v květnu tohoto roku,
Zisk hnutí ANO v modelu MEDIAN činí v červenci 28,5 % a zdá se, že se potvrzuje mírně sestupný trend zaznamenaný v minulém měsíci. Současný zisk je stejný jako v říjnu 2018 a od tohoto data také nejnižší. Pokles v preferencích hnutí ANO může souviset se zveřejněním předběžných závěrů EU ohledně čerpání dotací a střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Pirátská strana potvrdila svůj vzestupný trend, a navíc se jí podařilo předstihnout ODS.
Souvisí názory a chování lidí se sympatiemi k různým politickým stranám? Na tuto otázku jsme se vám pokusili odpovědět ve zbrusu nové analýze dat projektu Proměny české společnosti. Sympatizanti jakých stran, jsou podle vás nejliberálnější v pohledu na tradiční rodinu? Pro které z nich je finanční stránka nejdůležitější faktor při výběru nového zaměstnání? Navolte si různé parametry v naší aplikaci a získejte odpovědi na vaše otázky. Další zajímavé poznatky můžete získat i z unikátního 3D grafu politických preferencí uvnitř článku.
Zisk hnutí ANO v modelu MEDIAN činí v červnu 29 %, kolem této hodnoty v poslední době osciluje, přesto lze pozorovat mírný pokles a tento zisk je nejnižší od října 2018, kdy se pohyboval na hladině 28,5 %. Pokles v preferencích hnutí ANO může souviset se zveřejněním předběžných závěrů EU ohledně čerpání dotací a střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. ČSSD nadále mírně oslabuje, v případných volbách by se její podpora pohybovala mezi 7 % a 8 %,
Ve vyjádření důvěry vládě se respondenti dělí na dva srovnatelně velké tábory; jejích podporovatelů (46 %) a lidí vyjadřujících nedůvěru (47 %). Současná krize by podle většiny lidí neměla vést k pádu vlády. Největší podporu má řešení v podobě zachování vlády v současné podobě (38 %) a asi třetina (30 %) se staví za konec vládního působení premiéra a dalších osob ve střetu zájmů. Konec Andreje Babiše v roli premiéra jako požadavek demonstrantů se ukazuje být silně polarizujícím prvkem,
Aktuální dotační kauza je vnímána jako významný problém vlády i České republiky, který však nestačí na to, aby lidé požadovali konec vlády. Většina lidí by se spokojila s obměnou členů vlády, kteří jsou ve střetu zájmů, ale současný vládní půdorys by zachovala. Úplný konec vlády si často nepřejí ani voliči pravicové opozice, voliče ANO motivuje v podpoře současné vlády nedůvěra ke kauze, u voličů ostatních stran nejčastěji zaznívá obava z nejasného politického vývoje po případném konci současné vlády.
Zisk hnutí ANO se v modelu MEDIAN po únorovém vrcholu stabilizoval na hladině kolem 30 % (v květnu 30,5 %). ČSSD mírně oslabila, v případných volbách by se její podpora pohybovala mezi 8 a 9 %, KSČM stvrdila oslabení z předchozího měsíce a v květnu by mohla pomýšlet na 6,0 %. ODS zaznamenala stejnou úroveň podpory jako v dubnu, tedy 14,5 % a zůstává nejsilnější opoziční stranou. Piráti by dosáhli na 12 % a poprvé od srpna loňského roku výrazněji oslabili.
Zisk stran výrazně ovlivnila rozdílná angažovanost a volební účast. Pokles účasti stojí zejména za propadem ČSSD a poklesem zisku ANO. Voleb se totiž účastnilo jen okolo třetiny voličů Sociální demokracie z voleb do Sněmovny v roce 2017 a necelých 40 % voličů ANO. Relativně slabá byla také účast pirátských voličů z roku 2017 (okolo 30 %). To stojí za nenaplněním volebního potenciálu, který byl u Pirátů nad 20 %. Piráti však na rozdíl od ČSSD dokázali svůj propad redukovat ziskem jiných voličů.
Volební model není volební predikcí, ale ukazuje, jak by se v době dotazování (16. 3. – 3. 5. 2019) měnil pravděpodobný volební výsledek v závislosti k proměně volební účasti. Pravděpodobnost účasti u jednotlivých respondentů odhadujme z deklarované jistoty účasti, zájmu o EP volby, minulé účasti ve Sněmovních volbách a vzdělání a vycházíme přitom z toho, jak tyto faktory souvisely s minulou účastí v EP volbách. Analýza ukazuje, že:
Pravděpodobný výsledek hnutí ANO by v době dotazování výrazně závisel na účasti.
Zisk hnutí ANO se v dubnovém modelu MEDIAN po únorovém vrcholu stabilizoval na hladině kolem 30 % (v dubnu 29,5 %). ČSSD roste a v případných volbách by se dostala na úroveň 9 %, u KSČM sledujeme naopak oslabení k 6,5% podpoře. ODS se pohybuje na přibližně shodném zisku jako Piráti. Piráti by dosáhli na 14 % a ODS ještě o půl procentního bodu více. SPD Tomia Okamury se v rámci modelu MEDIAN opět mírně propadla na 7,5 % možného zisku,
Společnost MEDIAN připravila pro Rozhlas a televizi Slovenska rozsáhlý průzkum s cílem zjistit, na základě čeho se voliči rozhodovali pro druhé kolo prezidentské volby. Den před volbami a v den voleb jsme se zeptali 1742 respondentů a výstupem je na jedné straně model plánované volby těsně před volbami, ale zejména zjištění voličských preferencí v různých skupinách obyvatel a rozsáhlá analýza motivací slovenských voličů při aktuální prezidentské volbě.
Podrobně v shrnující zprávě.
Zisk hnutí ANO se v březnovém modelu MEDIAN po únorovém vrcholu stabilizuje opět mírně nad 30 %. ČSSD by se v případných volbách dostala na podobnou úroveň jako KSČM, obě strany by aspirovaly na 8 %. ODS zůstává na shodném zisku jako Piráti, kteří si opět mírně polepšili. Obě strany by v březnu získaly shodně po 14 %. SPD Tomia Okamury se v rámci modelu MEDIAN zotavila nad 8 % možného zisku.
Společnost MEDIAN pokračuje v sérii volebních průzkumů pro Rozhlas a televizi Slovenska. V období po 1. kole prezidentské volby (od 17. do 19. března) jsme se zeptali 1014 respondentů, koho plánují volit ve druhém kole, a jako výstup přinášíme volební model pro 2. kolo. V našem výzkumu dále rozebíráme, jak plánují volit lidé v jednotlivých skupinách (dle věku, vzdělání, vyznání, politické či hodnotové orientace…), nakolik jsou kandidáti přijatelní a jaké jsou důvody volby Z.
Společnost MEDIAN připravila pro Rozhlas a televizi Slovenska rozsáhlý průzkum s cílem zjistit, na základě čeho vybírají voliči prezidentské kandidáty. Den před volbami a v den voleb jsme se zeptali 1859 respondentů a výstupem je na jedné straně model plánované volby těsně před volbami, ale zejména zjištění voličských preferencí v různých skupinách obyvatel a rozsáhlá analýza motivací slovenských voličů při aktuální prezidentské volbě.
Detaily, komentáře a podrobné grafy naleznete v souhrnné zprávě.
Zisk hnutí ANO v únorovém modelu MEDIAN vystoupal na 33,5 % Posílení můžeme vnímat v kontextu absence závažnějších kauz v mediálním prostoru, které by byly momentálně spojovány s hnutím ANO nebo s jeho předsedou A. Babišem, a dále s klidným a jednoznačným průběhem sjezdu této strany. ČSSD by se v případných volbách dostala na podobnou úroveň jako KSČM, obě strany by aspirovaly na 7 až 8 %. Vládní koalice ANO a ČSSD (a KSČM) tak v součtu posiluje oproti minulému měsíci jen zanedbatelně.
Spontánně si lidé Jana Palacha nejčastěji spojí s aktem jeho sebeupálení se (44 %) a s faktem, že to byl vysokoškolský student (34 %). Jen malá část lidí přímo uvedla ve spojitosti s Janem Palachem nějaké pozitivní (v součtu 11 %) či negativní (1 %) konotace. Jen 10 % respondentů Jana Palacha vůbec neznalo či o něm mělo mylné představy. Mezi lidmi převládá názor, že čin Jana Palacha měl smysl.
S utichnutím kauzy kolem syna premiéra Babiše sledujeme, že se zisk hnutí ANO v případných volbách opět přiblížil 30 %. ČSSD se v modelu MEDIAN po mírném oslabení na konci listopadu opět dostala na úroveň kolem 9 % a KSČM stagnuje mezi 7 a 8 %. ODS po mírném oslabení v říjnu překročila hranici 15% podpory a upevňuje pozici nejsilnější opoziční strany. Piráti potvrzují nárůst preferencí z loňského podzimu a zůstávají na hladině kolem 13 %.
Očekávání od roku 2019 jsou celkově pozitivní – 44 % lidí věří, že nadcházející rok bude lepší než ten minulý, a jen 13 % očekává zhoršení. Sledujeme posun k mírně optimističtějšímu výhledu, než v předchozích letech 2017 a 2016, kdy pozitivní vývoj očekávalo 39 % a 40 % respondentů a negativní v obou letech 14 %. Očekávání výrazně souvisí s hodnocením minulosti, takže může být extrapolací hodnocení roku 2018, kdy došlo k příznivému vývoji mezd v ČR i uklidnění některých globálních problémů (migrace,
Model MEDIANu potvrzuje, že kauza se synem Andreje Babiše nevedla k propadu podpory hnutí ANO. Růst podpory hnutí je ale omezený (o 1 procentní bod). Tento i další výzkumy MEDIANu (pro ČRo) ukazují, že kauza vedla k oslabení vztahu u některých liberálnějších voličů (částečný přechod k Pirátům, STAN apod.). ANO si je ale vynahradilo posílením podpory některých levicových voličů z řad ČSSD a KSČM, kteří výrazně důvěřují Andreji Babišovi. Celkově tedy kauza vedla k polarizaci voličů podle vnímání jejího vyznění a k posílení nejsilnějších stran kritických Andreji Babišovi a kauze Čapí hnízdo (Piráti,
Drtivá většina odporu vůči hnutí ANO díky pokračování kauzy Čapí hnízdo pochází z řad lidí, kteří jej ve volbách do Sněmovny v říjnu 2017 nevolili. U voličů ANO z října 2017 ve 42 % došlo díky pokračování kauzy Čapí hnízdo k utužení podpory a pro 43 % kauza nic nezměnila. Jen 15 % z voličů z roku 2017 kauza znejistila a více by volbu zvažovali. To by sice znamenalo ztrátu až 4–4,5 procentního bodu.
Dle názoru většiny lidí A. Babiš zlepšil výběr daní (názor 62 % respondentů) a zlepšil ekonomiku Česka (58 %) a podle třetiny (35 %) omezil korupci.
70 % respondentů uvedlo, že A. Babiš rozděluje společnost a 69 % u něj vnímá střet zájmů z pozice jako politika a podnikatele.
47 % respondentů nemá žádné obavy z případných společensko-politických změn.
Na případných změnách mohou podle názorů účastníků výzkumu nejvíce „vydělat“ pravicová opozice (27 %) a „ti,
Velká většina lidí (81 %) si myslí, že nově zveřejněné informace mají potenciál ovlivnit současnou politickou situaci, dvě pětiny respondentů (41 %) dokonce soudí, že by mohly vést k zásadním politickým změnám.
56 % respondentů si myslí, že kauza by měla mít nějaké dopady na současnou vládu – 27 % by preferovalo odstoupení premiéra a pokračování vlády v obměněném složení a 29 % konec celé vlády. Jen necelá třetina lidí (29 %) je pro pokračování vlády beze změn.
Většina populace zaznamenala nové informace v kauze Čapího hnízda. Zkoumali jsme znalost celkem 12 nových informací a podezření v kauze a jen 10–35 % u nich odpovídalo, že je vůbec nezaznamenali.
Zhruba 43 % důvěřuje a považuje za závažné nové informace, že syn Andreje Babiše musel odjet do zahraničí, aby nemusel vypovídat. Čtvrtina lidí této informací nevěří (26 %) a menšina jí věří, ale nepovažuje za závažnou (11 %).
Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po vrcholech z června a srpna 2018 u něj došlo k mírnému poklesu a v současnosti se udržuje mezi 28 % a 29 %; jeho podpora by tak mohla být srovnatelná s loňskými volbami. Podpora ODS se z letního maxima 14 % snížila na 12 %. Část z této změny může být náhodná oscilace. Ale potvrzuje se, že úspěch ODS v komunálních a senátních volbách byl dán zejména vyšším zastoupením vzdělaných voličů v sekundárních volbách s nižší účastí.
Ke stému výročí samostatné československé státnosti připravila společnost Median pro Českou televizi průzkum mapující pohled Čechů na významné momenty a osobnosti posledních sta let naší historie.
Nejlépe hodnocenou etapou historie Československa/Česka je z obecného historického hlediska první republika (v součtu hodnocena pozitivně ze 72 %) následována obdobím transformace po roce 1989 a současností (70 %). Mezidobí vyplněné převážně autoritářskými či okupačními vládami je hodnoceno převážně negativně, přičemž nejlepší z něj podle respondentů byla šedesátá létá a pražské jaro (51 % hodnotí pozitivně).
Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po mírném oslabení v únoru a březnu 2018 se pohybuje nad hranicí zisku 30 % a jeho podpora by tedy mohla být srovnatelná s loňskými volbami. ODS se se 14% podporou pohybuje na svém povolebním maximu. Piráti po vrcholu z února 2018 a následující stagnaci nad 11 % nyní mírně klesli na 10,5 %. Může však jít i o náhodnou statistickou odchylku.
Společnost Median pro Českou televizi zpracovala u příležitosti 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa výzkum mapující dnešní pohled Čechů na události roku 1968 a jejich pohled na období a ideologii komunismu obecně.
Až 65 % Čechů si myslí, že se invazi sovětských a dalších vojsk dalo vyhnout a že pražské jaro tak mělo naději pokračovat. Komunismus však nebyl reformovatelný ani při pokračování změn pražského jara podle poloviny (50 %) lidí.
Okolo 80 % respondentů považuje klecové chovy, kde má slepice životní prostor jen o něco větší než plocha A4, za nevyhovující a podle 60 % by obchody neměly z těchto chovů odebírat vejce. Vyplynulo to z reprezentativního výzkumu MEDIAN pro společnost Obraz – Ochránci zvířat (N=809, CAWI, CATI). Okolo 70 % respondentů by dokonce klecové chovy zakázalo; tak jak je tomu například v Rakousku. Výrazně kritičtější jsou lidé, kteří již dnes při nákupu vajec zohledňují podmínky chovu,
Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po mírném oslabení v únoru a březnu 2018 se pohybuje nad hranicí zisku 30 % a jeho podpora by tedy mohla být srovnatelná s loňskými volbami. ODS zopakovala dosavadní dubnový vrchol a opět dosáhla na 14% podporu. Piráti po vrcholu z února 2018 stále stagnují nad 11 %. U SPD – Tomio Okamura po povolebním poklesu sledujeme v posledních měsících stabilizaci na úrovni 8,5 % hlasů (10,6 % ve volbách).
Čechům a Češkám převážně nevadí kontakt s muslimy na veřejných místech, práci či ve školách, vyplývá z výzkumu realizovaného pro iDnes.cz. Více negativně vnímají přítomnost muslimů v blízkosti místa, kde bydlí, ať již jde o čtvrť či přímo místo bydliště. Většina z nich by vnímala negativně, pokud by v místě jejich bydliště mělo vzniknout komunitní centrum pro muslimy či byla postavena mešita. Stejně tak se staví odmítavě ke sňatku svých dětí s muslimem či muslimkou.
Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po mírném oslabení v únoru a březnu 2018 se stabilizuje okolo hranice zisku 30 % a jeho podpora by tedy mohla být srovnatelná s loňskými volbami. Podpora ODS naopak po dubnovém vrcholu (14 %) oslabila (na 12,5 %). Piráti po vrcholu z února 2018 stagnují kolem 11 %. Trend ztráty podpory lze sledovat u SPD – Tomio Okamura, která by nyní získala 8,5 % hlasů (10,6 % ve volbách).
Až pětina lidí 18–30 let je v ČR ohrožena nějakou formou chudoby (příjmová chudoba, nezaměstnanost domácnosti, materiální deprivace měřená tzv. inovovanou škálou). Výzkum MEDIAN pro Charitu Česká republika a katolickou církev ukazuje, že až třikrát častěji jsou v rané dospělosti ohroženi lidé, kteří vyrůstali v chudé rodině. To lze překonat vzděláním – ohroženo je až 40 % mladých, kteří ukončili vzdělání bez maturity, ale jen 13 % mezi VŠ vzdělanými (kde bude počet ohrožených dále klesat s karierním postupem).
U české veřejnosti převažuje názor, že kojenecké ústavy jsou sice potřebnou součástí péče o malé děti bez rodiny (85 %). Jen 8 % respondentů by ale umisťovalo opuštěné děti primárně tam – výrazně větší podporu mají náhradní formy rodinné péče. Tedy adopce a různé formy pěstounství.
Přes 87 % Čechů si myslí, že umístění do kojeneckého ústavu může ovlivnit psychický vývoj dítěte. Pokud by Češi měli dítě adoptovat,
V interaktivní prohlížečce dat ShowMe nově naleznete analýzu vývoje podpory stran od roku 2014. Jak se proměňovala pozice stran na volební mapě určené vzděláním, věkem, příjmovými kategoriemi a pracovním statusem či velikostí obce bydliště? Kdy a jak ANO zaútočilo na pozice ČSSD, které přebralo část elektorátu? Jak SPD vymazala z volební mapy Úsvit a zabrala pozici mezi méně vzdělanou střední generací? V jakých hlediscích se doplňují a v jakých překrývají elektoráty TOP 09,
Hypotetické volby by v současnosti opět vyhrálo hnutí ANO – po mírném oslabení v únoru a březnu 2018 se opět dostalo nad hranici zisku 30 % a jeho podpora by tedy mohla být srovnatelná s loňskými volbami. Oproti říjnovým volbám posílala zejména podpora ODS (ve volbách 11,3 %, nyní 14 %). Mírně posílili také Piráti, u nichž ale tento trend vrcholil už v únoru 2018. Naopak trend ztráty podpory lze sledovat u SPD Tomia Okamury,
Z aktuálně navrhovaných variant sestavení vlády je nejpřijatelnější koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM nebo úřednická vláda jmenovaná Milošem Zemanem (obě 37 %). Velice se však liší postoje voličů stran. Situace, kdy v Česku není půl roku po sněmovních volbách vláda s důvěrou Sněmovny, vadí 60 % respondentů. Podobný počet si myslí, že by měl prezident pověřit sestavením vlády již někoho jiného než Andreje Babiše.
Podle poloviny respondentů je oprávněný požadavek ČSSD,
Nejčastěji vnímají lidé Velikonoce jako symbol příchodu jara. Zavedení Velkého Pátku jako svátečního dne zatím nijak viditelně nepřispívá vnímání Velikonoc jako křesťanského svátku. Naopak mohlo posílit vnímání Velikonoc jako prodlouženého víkendu či dalšího volna (nárůst oproti minulým letům). Mezi trávením Velikonoc u Čechů vede zaměření na domácí rituály a práce (výzdoba, velikonoční pokrmy, úklid atd.) a zvyky, které ale nejsou čistě křesťanské. Do kostela podle vlastních slov chodí necelá pětina respondentů.
Po medializaci kauzy zneužití dat uživatelů Facebooku pro účely ovlivnění veřejného mínění a voleb tuto síť hodlá opustit nebo odchod zvažuje 17 % uživatelů Facebooku, ale jen 7 % velmi vážně (určitě ano). Větší část (55 %) uživatelů si hodlá více hlídat nastavení soukromí a méně sdílet své osobní věci. Je nutno upozornit, že tato opatření by způsobu těžení dat, který využila Cambridge Analytica, nemusela nezabránit. Ale podobné kauzy mohou směřovat k obecně vyšší opatrnosti uživatelů,
Nejpřijatelnějším výsledkem aktuálních jednání o vládě by byly předčasné volby (přijatelné pro 50 %) nebo momentálně nejdiskutovanější varianta vlády ANO s ČSSD za podpory KSČM (přijatelná pro 45 %). Nejvíce by lidé důvěřovali dané vládě v případě, že by Andrej Babiš nebyl premiérem a hnutí ANO by zároveň nemělo v gesci ministerstvo vnitra ani ministerstvo spravedlnosti (důvěra až v součtu 40 %). Respondenti obecně v kauze odvolání šéfa GIBS více důvěřují verzi kritiků Andreje Babiše,
Takřka 30 % lidí žilo v době prezidentských voleb v názorové „bublině“ – tedy velká většina jejich okolí volila buď Jiřího Drahoše, či Miloše Zemana. To, že okolí volí dominantně jednoho kandidáta, 8–9krát zvyšuje šanci, že ho bude volit také – i když kontrolujeme sociodemografii, regionalitu a volenou stranu ve volbách do Sněmovny. Bublinoví voliči se od voličů ze smíšeného názorového okolí neliší mírou podpory „svého“ kandidáta. Ale kolují mezi nimi jiné příběhy a interpertace.
Znovuzvolený prezident Miloš Zeman by se měl kromě témat jako je migrace zabývat a hovořit o problémech vymahatelnosti práva, kvality školství a sociálními problémy a nerovnostmi ve společnosti. Tyto věci nejvíce lidí označuje za prioritní či velmi důležité, shodují se na tom voliči Zemana i Jiřího Drahoše. Otázky imigrace a zvýšení důstojnosti úřadu prezidenta více polarizují. S Milošem Zemanem jsou spojena pozitivní očekávání například v oblasti stability českých vlád a českého exportu,
Mileniálové. Magické označení generace, které rezonuje mediálním prostorem a sociálními sítěmi už notnou dobu. Označení, které ukazuje generaci mladých lidí jako zcela odlišnou, novou, nepředvídatelnou, opředenou silnou vrstvou skoro až mytologických představ. Mileniálové (tedy lidé mezi 21 a 35 lety) jsou tak opředeni mnoha stereotypy. Ty se nejjasněji ukazují v mediálním obrazu, kdy jsou mladí lidé často prezentováni jako buď úspěšní byznysmeni nebo lidé žijící nějakým více či méně alternativním životním stylem,
O hlavních debatách prezidentských kandidátů 40–50 % respondentů debatovalo s přáteli, 40 % si o nich četlo v médiích a třetina lidí na sociálních sítích. Debata na ČT byla svými diváky oproti debatě TV Prima lépe hodnocena z hlediska kvality moderování a zajímavosti obsahu. Debata na TV Prima měla jednoznačnějšího vítěze (podle 59 % jejích diváků vyhrál Miloš Zeman a podle 13 % Jiří Drahoš). Debata na ČT skončila podle diváků celkově spíše remízou (39 % Zeman a 31 % Drahoš).
Miloš Zeman měl výraznou převahu mezi voliči nad 50 let s maturitou. Mezi mladšími voliči s maturitou měl převahu Jiří Drahoš. Zeman ale ke svému jádru voličů, které se v týdnu před volbami nezměnilo, dokázal mobilizovat část mladších lidí s nižším vzděláním, kteří se často voleb neúčastní, a část zejména nízkopříjmových pracujících. V posledním týdnu stoupla jeho podpora mezi voliči ANO i levice a mezi lidmi, kteří se neúčastnili prvního kola voleb.
Kdyby se volby konaly před týdnem či v pondělí, Miloš Zeman by v nich možná neuspěl. V Prezidentském panelu MEDIAN tehdy ztrácel na Jiřího Drahoše. Mezi pondělí a pátkem ale dokázal zmobilizovat část respondentů, kteří se původně nechtěli účastnit voleb či váhali, koho volit. Proto na stejném vzorku respondentů v pátek a v sobotu již vedl. Respondenti v panelu očekávali, že Zeman volby vyhraje. Motivace k volbě Jiřího Drahoše byla častěji negativní (hlasování proti Zemanovi spíše než pro Drahoše),
Demografická analýza výsledků 1. kola prezidentských voleb pro ČT ukazuje, že podpora Miloše Zemana byla výrazně vyšší v místech s vysokou nezaměstnaností, s nižším vzděláním obyvatel a v obcích, kde v roce 2017 dominovalo hnutí ANO. Jde o často o obce a města z chudších pohraničních okresů, ale také o obce ve vnitřních periferiích krajů. Podpora Miloše Zemana oproti 1. kolu 2013 výrazně stoupla v Ústeckém, Karlovarském, Plzeňském a Moravskoslezském kraji.
Prezident Miloš Zeman v týdnu před volbami podle výzkumu MEDIAN a TNS Kantar pro Českou televizi oslabil na 38,5 %, které také dostal ve volbách. Výzkum poměrně přesně odhadl i podporu dalších kandidátů. Miloš Zeman v prvním kole voleb dominoval mezi lidmi nad 60 let a bez maturity. Jeho zisk mezi kdysi velmi nakloněnou skupinou podprůměrně příjmových pracujících byl průměrný. Drahošova podpora rostla se vzděláním, ale příliš nezávisela na věku.
Do druhého kola prezidentských voleb by podle výzkumu MEDIAN a TNS Kantar pro ČT na začátku ledna zřejmě postoupil Miloš Zeman (pravděpodobný zisk v 1. kole nad 40 %) a Jiří Drahoš (zisk okolo 27 %). Stále jen zhruba 39 % potenciálních voličů je o výběru kandidáta zcela rozhodnuto. Vysoký volební potenciál má i Michal Horáček a Pavel Fischer. V testovaných duelech druhého kola posílil Jiří Drahoš, který by na začátku ledna Zemana zřejmě těsně porazil.
Do druhého kola prezidentských voleb by v prosinci zřejmě postoupil Miloš Zeman (pravděpodobný zisk v 1. kole okolo 40 %) a Jiří Drahoš (zisk okolo 28 %). Jen zhruba 35 % voličů je o výběru kandidáta rozhodnuto a preference se mohou měnit. Vysoký volební potenciál má i Michal Horáček (pokud by ho volili všichni zvažující, dostal by 28,5 %) a Pavel Fischer (potenciál 21,5 %).
V testovmaných duelech druhého kola skončil souboj mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem zcela vyrovnaně.
Funkce předsedy poslanecké sněmovny by měla připadbout vítězi voleb, tedy hnut ANO podle 2/3 lidí. Výrazně větší podporu má tato možnost mezi staršími lidmi (až 74 %). Ti si také častěji myslí, že vláda, kterou sestavuje Andrej Babiš bude vládou odborníků (66 %). Menšinovou podporu mají v této situaci předčasné volby (28 %). Další informace včetně toho, jaké složení vlády by lidé preferovali, naleznete ve výzkumné zprávě (PDF).
