Volební model MEDIANu popisuje podporu stran v první polovině října 2017. Favoritem voleb je hnutí ANO, ale jeho podpora poklesla, což se týká i ČSSD a zejména KSČM. Naopak roste podpora menších stran – SPD T. Okamury (9,5 %) a Pirátů (8,5 %). Analýza volebních potenciálů (převzato z výzkumu MEDIAN a Kantar pro ČT) ukazuje, že šanci na vstup do Sněmovny má 10 stran (včetně Starostů a Zelených). Naopak jen 6 stran má volební jádro 5 a více procent,
Nová aplikace MEDIAN SHOWME umožňuje interaktivní prohlížení dat z našich nejzajímavějších projektů. Nyní v něm najdete mediální analýzy z crossmediálního měření adMeter a spojených dat z posledních 4 měsíců volebního výzkumu. Zajímá vás, jak soupeří a překrývají se jednotlivá elektronická média? Jaká je podpora stran v různých sociodemografických skupinách a jak se přelila podpora voličů od voleb 2013? Koukněte na SHOWME.
Vyjádření k článku ECHO24: PDF;
Pozice M. Zemana v soubojích s hlavními protikandidáty je méně jistá než v prvním kole. Má tvrdé jádro cca 30 % voličů, kteří ho chtějí „určitě“ volit proti všem ostatním. Nezakotvení voliči se však častěji přiklánějí k jeho protikandidátům. M. Zemana by proti M. Horáčkovi preferovalo zhruba 75 % Zemanových voličů z druhého kola volby 2013 a proti J. Drahošovi jen 67 %. Naopak velká většina bývalých voličů K. Schwarzenberga by v duelu se Zemanem volila Horáčka (cca 87 %),
Investice do dopravy, práva homosexuálních párů, předškolní vzdělávání nebo investiční pobídky zahraničním firmám. Postoje k těmto a mnoha dalším tématům jsme zjišťovali pro předvolevbní debaty na ČT24, v nichž vždy na jedno z témat debatují leadeři 10 stran, které měly v září volební potenciál alespoň 5 %.
Debaty můžete sledovat na webu České televize nebo se můžete kouknout přímo na výsledky výzkumu (Zpráva PDF).
Save
Podpora ANO a ČSSD ve volebním modelu MEDIAN stagnuje kolem 27 % respektive 14 %. Pokračuje pozvolný pokles KSČM a oproti minulému měření ztratila TOP 09. Naopak dlouhodobě roste podpora SPD Tomia Okamury (pravděpodobný zisk cca 6,5 %) a v posledním období výrazně Pirátů (6 %). Více než polovina pravděpodobných voličů je stále nerozhodnuta (o straně či účasti). Analýza volebních jader a potenciálů ukazuje, že relativní jistotu vstupu do Sněmovny mají jen 4 strany (jádro nad 5 %),
Šetření MEDIANu mezi středoškoláky pro Jeden svět na školách ukazuje, že studenti oproti minulým výzkumům silněji vnímají akcentují problémy spojené s migrací, ale i s rasismem. Oproti dospělé populaci jsou ale otevřenější k EU a proti době po ekonomické krizi se zlepšilo hodnocení současnosti ve srovnání s komunismem. Středoškoláci by nejčastěji volili ANO, Piráty, TOP 09 a SPD. Výrazně se ale liší preference gymnazistů a studentů jiných škol. Studenti z různých škol a chudých/bohatých rodin se také výrazně liší ve vnímání problémů společnosti,
Analýza, kterou pro Nadaci OSF zpracovala agentura MEDIAN, mapuje současný stav v oblasti poskytování obědů v ZŠ a stravného v MŠ zdarma dětem z chudých domácností v České republice. Kromě popisu činnosti a postojů jednotlivých aktérů ze státní správy (MŠMT, MPSV, kraje) a neziskového sektoru, je součástí studie i kvantitativní analýza postojů české populace k poskytování obědů zdarma, včetně zmapování podpory a preferovaných cílových skupin pro tuto veřejnou politiku. Významnou součástí analýzy je výzkum postojů zástupců mateřských a základních škol k problematice poskytování obědů zdarma,
Favoritem voleb do Sněmovny by v současnosti bylo hnutí ANO. Jeho podpora oproti červenci klesla o 1 procentní bod, ale většina (60 %) sběru se konala před medializací informace o žádosti policie o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Pokračuje mírné posilování SPD Tomia Okamury. Koalice Lidovců a Starostů se „rozpadla“ na 6,5 % pro Lidovce a 3,5 % pro STAN, kteří mají malé jádro přesvědčených voličů, ale volební potenciál okolo 7 %.
V kauze Čapí hnízdo se podle vlastních slov vyzná méně než polovina Čechů. Ti, co ji znají, jsou výrazně kritičtější. Většina respondentů exkluzivního výzkumu pro Seznam.cz si myslí, že Sněmovna by měla předsedu hnutí ANO Andreje Babiše zbavit imunity a vydat k trestnímu stíhání. To přitom podporuje i polovina těch, kteří v kauze důvěřují Babišovi. Kritický je pohled na případné jmenování Babiše premiérem, pokud by byl trestně stíhán (souhlasí 31 %).
Zpráva o stavu digitální gramotnosti v ČR využívá dostupné datové zdroje pro zmapování současného stavu a výuky digitální gramotnosti v ČR a komparaci Česka s jinými zeměmi. Zpráva dále obsahuje analýzu skupin ohrožených absencí digitální gramotnosti z dat MML-TGI.
Podpora ANO a ČSSD po ukončení vládní krize stagnuje. V posledních měsících roste podpora ODS, mírně posílala i SPD Tomia Okamury. Koalice Lidovců a Starostů měla před svým zánikem v modelu těsně pod 10 % a nelze říct, zda by se do Sněmovny dostala či ne. Šanci na Sněmovnu by díky potenciálu nad 5 % měli i Piráti a teoreticky i Zelení a Svobodní.
Přečtete si kompletní zprávu z výzkumu: Sněmovní volební model (červenec 2017) (PDF)
Na výzkumné konferenci ESRA, která se konala v Lisabonu, jsme představili využití crossmediálního měření adMeter v akademické sféře. Ukázali jsme, jak lze sledovat účinky médií na vnímanou důležitost tématu (první stupeň agenda setting) a na postoj k tématu (druhý stupeň agenda setting). Unikátnost analýzy spočívá ve “vteřinových datech”, která obsahují měřené (nikoli deklarativní) informace o tom, zda respondent viděl konkrétní reportáže v televizních zprávách.
Zpráva v angličtině: adMeter: Refugees and Agenda Setting
Ochota k účasti v prezidentských volbách od dubna poklesla (57 %). Mírně narostl počet pravděpodobných voličů, pro které je Miloš Zeman jako kandidát nepřijatelný (aktuálně 55 %). Současný prezident by byl přesto díky tvrdému jádru podporovatelů zřejmě favoritem prvního kola – pro 28 % je hlavním zvažovaným kandidátem a pro 17 % přijatelným. Od dubnu však posílila znalost a podpora Jiřího Drahoše. V druhém kole by proti M. Zemanovi dnes mírným favoritem.
Favoritem voleb by měsíc po vládní krizi bylo hnutí ANO s pravděpodobným ziskem 27-28 %. ČSSD, kterou poškodila vládní krize, stagnuje okolo 14 %. Do dat se však ještě plně nepromítla výměna volebního lídra. Koalice Lidovců a Starostů by v době sběru získala okolo 9 % a díky statistické chybě a váhání voličů nelze říct, zda by se do Sněmovny dostala či nikoliv. Její volební potenciál je až okolo 15 % a při posilování znalosti může posilovat.
Polovina Čechů hodnotí rozdělení Československa před 25 lety negativně, i když si většina lidí myslí, že rozdělením získali víc Češi, než Slováci. Postupem času klesá zájem Čechů o dění na Slovensku a zejména mladí lidé na rozdělení Československa nemají názor nebo je tato pro ně už historická událost nezajímá.
Přečtěte si kompetní výzkumnou zprávu (PDF) nebo článek na webu ČRo iRozhlas.
Vládní krize poškodila všechny její hlavní aktéry, převládá spokojenost s tím, že Andrej Babiš již není ministr financí (42 %), ale také nespokojenost, že Bohuslav Sobotka zůstal premiérem (53 %). Vládní krize poškodila i prezidenta Miloše Zemana, v současnosti by ho volilo 35 % lidí, kteří se nyní chystají k volbám. Oproti dubnu získal nejvíce potenciálních voličů Jiří Drahoš, který získal ze všech oznámených kandidátů nejlepší hodnocení v tom, jak by byl dobrý prezident.
Vládní krize poškodila obě hlavní strany – ČSSD i ANO. Hnutí ANO dokázalo odchod části voličů vyrovnat příchodem jiných. Celkově vyšší ztrátu tak utrpěla sociální demokracie. To se však může v čase změnit, protože zatímco ČSSD ztrácela v prvních 10 dnech krize, ANO zejména v její druhé polovině. V krizi posílily středpravé strany i menší strany.
Přečtete si kompetní zprávu z výzkumu: Sněmovní volební model (květen 2017) a analýza vlivu vládní krize na volební chování (PDF) nebo článek Seznam Zpráv.Celý článek
Zatímco na začátku vládní krize byla vina za ni přikládána spíše premiéru Sobotkovi, dnes ji respondenti rozkládají rovnoměrně mezi něj a Andreje Babiše. Jednání prezidenta Miloše Zemana v rámci vládní krize hodnotí 61 % kriticky (včetně 45 % jeho voličů z roku 2013). Dynamiku vnímání vládní krize neurčuje kauza tzv. korunových dluhopisů, kde se hodnocení respondentů nemění, ale relativně kriticky vnímaná kauza nahrávek setkání Andreje Babiše s novinářem Přibilem.
S milostí pro Jiřího Kajínka těsně nadpoloviční většina respondentů souhlasí,
Kdo ze státních zaměstnanců by měl dle veřejnosti dostat přidáno výrazně závisí na konkrétní profesi. Nejvíce lidí by přálo zvýšení platu zdravotním sestrám a hasičům, naopak nejméně lidí by přidalo státním úředníkům a státním zástupcům. Do hodnocení se promítá jednak prestiž povolání a jednak výše platů.
Přečtěte si zprávu z výzkumu o platech státních zaměstnanců nebo článek na webu iROZHLAS.
Náskok hnutí ANO na ČSSD činí v současnosti 9 až 10 procentních bodů. Kauzy okolo Andreje Babiše zřejmě zastavily vzrůstající podporu ANO. ODS stoupla podpora téměř na hodnoty z období po krajských volbách a v dubnu opět předstihla svého hlavního pravicového soupeře TOP09. KDU-ČSL a Starostové byli ve výzkumu ještě zařazeni samostatně – souhrn jejich podpory je okolo 9 %, ale pokud by koalici volili lidé, kteří vážně zvažují alespoň jednu z partají,
Většina Čechů si na začátku vládní krize přála pokračování současné koalice buď v aktuálním složení nebo bez hlavních aktérů krize. Výzkum pro ČRo ukazuje, že vinu za krizi lidé připisovali oběma hlavním aktérům. Pondělní oznámení podání demise premiérem většina považovala za nesprávné. Postoj k podání demise závisel na tom, zda respondent myslí, že vicepremiér Andrej Babiš vysvětlil kauzy, za něž je kritizován.
Přečtěte si zprávu z výzkumu o současné vládní krizi nebo článek na webu iROZHLAS.
Daniel Prokop získal Novinářskou cenu za rok 2016 v kategorii Solutions Journalism za Úvod do praktické sociologie v Salonu Práva.
Cenu přebral Dan Prokop z rukou Davida Bornsteina (The New York Times, Solutions Journalism Network). Danovy články, v kterých často čerpá z výzkumů MEDIANu, si můžete přečít i zpětně.
A pokud Vás zajímá, kdo získal ceny v ostatních kategoriích, přečtěte si například souhrn v článku MediaGuru.
Pokud by se prezidentské volby konaly nyní, byl by vážným favoritem 1. kola Miloš Zeman, kterého vážně zvažuje 27 % a přijatelný je pro 22 %. Vítěz druhého kola by ale byl nejasný. Volební modely duelu s Jiřím Drahošem i Michalem Horáčkem ukazují pravděpodobné rozložení hlasů 50 % pro obhajujícího prezidenta a 50 % pro vyzyvatele.
Koukněte se na reportáž Seznam Zpráv nebo na zprávu z výzkumu.
Zákaz kouření promění částečně složení restaurací a hospod, ale zásadní vliv na celkovou návštěvnost mít nemusí. Čtvrina kuřáků (26 %) bude do restaurací a hospod chodit méně, naopak 15 % nekuřáků, kterých je ve společnosti více než kuřáků, začne do restaurací chodit více.
Přečtěte si zprávu z výzkumu o protikuřáckém zákoně nebo článek na webu iROZHLAS.
Jen necelá třetina (29 %) Čechů ví, jakou událost připomíná svátek Velký Pátek. Další čtvrtina tápe mezi jinými událostmi spojenými s křesťanskými Velikonocemi. Většina (66 %) lidí bude trávit velikonoce doma, důchodci dokonce v 83 % případů. K příbuzným vyrazí nejčastěji studenti a na chaty a chalupy lidé z velkých měst a ekonomicky aktivní.
Přečtěte si zprávu z výzkumu o vnímání a trávení Velikonoc nebo článek na webu ČRo.
Miloš Zeman by byl podle 39 % dobrým prezidentem ČR i po volbách v lednu 2018. Dle 36 % by byl ovšem prezidentem špatným. Michal Horáček má mezi lidmi, kteří ho znají, hodnocení vyrovnané (32 % dobrý prezident, 32 % špatný). Jiří Drahoš má méně negativních hodnocení (17 %), ale lidé ho méně znají a často vybírají neutrální hodnoty.
Přečtěte si zprávu z výzkumu o volbě prezidenta nebo článek na webu iROZHLAS.
Posilování ANO a ČSSD z posledních měsíců se v březnu zastavilo. ANO má náskok 8-9 procentních bodů. Souhrn zisku KDU-ČSL a STAN činí 8-9 %, ale pokud by koalici volili všichni voliči, kteří zvažují alespoň jednu ze stran, mířila by až na 13 %. Kromě hlavních stran mají volební potenciál nad či okolo 5 % také Okamurova SPD, Zelení a Piráti. O vstup do Sněmovny by tak v současnosti mohlo bojovat až 9 stran.
Hnutí ANO by v hypotetických volbách aktuálně získalo okolo 29 % a na ČSSD má náskok 8 procentních bodů. ČSSD od posledního měření mírně posílila, a to v rámci levicových voličů na úkor KSČM. Propad TOP 09 se zastavil, strana by získala okolo 7 %. Díky potenciálu kolem 5 % by se do Sněmovny mohla dostat i SPD, Zelení, Piráti či STAN.
Mediální výchova by měla dle ředitelů a učitelů středních škol zejména rozvíjet kritické myšlení a naučit studenty vyhledávat a třídit informace. Mediální výchovu považují 3/4 dotázaných za důležitou, nicméně na její výuku je často malá hodinová dotace a nejčastěji je vyučována průřezově ve více předmětech.
Přečtěte si zprávu z výzkumu o mediální výchově na středních školách.
Češi odhadují, že cizinci spáchají v ČR téměř třetinu trestných činů, skutečný podíl na trestné činnosti je však mnohem nižší – v roce 2015 to bylo sedm procent, v roce 2016 9 %. Bezpečnostní situace je ale dobrá, bezpečně je v zemi podle 3/4 respondentů.
Přečtěte si zprávu o výzkumu kriminality pro server idnes.cz
Hnutí ANO by v hypotetických volbách aktuálně získalo okolo 28,5 % a na ČSSD má náskok 9 procentních bodů. Podpora ANO se ale může velmi měnit, protože má velký volební potenciál (36 %) ale relativně malé jádro voličů, které by mu stačilo jen na zisk cca 19 %. Podpora TOP 09 klesla na 6,5 %, naopak posílila Okamurova SPD.
Jen 35 % uživatelů internetu používá takřka všechny (6 – 7) ze 7 testovaných opatření pro zvýšení bezpečnosti na internetu. Nejvíce bezpečnostních opatření používají lidé, kteří začali internet využívat v mládí, denní uživatelé a lidé do 44 let. Nejčastější rizikovou situací, se kterou se respondenti na internetu setkávají je přijetí e-mailu s žádostí otevření přílohy od neznámého adresáta.
Vnímání závažnosti internetových hrozeb souvisí s internetovou gramotností – jako závažnější vidí obecně hrozby častěji ti,
Vznik zákona, který by stanovil obcím povinnost vlastnit sociální byty dostupné lidem v bytové nouzi, podporují lidé napříč voličským spektrem. Sociální bydlení by mělo být poskytnuto zejména matkám samoživitelkám, obětem domácího násilí, dětem odcházejícím z dětských domovů, rodinám s dětmi a seniorům. Podle respondentů je důležité zejména, aby byty dostávali lidé ve skutečné nouzi, aby se skoncovalo s byznysem s chudobou na ubytovnách a aby žádné děti nemusely vyrůstat na ubytovnách.
V roce 2016 se k lepšímu změnily z pohledu respondentů věci, které se týkají jich osobně. Největší posun k lepšímu reflektují Češi u nezaměstnanosti, která je nyní nejnižší za posledních osm let. Spokojenost respondentů na úrovni domácnosti zastiňuje obava ze zhoršující se bezpečností situace v Evropě.
Od roku 2017 lidé nečekají příliš změn. V osobní rovině očekávají lidé lehké zlepšení, v globální rovině kraluje skepse. Nejvíce očekávají zhoršení bezpečnosti v České republice a zejména ve světě.
Hnutí ANO by v hypotetických volbách na přelomu listopadu a prosince získalo okolo 27 % a na druhou ČSSD má náskok 9 procentních bodů (nejvíce od voleb v roce 2013). ČSSD má velký rozdíl mezi volební jádrem (11 %) a volebním potenciálem (24 %). Hodně lidí o její volbě váhá či si není jisto účastí. Nedá se tak vyloučit další pokles preferencí, ale ani návrat k hodnotám nad 20 %.
Zavedení EET podporuje 58 % respondentů z obecné populace, ale menšina živnostníků. Necelá pětina lidí zná restaurační či ubytovací zařízení, které v souvislosti s přechodem na EET zavřelo, a takřka třetina respondentů zná nějaké, které zdražilo. Mezi těmito respondenty je podpora EET nižší. Mezi OSVČ meziročně mírně narostla důvěra, že EET povede k narovnání podnikatelského prostředí. Stále je však méně než poloviční. EET se více obávají ti s menším obratem a obory,
Pětina chudých v poslední dekádě zažila exekuci a často ji řešila prací na černo či další půjčkou. Oproti „nechudé“ populaci mají jen minimální rezervy – většina chudých má na účtu či v peněžence k dispozici jen částku do 5 000 Kč. Chudí lidé hodnotí oproti „nechudým“ hůře všechny zkoumané své zdraví, možnost podílet se na chodu společnosti či zábavnost a prestiž své práce. Chudoba souvisí s negativní událostmi v životě – chudí častěji zažili rozvod,
ANO by v říjnu v hypotetických volbách do Sněmovny získalo okolo 24,5 %, ČSSD za ním se ziskem 18 % zaostává o 6,5 procentního bodu. Rozdíl mezi ANO a ČSSD patří mezi nejvyšší od voleb do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013 a je mírně vyšší než rozdíl v krajských volbách. Zisk obou stran však omezuje posílení malých stran (SPD, KDU-ČSL, STAN a Piráti). Volební model MEDIAN nespoléhá pouze na spontánní odpověď o preferované straně (která může vést k nadhodnocení nejznámějších široce přijatelných stran) a zohledňuje,
Dvě třetiny lidí souhlasí s uzavřením obchodů o některých státních svátcích, půjdou nakoupit v předstihu. S vyhláškou souhlasí především starší lidé, kteří mají v paměti omezenou prodejní dobu za socialismu a ženy, které bývají hlavní nákupčí v domácnosti. Do menších obchodů se o svátku vydají nakupovat ti, co se zákazem spíše nesouhlasí, tedy mladí lidé a muži.
Přečtěte si článek Českého rozhlasu a nebo kompletní zprávu z výzkumu: Bleskový průzkum pro ČRo o prodeji o svátcích,
Čtyři z pěti Čechů zaznamenali kauzu kolem udělení-neudělení státního vyznamenání Jiřímu Bradymu po setkání ministra Hermana s dalajlamou. Ve sporu věří lidé spíše Danielu Hermanovi, podstatná část společnosti se ale nepřiklání ani k jedné straně sporu. Brady by měl státní vyznamenání dostat podle 54 % respondentů, čtvrtina lidí ale nemá na udělení vyznamenání názor – pravděpodobně proto, že případ nesledují či kvůli omezené znalosti Jiřího Bradyho.
Přečtěte si článek na webu Čro o kauze kolem udělení vyznamenání či o tom,
Předvolební analýza o motivacích a struktuře voličů při krajských volbách ukázala, odkud přišli voliči ANO a naopak kdo jich nejvíc poztrácel nebo v jakých krajích byl největší požadavek na změnu ve vedení kraje. Dále přinášíme podrobný pohled na nevoliče a důvody, proč se k urnám nedostavili.
Přečtete si kompletní výzkumnou zprávu: Krajské volby 2016 – motivace a struktura voličů nebo články zpravodajců ČT24: Nejvíc voličů poztrácela TOP 09.
Zveme na 17. ročník konference Forum Media. 4. října v Kongresovém centru vystoupí za Median Josef Fišer s příspěvkem o on-line videoobsahu.
Každý ví, nebo spíše předpokládá že role on-linu na mediálním trhu stále roste. Alespoň zvyšující se investice do digitálu to potvrzují. Především jedinečný účinek videoreklamy zajímá každého mediálního planera či marketéra, protože je jednoduše srovnatelný s TV reklamou. A s rostoucí penetrací mobilních zařízení nabývá na důležitosti i mobilní online reklama.
Z měření adMeter vyplývá, že průměrný Čech stráví denně s médii necelých 7 hodin. Průměrný čas strávený s médii se liší podle sociodemografických charakteristik. Například mladí ve věku 15-24 let stráví u televize pouze dvě hodiny, zatímco časem stráveným na internetu se rovnají průměru celé republiky.
V ranních hodinách silně nastupuje poslech rádií, postupně doprovázený návštěvou internetu, zatímco večerní čas patří především sledování televize. Již zmíněný multiscreening, tedy simultánní konzumace TV a internetu má svůj vrchol v období televizního prime-timu.
Sociální demokracie zastavila propad z období kauzy ÚOOZ, na hnutí ANO ale ve sněmovním volebním modelu MEDIAN ztrácí 4-5 procentních bodů. Volbu ANO zvažuje více lidí – má tedy vyšší volební potenciál než ČSSD, ale přesvědčených jádrových voličů mají obě strany srovnatelně. Na vstup do Sněmovny by díky volebnímu potenciálu kolem 4-6 % mohla útočit i řada menších stran.
Přečtěte si výzkumnou zprávu, která obsahuje volební model i volební potenciál stran: Sněmovní volební model,
Podpora ČSSD v době kauzy ÚOOZ a těsně po ní poklesla z 22 % na 19,5 %. Hnutí ANO podle volebního modelu MEDIAN na kauze nevydělalo. Mírně však vzrostla podpora KSČM (16 %). Čísla se však mohou v dalších měsících měnit, protože jen 41 % pravděpodobných voličů si je jistých účastí u případných voleb a výběrem strany.
Přečtěte si výzkumnou zprávu, která obsahuje volební model i volební potenciál stran: Sněmovní volební model,
Téměř 40 procent lidí si myslí, že by zvyšující se počet legálně držených zbraní v Česku mohl vést ke snížení bezpečnosti. Vyplynulo to z exkluzivního průzkumu agentury Median pro Český rozhlas. Skoro 60 procent dotázaných pak má za to, že zpřísnění pravidel pro držení zbraní může omezit střelecké útoky.
Přečtěte si článek Českého rozhlasu nebo kompletní výzkumnou zprávu Bleskový průzkum pro ČRo o zbraních, červen 2016 (PDF).
Přibližně polovina lidí si myslí, že bodový systém pomohl ke zlepšení chování řidičů. Vyšší pokuty by měly být zejména za vjezd na železniční přejezd přes zákaz a za řízení v opilosti. Přísnější pokuty by uvítali zejména chodci, pasažéři MHD a cyklisté.
Přečtěte si článek ČRo nebo kompletní výzkunou zprávu Bleskový průzkum pro ČRo o bodovém systému, červen 2016 (PDF).
Většina Čechů (60 %) si přeje, aby Velká Británie nevystoupila z Evropské unie. Podobně by dopadlo i referendum o vystoupení České republiky z EU (pro setrvání by hlasovalo 59 % občanů). Jako nejhorší z diskutovaných negativních dopadů při vystoupení ČR z EU lidé vidí omezení exportu z ČR do zemí EU a jeho důsledky (nižší růst HDP, riziko vyšší nezaměstnanosti), který by vadil 72 % dotázaných.
Přečtěte si zprávu se závěry výzkumu,
Začátkem letních prázdnin odstartuje druhá vlna šetření Proměny české společnosti. Ve druhé vlně dotazujeme pouze domácnosti, které se účastnily šetření již v minulém roce. Osoby a domácnosti se budeme snažit kontaktovat i v případě jejich odstěhování. Hodnota získaných dat spočívá i ve faktu, že vědci budou mít o dané osobě či domácnosti údaje v delším časovém období. Připodobnit to lze například k dokumentární tvorbě Heleny Třeštíkové a jejím časosběrným dokumentům.
MEDIAN zpracoval pro Nadaci Sirius unikátní výzkum o faktorech, které ohrožují i chrání české rodiny s dětmi. Výzkum přináší odpovědi na otázky, co má vliv na to, zda děti trpí problémy ve škole, v komunikaci, se zdravím či se závislostmi. Zúčastnilo se ho 5 000 rodin z běžné populace a 1 421 ohrožených rodin v péči neziskových organizací.
Přečtěte si, jak s problémy dětí souvisí chudoba a kvalita bydlení (PDF zpráva).
