obr_respondenti obr_tazatele obr_opertator

Sněmovní volební model srpen 2024 | nízká účast, SPD třetí

12.09.2024

Dle volebního modelu za měsíc srpen by se do Poslanecké sněmovny dostalo pět politických stran a hnutí.

Ochota zúčastnit se voleb opět klesla (59,5 %).

Nejvyšší voličské preference ANO (32,5 %). Následují ODS (13 %), SPD (11 %), Piráti (9,5 %) a STAN (9,5 %).

Preference ANO i ODS klesly. Naopak SPD posílila a skončila třetí. Polepšili si Piráti i Starostové.

Do Poslanecké sněmovny by se v srpnu nedostala Přísaha ani TOP 09.

Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.

Sněmovní volební model červenec 2024 | Starostové jsou třetí

24.08.2024

Dle volebního modelu za měsíc červenec by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.

Ochota zúčastnit se voleb klesla (61 %).

Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (33 %). Následují ODS (14 %), STAN (9 %), Piráti (8 %), SPD (8 %) a Přísaha (5 %).

Z vládních stran ve srovnání s červnem posílila ODS, která je pořád nejsilnější vládní stranou.

Volební potenciál ANO vzrostl (39 %), posílilo i jeho voličské jádro (24,5 %). Druhý nejvyšší voličský potenciál má nyní ODS (23 %). Potenciál STAN je 21,5 %, a Pirátský klesl na 17 %.

Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.

Sněmovní volební model červen 2024 | ANO i ODS klesli

08.08.2024

Dle volebního modelu za měsíc červen by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm politických stran a hnutí.

Ochota zúčastnit se voleb vzrostla (67 %).

Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (30,5 %). Následují ODS (12 %), Piráti (10,5 %), STAN (9 %), SPD (8,5 %), Přísaha (5 %) a TOP 09 (5 %).

Do Poslanecké sněmovny by se v červnu dostala i Přísaha, které se dostala před TOP 09.

Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.

Sněmovní volební model květen 2024 | Piráti jsou třetí

10.07.2024

Dle volebního modelu za měsíc květen by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.

Ochota zúčastnit se voleb mírně klesla (60 %).

Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (33 %). Následují ODS (14,5 %), Piráti (10 %), STAN (8,5 %), SPD (7,5 %) a TOP 09 (5,5 %).

Volební potenciál ANO opět nepatrně klesl (39,5 %), podobně i jádro (22 %). Podobně kles volební potenciál i Pirátům (18 %), naopak vzrostl ODS (24 %). STAN svůj potenciál drží (18 %).

Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde

Ocenění autora metodiky výpočtu GRP pro tisková média

21.05.2024

Ve čtvrtek 16. května 2024 byli vyhlášeni vítězové soutěže Marketér roku 2023. Ocenění za marketingový počin roku získal také Vladimír Kožíšek z naší výzkumné agentury MEDIAN jako hlavní autor originálního výpočtu ukazatele GRP pro tiskové tituly, který byl zaveden v říjnu minulého roku.

Výpočet tiskového GRP, jehož hlavním autorem je Vladimír Kožíšek, představoval v loňském roce zásadní inovaci ve výzkumu MEDIA PROJEKT. Na rozdíl od ukazatele čtenosti, který je pouze kvantitativní, ukazatel GRP zohledňuje také kvalitu kontaktu mezi čtenářem a výtiskem titulu, který četl. Jedná se především o frekvenci kontaktu, neboť čtenáři berou výtisky jimi čteného titulu do ruky opakovaně. Tím také dochází k opakovanému kontaktu čtenáře s otištěnou inzercí. Data výzkumu čtenosti, která se využívají především pro mediální plánování reklamních investic do tiskových médií, tuto skutečnost doposud nezohledňovala.

Originální výpočet ukazatele GRP se proto musel vypořádat s tím, aby byl „ušit na míru“ tiskovým médiím.

„Vývoj algoritmu trval déle než rok a podařilo se nám do něj zahrnout také další parametry sledované při čtení novin a časopisů, jako jsou délka kontaktu s titulem a rozsah přečteného obsahu,“ okomentoval vznik GRP pro tisková média Vladimír Kožíšek. Právě správný poměr všech těchto vstupních ukazatelů představuje originalitu přístupu hlavního autora výpočtu a zajišťuje nejpřesnější dosažitelný výsledek.

„Ocenění náleží vlastně celému realizačnímu týmu, který se na přípravě a testování výpočtu GRP podílel. Za zadavatele výzkumu to byli členové Výboru pro standardizaci, výzkum a analýzy trhu (SVAT), což je odborná komise profesní asociace Česká unie vydavatelů, výzkumní specialisté z mediálních agentur v rámci ASMEA a realizátoři výzkumu z agentur MEDIAN a STEM/MARK,“ uvedl u příležitostí předání ocenění Ing. Václav Mach, výkonný ředitel České unie vydavatelů.

„Ocenění výpočtu ukazatele GRP a jeho autora je nanejvýš zasloužené, protože se jedná o mezinárodně unikátní metodiku měření v rámci národního výzkumu čtenosti. Jeho zavedení pomáhá tiskovým titulům překonat handicap, kdy se konečně začala měřit frekvence a kvalita kontaktu čtenáře s titulem a jeho inzercí. Nyní se tak tisk staví na úroveň dalších mediatypů, kde se GRP používá v plánování reklamních investic či obchodování,“ uvedl k udělenému ocenění místopředseda správní rady České unie vydavatelů Tomáš Tkačík.

Další informace o významu ukazatele GRP pro tisková média a objasnění výpočtu najdete v prezentaci z října 2023 umístěné na webové stránce České unie vydavatelů nebo v rozhovoru s Tomášem Tkačíkem.

Zdroj: https://www.unievydavatelu.cz/cs/home/aktuality/4209-oceneni_autora_metodiky_vypoctu_grp_pro_tiskova_media

Sněmovní volební model duben 2024 | SPD je třetí

02.05.2024

Dle volebního modelu za měsíc duben by se do Poslanecké sněmovny dostalo pět politických stran a hnutí.

Ochota zúčastnit se voleb opět mírně vzrostla (64,5 %).

Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (32,5 %). Následují ODS (13 %), SPD (10 %), Piráti (10 %) a STAN (8 %).

Volební potenciál ANO nepatrně klesl (40,5 %), jádro stagnuje (24,5 %). Vysoký volební potenciál mají dále ODS (22 %), Piráti (20,5 %) a STAN (18 %)

Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.

Sněmovní volební model březen 2024 | mimo-sněmovní strany posilují

24.04.2024

Dle volebního modelu za měsíc březen by se do Poslanecké sněmovny dostalo pět politických stran a hnutí.

Ochota zúčastnit se voleb mírně vzrostla (62,5 %).

Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (32 %). Následují ODS (14 %), Piráti (10,5 %), SPD (7 %) a STAN (6 %).

V březnových údajích je patrná únava voličů ze sněmovních stran, která se projevuje relativně vyšší podporou stran mimo Poslaneckou sněmovnu. Nárůst podpory zaznamenaly KSČM, PRO 2022, Přísaha, Zelení i Trikolora. Patrně půjde též o důsledek začínající kampaně před volbami do Evropského parlamentu.

TOP 09 by se poprvé od dubna 2023 ocitla mimo Poslaneckou sněmovnu. Hnutí STAN si neudrželo únorovou vyšší podporu. ODS nadále posiluje na úkor svých koaličních partnerů. SPD ztrácí zejména ve prospěch PRO 2022 a Trikolory. ANO si udržuje stabilní voličskou podporu.

Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.

Sněmovní volební model únor 2024 | ANO má nejstabilnější voličstvo

14.03.2024

Dle volebního modelu za měsíc únor by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.

Ochota zúčastnit se voleb opět klesla (60 %).

Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (31 %). Následují ODS (12,5 %), Piráti (11 %), SPD (9,5 %), STAN (9 %) a TOP 09 (5,5 %).

Volební potenciál hnutí ANO vzrostl (40,5 %), jádro naopak kleslo (24,5 %). Vysoký volební potenciál mají dále ODS (22,5 %), Piráti (22 %), STAN (22 %), SPD (16 %) a TOP 09 (14,5 %).

Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.

Sněmovní volební model leden 2024 | nízká účast, ANO klesá, Piráti druzí

20.02.2024

Dle volebního modelu za měsíc leden by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.

Ochota zúčastnit se voleb od prosince klesla o 4 procentní body (64,5 %).

Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (31,5 %). Následují Piráti (13 %), ODS (12 %), SPD (10,5 %), STAN (7 %) a TOP 09 (5,5 %).

Volební potenciál hnutí ANO nepatrně klesl (37 %), jádro ANO činí 26 %. Vysoký volební potenciál mají dále Piráti (21,5 %), ODS (20,5 %), STAN (15,5 %), TOP 09 (14,5 %) a SPD (14 %). Všechny strany uvedené ve volebním modelu dosahují svým potenciálem alespoň na 5 %.

Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.

Sněmovní volební model prosinec 2023 | rozšířený model s přelivy voličů

19.01.2024

Dle volebního modelu za měsíc prosinec by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.

Ochota zúčastnit se sněmovních voleb je podobná, jako v listopadu (68,5 %).

Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (35 %). Následují ODS (13 %), Piráti (10,5 %), SPD (9 %), STAN (6,5 %) a TOP 09 (6 %).

Hnutí ANO v prosinci získávalo voliče zejména mezi těmi, kteří se minulých voleb do Sněmovny nezúčastnili. Dále především od SPD, SPOLU a Přísahy.

Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (39,5 %), voličské jádro ANO je na úrovni 27,5 %. Vysoký volební potenciál mají dále ODS (20,5 %), Piráti (18,5 %), STAN (16 %), TOP 09 (13 %) a SPD (12 %).

Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.

Sněmovní volební model listopad 2023 | ODS i Piráti posílili

21.12.2023

Dle volebního modelu za měsíc listopad by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.

Ochota zúčastnit se sněmovních voleb oproti říjnu nepatrně vzrostla, souhrnně (určitě + spíše ano) by se voleb zúčastnilo 69 % dotázaných. Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (34,5 %). Následuje ODS (15,5 %). Piráti (11 %) se vrátili na třetí místo, SPD klesla na 8,5 % voličské podpory.

Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (40 %), voličské jádro ANO je na úrovni 25 %. Vysoký volební potenciál mají dále ODS (24,5 %), Piráti (19 %), STAN (16,5 %), TOP 09 (14 %) a SPD (13 %).

Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.

Inovace v mediálních výzkumech

19.12.2023

V oblasti měření tiskových médií MEDIAN připravil řadu inovací, z nichž nejnovější konstrukce tzv. tiskového GRPu byla auditována a schválena zakladatelem MEDIA PROJEKTu Unii vydavatelů a ASMEA.

Tiskový GRP lépe popisuje skutečnost, že čtenář titulu nenahlíží do svého výtisku pouze jednou, ale bere jej do ruky opakovaně. Více se dozvíte v článku, který vyšel v časopisu Marketing & komunikace.

Sněmovní volební model říjen 2023 | SPD posílila

01.12.2023

Dle volebního modelu za měsíc říjen by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.

Ochota zúčastnit se sněmovních voleb se oproti září nezměnila, souhrnně (určitě + spíše ano) by se voleb zúčastnilo 66 % dotázaných.

Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (35 %). Následuje ODS (13,5 %). SPD v říjnu (10,5 %) posílila a dostala se na 3. místo před Piráty (9 %).

Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (40 %), voličské jádro ANO je na úrovni 26 %. Vysoký volební potenciál mají dále ODS (21 %), Piráti (17,5 %), TOP 09 (15 %), STAN (14,5 %) a SPD (13,5 %).

Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.

Mladí lidé jsou v Česku vůči menšinám převážně tolerantní, zhoršil se ovšem jejich postoj k ruské a ukrajinské minoritě.

21.11.2023

V průběhu letošního září jsme provedli dotazování reprezentativního vzorku Čechů a Češek ve věku 15 až 30 let na téma soužití s menšinami, postojů k lidským právům a hodnocení modelových situací.

Stejné dotazování proběhlo též v roce 2021 a v kratší podobě již v roce 2014. Výsledky aktuální vlny potvrzují řadu výsledků z roku 2021. Míra tolerance vůči menšinám mezi mladými mírně narostla, v porovnání s rokem 2014 narostla výrazně. Od roku 2021 jsme ovšem zaznamenali výrazné zhoršení vnímání ruské a ukrajinské minority.

Celou zprávu si můžete přečíst na odkazech níže nebo se můžete podívat na grafy v závěrečné prezentaci. K dispozici je též infografika, shrnující vybrané závěry výzkumu.

Zpráva – část 1.

Zpráva – část 2.

PRŮZKUM K 17. LISTOPADU: Češi vnímají rozdělení naší společnosti, projevují ale i ochotu překonávat je

17.11.2023

K výročí Dne boje za svobodu a demokracii 17. listopadu představujeme výsledky průzkumu veřejného mínění, který uskutečnila společnost Median. Průzkum odhaluje hluboké rozdělení naší společnosti, nedůvěru mezi lidmi i k politikům, ale zároveň ukazuje cestu prostřednictvím celospolečenské diskuse i zájmu lidí podílet se na konkrétních činnostech ke zlepšení situace.

Celou tiskovou zprávu naleznete zde.

RADIOPROJEKT 2023

08.11.2023

Radioprojekt je kontinuálním výzkumem zaměřeným na poslechovost českých radiových stanic. Výsledky 2. a 3. kvartálu roku 2023 si můžete prohlédnout zde.

V období 01. 4. 2023 – 30. 9. 2023 bylo dotazováno celkem 15 148 náhodně vybraných respondentů z celé České republiky. Stručnou verzi datových výstupů naleznete zde.

Sněmovní volební model září 2023 | Vládní strany ztrácí kvůli nízké účasti

01.11.2023

Dle volebního modelu za měsíc září by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.

Ochota zúčastnit se sněmovních voleb výrazně klesla. 55,5 % dotázaných by k volbám přišlo určitě, 10,5 % volební účast zvažuje. Souhrnně klesla ochota zúčastnit se voleb o 5 procentních bodů, což pomáhá stranám se stabilním voličským jádrem.

Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (34 %). Následují ODS (13 %), Piráti (11,5 %) a SPD (9,5 %).

Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (39 %), voličské jádro ANO je na úrovni 26,5 %. Vysoký volební potenciál mají dále ODS (22 %), Piráti (20,5 %), STAN (18,5 %), TOP 09 (14 %) a SPD (13 %).

Strany aktuální vládní koalice (ODS + TOP 09 + KDU-ČSL + STAN + Piráti) mají v součtu podporu 40,5 % potenciálních voličů. Získaly by 91 poslaneckých křesel. Část voličů SPOLU a PirSTAN nyní buď volební účast neplánuje nebo plánuje, ovšem neuvádí, koho by volili. Volbu opozičních stran ale nezvažují. Hypoteticky se tím otvírá příležitost vzniku nového politického subjektu.

Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.

Změn klimatu se bojí tři ze čtyř Čechů. Maso omezit nehodlají, mají strach ze ztráty pohodlí

18.09.2023

Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 12.-14. září průzkum ohledně klimatických změn.

Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 18. 9. 2023 v 5:00.

Češi mají strach z klimatických změn, ničení životního prostředí, přelidnění nebo nedostatku potravin. Průzkum pro Český rozhlas se v polovině září ptal Čechů na jejich pocity ze stavu planety. Odpovídali na například na to, zda by byli ochotní přestat jíst maso nebo vyměnit cestu autem za hromadnou dopravu.

„Strach ze změn klimatu má většina – oteplování se bojí tři čtvrtiny Čechů, konkrétně 76 procent. Zhruba stejný počet lidí si myslí, že nejpravděpodobnější ekologickou katastrofou je zničení životního prostředí. Většina respondentů má také strach z přelidnění, nedostatku potravin nebo velkého snížení životní úrovně,“ popisuje výzkumník Štěpán Žádník z agentury Median, která průzkum prováděla.

„Všechny tyto oblasti skórovaly relativně vysoko. Více než polovina lidí se obávala každé z nich. Nejmenší obavy obecně vyjadřují starší lidé a lidé s nižším vzděláním. Pořád ale nejsou rozdíly tak výrazné, obava z budoucího vývoje planety je napříč společností hodně sdílená,“ doplňuje.


Klimatická úzkost

„Někdy mám i klimatickou úzkost, mám doopravdy depresi z toho, jak to s námi bude. Tento systém říká jednotlivcům, že mohou něco změnit, ale to je pouze vějička. Kupujeme ekologické a bio věci, dokud nám to peněženka dovolí. Ale skutečně jsme přesvědčení, že pokud se systém nezmění, tak jednotlivec zmůže velmi málo,“ líčí své pocity Kateřina, která byla oslovena v centru Prahy.

Podobnou reakci měli i ostatní respondenti průzkumu. A stejně jako Kateřina kritizovali lidé i přístup státu k udržitelnému rozvoji – podle většiny z nich nedělá pro podporu klimatu dost.

„Většina lidí tvrdí, že jsou ochotni se pro udržitelnost změnit. 70 procent lidí odpovědělo, že dělají pro podporu trvalé udržitelnosti v rámci svých možností maximum. Co se týká konkrétních kroků, tak zatímco zhruba 80 procent lidí nemá problém třídit odpad, šetřit energie, podporovat výsadbu stromů nebo nakupovat u farmářů, dělat některé jiné změny už tolik ochotní nejsou,“ vysvětluje Žádník.

„61 procent lidí by bylo ochotno upravit způsob, jakým cestují, méně jezdit autem a více začít používat MHD. Je tam ale druhá položka a tou je změna stravovacích návyků, omezování živočišných produktů. Tam se dostáváme pod polovinu, je v ní 45 procent všech dotázaných,“ doplňuje.

Ti, kteří v průzkumu odpověděli, že nedělají pro podporou trvalé udržitelnosti maximum, zároveň upřesnili, proč to tak je.

„Od změny lidi odrazuje hlavně strach ze ztráty pohodlí a životního standardu. Právě třeba to omezení masa nebo mléčných výrobků je totiž změna, kterou lidé nejvíc pociťují v každodenním životě,“ soudí mluvčí Asociace společenské odpovědnosti Tereza Novosadová Ocetková.

„Češi nejsou úplně spokojení s podporou udržitelnosti ze strany státu – a i to je může odrazovat, aby se sami chovali šetrněji,“ myslí si.

„Pokud veřejnost bude mít pocit, že udržitelná opatření přinesou jim samotným něco dobrého, a ne jenom omezování, náklady navíc, vyšší daně atd., tak mnohem raději přispějí vlastním dílem. Lidé nesmí mít pocit, že jejich snaha nic nezmění,“ dodává Novosadová Ocetková.

Stát by měl podle ní motivovat lidi dělat i malé změny, které je nebudou stát moc úsilí a u kterých uvidí nějaký dopad.

Průzkumu agentury Median pro Český rozhlas se mezi 12. a 14. zářím zúčastnila víc než tisícovka respondentů starších 18 let.

Sněmovní volební model červenec 2023 | SPD slábne, TOP 09 a SOCDEM na prahu Sněmovny

23.08.2023

Dle červencového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm politických stran a hnutí.

Ochota zúčastnit se sněmovních voleb mírně klesla. 56,5 % dotázaných by k volbám přišlo určitě, 14,5 % volební účast zvažuje.

Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (33 %), následují ODS (15 %), Piráti (12 %) a SPD (8 %).

Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (39 %), voličské jádro ANO je na úrovni 25 %. Vysoký volební potenciál mají dále ODS (21 %), Piráti (17,5 %), STAN (14,5 %), SPD (13 %) a TOP 09 (13 %).

Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.

Sněmovní volební model ČERVEN 2023 | ANO, Piráti a SPD posilují. ODS mírně klesá

21.07.2023

Dle červnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.

Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (35,5 %), následují ODS (14 %), Piráti (11 %) a SPD (10,5 %).

Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (40 %), voličské jádro ANO je na úrovni 26,5 %. Vysoký volební potenciál mají dále ODS (21 %), Piráti (19,5 %), STAN (16 %) a SPD (15 %).

Strany aktuální vládní koalice (ODS + TOP 09 + KDU-ČSL + STAN + Piráti) mají v součtu podporu 37,5 % potenciálních voličů. Získaly by 92 poslaneckých křesel.

Dotazování již zohlednilo změnu názvu ČSSD na SOCDEM.

Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.

Téměř polovina Čechů nečeká, že ukrajinská protiofenziva ukončí válku rychleji

11.07.2023

Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.

Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 8.7.2023 v 5:00.

Skoro polovina Čechů se domnívá, že ukrajinská protiofenziva nepřispěje k rychlejšímu ukončení ruské agrese. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Radiožurnál. Ukrajinská ofenziva proti ruským okupantům začala zhruba před měsícem. Vojákům se za tu dobu podařilo osvobodit skoro 160 kilometrů čtverečních, jak tento týden informoval Kyjev.

Téměř polovina, 47 procent lidí neočekává, že ukrajinská protiofenziva pomůže válku ukončit rychleji. Pesimističtější názor zastává nejčastěji skupina obyvatel nad 59 let, lidé se střední školou bez maturity nebo v téměř 50 procentech případů i obyvatelé Moravy a Slezska.

„Oproti tomu víru, že ofenziva přispěje k rychlejšímu ukončení konfliktu, ve vyšší míře vyjádřili v 39 procentech případů vysokoškoláci. Dále tomu v 52 procentech případů věří voliči SPOLU, voliči PirSTAN v 46 procentech a voliči Petra Pavla v 45 procentech případů,“ přibližuje šéf společnosti Median Přemysl Čech.

Skoro čtvrtina obyvatel nemá na situaci žádný názor.

Od začátku války Česko poslalo Ukrajině stovky kusů techniky, včetně tanků a vozidel pěchoty. Tamní armádě putovaly také miliony kusů různé munice, součástí dodávek byla i výstroj nebo náhradní díly.

Další dodávky zbraní

Ministryně obrany Jana Černochová z ODS zároveň dodala, že má stát ještě další techniku, kterou může na Ukrajinu dodat, a která zároveň armádě nebude chybět. Česko se taky zapojuje do výcviku ukrajinských vojáků.

„Za dobu trvání konfliktu Česká republika, a teď mám na mysli nejenom vládu, ale i privátní společnosti a také občany, přispěla celkovou hodnotou 45 korun miliard na boj proti ruské agresi,“ připomíná prezident Petr Pavel.

Pavel zároveň při státní návštěvě prezidenta Volodymyra Zelenského přislíbil Ukrajině i další pomoc. „Česká účast na osudu Ukrajiny je znát, pociťujeme to na obraně i v politice, ve všem, co děláme pro svobodu našeho lidu. Chci vám poděkovat, pane prezidente, i českému lidu, za všechno, jak pomáháte našemu lidu a našim dětem,“ prohlásil Zelenskyj po čtvrtečním jednání s Pavlem na pražském hradě.

V posledních týdnech stupňovaly dodávky zbraní a těžké vojenské techniky i další západní země. Ministři obrany Spojených států, Velké Británie, Nizozemska a Dánska pak Ukrajině přislíbili taky protiletecké systémy se stovkami raket.

Jansta chce ministerstvo sportu. Češi ale vznik nového resortu většinově odmítají

11.07.2023

Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.

Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 7.7.2023 v 5:00.

Potřebuje Česko ministerstvo sportu? Většina lidí si myslí, že ne. Pro vznik takového resortu by byla jen necelá třetina Čechů, vyplývá z exkluzivního průzkumu agentury Median pro Radiožurnál. S nápadem zřídit vlastní ministerstvo přišel předseda České unie sportu Miroslav Jansta. A to v důsledku oznámených škrtů ve státní podpoře pro sportovní oblast na následující rok.

Podle exkluzivního průzkumu agentury Median pro Radiožurnál, kterého se 26.–27. června zúčastnila tisícovka lidí starších osmnácti let, je proti vzniku samostatného ministerstva sportu 62 procent české populace. Důvod, proč vznik nového resortu odmítají, je podle výzkumné agentury prostý – šlo by o další zbytečný výdaj ze státního rozpočtu.

„Velmi silně se projevuje, že lidé chtějí spíše redukovat úřednický aparát. Což se může s podporou vzniku nového ministerstva propojovat, protože založení nového ministerstva by s sebou jistě přineslo novou administrativu,“ vysvětluje ředitel agentury Median Přemysl Čech.

Naopak třicet procent Čechů by zřízení nového ministerstva, které by se zabývalo výhradně sportem, podpořilo. Jen devět procent dotázaných odpovědělo, že na danou otázku nemá názor nebo že situaci nedokáže posoudit.

Podporu má nápad na zřízení podobného ministerstva většinou mezi voliči sociální demokracie (37 %) a lidmi s nižším, většinově základním vzděláním. Naopak proti návrhu se staví nejčastěji skupina lidí ve věku mezi 45–59 lety (69 %), vysokoškolsky vzdělaní lidé (71 %) a voliči koalice Spolu (69 %).

„Voliči ANO (odmítají vznik nového ministerstva – pozn. red.) v 67 procentech případů, voliči Spolu dokonce v 69 procentech případů. Tento výsledek vychází z toho, že třeba i voliči, kteří dali hlas stávající vládní pětikoalici, chtějí rozumnou ekonomickou reformu,“ vysvětluje Čech.

Od roku 2025?

Sport byl dříve v gesci resortu školství, mládeže a tělovýchovy. Na začátku srpna 2019 ale podpořili poslanci vznik takzvané Národní sportovní agentura (NSA), která se od té doby stará o přerozdělování peněz sportovním klubům po celé republice. Ročně jde zhruba o částku sedm miliard korun.

S nápadem na vznik samostatného ministerstva sportu přišli na konci června 2023 zástupci České unie sportu, kteří o jeho nutnosti chtějí přesvědčit vrcholné politiky. Tento záměr ohlásil na konci června předseda unie Miroslav Jansta, který současně kritizoval chystané škrty ve státních příspěvcích pro sport na následující rok.

Nové ministerstvo by podle něj mělo vzniknout v roce 2025, po následujících volbách do Poslanecké sněmovny. I proto je podle Jansty nutné už teď zahájit o celé věci diskusi nejen mezi sportovci, ale i politiky.

Téměř tři čtvrtiny Čechů se bojí dopadů schodku státního rozpočtu na vlastní finanční situaci

11.07.2023

Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.

Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 10.7.2023 v 6:00.

Bojíte se, že bude mít vysoký schodek státního rozpočtu vliv na vaši finanční situaci? Pokud ano, tak nejste sami, strach z toho totiž má většina Čechů. Na konci června se na to exkluzivně pro Český rozhlas zeptala více než tisícovky Čechů agentura Median.

Dopadů vysokých rozpočtových deficitů se podle zjištění výzkumníků bojí 72 procent Čechů. Jde hlavně o mladší lidi ve věku od 18 do 29 let a také lidi se základním vzděláním. Častěji mají obavy z negativních dopadů schodku státního rozpočtu také lidé z nejmenších obcí. A víc se jich obávají třeba i voliči předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.

„Může to být provázané s celkovou komunikací, kdy pan Babiš neustále ve svých vystoupeních mluví o tom, jak vláda ožebračuje. Lidé to možná do určité míry ani nepocítí, ale můžou reflektovat tato mediální sdělení,“ popisuje pro Radiožurnál ředitel agentury Median Přemysl Čech.

Vysokého deficitu rozpočtu se naopak tolik nebojí lidé žijící v Praze, voliči Petra Pavla a vládní koalice a také absolventi vysokých škol.

Jak deficit řešit?

Kabinet Petra Fialy už dříve avizoval, že chce schodek rozpočtu na příští rok udržet maximálně na 270 miliardách korun. Z průzkumu ale vychází, že Češi tolik nesouhlasí s tím, jak toho chce vláda dosáhnout.

Naprostá většina lidí si myslí, že stát by si měl, jak se říká „zamést před vlastním prahem“. Šetřit hlavně na výdajích za státní správu, pro zefektivnění jejího chodu je podle průzkumu skoro 90 procent Čechů. Souhlasí s tím hlavně muži, vysokoškolsky vzdělaní lidé a také voliči koalice Spolu a prezidenta Petra Pavla.

Většina lidí naopak nesouhlasí se snižováním valorizace důchodů nebo různých dávek – pro je jen asi třetina. A ještě méně lidí podporuje zvýšení daní – jen 16 procent. Pro jejich zvyšování jsou hlavně studenti a lidé z Prahy.

Konsolidační balíček

Vláda Petra Fialy (ODS) ale chce veřejné finance krotit pomocí tzv. konsolidačního balíčku. Celkem chce kabinet v příštích dvou letech ušetřit 150 miliard korun. Nejvíc navrhuje škrtat v dotacích, plánuje ale také daňové změny – třeba návrat ke dvěma sazbám DPH, a to k základní jednadvacetiprocentní a snížené dvanáctiprocentní. V té by byly třeba potraviny, naopak vyšší daň by platila pro alkohol, tabák nebo nemovitosti.

Proč chce vláda schodek snižovat, vysvětlil už dříve premiér Petr Fiala z ODS: „Když bychom to neudělali, tak bude deficit státního rozpočtu v příštím roce vyšší o 94 miliard, v roce 2025 o 148 miliard. A to je něco, co si nemůžeme dovolit.“

Konsolidační balíček začne v úterý projednávat Sněmovna. Opozice ale s návrhem nesouhlasí a předem ohlásila, že ho chce blokovat. Třeba podle šéfky poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové balíček poškodí českou ekonomiku a zpomalí její růst. Další poslance proto bude přesvědčovat, aby hlasovali proti balíčku.

Výhrady proti němu mají třeba i odbory, chtějí proto poslancům poslat různé pozměňovací návrhy.

„Rozhodně to budou benefity, daňové změny, je to DPH. To jsou určitě věci, o které požádáme poslance, aby je načetli při jednání Poslanecké sněmovny,“ popsal odborový předák Josef Středula, jenž bude v pondělí jednat s vládou a zaměstnavateli na tripartitě.

Celý legislativní proces s konsolidačním balíčkem chce vláda stihnout do konce roku, aby opatření začala platit od ledna.

Vláda podle většiny Čechů nedostatečně bojuje s dezinformacemi a konspiračními teoriemi

11.07.2023

Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.

Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 9.7.2023 v 5:00.

Válka na Ukrajině, ukrajinští uprchlíci, covid nebo očkování… Témata, kolem kterých se v posledních letech a měsících šíří mnoho dezinformací. Bojuje proti nim vláda dostatečně? Podle většiny Čechů ne. Tento výsledek zaznamenal bleskový průzkum společnosti Median pro Český rozhlas, kterého se na konci června zúčastnilo 1000 lidí starších 18 let.

Že vláda proti konspiracím a dezinformacím nebojuje dostatečně, si myslí 63 procent společnosti. Jde například o mladé lidi.

„Ve vyšší míře tento prostor zaujímají lidé ve věku do 29 let – v 75 procentech případů. Lidé se středoškolským vzděláním s maturitou v 70 procentech případů,“ potvrzuje šéf Medianu Přemysl Čech.

Naopak za dostatečný považuje boj proti dezinformacím necelá pětina společnosti, konkrétně 18 procent. Podle Čecha to jsou často lidé se základním vzděláním nebo voliči opozičního hnutí SPD.

Dezinformacím a konspiračním teoriím se server iROZHLAS.cz a vysílání Českého rozhlasu věnovaly ve speciálním projektu Společnost nedůvěry.

Z něj vyplynulo, že jim snadněji podléhají lidé, kteří přestanou věřit institucím, úřadům, státu nebo obecně systému, bývá to ale také nedostatečná mediální gramotnost. Zcela nekriticky dezinformace podle dat přejímá asi šest procent veřejnosti.

Příběh Zdeňky

Radiožurnál přinesl příběh paní Zdeňky, bývalé členky dezinformační scény, která popsala, že žít ve světě dezinformací je permanentním strachem.

„Ti lidé se cítí pořád někým atakovaní, šizení, utiskovaní. Že je někdo chce zabít, otrávit moukou z Ukrajiny nebo že se na nás sype chemtrails, takže si musíte koupit ocet a octovat si místnosti. Teď zase říkají, že nesmí mít mobil, kdyby bylo 5G a odposlouchávali nás. Teď to zase přehráli na bídu, že nic nezaplatíte…“ vyjmenovávala.

Zdeňka uvěřila konspiracím o covidu-19. Články, které se k ní dostávaly, se prý tvářily jako odborné, vědecky podložené. Že je to možná opravdu jinak, si uvědomila prý až potom, co jí na následky nemoci zemřeli oba rodiče, protože je přesvědčila, aby se nenechávali očkovat.

„Celý život to uslyším. (Máma) Říkala: Měli jsme se nechat očkovat. Tatínek jí přežil o rok a myslím si, že zemřel na následky dlouhého covidu, protože zemřel také na respirační onemocnění.“

Důvěra v instituce

Příznivci konspirací a dezinformací se také vyznačují nedůvěrou v politické sféře. Socioložka a členka výzkumného týmu Paulína Tabery upozorňuje na to, že obnova důvěry ve stát a jeho politické instituce je těžká.

„Důvěra institucím zahrnuje jak důvěru systému, že věříme parlamentu, protože patří k demokracii, ale i výkon té instituce – jak funguje, jak občanům slouží a jak naplňuje jejich očekávání.“

Tabery také poukazuje na pokles důvěry v klasická média, která jsou právně regulovaná a plní ve společnosti informační funkci. Vzniká tím prý prostor pro něco, co ho opět zaplní. A i to pak může být pro stát relativně problém.

Polovina Čechů si myslí, že ministr Blažek ohrožuje důvěru ve spravedlnost, 20 procent nesouhlasí

07.07.2023

Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.

Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 5.7.2023 v 5:00.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podle poloviny Čechů ohrožuje důvěru ve spravedlnost. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury Median pro Radiožurnál. 26. a 27. června odpovědělo tisíc respondentů.

Celkem 51 procent odpovědělo, že souhlasí s tvrzením, že Blažek ohrožuje důvěru ve spravedlnost. 22 procent uvedlo, že rozhodně souhlasí. Jsou to především muži, lidé ve věku 45 až 59 let a voliči SPD. 29 procent potom spíš souhlasí.

Šéf Medianu Přemysl Čech upozorňuje, že stejně velká je taky skupina, která neodpověděla. Otázku nedokázalo posoudit 29 procent respondentů. 

„Znovu bych zdůraznil, že to vnímám jako silný důkaz toho, že problematika není celoplošně mezi lidmi dostatečně vnímána, že je to spíš problém určitých okruhů lidí,“ vysvětluje.

20 procent respondentů se vyjádřilo, že kroky ministra spravedlnosti neohrožují důvěru ve spravedlnost, čtyři rozhodně nesouhlasí a šestnáct spíše nesouhlasí. Jsou to většinou voliči Spolu.

Průzkum reagoval mimo jiné na pirátské referendum, ve kterém se členové vládní strany po online hlasování usnesli, že Blažek jako ministr spravedlnosti ohrožuje důvěru ve spravedlnost a právní stát i plnění cílů programového prohlášení vlády.

Pirátské usnesení reagovalo na možný Blažkův střet zájmů ve vztahu k prošetřování bytové kauzy v Brně a některé jeho kontroverzní kroky, o kterých v posledních měsících informovaly protikorupční organizace.

„Naši zástupci ve vládě by měli prosazovat pirátský program, to od nás voliči chtějí, takže musí dělat kompromisy. Ale celostátní fórum pirátské strany má vůči pirátským příznivcům taky závazek, udržovat naše hodnoty. Proto chci, aby bylo veřejně známé, kde si strana stojí,“ vysvětluje europoslankyně Pirátů Markéta Gregorová, která hlasování iniciovala.

Gregorová připomněla taky nedávnou zprávu serveru Seznam Zprávy, podle které Blažek v minulosti získal část utajeného policejního spisu ke kauze, ve které byli stíhaní jeho spolustraníci. Blažek už dříve uvedl, že Gregorové nabídl otevřenou debatu, ale neměla čas. Anketa je tak „o něm bez něj“, dodal.

Kvůli kritice Blažka se s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem sešel premiér Petr Fiala z ODS. Podle předsedy vlády si celou záležitost vysvětlili. Blažka se navíc zastalo širší vedení ODS. Ministr spravedlnosti pochybení odmítá.

Podle ministra pro legislativu Michala Šalomouna (Piráti) výsledek vnitrostranického hlasování neovlivnil vládní komunikaci. „Vláda má primárně tolik správněprávních úkolů, že bych neřekl, že ji to nějak zásadně ovlivňuje. Ke klidu to nepřidá, ale že by to totálně rozkližovalo a znemožňovalo jednání vlády, tak to taky není,“ říká.

Jak hodnotí Češi prvních 100 dní prezidenta Pavla? Nejvíc zaujal mladou generaci a vysokoškoláky

03.07.2023

Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.

Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 1.7.2023 v 5:00.

Petr Pavel už je ve funkci prezidenta víc než tři měsíce. Jak si jako hlava státu zatím vede? A jak jeho prvních 100 dní ve funkci hodnotí Češi? I na to odpovídali lidé v exkluzivním průzkumu společnosti Median pro Radiožurnál, kterého se na konci června zúčastnila tisícovka respondentů. Prezidenta v něm hodnotili známkami od jedničky do pětky jako ve škole.

Víc než polovina respondentů mu dala jedničku nebo dvojku, shodně po 27 procentech. Šlo hlavně o mladé lidi mezi 18 a 29 lety, vysokoškolské studenty a taky voliče Pirátů a hnutí STAN.

„Jedničku a dvojku mu mezi lidmi do 29 let dalo 70 procent respondentů, mezi vysokoškoláky 62 procent, a mezi voliči koalice PirSTAN 88 procent,“ říká ředitel Medianu Přemysl Čech.

Naopak voliči opozičních stran dávali Pavlovi horší známky. Skoro polovina voličů hnutí ANO ho hodnotila čtyřkou nebo pětkou. Stejně dopadl u příznivců SPD. Záporné známky často dostával taky od lidí mezi 45 a 60 lety a lidí se základním vzděláním. Průměrně Petr Pavel od Čechů dostal známku 2 minus.

Kladné hodnocení od mladých lidí může být tím, že právě mladá generace byla nejvíc zklamaná ze stavu české politiky, kterou reprezentoval třeba bývalý předseda vlády Andrej Babiš z ANO a taky Pavlův předchůdce Miloš Zeman.

Podle politologa Ladislava Cabady z Metropolitní univerzity v Praze se ale Pavlův přístup k prezidentskému úřadu od toho Zemanova dost liší. I proto mladou generaci zaujal.

„Způsobem komunikace, vizuálním stylem i tématy je skutečně protipólem Miloše Zemana. Naopak mě nepřekvapuje, že starší generace jsou v tomto ohledu kritičtější, protože značná část těchto generací neviděla v přístupu a prioritách Miloše Zemana až tak velký problém,“ zdůrazňuje politolog Cabada.

Někteří lidé ze starších generací si navíc podle Cabady spojují Petra Pavla s vládní koalicí, kterou často vnímají kriticky.

Silné i slabé stránky

Dobré známky, tedy jedničku nebo dvojku, mu dalo 84 procent jeho voličů. Podle politologa je to dobrý výsledek, některé Pavlovy příznivce ale mohla odradit jeho místy nevhodná komunikace. Tu se prezident i jeho tým zatím učí.

„Nepodařilo se například přirovnání, kdy zdůrazňoval potřebu dohledu nad ruskými občany v Evropě, potažmo na Západě. Tam myslím, že šlápl vedle,“ míní Cabada.

Naopak silnou stránkou Pavlova dosavadního působení je podle Cabady jeho aktivita. Během první stovky dní ve funkci navštívil všechny sousední země a taky tři české regiony, zorganizoval schůzku premiéra s předsedou nejsilnější opoziční strany a taky třeba jmenoval tři nové ústavní soudce.

Sám Pavel řekl, že ve svých prvních sto dnech splnil většinu krátkodobých cílů, které si určil na začátku prezidentství. Chtěl třeba otevřít Pražský hrad veřejnosti, začít transparentně komunikovat nebo reorganizovat prezidentskou kancelář.

„Za největší úspěch však považuji, že jsme nastartovali směr, kterým bych rád šel dalších pět let. Je to směr ke splnění celkové vize mého prezidentství. Chci být prezidentem, který pomůže zvýšení vlivu a respektu naší země v mezinárodním prostředí,“ zhodnotil Pavel.

Kromě toho chce Pavel taky zvýšit sebevědomí českého národa nebo posílit prozápadní směřování Česka.

Sedmdesát procent Čechů odmítá třicítku ve městech. Stávající padesátka vyhovuje polovině

03.07.2023

Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.

Celý článek je možné přečíst zde. Článek byl zveřejněn 3.7.2023 v 5:00.

Většina Čechů nechce snižovat povolenou rychlost aut ve velkých městech. Víc než polovina lidí nechce ani zpoplatnit vjezd do centra Prahy. Pro ten je naopak většina Pražanů. Ukazuje to exkluzivní průzkum společnosti Median pro Radiožurnál.

Současných 50 kilometrů za hodinu, což je v obcích nejvyšší povolená rychlost, většině Čechů vyhovuje. Proti snížení rychlosti ve velkých městech na 30 kilometrů za hodinu je přes 70 procent lidí. Nejčastěji nesouhlasí muži, lidé ve věku 45–59 let a nevoliči. Určitě chce nejvyšší povolenou rychlost ve městech nad 100 tisíc obyvatel naopak snížit čtvrtina respondentů.

„Lidé, kteří jsou pro to, aby se rychlost snížila, jsou ženy. Z nich souhlasí asi 30 procent. Dále také 36 procent lidí ve věku nad 60 let. Myslím si, že se to dá interpretovat tak, že starší lidé jsou méně mobilní a někdy jim nemusí stačit zelená na to, aby přešli přechod,“ vysvětluje šéf Medianu Přemysl Čech. Spíše pro by byly taky lidé z řad nezaměstnaných.

V Praze v posledních době došlo k řadě střetů mezi řidiči a demonstranty. Právě proti formě demonstrací se ve vysílání Českého rozhlasu ohradil i pražský radní pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti). Sám je pro zavádění třicítky v obytných zónách, ty ale v Praze spravují jednotlivé městské části.

„Smysl by dávalo demonstrovat před úřady městských části, chodit na jejich zastupitelstva a nějak zapříst dialog s městskými částmi. Některé jsou aktivnější v zavádění třicítky a některé méně. Ale na hlavních tazích, které má ve správě magistrát, nemá třicítka smysl,“ řekl Hřib.

Snížení rychlostního limitu na 40 kilometrů v hodině by podle průzkumu uvítaly ženy a studenti.

Zpoplatnění vjezdu do Prahy

Podle průzkumu Medianu si většina respondentů nepřeje zvažované zpoplatnění vjezdu do centra hlavního města. Celorepublikový výsledek ukazuje, že jsou lidé spíše pro ponechání současných pravidel.

Naopak v Praze je 52 procent lidí pro zpoplatnění vjezdu do některých částí centra města. Proti zavedení poplatků při vjezdu do některých ulic se vyslovují spíše respondenti vysokoškolsky vzdělaní a voliči Přísahy. Vjezd by naopak zpoplatnili obyvatelé starší 60 let a lidé se základním vzděláním. Případné zavedení poplatku je ale podle bývalého primátora Zdeňka Hřiba ve fázi diskuze.

„Momentálně se s Prahou 1 bavíme o tom, jak a kde bychom měli zóny zpoplatněného vjezdu vyhlásit. Řešíme, kam by se daly kamery, jak auta snímat, jak přesně to vymezit, a hlavně jaká navazující dopravní opatření by bylo třeba udělat. Je nezbytné to vyřešit tak, aby se placené zóny nedaly objet středem starého města,“ dodal Hřib. 

Sněmovní volební model květen 2023 | ANO posiluje, KDU-ČSL mimo sněmovnu

23.06.2023

Dle květnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.

Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (34,5 %), následují ODS (15 %), Piráti (10,5 %) a SPD (8,5 %).

Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (35 %),voličské jádro ANO je na úrovni 28 %. Vysoký volební potenciál mají dále ODS (19,5 %), Piráti (15,5 %) a STAN (13,5 %).

Strany aktuální vládní koalice (ODS + TOP 09 + KDU-ČSL + STAN + Piráti) mají v součtu podporu 41 % potenciálních voličů. Získaly by 92 poslaneckých křesel.

Do Poslanecké sněmovny by se dle volebního modelu ve srovnání s volbami v říjnu 2021 nedostala KDU-ČSL. Podpora KDU-ČSL, ČSSD se pohybuje kolem hranice 5 % a nelze tak spolehlivě určit, zda je nad touto hranicí či pod ní.

Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.



Dosah čtenosti novin a časopisů

23.05.2023

Dne 23. 5. 2023 7:05 MEDIAN, STEM/MARK

Nejčtenějším deníkem Blesk, časopisem 5+2.

Z dat vyplývá, že noviny a časopisy jsou pro širokou veřejnost dlouhodobě stabilním a důležitým zdrojem informací a pro starší lidi ještě více.

Nejaktuálnější výsledky MEDIA PROJEKTU byly zveřejněny 18. 5. 2023.

Trojice nejčtenějších deníků je Blesk s 626 tis. čtenáři denně, MF DNES má aktuálně 400 tis. čtenářů na jedno vydání a síť regionálních Deníků oslovuje denně 353 tis. čtenářů.

Nejčtenějším časopisem je bezplatný titul 5plus2 s 584 tis. čtenáři, dále televizní čtrnáctideník TV Max, jehož každé číslo přečte v průměru 428 tis. lidí a týdeník Nedělní Blesk, který pravidelně přečte 398 tis. lidí. Nejčtenějším měsíčníkem Receptář, který oslovuje 313 tis. každým číslem.

Z dat MEDIA PROJEKTU dále vyplývá, že s novinami a časopisy přijde do kontaktu v průběhu roku 81,5% obyvatel České republiky ve věku 12 – 79 let, mezi lidmi nad 50 let je to dokonce téměř 90 %.

Deníky a suplementy dokáží v horizontu 3 měsíců oslovit 59% obyvatelstva, ve starší generaci zasáhnou 67% lidí.

Noviny čte během čtrnácti dní 53 % populace 12 – 79 let a 61% lidí nad 50 let.

Alespoň jedno vydání některého deníku týdně čte 50 % obyvatel České Republiky. Jako důležitý zdroj informací vnímá noviny až 23 % lidí. (*)

Přitom každý den čte nějaký deník více než pětina obyvatel (22%), ve věku 50+ je to 29%.

Deníky včetně příloh oslovují pravidelně téměř 36% populace, ve věku 50+ pak téměř 48 %.

MEDIA PROJEKT je rozsáhlý kontinuální výzkum čtenosti tisku, který od roku 1994 sleduje situaci na české mediální scéně.

zdroj:

MEDIAN, STEM MARK

MEDIA PROJEKT za období 1.4.2022 – 31.3.2023, N = 12 592 respondentů

(*) MML-TGI ČR 2022 1. – 4. kvartál 03.01.2022 – 04.12.2022, N = 15024 respondentů

Sněmovní volební model duben 2023 | ANO a SPD mírně ztrácí

23.05.2023

Dle dubnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.

Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (31 %), následují ODS (15 %), Piráti (10,5 %) a SPD (8,5 %).

Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (32 %), voličské jádro ANO je na vysoké úrovni (24 %). Vysoký volební potenciál mají dále ODS (19,5 %), Piráti (16,5 %) a STAN (14,5 %). Volební potenciál SPD klesl o dva procentní body na 10 %.

Strany aktuální vládní koalice (ODS + TOP 09 + KDU-ČSL + STAN + Piráti)mají v součtu podporu 43 % potenciálních voličů.

Do Poslanecké sněmovny by se dle volebního modelu ve srovnání s volbami v říjnu 2021 nedostala TOP 09. Podpora ČSSD se pohybuje kolem hranice 5 % a nelze tak spolehlivě určit, zda je nad touto hranicí či pod ní.

Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.

Většina lidí nesouhlasí s jednotnými přijímačkami

22.05.2023

Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 12.-15. května průzkum, který byl zaměřený na vládní ozdravný ekonomický balíček zveřejněný 11. května 2023 v 11:55.

Celý článek je možné přečíst zde.

Deváťáci, kteří chtějí na střední školu s maturitou, se u nás musí poprat s jednotnou přijímací zkouškou. Většina Čechů však se stávajícím systémem nesouhlasí, ukazuje průzkum agentury Median. A odborníci jim dávají za pravdu. Situace se vyhrotila hlavně letos, kdy na střední školy zamířily silné ročníky. Problém by pomohla vyřešit digitalizace celého systému, který i podle ministra školství patří do minulého století.

Ke zkouškám na střední školy s maturitou se letos přihlásilo rekordních více než 116 tisíc dětí. Před šesti lety, kdy se zavedla jednotná přijímací zkouška, jich bylo o čtvrtinu méně. 

Kapacita škol se nicméně příliš nezměnila, což letos zapříčinilo obrovský převis neúspěšných žáků nad těmi, kteří se na střední školy v prvním kole po absolvování jednotné přijímací zkoušky dostali. 

Někteří rodiče se proto už obrátili na ministra Mikuláše Beka (STAN) s peticí, ve které žádají změnu systému. Nový šéf resortu školství už slíbil jednání o situaci s jednotlivými kraji i s premiérem.

Že by se měl současný systém přijímání žáků na střední školy změnit, si myslí i téměř 60 procent respondentů, kterých se v průzkumu ptala agentura Median.

Konkrétně uvedli, že by jednotná zkouška měla mít menší vliv na přijetí na vybranou střední školu. Do průzkumu se zapojilo přes tisíc lidí.

„Lidé se domnívají, že výsledek jednotné zkoušky by neměl rozhodovat o přijetí na střední školu a že by mělo dojít k určité diferenciaci,“ komentuje výsledky ředitel agentury Median, Přemysl Čech.

Což je i jeden z požadavků zmíněné petice. Rodiče v ní konkrétně požadují, aby se zrušila povinnost škol přijímat studenty podle jednotných didaktických testů.

Druhé kolo

Podle ředitelky pražské Střední odborné školy logistických služeb Jany Dušejovské přibývá dětí, které se musí hlásit do druhého kola přijímaček, protože v tom prvním skončily takzvaně pod čarou.

„Rodiče, jejichž děti nyní přicházejí do druhého kola, jsou z této situace nešťastní a opravdu mají připraveno více přihlášek na všechny školy, které otevřely druhé kolo. Mnohdy se stane, že nevědí, na který obor se u nás chtějí přihlásit, ale hlavně, že by zde mohli nechat přihlášku,“ popisuje Dušejovská.

Před některými školami se kvůli odevzdání přihlášky do druhého kola utvořily i hodinové fronty. Ředitelka Jana Dušejovská například uvádí, že za tři dny obdržela téměř 700 přihlášek, přitom má jen 30 volných míst.

Například podle pražského magistrátu je však na školách míst dostatek. Problém údajně spočívá v možnosti podat si v prvním kole jednotných přijímacích zkoušek dvě přihlášky.

Úspěšnější děti jsou přijaty na obě školy a na té, kam nakonec nejdou, blokují místo, dokud se oficiálně nepřihlásí k nástupu na jinou školu.

Problémy by prý pomohla vyřešit digitaliztace celého systému. Ta je podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce jednou z priorit nového ministra školství.

„Nastavení přijímacího řízení patří do minulého století. Je jasné, že má probíhat elektronicky,“ řekl už dříve Bek.

Podle Zajíce je potřeba postupovat obezřetně. „Samozřejmě jsou tam přínosy i rizika. Je třeba se opřít o tvrdá čísla abychom opravdu věděli, že to není nějaký experiment,“ okomentoval situaci pro Český rozhlas.

Vládní ozdravný ekonomický balíček

16.05.2023

Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 12.-15. května průzkum, který byl zaměřený na vládní ozdravný ekonomický balíček zveřejněný 11. května 2023 v 11:55.

Celý článek je možné přečíst zde.

Život v Česku nebude s nově navrženými sazbami DPH levnější. Myslí si to více než dvě třetiny Čechů. I tak je vládní konsolidační balíček pro 51 procent obyvatel nutným krokem, a to i přes to, že 41 procent oslovených uvádí, že mu nerozumí. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu Medianu pro Český rozhlas.

Vláda v úsporném balíčku navrhla místo současných tří sazeb DPH jen dvě. Základní zůstane na současných 21 procentech, snížená bude dvanáctiprocentní.

„Více zdaníme alkohol, tabák a další položky, které zatěžují naše zdravotnictví a vytvářejí dlouhodobé náklady, které nese celá naše společnost. Zároveň zlevníme důležité položky, bez kterých se nikdo neobejde, jako jsou třeba potraviny, bydlení nebo léky,“ vysvětlil premiér Petr Fiala z ODS.

Výjimku budou mít knihy, které by měly nově patřit do nulové sazby DPH. Tyto vládou navržené změny musí ještě schválit Parlament i prezident a platily by od příštího roku. 72 procent Čechů si ale nemyslí, že se jim díky těmto úpravám zlevní životní náklady. Naopak 23 procent lidí v nižší životní náklady věří.

„Ve vyšší míře jsou to lidé se základním vzděláním, lidé se středoškolským vzděláním bez maturity. Ti kdo ve vyšší míře neočekávají snížení nákladů na život, jsou voliči ČSSD v 86 procentech případů a voliči SPD v 84 procentech případů,“ uvedl ředitel společnosti Median Přemysl Čech.

Podle 51 procent respondentů je konsolidační balíček nezbytný. „81 procent těch, kteří volí vládní koalici, považují tento ozdravný balíček jako nezbytný krok, kdežto voliči ANO jej považují za nezbytný pouze v 33 procentech případů,“ vysvětluje Čech.

To, že je balíček potřeba, nejčastěji zmiňovali studenti, a to z víc než 70 procent, s rostoucím věkem se míra podpory balíčku plynule snižuje. Nejnižší míra nesouhlasu je u vyučených bez maturity, ta přesahuje 51 %, a také u obyvatel chudších krajů českého severozápadu.

Pro 46 procent jsou představené úpravy srozumitelné. Rozumí jim znovu spíše podporovatelé vládních stran. Přesvědčení o srozumitelnosti reforem klesá s věkem a stoupá s dosaženým vzděláním.

Načasování reformního balíčku

Víc než tři čtvrtiny dotázaných se shoduje, že vládní úpravy na ozdravení státního rozpočtu nemají správné načasování, většina si myslí, že přichází příliš pozdě.

„71 procent respondentů se domnívá, že přichází příliš pozdě, že vláda s tímto balíčkem přišla včas, se domnívá devět procent respondentů, a to, že by s balíčkem přišli příliš brzo, se domnívá pouze pět procent respondentů. Patnáct procent respondentů neví,“ vysvětluje ředitel Medianu Čech.

Skoro 70 procent lidí si myslí, že navrhované změny narůstající zadlužení státu nevyřeší. Respondenti, kteří spíše souhlasí s tím, že navrhované změny vyřeší zadlužení, jsou lidé s vysokoškolským vzděláním a podnikatelé.

To, že balíček s problémy státního rozpočtu nepomůže, si myslí například z 94 % voliči SPD nebo z 81 % lidé, kteří volili Andreje Babiše ve druhém kole prezidentských voleb.

Nejvyšší podíl dotazovaných souhlasí s tím, že šetřit by se mělo primárně na státním aparátu a všichni stejnou měrou. Státní aparát chce omezit 44 procent, rozdělit úspory všem skupinám stejnou měrou chce 27 procent.

To, že břemeno by měly nést primárně firmy a podniky, si myslí přibližně 12 procent dotazovaných. Nejméně lidí chce nechat úspory dopadnout na živnostníky a zaměstnance.

Knihy a tichá vína

Konsolidační balíček zavádí nulovou sazbu DPH na knihy, s tímto krokem souhlasí nadpoloviční většina, konkrétně 54 procent respondentů. Podíl souhlasících roste s dosaženým vzděláním. Míra nesouhlasu se naopak zvedá s věkem.

Výzkum zjišťoval i názor lidí na zdanění prodeje tichého vína, které by podle něj zavedla více než polovina dotazovaných, současný stav naopak vyhovuje 35 procentům dotazovaných. Se zdaněním tichého vína souhlasí více voliči koalice Pirátů a STAN, proti se naopak staví voliči ANO.

Sněmovní volební model březen 2023 | ANO, ODS i STAN posilují

14.04.2023

Dle březnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.

Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (34,5 %), následují ODS (15,5 %), SPD (10 %) a Piráti (8,5 %), kteří  si od minulého šetření pohoršilo o 3 procentní body.

Volební potenciál u hnutí ANO je na stejné úrovni jako jeho modelové preference (34,5 %), voličské jádro ANO je na vysoké úrovni (26,5 %). Vysoký volební potenciál mají dále ODS (18,5 %), STAN (15,5 %) a Piráti (14,5 %). Volební potenciál SPD mírně vzrostl na 12 %.

Strany aktuální vládní koalice (ODS + TOP 09 + KDU-ČSL + STAN + Piráti) mají v součtu podporu 41 % potenciálních voličů.

Do Poslanecké sněmovny by se dle volebního modelu ve srovnání s volbami v říjnu 2021 nedostala KDU-ČSL. Podpora TOP 09 a ČSSD se pohybuje kolem hranice 5 % a nelze tak spolehlivě určit, zda je nad touto hranicí či pod ní.

Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.

Sněmovní volební model únor 2023 | První je ANO následované ODS a Piráty

14.03.2023

Dle únorového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm politických stran a hnutí.

Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (32 %), následuje ODS (14,5 %), Piráti (11,5 %) a SPD (9,5 %), které si od minulého šetření pohoršilo o 2,5 procentních bodů.

Volební potenciál u hnutí ANO jen mírně přesahuje jeho modelové preference (33 %), voličské jádro ANO je na vysoké úrovni (24 %). Vysoký volební potenciál mají dále ODS (21 %), Piráti (17,5 %) a STAN (16,5 %). Volební potenciál SPD klesl na 11,5 %.

Strany současné vládní koalice (ODS + Piráti + STAN + TOP 09 + KDU-ČSL) mají v součtu podporu 41,5 % respondentů.

Do Poslanecké sněmovny by se dle volebního modelu ve srovnání s volbami v říjnu 2021 těsně dostala ČSSD. Podpora TOP 09 a ČSSD se pohybuje kolem hranice 5 % a nelze tak spolehlivě určit, zda je nad touto hranicí či pod ní.

Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.

Petr Pavel, nový český prezident, volební modely a průzkumy 2021-2023

09.03.2023

K příležitosti prezidentské inaugurace zveřejňujeme námi publikované prezidentské volební modely počínaje listopadem 2021 a vývoj modelů 2. kola. Výsledky vyplývají z nezávislého kontinuálního výzkumu.

Celou zprávu k prezidentskému modelu prohlížejte zde.

Prezidentský volební model leden 2023 | Před druhým kolem vede Pavel

23.01.2023

V prvním kole prezidentské volby zvítězil Petr Pavel s 35,40 % hlasů. Na druhém místě byl Andrej Babiš s 34,99 %. Protože nikdo z kandidátů nezískal více než polovinu platných hlasů, bude se konat druhé kolo volby, kterého se zúčastní dva uvedení kandidáti.

Pokud by se druhé kolo prezidentské volby konalo již nyní, zvítězil by v něm Petr Pavel s 57,9 % hlasů. Andrej Babiš by nyní získal 42,1 %.

Tento volební výsledek počítá s vysokou volební účastí. Rozhodně by se podle průzkumu voleb zúčastnilo až 76 % dotázaných, spíše by k volbám šlo dalších 12 %.

Petra Pavla plánuje volit většina voličů, kteří v prvním kole dali hlas Danuši Nerudové, Pavlu Fischerovi, Marku Hilšerovi, Karlu Divišovi a Tomáši Zimovi. K Andreji Babišovi se chystá přejít většina voličů Jaroslava Bašty.

Celou zprávu k prezidentskému modelu prohlížejte zde.

Prezidentský volební model leden 2023 | Pavel stále vede, Nerudová ztrácí

09.01.2023

V prezidentském modelu za měsíc leden je na prvním místě Petr Pavel (29,5 %). Na druhém místě je Andrej Babiš (26,5 %). Danuše Nerudová se oproti minulému modelu propadla a je na třetí pozici (21 %).

Dvojice aktuálně nejvíce podporovaných kandidátů jsou od sebe vzdálení 3 procentní body. Z modelu vyplývá, že by se do druhého kola nedostala Danuše Nerudová.

Volební jádro má nově nejvyšší oba dva přední kandidáti Petr Pavel a Andrej Babiš (18,5 %), druhé nejvyšší voličské jádro Danuše Nerudová (9,5 %). Petr Pavel nejvyšší volební potenciál (31 %), následuje ho Andrej Babiš (29 %) a Danuše Nerudová (23 %). Volební potenciály pro toto zkoumané období jsou u kandidátů nižší, poněvadž 60 % voličů se vyjádřilo, že jsou si jistí konkrétní osobností, kterou budou volit.

V modelu je nadále zahrnut Josef Středula, který 8.1.2023 oznámil odstoupení od kandidatury, poněvadž v období dotazování se jednalo  o relevantního kandidáta.

Celou zprávu k prezidentskému modelu prohlížejte zde.

Prezidentský volební model prosinec 2022 | Pavel je před Vánoci první

21.12.2022

V prezidentském modelu za měsíc prosinec je na prvním místě Petr Pavel (28 %). Na druhém místě je Danuše Nerudová (27,5 %). Andrej Babiš (24,5 %) se poprvé ocitl až na třetím místě volebního modelu.

Trojice aktuálně nejvíce podporovaných kandidátů má velmi podobný výsledek s rozdílem na úrovni statistické chyby. Na základě volebního modelu tak nelze s jistotou říci, kdo by se aktuálně dostal do druhého kola volby a kdo nikoliv.

Volební jádro má nadále nejvyššíAndrej Babiš (17,5 %), druhé nejvyšší voličské jádro Petr Pavel (16 %), třetí Danuše Nerudová (15 %). Danuše Nerudová nejvyšší volební potenciál (43 %), následuje ji Petr Pavel (41,5 %) a Andrej Babiš (30,5 %).

V případném druhém kole volby by buď Petr Pavel porazil Andreje Babiše (63 % x 37 %), Danuše Nerudová porazila Petra Pavla (54 % x 46 %), nebo Danuše Nerudová porazila Andreje Babiše (64 % x 36 %). Tyto výsledky předpokládají vysokou volební účast v druhém kole.

Dotazování probíhalo již s aktuálním seznamem devíti kandidátů.

Celou zprávu k prezidentskému modelu prohlížejte zde.

Prezidentský volební model listopad 2022 | Danuše Nerudová je na prvním místě

09.12.2022

Dotazování probíhalo z části v době, kdy ještě nebylo známo, kdo splnil kritéria pro vstup do prezidentské volby. Jsou proto zahrnuti i kandidáti, kteří podali přihlášku k volbě neúspěšně.

V prezidentském modelu za měsíc listopad je poprvé na prvním místě Danuše Nerudová (28 %). Na druhém místě zůstává Andrej Babiš (26,5 %), Petr Pavel (23,5 %) je třetí.

Oproti předchozímu dotazování výrazně posílila trojice čelních kandidátů, a to v součtu o 18,5 procentního bodu. Nejvíce posílila Danuše Nerudová (o 13 p.b.). Jde zřejmě o důsledek ukončení možnosti přihlásit se do prezidentské volby, který snížil počet potenciálních kandidátů.

Volební jádro má nadále nejvyšší Andrej Babiš (19 %), druhé nejvyšší má nově Danuše Nerudová (15 %), třetí Petr Pavel (11 %). Danuše Nerudová má také nejvyšší volební potenciál (41,5 %), následuje ji Petr Pavel (39 %).

V případném druhém kole volby by Danuše Nerudová (60 %) porazila Andreje Babiše (40 %). Přibližně pětina voličů je však zatím nerozhodnutá.

Celou zprávu k prezidentskému modelu prohlížejte zde.

Life in Transition Survey

15.11.2022

Naše agentura se zabývá množstvím zajímavých výzkumů. Mezi ně nepochybně patří taky LiTS (Life in Transition Survey).

Projekt LiTS je zaměřený na změny, které provázejí naše životy. Jedná se již o čtvrtou vlnu mezinárodního projektu, který je realizován v 38 státech.
Hlavním tématem projektu je jak transformace ovlivnila životy lidí v regionu a jak ekonomické charakteristiky a zkušenosti ovlivňují názory lidí na otázky, jako jsou trhy, role státu, důvěra, štěstí a vyhlídky do budoucna. Především v tzv. době postcovidové.

Projekt probíhá ve spolupráci s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD). Tato instituce poskytuje data zcela zdarma pro univerzity a další instituce zaměřující se na regionální rozvoj, které poté můžou lépe uchopit jednotlivé problémy, které vznikají v regionech ve všech 38 zemích a individuálně se věnovat.

V každé ze zúčastněných zemí proběhne 1000 rozhovorů s respondentem, které vybereme pomocí kvótního výběru. Rozhovory budou probíhat metodou CAPI, tedy osobním dotazováním pod taktovkou zkušených a vyškolených tazatelů.
Témata rozhovoru jsou různorodá a zahrnují většinu oblastí života, které jsou důležité pro následný výzkum, například dopady COVIDu, digitalizace, přístup k sociální a zdravotní péči, role státu v životě respondenta a další.

Sněmovní volební model říjen 2022 | ANO posiluje, ODS ztrácí

15.11.2022

Dle říjnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo osm politických stran a hnutí.

Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (31,5 %), následuje ODS, která oslabila o 2,5 procentního bodu (13,5 %) a SPD (12 %). Preference Pirátů (11 %) jsou totožné s minulým sněmovním modelem.

Volební potenciál u hnutí ANO oproti minulému volebnímu modelu mírně vzrostl, ovšem voličské jádro naopak kleslo (21 %). Pokles jádra i potenciálu zaznamenala ODS. Pokles potenciálu byl zjištěn u SPD (14 %). Jádro SPD naopak vzrostlo na 8 %.

Průzkum byl prováděn v průběhu celého měsíce října a může se tak lišit od volebních průzkumů, které probíhaly v kratším časovém rozmezí.

Strany vládní koalice SPOLU, Piráti, STAN by prostým součtem získaly 41 %

Do Poslanecké sněmovny by se dle volebního modelu ve srovnání s volbami v říjnu 2021 dostala ČSSD. Podpora KDU-ČSL, TOP 09, STAN a ČSSD se pohybuje kolem hranice 5 % a nelze tak spolehlivě určit, zda je nad touto hranicí či pod ní.

Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.

Prezidentský volební model říjen 2022 | Petr Pavel stále těsně první, Danuše Nerudová si polepšila

07.11.2022

Dotazování probíhalo do 31. října, tedy ještě před zveřejněním konečného seznamu kandidátů, i před oznámením kandidatury Andreje Babiše. V nabídce kandidátů byl respondentům předložen rozsáhlý seznam těch, kteří kandidaturu oznámili či nezamítli.

V prezidentském modelu za měsíc říjen je na prvním místě Petr Pavel (22,5 %) před Andrejem Babišem (22 %). Oba dva kandidáti oproti minulému volebnímu modelu mírně ztratili.

Nárůst preferencí zaznamenala Danuše Nerudová (15 %), a to o 5 procentních bodů oproti září. Na čtvrtém místě je Pavel Fischer (7,5 %), pátý se umístil Josef Středula (7 %).

Volební jádro má nejvyšší Andrej Babiš (14,5 %), druhý Petr Pavel má volební jádro 12 %. Volební potenciál je vyšší v případě Petra Pavla (34 %), u Andreje Babiše činí 28 %. Třetí nejvyšší potenciál má Danuše Nerudová (23 %) a právě tak i volební jádro (6 %).

V případném druhém kole volby by Petr Pavel (59 %) porazil Andreje Babiše (41 %). Přibližně čtvrtina voličů je však zatím nerozhodnutá.

Celou zprávu k prezidentskému modelu prohlížejte zde.

Prezidentský volební model září 2022 | Petr Pavel předstihl Andreje Babiše

13.10.2022

V prezidentském modelu za měsíc září se poprvé od září 2021 umístil na prvním místě generál Petr Pavel (24 %) před Andrejem Babišem (23,5 %). Rozdíl je sice jen půl procentního bodu, což je rozdíl v rámci statistické chyby, ale výsledná čísla potvrzují dlouhodobý trend rostoucích preferencí u Pavla. Preference Babiše stagnují.

Na třetím místě zůstává Danuše Nerudová (10 %) následovaná Pavlem Fischerem (8 %) a Josefem Středulou (7,5 %), Preference pro Miroslavu Němcovou a Marka Hilšera výzkum naměřil shodně na úrovni 5,5 %.

Kdyby se prezidentské volby konaly v září, tak by se v případném druhém kole prezidentské volby nejspíše utkali Andrej Babiš a Petr Pavel. Na základě rozhodnutých voličů, kteří by přišli k volbám, by zvítězil Petr Pavel (59 %).

Ve výzkumu byly testovány i jiné možné varianty druhého kola a v případě duelu s Andrejem Babišem by pokaždé uspěli druzí kandidáti. Výsledky je potřeba interpretovat opatrně, protože velká část voličů ještě není rozhodnuta, koho by v druhém kole volila.

Nejvyšší volební potenciál pro první kolo volby má Petr Pavel (34 %). Druhý nejvyšší potenciál Andrej Babiš (28,5 %), který má ovšem nejvyšší volební jádro (16,5 %). Dále mají nejvyšší volební potenciály Pavel Fischer (21 %), Danuše Nerudová (19 %) a Marek Hilšer (17,5 %).

Celou zprávu k prezidentskému modelu prohlížejte zde.

Sněmovní volební model září 2022 |ANO stále vede, ODS druhá, SPD ztrácí

12.10.2022

Dle zářijového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.

Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (30,5 %) následované ODS (16 %) a SPD (11,5 %). Preference Pirátů (11 %) mírně klesly oproti minulému volebnímu modelu.

Strany koalice SPOLU by prostým součtem získaly 24,5 %, koalice Piráti a STAN 16,5 %.

Volební potenciál u hnutí ANO oproti minulému volebnímu modelu mírně klesl, ovšem voličské jádro naopak vzrostlo (21,4 %). Růst jádra i potenciálu zaznamenala ODS, nicméně stranické preference zůstávají obdobné, jako v minulém šetření. Mírný pokles potenciálu byl zjištěn u SPD (15,9 %). Její preference klesly na 11,5 %.

Preference hnutí STAN vzrostly (5,5 %) a volební potenciál též (14,5 %).

Do Poslanecké sněmovny by se ve srovnání s volbami v říjnu 2021 nedostalo KDU-ČSL. Podpora TOP 09, STAN a ČSSD se pohybuje kolem hranice 5 % a nelze tak spolehlivě určit, zda je nad touto hranicí či pod ní.

Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.

Sněmovní volební model srpen 2022 | První je stále ANO, následuje ODS a SPD

26.09.2022

Dle srpnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo pět politických stran a hnutí.

Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (29 %) následované ODS (16 %) a SPD (14 %). Preference Pirátů (11,5 %) mírně vzrostly oproti minulému volebnímu modelu.

Volební potenciál u hnutí ANO oproti minulému volebnímu modelu mírně vzrostl, ovšem voličské jádro naopak mírně kleslo. Nicméně nadále je nejvyšší ze všech politických subjektů (19,1 %). Růst preferencí a potenciálu zaznamenala ODS, ovšem voličské jádro mírně kleslo. Nárust potenciálu byl zjištěn u SPD (17 %). Preference této strany oproti minulému volebnímu modelu vzrostly (14 %). Voličské jádro SPD kleslo.

Oproti minulému volebnímu modelu hnutí STAN klesly preference (4 %) a volební potenciál (12 %).

Do Poslanecké sněmovny by se ve srovnání s volbami v říjnu 2021 dostala ČSSD, nedostala by se KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Zisk STAN, ČSSD se však pohybuje kolem hranice 5 % a nelze tak spolehlivě určit, zda je jejich podpora nad touto hranicí či pod ní.

Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.

Prezidentský volební model srpen 2022 | Nejvyšší podporu mají Babiš a Pavel, preference Nerudové vzrostly

16.09.2022

V srpnovém prezidentském modelu na prvním místě zůstává Andrej Babiš (23,5 %). Druhý je Petr Pavel (22 %). Petr Pavel oproti minulému volebnímu modelu posílil o jeden procentní bod, zatímco u Andreje Babiše činí ztráta dva procentní body.

Od minulého šetření výrazně vzrostla podpora Danuši Nerudové (11,5 %).

V případném druhém kole prezidentských voleb by se utkali Andrej Babiš a Petr Pavel. Na základě rozhodnutých voličů, kteří by přišli k volbám, by zvítězil Petr Pavel (58 %). Více než pětina respondentů si ale není jista, koho a zda by v druhém kole volila.

Nejvyšší volební potenciál pro první kolo volby má Petr Pavel (34,5 %). Druhý nejvyšší potenciál Andrej Babiš (31 %), který má ovšem nejvyšší volební jádro (15 %). Dále mají nejvyšší volební potenciály Pavel Fischer (21 %), Danuše Nerudová (19,5 %), Marek Hilšer (19 %) a Josef Středula (12,5 %).

Lidí, kteří jsou si jistí účasti a mají jasno v podpoře konkrétního kandidáta, oproti minulému šetření ubylo (36 %).

Celou zprávu k prezidentskému modelu prohlížejte zde.

Průzkum ESET – každý třetí nezletilý obdržel nevyžádanou intimní fotografii

19.08.2022

V období od 31.5.2022 do 12.6.2022 jsme prováděli výzkum pro společnost ESET spol. s.r.o. na téma sexting a intimita na internetu.
Dotázali jsme dohromady 1083 respondentů (541 ve věku 12-18 let a 542 starších 18 let.)
Výzkum byl reprezentativní pro každou věkovou skupinu zvlášť podle pohlaví, vzdělání, místa bydliště atd.

Podle výsledků našeho průzkumu má s posíláním intimních fotografií nebo videí více zkušeností dospělá populace (33 %) než nezletilá část dotázaných (14 %), z nichž 35 % mladistvých a 19 % dospělých toho lituje a znovu by intimní obsah neposlali. 15 % mladistvých dívek, které fotku poslaly uvedlo, že tak učinily pod nátlakem.

Nejčastěji je intimní obsah posílán mezi partnery, třetina lidí (23 % mladistvých a 17 % dospělých) nicméně uvedla, že intimní fotky poslala úplným cizincům.

Každý dvacátý mladiství se stal obětí vydírání skrze poslané intimní fotografie. 7 % dotázaných nezletilých uvedlo, že jejich fotografie byly zneužity a rozšířeny dál bez jejich souhlasu. To stejné uvedlo 1 % dospělých.

Dobrou zprávou je, že až dvě třetiny dotázaných si dávají pozor, aby na fotografii nebyla vidět jejich tvář nebo jiné znaky, které by mohly prozradit jejich totožnost.

V reakci na výsledky výzkumu vytvořila společnost ESET webové stránky www.tonevymazes.cz, na kterých můžete najít rady, jak bezpečně sdílet intimní fotografie a vyhnout se tak jejich zneužití.

Více informací o výsledcích našeho výzkumu, názory psycholožky Jarmily Tomkové a další naleznete zde.

Prezidentský volební model červenec 2022 | Nejvyšší podporu mají Andrej Babiš a Petr Pavel, následují Marek Hilšer a Danuše Nerudová

18.08.2022

V červencovém prezidentském modelu na prvním místě zůstává Andrej Babiš (25,5 %). Druhý je Petr Pavel (21 %). Oba mají stejnou podporu, jako v červnovém šetření. O třetí místo se dělí Marek Hilšer a Danuše Nerudová (7,5 %). Josef Středula je pátý (7 %).

V případném druhém kole prezidentských voleb by do druhého kola postoupil Andrej Babiš a Petr Pavel. Na základě rozhodnutých voličů, kteří by přišli k volbám, by zvítězil Petr Pavel (59,5 %). Téměř čtvrtina respondentů si ale není jista, koho a zda by v druhém kole volila.

Nejvyšší volební potenciál pro první kolo volby má Petr Pavel (34,4 %). Druhý nejvyšší potenciál Andrej Babiš (33,5 %), který má ovšem nejvyšší volební jádro (19 %). Dále mají nejvyšší potenciál Pavel Fischer (21,1 %), Marek Hilšer (19,1 %), Danuše Nerudová (17,5 %), Josef Středula (15,5 %) a Miroslava Němcová (15,4 %).

Lidí, kteří plánují volební účast, ale nemají jasno v podpoře konkrétního kandidáta, oproti minulému šetření opět přibylo (50,5 %).

Celou zprávu k prezidentskému modelu prohlížejte zde.

Sněmovní volební model červenec 2022 | Na prvním místě je ANO, dále ODS, SPD a Piráti

13.08.2022

Dle červencového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm politických stran a hnutí.

Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (30 %) následované ODS (15,5 %) a SPD (12,5 %). Souhrnná podpora stran ve vládní koalici čítá 41 %.

Volební potenciál u hnutí ANO oproti minulému volebnímu modelu mírně klesl, ovšem voličské jádro naopak mírně vzrostlo a je nadále nejvyšší ze všech politických subjektů (22,1 %). Pokles preferencí, jádra i potenciálu zaznamenala ODS. Nárust potenciálu byl zjištěn u SPD (16,1 %), nicméně voličské preference této strany zůstávají totožné jako v minulém volebním modelu (12,5 %).

Preference mírně vzrostly hnutí STAN (5,5 %). Oproti minulému volebnímu modelu nastal u Pirátů drobný pokles preferencí (10,5 %) i volebního potenciálu (16 %).

Do Poslanecké sněmovny by se ve srovnání s volbami v říjnu 2021 dostala ČSSD, nedostala by se KDU-ČSL. Zisk STAN, ČSSD, TOP 09 a KDU-ČSL se však pohybuje kolem hranice 5 % a nelze tak spolehlivě určit, zda je jejich podpora nad touto hranicí či pod ní.

Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.

Mezinárodní výzkum PIAAC

12.08.2022

Jsou obyvatelé České republiky schopni plnohodnotně se zapojit do života v dnešní společnosti? Máme dostatečné dovednosti, které bychom mohli uplatnit na trhu práce i v sociální sféře? Jak si v těchto problémech stojíme ve srovnání s jinými státy a jak se tyto naše schopnosti změnily za posledních deset let?
Na tyto a další otázky se snažíme odpovědět v rámci výzkumu PIAAC.

Výzkum je pořádán Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V České republice je jeho realizátorem Národní pedagogický institut ČR. Sběr dat má na starosti agentura Median společně s agenturou STEM/MARK.

Díky opakování výzkumu v desetiletých cyklech (v současné době probíhá druhý cyklus), jsme schopni sledovat změny v čase.

Kromě České republiky je do výzkumu zapojeno více než 30 států z celého světa, díky tomu můžeme zjistit, jak si ČR stojí v porovnání s nimi, jaké jsou naše nedostatky a poučit se od zemí, které jsou v daných oblastech před námi.

Výzkum bude probíhat v tisících náhodně vybraných domácnostech po celé republice. Pokud Vás osloví některý z našich tazatelů, nebojte se zúčastnit. Data, která získáme, budou zcela anonymní, avšak velmi důležitá.

Pro více informací o výzkumu nebo jeho realizátorech se podívejte na web výzkumu.
A jestli chcete být stále v obraze, sledujte na facebooku nás i PIAAC.