Dle volebního modelu za měsíc duben by se do Poslanecké sněmovny dostalo pět politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se voleb opět mírně vzrostla (64,5 %).
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (32,5 %). Následují ODS (13 %), SPD (10 %), Piráti (10 %) a STAN (8 %).
Volební potenciál ANO nepatrně klesl (40,5 %), jádro stagnuje (24,5 %). Vysoký volební potenciál mají dále ODS (22 %), Piráti (20,5 %) a STAN (18 %)
Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.
Sněmovní volební model březen 2024 | mimo-sněmovní strany posilují
24.04.2024
Dle
volebního modelu za měsíc březen by se do Poslanecké sněmovny dostalo
pět politických stran a hnutí.
Ochota
zúčastnit se voleb
mírně
vzrostla (62,5 %).
Nejvyšší
voličské preference má
hnutí ANO (32 %). Následují ODS (14 %), Piráti
(10,5 %), SPD (7 %) a STAN (6 %).
V
březnových údajích je patrná únava voličů ze sněmovních stran, která se projevuje relativně vyšší
podporou stran mimo Poslaneckou sněmovnu.
Nárůst
podpory zaznamenaly KSČM, PRO2022, Přísaha, Zelení i Trikolora. Patrně půjde též o důsledek
začínající kampaně před volbami do Evropského parlamentu.
TOP 09 by se poprvé od dubna 2023 ocitla mimo Poslaneckou sněmovnu. Hnutí STAN si neudrželo únorovou vyšší podporu. ODS nadále posiluje na úkor svých koaličních partnerů. SPD ztrácí zejména ve prospěch PRO 2022 a Trikolory. ANO si udržuje stabilní voličskou podporu.
Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.
Sněmovní volební model únor 2024 | ANO má nejstabilnější voličstvo
14.03.2024
Dle volebního modelu za měsíc únor by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se voleb opět klesla (60 %).
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (31 %). Následují ODS (12,5 %), Piráti (11 %), SPD (9,5 %), STAN (9 %) a TOP 09 (5,5 %).
Volební potenciál hnutí ANO vzrostl (40,5 %), jádro naopak kleslo (24,5 %). Vysoký volební potenciál mají dále ODS (22,5 %), Piráti (22 %), STAN (22 %), SPD (16 %) a TOP 09 (14,5 %).
Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.
Sněmovní volební model leden 2024 | nízká účast, ANO klesá, Piráti druzí
20.02.2024
Dle volebního modelu za měsíc leden by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se voleb od prosince klesla o 4 procentní body (64,5 %).
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (31,5 %). Následují Piráti (13 %), ODS (12 %), SPD (10,5 %), STAN (7 %) a TOP 09 (5,5 %).
Volební potenciál hnutí ANO nepatrně klesl (37 %), jádro ANO činí 26 %. Vysoký volební potenciál mají dále Piráti (21,5 %), ODS (20,5 %), STAN (15,5 %), TOP 09 (14,5 %) a SPD (14 %). Všechny strany uvedené ve volebním modelu dosahují svým potenciálem alespoň na 5 %.
Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.
Sněmovní volební model prosinec 2023 | rozšířený model s přelivy voličů
19.01.2024
Dle volebního modelu za měsíc prosinec by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se sněmovních voleb je podobná, jako v listopadu (68,5 %).
Nejvyšší voličské preference má hnutí ANO (35 %). Následují ODS (13 %), Piráti (10,5 %), SPD (9 %), STAN (6,5 %) a TOP 09 (6 %).
Hnutí ANO v prosinci získávalo voliče zejména mezi těmi, kteří se minulých voleb do Sněmovny nezúčastnili. Dále především od SPD, SPOLU a Přísahy.
Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (39,5 %),voličské jádro ANO je na úrovni 27,5 %. Vysoký volební potenciál mají dále ODS (20,5 %), Piráti (18,5 %), STAN (16 %), TOP 09 (13 %) a SPD (12 %).
Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.
Sněmovní volební model listopad 2023 | ODS i Piráti posílili
21.12.2023
Dle volebního modelu za měsíc listopad by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se sněmovních voleb oproti říjnu nepatrně vzrostla, souhrnně (určitě + spíše ano) by se voleb zúčastnilo 69 % dotázaných. Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (34,5 %). Následuje ODS (15,5 %). Piráti (11 %) se vrátili na třetí místo, SPD klesla na 8,5 % voličské podpory.
Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (40 %),voličské jádro ANO je na úrovni 25 %. Vysoký volební potenciál mají dále ODS (24,5 %), Piráti (19 %), STAN (16,5 %), TOP 09 (14 %) a SPD (13 %).
Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.
Inovace v mediálních výzkumech
19.12.2023
V oblasti měření
tiskových médií MEDIAN připravil řadu inovací, z nichž nejnovější
konstrukce tzv. tiskového GRPu byla auditována a schválena zakladatelem
MEDIA PROJEKTu Unii vydavatelů a ASMEA.
Tiskový GRP lépe popisuje skutečnost, že čtenář titulu nenahlíží do svého výtisku pouze jednou, ale bere jej do ruky opakovaně. Více se dozvíte v článku, který vyšel v časopisu Marketing & komunikace.
Sněmovní volební model říjen 2023 | SPD posílila
01.12.2023
Dle volebního modelu za měsíc říjen by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se sněmovních voleb se oproti září nezměnila, souhrnně (určitě + spíše ano) by se voleb zúčastnilo 66 % dotázaných.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (35 %). Následuje ODS (13,5 %). SPD v říjnu (10,5 %) posílila a dostala se na 3. místo před Piráty (9 %).
Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (40 %),voličské jádro ANO je na úrovni 26 %. Vysoký volební potenciál mají dále ODS (21 %), Piráti (17,5 %), TOP 09 (15 %), STAN (14,5 %) a SPD (13,5 %).
Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.
Mladí lidé jsou v Česku vůči menšinám převážně tolerantní, zhoršil se ovšem jejich postoj k ruské a ukrajinské minoritě.
21.11.2023
V průběhu letošního září jsme provedli dotazování reprezentativního vzorku Čechů a Češek ve věku 15 až 30 let na téma soužití s menšinami, postojů k lidským právům a hodnocení modelových situací.
Stejné dotazování proběhlo též v roce 2021 a v kratší podobě již v roce 2014. Výsledky aktuální vlny potvrzují řadu výsledků z roku 2021. Míra tolerance vůči menšinám mezi mladými mírně narostla, v porovnání s rokem 2014 narostla výrazně. Od roku 2021 jsme ovšem zaznamenali výrazné zhoršení vnímání ruské a ukrajinské minority.
Celou zprávu si můžete přečíst na odkazech níže nebo se můžete podívat na grafy v závěrečné prezentaci. K dispozici je též infografika, shrnující vybrané závěry výzkumu.
PRŮZKUM K 17. LISTOPADU: Češi vnímají rozdělení naší společnosti, projevují ale i ochotu překonávat je
17.11.2023
K výročí Dne boje za svobodu a demokracii 17. listopadu představujeme výsledky průzkumu veřejného mínění, který uskutečnila společnost Median. Průzkum odhaluje hluboké rozdělení naší společnosti, nedůvěru mezi lidmi i k politikům, ale zároveň ukazuje cestu prostřednictvím celospolečenské diskuse i zájmu lidí podílet se na konkrétních činnostech ke zlepšení situace.
Radioprojekt je kontinuálním výzkumem zaměřeným na poslechovost českých radiových stanic. Výsledky 2. a 3. kvartálu roku 2023 si můžete prohlédnout zde.
V období 01. 4. 2023 – 30. 9. 2023 bylo dotazováno celkem 15 148 náhodně vybraných respondentů z celé České republiky. Stručnou verzi datových výstupů naleznete zde.
Sněmovní volební model září 2023 | Vládní strany ztrácí kvůli nízké účasti
01.11.2023
Dle volebního modelu za měsíc září by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se sněmovních voleb výrazně klesla. 55,5 % dotázaných by k volbám přišlo určitě, 10,5 % volební účast zvažuje. Souhrnně klesla ochota zúčastnit se voleb o 5 procentních bodů, což pomáhá stranám se stabilním voličským jádrem.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (34 %). Následují ODS (13 %), Piráti (11,5 %) a SPD (9,5 %).
Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (39 %), voličské jádro ANO je na úrovni 26,5 %. Vysoký volební potenciál mají dále ODS (22 %), Piráti (20,5 %), STAN (18,5 %), TOP 09 (14 %) a SPD (13 %).
Strany aktuální vládní koalice (ODS + TOP 09 + KDU-ČSL + STAN + Piráti) mají v součtu podporu 40,5 % potenciálních voličů. Získaly by 91 poslaneckých křesel. Část voličů SPOLU a PirSTAN nyní buď volební účast neplánuje nebo plánuje, ovšem neuvádí, koho by volili. Volbu opozičních stran ale nezvažují. Hypoteticky se tím otvírá příležitost vzniku nového politického subjektu.
Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.
Změn klimatu se bojí tři ze čtyř Čechů. Maso omezit nehodlají, mají strach ze ztráty pohodlí
18.09.2023
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 12.-14. září průzkum ohledně klimatických změn.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 18. 9. 2023 v 5:00.
Češi mají strach z klimatických změn, ničení životního prostředí, přelidnění nebo nedostatku potravin. Průzkum pro Český rozhlas se v polovině září ptal Čechů na jejich pocity ze stavu planety. Odpovídali na například na to, zda by byli ochotní přestat jíst maso nebo vyměnit cestu autem za hromadnou dopravu.
„Strach ze změn klimatu má většina – oteplování se bojí tři čtvrtiny Čechů, konkrétně 76 procent. Zhruba stejný počet lidí si myslí, že nejpravděpodobnější ekologickou katastrofou je zničení životního prostředí. Většina respondentů má také strach z přelidnění, nedostatku potravin nebo velkého snížení životní úrovně,“ popisuje výzkumník Štěpán Žádník z agentury Median, která průzkum prováděla.
„Všechny tyto oblasti skórovaly relativně vysoko. Více než polovina lidí se obávala každé z nich. Nejmenší obavy obecně vyjadřují starší lidé a lidé s nižším vzděláním. Pořád ale nejsou rozdíly tak výrazné, obava z budoucího vývoje planety je napříč společností hodně sdílená,“ doplňuje.
Klimatická úzkost
„Někdy mám i klimatickou úzkost, mám doopravdy depresi z toho, jak to s námi bude. Tento systém říká jednotlivcům, že mohou něco změnit, ale to je pouze vějička. Kupujeme ekologické a bio věci, dokud nám to peněženka dovolí. Ale skutečně jsme přesvědčení, že pokud se systém nezmění, tak jednotlivec zmůže velmi málo,“ líčí své pocity Kateřina, která byla oslovena v centru Prahy.
Podobnou reakci měli i ostatní respondenti průzkumu. A stejně jako Kateřina kritizovali lidé i přístup státu k udržitelnému rozvoji – podle většiny z nich nedělá pro podporu klimatu dost.
„Většina lidí tvrdí, že jsou ochotni se pro udržitelnost změnit. 70 procent lidí odpovědělo, že dělají pro podporu trvalé udržitelnosti v rámci svých možností maximum. Co se týká konkrétních kroků, tak zatímco zhruba 80 procent lidí nemá problém třídit odpad, šetřit energie, podporovat výsadbu stromů nebo nakupovat u farmářů, dělat některé jiné změny už tolik ochotní nejsou,“ vysvětluje Žádník.
„61 procent lidí by bylo ochotno upravit způsob, jakým cestují, méně jezdit autem a více začít používat MHD. Je tam ale druhá položka a tou je změna stravovacích návyků, omezování živočišných produktů. Tam se dostáváme pod polovinu, je v ní 45 procent všech dotázaných,“ doplňuje.
Ti, kteří v průzkumu odpověděli, že nedělají pro podporou trvalé udržitelnosti maximum, zároveň upřesnili, proč to tak je.
„Od změny lidi odrazuje hlavně strach ze ztráty pohodlí a životního standardu. Právě třeba to omezení masa nebo mléčných výrobků je totiž změna, kterou lidé nejvíc pociťují v každodenním životě,“ soudí mluvčí Asociace společenské odpovědnosti Tereza Novosadová Ocetková.
„Češi nejsou úplně spokojení s podporou udržitelnosti ze strany státu – a i to je může odrazovat, aby se sami chovali šetrněji,“ myslí si.
„Pokud veřejnost bude mít pocit, že udržitelná opatření přinesou jim samotným něco dobrého, a ne jenom omezování, náklady navíc, vyšší daně atd., tak mnohem raději přispějí vlastním dílem. Lidé nesmí mít pocit, že jejich snaha nic nezmění,“ dodává Novosadová Ocetková.
Stát by měl podle ní motivovat lidi dělat i malé změny, které je nebudou stát moc úsilí a u kterých uvidí nějaký dopad.
Průzkumu agentury Median pro Český rozhlas se mezi 12. a 14. zářím zúčastnila víc než tisícovka respondentů starších 18 let.
Sněmovní volební model červenec 2023 | SPD slábne, TOP 09 a SOCDEM na prahu Sněmovny
23.08.2023
Dle červencového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm politických stran a hnutí.
Ochota zúčastnit se sněmovních voleb mírně klesla. 56,5 % dotázaných by k volbám přišlo určitě, 14,5 % volební účast zvažuje.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (33 %), následují ODS (15 %), Piráti (12 %) a SPD (8 %).
Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (39 %), voličské jádro ANO je na úrovni 25 %. Vysoký volební potenciál mají dále ODS (21 %), Piráti (17,5 %), STAN (14,5 %), SPD (13 %) a TOP 09 (13 %).
Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.
Sněmovní volební model ČERVEN 2023 | ANO, Piráti a SPD posilují. ODS mírně klesá
21.07.2023
Dle červnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (35,5 %), následují ODS (14 %), Piráti (11 %) a SPD (10,5 %).
Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (40 %),voličské jádro ANO je na úrovni 26,5 %. Vysoký volební potenciál mají dále ODS (21 %), Piráti (19,5 %), STAN (16 %) a SPD (15 %).
Strany aktuální vládní koalice (ODS + TOP 09 + KDU-ČSL + STAN + Piráti) mají v součtu podporu 37,5 % potenciálních voličů. Získaly by 92 poslaneckých křesel.
Dotazování již zohlednilo změnu názvu ČSSD na SOCDEM.
Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.
Téměř polovina Čechů nečeká, že ukrajinská protiofenziva ukončí válku rychleji
11.07.2023
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 8.7.2023 v 5:00.
Skoro polovina Čechů se domnívá, že ukrajinská protiofenziva nepřispěje k rychlejšímu ukončení ruské agrese. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Radiožurnál. Ukrajinská ofenziva proti ruským okupantům začala zhruba před měsícem. Vojákům se za tu dobu podařilo osvobodit skoro 160 kilometrů čtverečních, jak tento týden informoval Kyjev.
Téměř polovina, 47 procent lidí neočekává, že ukrajinská protiofenziva pomůže válku ukončit rychleji. Pesimističtější názor zastává nejčastěji skupina obyvatel nad 59 let, lidé se střední školou bez maturity nebo v téměř 50 procentech případů i obyvatelé Moravy a Slezska.
„Oproti tomu víru, že ofenziva přispěje k rychlejšímu ukončení konfliktu, ve vyšší míře vyjádřili v 39 procentech případů vysokoškoláci. Dále tomu v 52 procentech případů věří voliči SPOLU, voliči PirSTAN v 46 procentech a voliči Petra Pavla v 45 procentech případů,“ přibližuje šéf společnosti Median Přemysl Čech.
Skoro čtvrtina obyvatel nemá na situaci žádný názor.
Od začátku války Česko poslalo Ukrajině stovky kusů techniky, včetně tanků a vozidel pěchoty. Tamní armádě putovaly také miliony kusů různé munice, součástí dodávek byla i výstroj nebo náhradní díly.
Další dodávky zbraní
Ministryně obrany Jana Černochová z ODS zároveň dodala, že má stát ještě další techniku, kterou může na Ukrajinu dodat, a která zároveň armádě nebude chybět. Česko se taky zapojuje do výcviku ukrajinských vojáků.
„Za dobu trvání konfliktu Česká republika, a teď mám na mysli nejenom vládu, ale i privátní společnosti a také občany, přispěla celkovou hodnotou 45 korun miliard na boj proti ruské agresi,“ připomíná prezident Petr Pavel.
Pavel zároveň při státní návštěvě prezidenta Volodymyra Zelenského přislíbil Ukrajině i další pomoc. „Česká účast na osudu Ukrajiny je znát, pociťujeme to na obraně i v politice, ve všem, co děláme pro svobodu našeho lidu. Chci vám poděkovat, pane prezidente, i českému lidu, za všechno, jak pomáháte našemu lidu a našim dětem,“ prohlásil Zelenskyj po čtvrtečním jednání s Pavlem na pražském hradě.
V posledních týdnech stupňovaly dodávky zbraní a těžké vojenské techniky i další západní země. Ministři obrany Spojených států, Velké Británie, Nizozemska a Dánska pak Ukrajině přislíbili taky protiletecké systémy se stovkami raket.
Jansta chce ministerstvo sportu. Češi ale vznik nového resortu většinově odmítají
11.07.2023
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 7.7.2023 v 5:00.
Potřebuje Česko ministerstvo sportu? Většina lidí si myslí, že ne. Pro vznik takového resortu by byla jen necelá třetina Čechů, vyplývá z exkluzivního průzkumu agentury Median pro Radiožurnál. S nápadem zřídit vlastní ministerstvo přišel předseda České unie sportu Miroslav Jansta. A to v důsledku oznámených škrtů ve státní podpoře pro sportovní oblast na následující rok.
Podle exkluzivního průzkumu agentury Median pro Radiožurnál, kterého se 26.–27. června zúčastnila tisícovka lidí starších osmnácti let, je proti vzniku samostatného ministerstva sportu 62 procent české populace. Důvod, proč vznik nového resortu odmítají, je podle výzkumné agentury prostý – šlo by o další zbytečný výdaj ze státního rozpočtu.
„Velmi silně se projevuje, že lidé chtějí spíše redukovat úřednický aparát. Což se může s podporou vzniku nového ministerstva propojovat, protože založení nového ministerstva by s sebou jistě přineslo novou administrativu,“ vysvětluje ředitel agentury Median Přemysl Čech.
Naopak třicet procent Čechů by zřízení nového ministerstva, které by se zabývalo výhradně sportem, podpořilo. Jen devět procent dotázaných odpovědělo, že na danou otázku nemá názor nebo že situaci nedokáže posoudit.
Podporu má nápad na zřízení podobného ministerstva většinou mezi voliči sociální demokracie (37 %) a lidmi s nižším, většinově základním vzděláním. Naopak proti návrhu se staví nejčastěji skupina lidí ve věku mezi 45–59 lety (69 %), vysokoškolsky vzdělaní lidé (71 %) a voliči koalice Spolu (69 %).
„Voliči ANO (odmítají vznik nového ministerstva – pozn. red.) v 67 procentech případů, voliči Spolu dokonce v 69 procentech případů. Tento výsledek vychází z toho, že třeba i voliči, kteří dali hlas stávající vládní pětikoalici, chtějí rozumnou ekonomickou reformu,“ vysvětluje Čech.
Od roku 2025?
Sport byl dříve v gesci resortu školství, mládeže a tělovýchovy. Na začátku srpna 2019 ale podpořili poslanci vznik takzvané Národní sportovní agentura (NSA), která se od té doby stará o přerozdělování peněz sportovním klubům po celé republice. Ročně jde zhruba o částku sedm miliard korun.
S nápadem na vznik samostatného ministerstva sportu přišli na konci června 2023 zástupci České unie sportu, kteří o jeho nutnosti chtějí přesvědčit vrcholné politiky. Tento záměr ohlásil na konci června předseda unie Miroslav Jansta, který současně kritizoval chystané škrty ve státních příspěvcích pro sport na následující rok.
Nové ministerstvo by podle něj mělo vzniknout v roce 2025, po následujících volbách do Poslanecké sněmovny. I proto je podle Jansty nutné už teď zahájit o celé věci diskusi nejen mezi sportovci, ale i politiky.
Téměř tři čtvrtiny Čechů se bojí dopadů schodku státního rozpočtu na vlastní finanční situaci
11.07.2023
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 10.7.2023 v 6:00.
Bojíte se, že bude mít vysoký schodek státního rozpočtu vliv na vaši finanční situaci? Pokud ano, tak nejste sami, strach z toho totiž má většina Čechů. Na konci června se na to exkluzivně pro Český rozhlas zeptala více než tisícovky Čechů agentura Median.
Dopadů vysokých rozpočtových deficitů se podle zjištění výzkumníků bojí 72 procent Čechů. Jde hlavně o mladší lidi ve věku od 18 do 29 let a také lidi se základním vzděláním. Častěji mají obavy z negativních dopadů schodku státního rozpočtu také lidé z nejmenších obcí. A víc se jich obávají třeba i voliči předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.
„Může to být provázané s celkovou komunikací, kdy pan Babiš neustále ve svých vystoupeních mluví o tom, jak vláda ožebračuje. Lidé to možná do určité míry ani nepocítí, ale můžou reflektovat tato mediální sdělení,“ popisuje pro Radiožurnál ředitel agentury Median Přemysl Čech.
Vysokého deficitu rozpočtu se naopak tolik nebojí lidé žijící v Praze, voliči Petra Pavla a vládní koalice a také absolventi vysokých škol.
Jak deficit řešit?
Kabinet Petra Fialy už dříve avizoval, že chce schodek rozpočtu na příští rok udržet maximálně na 270 miliardách korun. Z průzkumu ale vychází, že Češi tolik nesouhlasí s tím, jak toho chce vláda dosáhnout.
Naprostá většina lidí si myslí, že stát by si měl, jak se říká „zamést před vlastním prahem“. Šetřit hlavně na výdajích za státní správu, pro zefektivnění jejího chodu je podle průzkumu skoro 90 procent Čechů. Souhlasí s tím hlavně muži, vysokoškolsky vzdělaní lidé a také voliči koalice Spolu a prezidenta Petra Pavla.
Většina lidí naopak nesouhlasí se snižováním valorizace důchodů nebo různých dávek – pro je jen asi třetina. A ještě méně lidí podporuje zvýšení daní – jen 16 procent. Pro jejich zvyšování jsou hlavně studenti a lidé z Prahy.
Konsolidační balíček
Vláda Petra Fialy (ODS) ale chce veřejné finance krotit pomocí tzv. konsolidačního balíčku. Celkem chce kabinet v příštích dvou letech ušetřit 150 miliard korun. Nejvíc navrhuje škrtat v dotacích, plánuje ale také daňové změny – třeba návrat ke dvěma sazbám DPH, a to k základní jednadvacetiprocentní a snížené dvanáctiprocentní. V té by byly třeba potraviny, naopak vyšší daň by platila pro alkohol, tabák nebo nemovitosti.
Proč chce vláda schodek snižovat, vysvětlil už dříve premiér Petr Fiala z ODS: „Když bychom to neudělali, tak bude deficit státního rozpočtu v příštím roce vyšší o 94 miliard, v roce 2025 o 148 miliard. A to je něco, co si nemůžeme dovolit.“
Konsolidační balíček začne v úterý projednávat Sněmovna. Opozice ale s návrhem nesouhlasí a předem ohlásila, že ho chce blokovat. Třeba podle šéfky poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové balíček poškodí českou ekonomiku a zpomalí její růst. Další poslance proto bude přesvědčovat, aby hlasovali proti balíčku.
Výhrady proti němu mají třeba i odbory, chtějí proto poslancům poslat různé pozměňovací návrhy.
„Rozhodně to budou benefity, daňové změny, je to DPH. To jsou určitě věci, o které požádáme poslance, aby je načetli při jednání Poslanecké sněmovny,“ popsal odborový předák Josef Středula, jenž bude v pondělí jednat s vládou a zaměstnavateli na tripartitě.
Celý legislativní proces s konsolidačním balíčkem chce vláda stihnout do konce roku, aby opatření začala platit od ledna.
Vláda podle většiny Čechů nedostatečně bojuje s dezinformacemi a konspiračními teoriemi
11.07.2023
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 9.7.2023 v 5:00.
Válka na Ukrajině, ukrajinští uprchlíci, covid nebo očkování… Témata, kolem kterých se v posledních letech a měsících šíří mnoho dezinformací. Bojuje proti nim vláda dostatečně? Podle většiny Čechů ne. Tento výsledek zaznamenal bleskový průzkum společnosti Median pro Český rozhlas, kterého se na konci června zúčastnilo 1000 lidí starších 18 let.
Že vláda proti konspiracím a dezinformacím nebojuje dostatečně, si myslí 63 procent společnosti. Jde například o mladé lidi.
„Ve vyšší míře tento prostor zaujímají lidé ve věku do 29 let – v 75 procentech případů. Lidé se středoškolským vzděláním s maturitou v 70 procentech případů,“ potvrzuje šéf Medianu Přemysl Čech.
Naopak za dostatečný považuje boj proti dezinformacím necelá pětina společnosti, konkrétně 18 procent. Podle Čecha to jsou často lidé se základním vzděláním nebo voliči opozičního hnutí SPD.
Dezinformacím a konspiračním teoriím se server iROZHLAS.cz a vysílání Českého rozhlasu věnovaly ve speciálním projektu Společnost nedůvěry.
Z něj vyplynulo, že jim snadněji podléhají lidé, kteří přestanou věřit institucím, úřadům, státu nebo obecně systému, bývá to ale také nedostatečná mediální gramotnost. Zcela nekriticky dezinformace podle dat přejímá asi šest procent veřejnosti.
Příběh Zdeňky
Radiožurnál přinesl příběh paní Zdeňky, bývalé členky dezinformační scény, která popsala, že žít ve světě dezinformací je permanentním strachem.
„Ti lidé se cítí pořád někým atakovaní, šizení, utiskovaní. Že je někdo chce zabít, otrávit moukou z Ukrajiny nebo že se na nás sype chemtrails, takže si musíte koupit ocet a octovat si místnosti. Teď zase říkají, že nesmí mít mobil, kdyby bylo 5G a odposlouchávali nás. Teď to zase přehráli na bídu, že nic nezaplatíte…“ vyjmenovávala.
Zdeňka uvěřila konspiracím o covidu-19. Články, které se k ní dostávaly, se prý tvářily jako odborné, vědecky podložené. Že je to možná opravdu jinak, si uvědomila prý až potom, co jí na následky nemoci zemřeli oba rodiče, protože je přesvědčila, aby se nenechávali očkovat.
„Celý život to uslyším. (Máma) Říkala: Měli jsme se nechat očkovat. Tatínek jí přežil o rok a myslím si, že zemřel na následky dlouhého covidu, protože zemřel také na respirační onemocnění.“
Důvěra v instituce
Příznivci konspirací a dezinformací se také vyznačují nedůvěrou v politické sféře. Socioložka a členka výzkumného týmu Paulína Tabery upozorňuje na to, že obnova důvěry ve stát a jeho politické instituce je těžká.
„Důvěra institucím zahrnuje jak důvěru systému, že věříme parlamentu, protože patří k demokracii, ale i výkon té instituce – jak funguje, jak občanům slouží a jak naplňuje jejich očekávání.“
Tabery také poukazuje na pokles důvěry v klasická média, která jsou právně regulovaná a plní ve společnosti informační funkci. Vzniká tím prý prostor pro něco, co ho opět zaplní. A i to pak může být pro stát relativně problém.
Polovina Čechů si myslí, že ministr Blažek ohrožuje důvěru ve spravedlnost, 20 procent nesouhlasí
07.07.2023
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 5.7.2023 v 5:00.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podle poloviny Čechů ohrožuje důvěru ve spravedlnost. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury Median pro Radiožurnál. 26. a 27. června odpovědělo tisíc respondentů.
Celkem 51 procent odpovědělo, že souhlasí s tvrzením, že Blažek ohrožuje důvěru ve spravedlnost. 22 procent uvedlo, že rozhodně souhlasí. Jsou to především muži, lidé ve věku 45 až 59 let a voliči SPD. 29 procent potom spíš souhlasí.
Šéf Medianu Přemysl Čech upozorňuje, že stejně velká je taky skupina, která neodpověděla. Otázku nedokázalo posoudit 29 procent respondentů.
„Znovu bych zdůraznil, že to vnímám jako silný důkaz toho, že problematika není celoplošně mezi lidmi dostatečně vnímána, že je to spíš problém určitých okruhů lidí,“ vysvětluje.
20 procent respondentů se vyjádřilo, že kroky ministra spravedlnosti neohrožují důvěru ve spravedlnost, čtyři rozhodně nesouhlasí a šestnáct spíše nesouhlasí. Jsou to většinou voliči Spolu.
Průzkum reagoval mimo jiné na pirátské referendum, ve kterém se členové vládní strany po online hlasování usnesli, že Blažek jako ministr spravedlnosti ohrožuje důvěru ve spravedlnost a právní stát i plnění cílů programového prohlášení vlády.
Pirátské usnesení reagovalo na možný Blažkův střet zájmů ve vztahu k prošetřování bytové kauzy v Brně a některé jeho kontroverzní kroky, o kterých v posledních měsících informovaly protikorupční organizace.
„Naši zástupci ve vládě by měli prosazovat pirátský program, to od nás voliči chtějí, takže musí dělat kompromisy. Ale celostátní fórum pirátské strany má vůči pirátským příznivcům taky závazek, udržovat naše hodnoty. Proto chci, aby bylo veřejně známé, kde si strana stojí,“ vysvětluje europoslankyně Pirátů Markéta Gregorová, která hlasování iniciovala.
Gregorová připomněla taky nedávnou zprávu serveru Seznam Zprávy, podle které Blažek v minulosti získal část utajeného policejního spisu ke kauze, ve které byli stíhaní jeho spolustraníci. Blažek už dříve uvedl, že Gregorové nabídl otevřenou debatu, ale neměla čas. Anketa je tak „o něm bez něj“, dodal.
Kvůli kritice Blažka se s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem sešel premiér Petr Fiala z ODS. Podle předsedy vlády si celou záležitost vysvětlili. Blažka se navíc zastalo širší vedení ODS. Ministr spravedlnosti pochybení odmítá.
Podle ministra pro legislativu Michala Šalomouna (Piráti) výsledek vnitrostranického hlasování neovlivnil vládní komunikaci. „Vláda má primárně tolik správněprávních úkolů, že bych neřekl, že ji to nějak zásadně ovlivňuje. Ke klidu to nepřidá, ale že by to totálně rozkližovalo a znemožňovalo jednání vlády, tak to taky není,“ říká.
Jak hodnotí Češi prvních 100 dní prezidenta Pavla? Nejvíc zaujal mladou generaci a vysokoškoláky
03.07.2023
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 1.7.2023 v 5:00.
Petr Pavel už je ve funkci prezidenta víc než tři měsíce. Jak si jako hlava státu zatím vede? A jak jeho prvních 100 dní ve funkci hodnotí Češi? I na to odpovídali lidé v exkluzivním průzkumu společnosti Median pro Radiožurnál, kterého se na konci června zúčastnila tisícovka respondentů. Prezidenta v něm hodnotili známkami od jedničky do pětky jako ve škole.
Víc než polovina respondentů mu dala jedničku nebo dvojku, shodně po 27 procentech. Šlo hlavně o mladé lidi mezi 18 a 29 lety, vysokoškolské studenty a taky voliče Pirátů a hnutí STAN.
„Jedničku a dvojku mu mezi lidmi do 29 let dalo 70 procent respondentů, mezi vysokoškoláky 62 procent, a mezi voliči koalice PirSTAN 88 procent,“ říká ředitel Medianu Přemysl Čech.
Naopak voliči opozičních stran dávali Pavlovi horší známky. Skoro polovina voličů hnutí ANO ho hodnotila čtyřkou nebo pětkou. Stejně dopadl u příznivců SPD. Záporné známky často dostával taky od lidí mezi 45 a 60 lety a lidí se základním vzděláním. Průměrně Petr Pavel od Čechů dostal známku 2 minus.
Kladné hodnocení od mladých lidí může být tím, že právě mladá generace byla nejvíc zklamaná ze stavu české politiky, kterou reprezentoval třeba bývalý předseda vlády Andrej Babiš z ANO a taky Pavlův předchůdce Miloš Zeman.
Podle politologa Ladislava Cabady z Metropolitní univerzity v Praze se ale Pavlův přístup k prezidentskému úřadu od toho Zemanova dost liší. I proto mladou generaci zaujal.
„Způsobem komunikace, vizuálním stylem i tématy je skutečně protipólem Miloše Zemana. Naopak mě nepřekvapuje, že starší generace jsou v tomto ohledu kritičtější, protože značná část těchto generací neviděla v přístupu a prioritách Miloše Zemana až tak velký problém,“ zdůrazňuje politolog Cabada.
Někteří lidé ze starších generací si navíc podle Cabady spojují Petra Pavla s vládní koalicí, kterou často vnímají kriticky.
Silné i slabé stránky
Dobré známky, tedy jedničku nebo dvojku, mu dalo 84 procent jeho voličů. Podle politologa je to dobrý výsledek, některé Pavlovy příznivce ale mohla odradit jeho místy nevhodná komunikace. Tu se prezident i jeho tým zatím učí.
„Nepodařilo se například přirovnání, kdy zdůrazňoval potřebu dohledu nad ruskými občany v Evropě, potažmo na Západě. Tam myslím, že šlápl vedle,“ míní Cabada.
Naopak silnou stránkou Pavlova dosavadního působení je podle Cabady jeho aktivita. Během první stovky dní ve funkci navštívil všechny sousední země a taky tři české regiony, zorganizoval schůzku premiéra s předsedou nejsilnější opoziční strany a taky třeba jmenoval tři nové ústavní soudce.
Sám Pavel řekl, že ve svých prvních sto dnech splnil většinu krátkodobých cílů, které si určil na začátku prezidentství. Chtěl třeba otevřít Pražský hrad veřejnosti, začít transparentně komunikovat nebo reorganizovat prezidentskou kancelář.
„Za největší úspěch však považuji, že jsme nastartovali směr, kterým bych rád šel dalších pět let. Je to směr ke splnění celkové vize mého prezidentství. Chci být prezidentem, který pomůže zvýšení vlivu a respektu naší země v mezinárodním prostředí,“ zhodnotil Pavel.
Kromě toho chce Pavel taky zvýšit sebevědomí českého národa nebo posílit prozápadní směřování Česka.
Sedmdesát procent Čechů odmítá třicítku ve městech. Stávající padesátka vyhovuje polovině
03.07.2023
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 26.-27. června průzkum ohledně aktuálně veřejných témat v české společnosti.
Celý článek je možné přečíst zde. Článek byl zveřejněn 3.7.2023 v 5:00.
Většina Čechů nechce snižovat povolenou rychlost aut ve velkých městech. Víc než polovina lidí nechce ani zpoplatnit vjezd do centra Prahy. Pro ten je naopak většina Pražanů. Ukazuje to exkluzivní průzkum společnosti Median pro Radiožurnál.
Současných 50 kilometrů za hodinu, což je v obcích nejvyšší povolená rychlost, většině Čechů vyhovuje. Proti snížení rychlosti ve velkých městech na 30 kilometrů za hodinu je přes 70 procent lidí. Nejčastěji nesouhlasí muži, lidé ve věku 45–59 let a nevoliči. Určitě chce nejvyšší povolenou rychlost ve městech nad 100 tisíc obyvatel naopak snížit čtvrtina respondentů.
„Lidé, kteří jsou pro to, aby se rychlost snížila, jsou ženy. Z nich souhlasí asi 30 procent. Dále také 36 procent lidí ve věku nad 60 let. Myslím si, že se to dá interpretovat tak, že starší lidé jsou méně mobilní a někdy jim nemusí stačit zelená na to, aby přešli přechod,“ vysvětluje šéf Medianu Přemysl Čech. Spíše pro by byly taky lidé z řad nezaměstnaných.
V Praze v posledních době došlo k řadě střetů mezi řidiči a demonstranty. Právě proti formě demonstrací se ve vysílání Českého rozhlasu ohradil i pražský radní pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti). Sám je pro zavádění třicítky v obytných zónách, ty ale v Praze spravují jednotlivé městské části.
„Smysl by dávalo demonstrovat před úřady městských části, chodit na jejich zastupitelstva a nějak zapříst dialog s městskými částmi. Některé jsou aktivnější v zavádění třicítky a některé méně. Ale na hlavních tazích, které má ve správě magistrát, nemá třicítka smysl,“ řekl Hřib.
Snížení rychlostního limitu na 40 kilometrů v hodině by podle průzkumu uvítaly ženy a studenti.
Zpoplatnění vjezdu do Prahy
Podle průzkumu Medianu si většina respondentů nepřeje zvažované zpoplatnění vjezdu do centra hlavního města. Celorepublikový výsledek ukazuje, že jsou lidé spíše pro ponechání současných pravidel.
Naopak v Praze je 52 procent lidí pro zpoplatnění vjezdu do některých částí centra města. Proti zavedení poplatků při vjezdu do některých ulic se vyslovují spíše respondenti vysokoškolsky vzdělaní a voliči Přísahy. Vjezd by naopak zpoplatnili obyvatelé starší 60 let a lidé se základním vzděláním. Případné zavedení poplatku je ale podle bývalého primátora Zdeňka Hřiba ve fázi diskuze.
„Momentálně se s Prahou 1 bavíme o tom, jak a kde bychom měli zóny zpoplatněného vjezdu vyhlásit. Řešíme, kam by se daly kamery, jak auta snímat, jak přesně to vymezit, a hlavně jaká navazující dopravní opatření by bylo třeba udělat. Je nezbytné to vyřešit tak, aby se placené zóny nedaly objet středem starého města,“ dodal Hřib.
Sněmovní volební model květen 2023 | ANO posiluje, KDU-ČSL mimo sněmovnu
23.06.2023
Dle květnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (34,5 %), následují ODS (15 %), Piráti (10,5 %) a SPD (8,5 %).
Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (35 %),voličské jádro ANO je na úrovni 28 %. Vysoký volební potenciál mají dále ODS (19,5 %), Piráti (15,5 %) a STAN (13,5 %).
Strany aktuální vládní koalice (ODS + TOP 09 + KDU-ČSL + STAN + Piráti) mají v součtu podporu 41 % potenciálních voličů. Získaly by 92 poslaneckých křesel.
Do Poslanecké sněmovny by se dle volebního modelu ve srovnání s volbami v říjnu 2021 nedostala KDU-ČSL. Podpora KDU-ČSL, ČSSD se pohybuje kolem hranice 5 % a nelze tak spolehlivě určit, zda je nad touto hranicí či pod ní.
Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.
Dosah čtenosti novin a časopisů
23.05.2023
Dne 23. 5.
2023 7:05 MEDIAN, STEM/MARK
Nejčtenějším
deníkem Blesk, časopisem 5+2.
Z dat
vyplývá, že noviny a časopisy jsou pro širokou veřejnost dlouhodobě stabilním a
důležitým zdrojem informací a pro starší lidi ještě více.
Nejaktuálnější
výsledky MEDIA PROJEKTU byly zveřejněny 18. 5. 2023.
Trojice
nejčtenějších deníků je Blesk s 626 tis. čtenáři denně, MF DNES má
aktuálně 400 tis. čtenářů na jedno vydání a síť regionálních Deníků oslovuje
denně 353 tis. čtenářů.
Nejčtenějším
časopisem je bezplatný titul 5plus2 s 584 tis. čtenáři, dále televizní
čtrnáctideník TV Max, jehož každé číslo přečte v průměru 428 tis. lidí a
týdeník Nedělní Blesk, který pravidelně přečte 398 tis. lidí. Nejčtenějším
měsíčníkem Receptář, který oslovuje 313 tis. každým číslem.
Z dat
MEDIA PROJEKTU dále vyplývá, že s novinami a časopisy přijde do kontaktu
v průběhu roku 81,5% obyvatel České republiky ve věku 12 – 79 let, mezi
lidmi nad 50 let je to dokonce téměř 90 %.
Deníky a
suplementy dokáží v horizontu 3 měsíců oslovit 59% obyvatelstva, ve starší
generaci zasáhnou 67% lidí.
Noviny čte
během čtrnácti dní 53 % populace 12 – 79 let a 61% lidí nad 50 let.
Alespoň
jedno vydání některého deníku týdně čte 50 % obyvatel České Republiky.
Jako důležitý zdroj informací vnímá noviny až 23 % lidí. (*)
Přitom
každý den čte nějaký deník více než pětina obyvatel (22%), ve věku 50+ je to
29%.
Deníky
včetně příloh oslovují pravidelně téměř 36% populace, ve věku 50+ pak téměř
48 %.
MEDIA
PROJEKT je rozsáhlý kontinuální výzkum čtenosti tisku, který od roku 1994
sleduje situaci na české mediální scéně.
zdroj:
MEDIAN,
STEM MARK
MEDIA
PROJEKT za období 1.4.2022 – 31.3.2023, N = 12 592 respondentů
(*)
MML-TGI ČR 2022 1. – 4. kvartál 03.01.2022 – 04.12.2022, N = 15024 respondentů
Sněmovní volební model duben 2023 | ANO a SPD mírně ztrácí
23.05.2023
Dle dubnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (31 %), následují ODS (15 %), Piráti (10,5 %) a SPD (8,5 %).
Volební potenciál hnutí ANO je stále nejvyšší (32 %), voličské jádro ANO je na vysoké úrovni (24 %). Vysoký volební potenciál mají dále ODS (19,5 %), Piráti (16,5 %) a STAN (14,5 %). Volební potenciál SPD klesl o dva procentní body na 10 %.
Strany aktuální vládní koalice (ODS + TOP 09 + KDU-ČSL + STAN + Piráti)mají v součtu podporu 43 % potenciálních voličů.
Do Poslanecké sněmovny by se dle volebního modelu ve srovnání s volbami v říjnu 2021 nedostala TOP 09. Podpora ČSSD se pohybuje kolem hranice 5 % a nelze tak spolehlivě určit, zda je nad touto hranicí či pod ní.
Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.
Většina lidí nesouhlasí s jednotnými přijímačkami
22.05.2023
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 12.-15. května průzkum, který byl zaměřený na vládní ozdravný ekonomický balíček zveřejněný 11. května 2023 v 11:55.
Deváťáci, kteří chtějí na střední školu s
maturitou, se u nás musí poprat s jednotnou přijímací zkouškou. Většina Čechů
však se stávajícím systémem nesouhlasí, ukazuje průzkum agentury Median. A
odborníci jim dávají za pravdu. Situace se vyhrotila hlavně letos, kdy na
střední školy zamířily silné ročníky. Problém by pomohla vyřešit digitalizace
celého systému, který i podle ministra školství patří do minulého století.
Ke zkouškám na střední školy s maturitou se
letos přihlásilo rekordních více než 116 tisíc dětí. Před šesti lety, kdy se
zavedla jednotná přijímací zkouška, jich bylo o čtvrtinu méně.
Kapacita škol se nicméně příliš nezměnila, což
letos zapříčinilo obrovský převis neúspěšných žáků nad těmi, kteří se na
střední školy v prvním kole po absolvování jednotné přijímací zkoušky
dostali.
Někteří rodiče se proto už obrátili na
ministra Mikuláše Beka (STAN) s peticí, ve které žádají změnu systému.
Nový šéf resortu školství už slíbil jednání o situaci s jednotlivými kraji i s
premiérem.
Že by se měl současný systém přijímání žáků na
střední školy změnit, si myslí i téměř 60 procent respondentů, kterých se v
průzkumu ptala agentura Median.
Konkrétně uvedli, že by jednotná zkouška měla
mít menší vliv na přijetí na vybranou střední školu. Do průzkumu se zapojilo
přes tisíc lidí.
„Lidé se domnívají, že výsledek jednotné
zkoušky by neměl rozhodovat o přijetí na střední školu a že by mělo dojít k
určité diferenciaci,“ komentuje výsledky ředitel agentury Median, Přemysl Čech.
Což je i jeden z požadavků zmíněné petice.
Rodiče v ní konkrétně požadují, aby se zrušila povinnost škol přijímat studenty
podle jednotných didaktických testů.
Druhé kolo
Podle ředitelky pražské Střední odborné školy
logistických služeb Jany Dušejovské přibývá dětí, které se musí hlásit do
druhého kola přijímaček, protože v tom prvním skončily takzvaně pod čarou.
„Rodiče, jejichž děti nyní přicházejí do
druhého kola, jsou z této situace nešťastní a opravdu mají připraveno více
přihlášek na všechny školy, které otevřely druhé kolo. Mnohdy se stane, že
nevědí, na který obor se u nás chtějí přihlásit, ale hlavně, že by zde mohli
nechat přihlášku,“ popisuje Dušejovská.
Před některými školami se kvůli odevzdání
přihlášky do druhého kola utvořily i hodinové fronty. Ředitelka Jana Dušejovská
například uvádí, že za tři dny obdržela téměř 700 přihlášek, přitom má jen
30 volných míst.
Například podle pražského magistrátu je
však na školách míst dostatek. Problém údajně spočívá v možnosti podat si
v prvním kole jednotných přijímacích zkoušek dvě přihlášky.
Úspěšnější děti jsou přijaty na obě školy
a na té, kam nakonec nejdou, blokují místo, dokud se oficiálně nepřihlásí k
nástupu na jinou školu.
Problémy by prý pomohla vyřešit digitaliztace
celého systému. Ta je podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše
Zajíce jednou z priorit nového
ministra školství.
„Nastavení přijímacího řízení patří do
minulého století. Je jasné, že má probíhat elektronicky,“ řekl už dříve Bek.
Podle Zajíce je potřeba postupovat obezřetně.
„Samozřejmě jsou tam přínosy i rizika. Je třeba se opřít o tvrdá čísla abychom
opravdu věděli, že to není nějaký experiment,“ okomentoval situaci pro Český
rozhlas.
Vládní ozdravný ekonomický balíček
16.05.2023
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 12.-15. května průzkum, který byl zaměřený na vládní ozdravný ekonomický balíček zveřejněný 11. května 2023 v 11:55.
Život v Česku nebude s nově navrženými sazbami DPH
levnější. Myslí si to více než dvě třetiny Čechů. I tak je vládní konsolidační
balíček pro 51 procent obyvatel nutným krokem, a to i přes to, že 41 procent
oslovených uvádí, že mu nerozumí. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu Medianu
pro Český rozhlas.
Vláda v úsporném balíčku navrhla místo současných tří sazeb DPH jen dvě.
Základní zůstane na současných 21 procentech, snížená bude dvanáctiprocentní.
„Více
zdaníme alkohol, tabák a další položky, které zatěžují naše zdravotnictví a
vytvářejí dlouhodobé náklady, které nese celá naše společnost. Zároveň zlevníme
důležité položky, bez kterých se nikdo neobejde, jako jsou třeba potraviny,
bydlení nebo léky,“ vysvětlil premiér Petr Fiala z ODS.
Výjimku budou
mít knihy, které by měly nově patřit do nulové sazby DPH. Tyto vládou navržené
změny musí ještě schválit Parlament i prezident a platily by od příštího roku.
72 procent Čechů si ale nemyslí, že se jim díky těmto úpravám zlevní životní
náklady. Naopak 23 procent lidí v nižší životní náklady věří.
„Ve vyšší míře
jsou to lidé se základním vzděláním, lidé se středoškolským vzděláním bez
maturity. Ti kdo ve vyšší míře neočekávají snížení nákladů na život, jsou
voliči ČSSD v 86 procentech případů a voliči SPD v 84 procentech případů,“
uvedl ředitel společnosti Median Přemysl Čech.
Podle 51
procent respondentů je konsolidační balíček nezbytný. „81 procent těch, kteří
volí vládní koalici, považují tento ozdravný balíček jako nezbytný krok, kdežto
voliči ANO jej považují za nezbytný pouze v 33 procentech případů,“ vysvětluje
Čech.
To, že je balíček potřeba, nejčastěji zmiňovali studenti, a to z víc než 70 procent, s rostoucím věkem se míra podpory balíčku plynule snižuje. Nejnižší míra nesouhlasu je u vyučených bez maturity, ta přesahuje 51 %, a také u obyvatel chudších krajů českého severozápadu.
Pro 46 procent jsou představené úpravy srozumitelné. Rozumí jim znovu
spíše podporovatelé vládních stran. Přesvědčení o srozumitelnosti reforem klesá
s věkem a stoupá s dosaženým vzděláním.
Načasování
reformního balíčku
Víc než tři
čtvrtiny dotázaných se shoduje, že vládní úpravy na ozdravení státního rozpočtu
nemají správné načasování, většina si myslí, že přichází příliš pozdě.
„71 procent
respondentů se domnívá, že přichází příliš pozdě, že vláda s tímto balíčkem
přišla včas, se domnívá devět procent respondentů, a to, že by s balíčkem
přišli příliš brzo, se domnívá pouze pět procent respondentů. Patnáct procent
respondentů neví,“ vysvětluje ředitel Medianu Čech.
Skoro 70
procent lidí si myslí, že navrhované změny narůstající zadlužení státu
nevyřeší. Respondenti, kteří spíše souhlasí s tím, že navrhované změny vyřeší
zadlužení, jsou lidé s vysokoškolským vzděláním a podnikatelé.
To, že balíček
s problémy státního rozpočtu nepomůže, si myslí například z 94 % voliči SPD
nebo z 81 % lidé, kteří volili Andreje Babiše ve druhém kole prezidentských
voleb.
Nejvyšší
podíl dotazovaných souhlasí s tím, že šetřit by se mělo primárně na státním
aparátu a všichni stejnou měrou. Státní aparát chce omezit 44 procent, rozdělit
úspory všem skupinám stejnou měrou chce 27 procent.
To, že břemeno
by měly nést primárně firmy a podniky, si myslí přibližně 12 procent
dotazovaných. Nejméně lidí chce nechat úspory dopadnout na živnostníky a
zaměstnance.
Knihy
a tichá vína
Konsolidační
balíček zavádí nulovou sazbu DPH na knihy, s tímto krokem souhlasí nadpoloviční
většina, konkrétně 54 procent respondentů. Podíl souhlasících roste s dosaženým
vzděláním. Míra nesouhlasu se naopak zvedá s věkem.
Výzkum
zjišťoval i názor lidí na zdanění prodeje tichého vína, které by podle něj
zavedla více než polovina dotazovaných, současný stav naopak vyhovuje 35
procentům dotazovaných. Se zdaněním tichého vína souhlasí více voliči koalice
Pirátů a STAN, proti se naopak staví voliči ANO.
Sněmovní volební model březen 2023 | ANO, ODS i STAN posilují
14.04.2023
Dle březnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (34,5 %), následují ODS (15,5 %), SPD (10 %) a Piráti (8,5 %), kteří si od minulého šetření pohoršilo o 3 procentní body.
Volební potenciál u hnutí ANO je na stejné úrovni jako jeho modelové preference (34,5 %), voličské jádro ANO je na vysoké úrovni (26,5 %). Vysoký volební potenciál mají dále ODS (18,5 %), STAN (15,5 %) a Piráti (14,5 %). Volební potenciál SPD mírně vzrostl na 12 %.
Strany aktuální vládní koalice (ODS + TOP 09 + KDU-ČSL + STAN + Piráti) mají v součtu podporu 41 % potenciálních voličů.
Do Poslanecké sněmovny by se dle volebního modelu ve srovnání s volbami v říjnu 2021 nedostala KDU-ČSL. Podpora TOP 09 a ČSSD se pohybuje kolem hranice 5 % a nelze tak spolehlivě určit, zda je nad touto hranicí či pod ní.
Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.
Sněmovní volební model únor 2023 | První je ANO následované ODS a Piráty
14.03.2023
Dle únorového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (32 %), následuje ODS (14,5 %), Piráti (11,5 %) a SPD (9,5 %), které si od minulého šetření pohoršilo o 2,5 procentních bodů.
Volební potenciál u hnutí ANO jen mírně přesahuje jeho modelové preference (33 %), voličské jádro ANO je na vysoké úrovni (24 %). Vysoký volební potenciál mají dále ODS (21 %), Piráti (17,5 %) a STAN (16,5 %). Volební potenciál SPD klesl na 11,5 %.
Strany současné vládní koalice (ODS + Piráti + STAN + TOP 09 + KDU-ČSL) mají v součtu podporu 41,5 % respondentů.
Do Poslanecké sněmovny by se dle volebního modelu ve srovnání s volbami v říjnu 2021 těsně dostala ČSSD. Podpora TOP 09 a ČSSD se pohybuje kolem hranice 5 % a nelze tak spolehlivě určit, zda je nad touto hranicí či pod ní.
Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.
Petr Pavel, nový český prezident, volební modely a průzkumy 2021-2023
09.03.2023
K příležitosti prezidentské inaugurace zveřejňujeme námi publikované prezidentské volební modely počínaje listopadem 2021 a vývoj modelů 2. kola. Výsledky vyplývají z nezávislého kontinuálního výzkumu.
Celou zprávu k prezidentskému modelu prohlížejte zde.
Prezidentský volební model leden 2023 | Před druhým kolem vede Pavel
23.01.2023
V prvním kole prezidentské volby zvítězil Petr Pavel s 35,40 % hlasů. Na druhém místě byl Andrej Babiš s 34,99 %. Protože nikdo z kandidátů nezískal více než polovinu platných hlasů, bude se konat druhé kolo volby, kterého se zúčastní dva uvedení kandidáti.
Pokud by se druhé kolo prezidentské volby konalo již nyní, zvítězil by v něm Petr Pavel s 57,9 % hlasů. Andrej Babiš by nyní získal 42,1 %.
Tento volební výsledek počítá s vysokou volební účastí. Rozhodně by se podle průzkumu voleb zúčastnilo až 76 % dotázaných, spíše by k volbám šlo dalších 12 %.
Petra Pavla plánuje volit většina voličů, kteří v prvním kole dali hlas Danuši Nerudové, Pavlu Fischerovi, Marku Hilšerovi, Karlu Divišovi a Tomáši Zimovi. K Andreji Babišovi se chystá přejít většina voličů Jaroslava Bašty.
Celou zprávu k prezidentskému modelu prohlížejte zde.
Prezidentský volební model leden 2023 | Pavel stále vede, Nerudová ztrácí
09.01.2023
V prezidentském modelu za měsíc leden je na prvním místě Petr Pavel (29,5 %). Na druhém místě je Andrej Babiš (26,5 %). Danuše Nerudová se oproti minulému modelu propadla a je na třetí pozici (21 %).
Dvojice aktuálně nejvíce podporovaných kandidátů jsou od sebe vzdálení 3 procentní body. Z modelu vyplývá, že by se do druhého kola nedostala Danuše Nerudová.
Volební jádro má nově nejvyšší oba dva přední kandidáti Petr Pavel a Andrej Babiš(18,5 %), druhé nejvyšší voličské jádro má Danuše Nerudová (9,5 %). Petr Pavel má nejvyšší volební potenciál (31 %), následuje ho Andrej Babiš (29 %) a Danuše Nerudová (23 %). Volební potenciály pro toto zkoumané období jsou u kandidátů nižší, poněvadž 60 % voličů se vyjádřilo, že jsou si jistí konkrétní osobností, kterou budou volit.
V modelu je nadále zahrnut Josef Středula, který 8.1.2023 oznámil odstoupení od kandidatury, poněvadž v období dotazování se jednalo o relevantního kandidáta.
Celou zprávu k prezidentskému modelu prohlížejte zde.
Prezidentský volební model prosinec 2022 | Pavel je před Vánoci první
21.12.2022
V prezidentském modelu za měsíc prosinec je na prvním místě Petr Pavel (28 %). Na druhém místě je Danuše Nerudová (27,5 %). Andrej Babiš (24,5 %) se poprvé ocitl až na třetím místě volebního modelu.
Trojice aktuálně nejvíce podporovaných kandidátů má velmi podobný výsledek s rozdílem na úrovni statistické chyby. Na základě volebního modelu tak nelze s jistotou říci, kdo by se aktuálně dostal do druhého kola volby a kdo nikoliv.
Volební jádro má nadále nejvyššíAndrej Babiš (17,5 %), druhé nejvyšší voličské jádro má Petr Pavel (16 %), třetí Danuše Nerudová (15 %). Danuše Nerudová má nejvyšší volební potenciál (43 %), následuje ji Petr Pavel (41,5 %) a Andrej Babiš (30,5 %).
V případném druhém kole volby by buď Petr Pavel porazil Andreje Babiše (63 % x 37 %), Danuše Nerudová porazila Petra Pavla (54 % x 46 %), nebo Danuše Nerudová porazila Andreje Babiše (64 % x 36 %). Tyto výsledky předpokládají vysokou volební účast v druhém kole.
Dotazování probíhalo již s aktuálním seznamem devíti kandidátů.
Celou zprávu k prezidentskému modelu prohlížejte zde.
Prezidentský volební model listopad 2022 | Danuše Nerudová je na prvním místě
09.12.2022
Dotazování probíhalo z části v době, kdy ještě nebylo známo, kdo splnil kritéria pro vstup do prezidentské volby. Jsou proto zahrnuti i kandidáti, kteří podali přihlášku k volbě neúspěšně.
V prezidentském modelu za měsíc listopad je poprvé na prvním místě Danuše Nerudová (28 %). Na druhém místě zůstává Andrej Babiš (26,5 %), Petr Pavel (23,5 %) je třetí.
Oproti předchozímu dotazování výrazně posílila trojice čelních kandidátů, a to v součtu o 18,5 procentního bodu. Nejvíce posílila Danuše Nerudová (o 13 p.b.). Jde zřejmě o důsledek ukončení možnosti přihlásit se do prezidentské volby, který snížil počet potenciálních kandidátů.
Volební jádro má nadále nejvyšší Andrej Babiš (19 %), druhé nejvyšší má nově Danuše Nerudová (15 %), třetí Petr Pavel (11 %). Danuše Nerudová má také nejvyšší volební potenciál (41,5 %), následuje ji Petr Pavel (39 %).
V případném druhém kole volby by Danuše Nerudová (60 %) porazila Andreje Babiše (40 %). Přibližně pětina voličů je však zatím nerozhodnutá.
Celou zprávu k prezidentskému modelu prohlížejte zde.
Life in Transition Survey
15.11.2022
Naše agentura se zabývá množstvím zajímavých výzkumů. Mezi ně nepochybně patří taky LiTS (Life in Transition Survey).
Projekt LiTS je zaměřený na změny, které provázejí naše životy. Jedná se již o čtvrtou vlnu mezinárodního projektu, který je realizován v 38 státech. Hlavním tématem projektu je jak transformace ovlivnila životy lidí v regionu a jak ekonomické charakteristiky a zkušenosti ovlivňují názory lidí na otázky, jako jsou trhy, role státu, důvěra, štěstí a vyhlídky do budoucna. Především v tzv. době postcovidové.
Projekt probíhá ve spolupráci s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD). Tato instituce poskytuje data zcela zdarma pro univerzity a další instituce zaměřující se na regionální rozvoj, které poté můžou lépe uchopit jednotlivé problémy, které vznikají v regionech ve všech 38 zemích a individuálně se věnovat.
V každé ze zúčastněných zemí proběhne 1000 rozhovorů s respondentem, které vybereme pomocí kvótního výběru. Rozhovory budou probíhat metodou CAPI, tedy osobním dotazováním pod taktovkou zkušených a vyškolených tazatelů. Témata rozhovoru jsou různorodá a zahrnují většinu oblastí života, které jsou důležité pro následný výzkum, například dopady COVIDu, digitalizace, přístup k sociální a zdravotní péči, role státu v životě respondenta a další.
Sněmovní volební model říjen 2022 | ANO posiluje, ODS ztrácí
15.11.2022
Dle říjnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo osm politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (31,5 %), následuje ODS, která oslabila o 2,5 procentního bodu (13,5 %) a SPD (12 %). Preference Pirátů (11 %) jsou totožné s minulým sněmovním modelem.
Volební potenciál u hnutí ANO oproti minulému volebnímu modelu mírně vzrostl, ovšem voličské jádro naopak kleslo (21 %). Pokles jádra i potenciálu zaznamenala ODS. Pokles potenciálu byl zjištěn u SPD (14 %). Jádro SPD naopak vzrostlo na 8 %.
Průzkum byl prováděn v průběhu celého měsíce října a může se tak lišit od volebních průzkumů, které probíhaly v kratším časovém rozmezí.
Strany vládní koalice SPOLU, Piráti, STAN by prostým součtem získaly 41 %
Do Poslanecké sněmovny by se dle volebního modelu ve srovnání s volbami v říjnu 2021 dostala ČSSD. Podpora KDU-ČSL, TOP 09, STAN a ČSSD se pohybuje kolem hranice 5 % a nelze tak spolehlivě určit, zda je nad touto hranicí či pod ní.
Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.
Prezidentský volební model říjen 2022 | Petr Pavel stále těsně první, Danuše Nerudová si polepšila
07.11.2022
Dotazování probíhalo do 31. října, tedy ještě před zveřejněním konečného seznamu kandidátů, i před oznámením kandidatury Andreje Babiše. V nabídce kandidátů byl respondentům předložen rozsáhlý seznam těch, kteří kandidaturu oznámili či nezamítli.
V prezidentském modelu za měsíc říjen je na prvním místě Petr Pavel (22,5 %) před Andrejem Babišem (22 %). Oba dva kandidáti oproti minulému volebnímu modelu mírně ztratili.
Nárůst preferencí zaznamenala Danuše Nerudová (15 %), a to o 5 procentních bodů oproti září. Na čtvrtém místě je Pavel Fischer (7,5 %), pátý se umístil Josef Středula (7 %).
Volební jádro má nejvyšší Andrej Babiš (14,5 %), druhý Petr Pavel má volební jádro 12 %. Volební potenciál je vyšší v případě Petra Pavla (34 %), u Andreje Babiše činí 28 %. Třetí nejvyšší potenciál má Danuše Nerudová (23 %) a právě tak i volební jádro (6 %).
V případném druhém kole volby by Petr Pavel (59 %) porazil Andreje Babiše (41 %). Přibližně čtvrtina voličů je však zatím nerozhodnutá.
Celou zprávu k prezidentskému modelu prohlížejte zde.
Prezidentský volební model září 2022 | Petr Pavel předstihl Andreje Babiše
13.10.2022
V prezidentském modelu za měsíc září se poprvé od září 2021 umístil na prvním místě generál Petr Pavel (24 %) před Andrejem Babišem (23,5 %). Rozdíl je sice jen půl procentního bodu, což je rozdíl v rámci statistické chyby, ale výsledná čísla potvrzují dlouhodobý trend rostoucích preferencí u Pavla. Preference Babiše stagnují.
Na třetím místě zůstává Danuše Nerudová (10 %) následovaná Pavlem Fischerem (8 %) a Josefem Středulou (7,5 %), Preference pro Miroslavu Němcovou a Marka Hilšera výzkum naměřil shodně na úrovni 5,5 %.
Kdyby se prezidentské volby konaly v září, tak by se v případném druhém kole prezidentské volby nejspíše utkali Andrej Babiš a Petr Pavel. Na základě rozhodnutých voličů, kteří by přišli k volbám, by zvítězil Petr Pavel (59 %).
Ve výzkumu byly testovány i jiné možné varianty druhého kola a v případě duelu s Andrejem Babišem by pokaždé uspěli druzí kandidáti. Výsledky je potřeba interpretovat opatrně, protože velká část voličů ještě není rozhodnuta, koho by v druhém kole volila.
Nejvyšší volební potenciál pro první kolo volby má Petr Pavel (34 %). Druhý nejvyšší potenciál má Andrej Babiš (28,5 %), který má ovšem nejvyšší volební jádro (16,5 %). Dále mají nejvyšší volební potenciály Pavel Fischer (21 %), Danuše Nerudová (19 %) a Marek Hilšer (17,5 %).
Celou zprávu k prezidentskému modelu prohlížejte zde.
Sněmovní volební model září 2022 |ANO stále vede, ODS druhá, SPD ztrácí
12.10.2022
Dle zářijového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (30,5 %) následované ODS (16 %) a SPD (11,5 %). Preference Pirátů (11 %) mírně klesly oproti minulému volebnímu modelu.
Strany koalice SPOLU by prostým součtem získaly 24,5 %, koalice Piráti a STAN 16,5 %.
Volební potenciál u hnutí ANO oproti minulému volebnímu modelu mírně klesl, ovšem voličské jádro naopak vzrostlo (21,4 %). Růst jádra i potenciálu zaznamenala ODS, nicméně stranické preference zůstávají obdobné, jako v minulém šetření. Mírný pokles potenciálu byl zjištěn u SPD (15,9 %). Její preference klesly na 11,5 %.
Preference hnutí STAN vzrostly (5,5 %) a volební potenciál též (14,5 %).
Do Poslanecké sněmovny by se ve srovnání s volbami v říjnu 2021 nedostalo KDU-ČSL. Podpora TOP 09, STAN a ČSSD se pohybuje kolem hranice 5 % a nelze tak spolehlivě určit, zda je nad touto hranicí či pod ní.
Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.
Sněmovní volební model srpen 2022 | První je stále ANO, následuje ODS a SPD
26.09.2022
Dle srpnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo pět politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (29 %) následované ODS (16 %) a SPD (14 %). Preference Pirátů (11,5 %) mírně vzrostly oproti minulému volebnímu modelu.
Volební potenciál u hnutí ANO oproti minulému volebnímu modelu mírně vzrostl, ovšem voličské jádro naopak mírně kleslo. Nicméně nadále je nejvyšší ze všech politických subjektů (19,1 %). Růst preferencí a potenciálu zaznamenala ODS, ovšem voličské jádro mírně kleslo. Nárust potenciálu byl zjištěn u SPD (17 %). Preference této strany oproti minulému volebnímu modelu vzrostly (14 %). Voličské jádro SPD kleslo.
Oproti minulému volebnímu modelu hnutí STAN klesly preference (4 %) a volební potenciál (12 %).
Do Poslanecké sněmovny by se ve srovnání s volbami v říjnu 2021 dostala ČSSD, nedostala by se KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Zisk STAN, ČSSD se však pohybuje kolem hranice 5 % a nelze tak spolehlivě určit, zda je jejich podpora nad touto hranicí či pod ní.
Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.
Prezidentský volební model srpen 2022 | Nejvyšší podporu mají Babiš a Pavel, preference Nerudové vzrostly
16.09.2022
V srpnovém prezidentském modelu na prvním místě zůstává Andrej Babiš (23,5 %). Druhý je Petr Pavel (22 %). Petr Pavel oproti minulému volebnímu modelu posílil o jeden procentní bod, zatímco u Andreje Babiše činí ztráta dva procentní body.
Od minulého šetření výrazně vzrostla podpora Danuši Nerudové (11,5 %).
V případném druhém kole prezidentských voleb by se utkali Andrej Babiš a Petr Pavel. Na základě rozhodnutých voličů, kteří by přišli k volbám, by zvítězil Petr Pavel (58 %). Více než pětina respondentů si ale není jista, koho a zda by v druhém kole volila.
Nejvyšší volební potenciál pro první kolo volby má Petr Pavel (34,5 %). Druhý nejvyšší potenciál má Andrej Babiš (31 %), který má ovšem nejvyšší volební jádro (15 %). Dále mají nejvyšší volební potenciály Pavel Fischer (21 %), Danuše Nerudová (19,5 %), Marek Hilšer (19 %) a Josef Středula (12,5 %).
Lidí, kteří jsou si jistí účasti a mají jasno v podpoře konkrétního kandidáta, oproti minulému šetření ubylo (36 %).
Celou zprávu k prezidentskému modelu prohlížejte zde.
Průzkum ESET – každý třetí nezletilý obdržel nevyžádanou intimní fotografii
19.08.2022
V období od 31.5.2022 do 12.6.2022 jsme prováděli výzkum pro společnost ESET spol. s.r.o. na téma sexting a intimita na internetu. Dotázali jsme dohromady 1083 respondentů (541 ve věku 12-18 let a 542 starších 18 let.) Výzkum byl reprezentativní pro každou věkovou skupinu zvlášť podle pohlaví, vzdělání, místa bydliště atd.
Podle výsledků našeho průzkumu má s posíláním intimních fotografií nebo videí více zkušeností dospělá populace (33 %) než nezletilá část dotázaných (14 %), z nichž 35 % mladistvých a 19 % dospělých toho lituje a znovu by intimní obsah neposlali. 15 % mladistvých dívek, které fotku poslaly uvedlo, že tak učinily pod nátlakem.
Nejčastěji je intimní obsah posílán mezi partnery, třetina lidí (23 % mladistvých a 17 % dospělých) nicméně uvedla, že intimní fotky poslala úplným cizincům.
Každý dvacátý mladiství se stal obětí vydírání skrze poslané intimní fotografie. 7 % dotázaných nezletilých uvedlo, že jejich fotografie byly zneužity a rozšířeny dál bez jejich souhlasu. To stejné uvedlo 1 % dospělých.
Dobrou zprávou je, že až dvě třetiny dotázaných si dávají pozor, aby na fotografii nebyla vidět jejich tvář nebo jiné znaky, které by mohly prozradit jejich totožnost.
V reakci na výsledky výzkumu vytvořila společnost ESET webové stránky www.tonevymazes.cz, na kterých můžete najít rady, jak bezpečně sdílet intimní fotografie a vyhnout se tak jejich zneužití.
Více informací o výsledcích našeho výzkumu, názory psycholožky Jarmily Tomkové a další naleznete zde.
Prezidentský volební model červenec 2022 | Nejvyšší podporu mají Andrej Babiš a Petr Pavel, následují Marek Hilšer a Danuše Nerudová
18.08.2022
V červencovém prezidentském modelu
na
prvním místě zůstává Andrej Babiš (25,5
%). Druhý
je Petr Pavel (21
%). Oba mají stejnou
podporu, jako v červnovém šetření.
O třetí
místo se dělí Marek
Hilšer a Danuše Nerudová (7,5
%). Josef
Středula je
pátý (7 %).
V případném druhém
kole prezidentských voleb by do druhého kola postoupil Andrej Babiš a Petr
Pavel. Na základě rozhodnutých voličů,
kteří by přišli k volbám, by zvítězil Petr Pavel (59,5 %). Téměř
čtvrtina respondentů si ale není jista, koho a zda by v druhém kole volila.
Nejvyšší
volební potenciál pro
první kolo volby má Petr
Pavel (34,4 %). Druhý
nejvyšší potenciál má
Andrej Babiš
(33,5 %), který má ovšem nejvyšší
volební jádro
(19 %). Dále
mají nejvyšší potenciál Pavel Fischer (21,1
%), Marek
Hilšer (19,1 %), Danuše
Nerudová (17,5 %), Josef
Středula (15,5 %) a Miroslava
Němcová (15,4 %).
Lidí, kteří plánují volební účast, ale nemají jasno v podpoře konkrétního kandidáta, oproti minulému šetření opět přibylo (50,5 %).
Celou zprávu k prezidentskému modelu prohlížejte zde.
Sněmovní volební model červenec 2022 | Na prvním místě je ANO, dále ODS, SPD a Piráti
13.08.2022
Dle
červencového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo
sedm politických stran a hnutí.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (30 %) následované ODS (15,5 %) a SPD (12,5 %). Souhrnná podpora stran ve vládní koalici čítá 41 %.
Volební
potenciál u hnutí ANO oproti minulému volebnímu modelu mírně klesl, ovšem
voličské jádro naopak mírně vzrostlo a je nadále nejvyšší ze všech politických
subjektů (22,1 %).
Pokles
preferencí, jádra i potenciálu
zaznamenala ODS. Nárust potenciálu byl zjištěn u SPD (16,1 %), nicméně voličské
preference této strany zůstávají totožné jako v minulém volebním modelu (12,5
%).
Preference
mírně vzrostly hnutí
STAN (5,5 %). Oproti minulému volebnímu
modelu nastal u Pirátů drobný
pokles preferencí (10,5
%) i volebního
potenciálu (16 %).
Do Poslanecké sněmovny by se ve srovnání s volbami v říjnu 2021 dostala ČSSD, nedostala by se KDU-ČSL. Zisk STAN, ČSSD, TOP 09 a KDU-ČSL se však pohybuje kolem hranice 5 % a nelze tak spolehlivě určit, zda je jejich podpora nad touto hranicí či pod ní.
Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.
Mezinárodní výzkum PIAAC
12.08.2022
Jsou obyvatelé České republiky schopni plnohodnotně se zapojit do života v dnešní společnosti? Máme dostatečné dovednosti, které bychom mohli uplatnit na trhu práce i v sociální sféře? Jak si v těchto problémech stojíme ve srovnání s jinými státy a jak se tyto naše schopnosti změnily za posledních deset let? Na tyto a další otázky se snažíme odpovědět v rámci výzkumu PIAAC.
Výzkum je pořádán Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V České republice je jeho realizátorem Národní pedagogický institut ČR. Sběr dat má na starosti agentura Median společně s agenturou STEM/MARK.
Díky opakování výzkumu v desetiletých
cyklech (v současné době probíhá druhý cyklus), jsme schopni sledovat změny
v čase.
Kromě České republiky je do výzkumu zapojeno více než 30 států z celého světa, díky tomu můžeme zjistit, jak si ČR stojí v porovnání s nimi, jaké jsou naše nedostatky a poučit se od zemí, které jsou v daných oblastech před námi.
Výzkum bude probíhat v tisících náhodně vybraných domácnostech po celé republice. Pokud Vás osloví některý z našich tazatelů, nebojte se zúčastnit. Data, která získáme, budou zcela anonymní, avšak velmi důležitá.
Pro více informací o výzkumu nebo jeho realizátorech se podívejte na web výzkumu. A jestli chcete být stále v obraze, sledujte na facebooku nás i PIAAC.
Prezidentský volební model červen 2022 | Nejvyšší podporu má nadále Andrej Babiš, druhý Petr Pavel se na něj dotahuje
01.08.2022
V červnovém prezidentském modelu na prvním místě zůstává Andrej Babiš (25,5 %). Druhý Petr Pavel se na něj ve srovnání s předchozím modelem dotahuje (21 %). Na třetím místě je nadáleJosef Středula (9 %). Oproti minulému prezidentskému modelu si polepšila Danuše Nerudová (7 %).
Z hlediska volebního potenciálu
jsou první dvě místa opačná – na prvním je Petr Pavel (34,4 %), na
druhém místě Andrej Babiš (33,5 %). Třetí nejvyšší volební potenciál
má Pavel Fischer (21,1 %) následovaný Markem Hilšerem (19,1 %), Danuši
Nerudovou (17,5 %) a Josefem Středulou (15,5 %).
Andrej Babiš má nejvyšší podporu mezi lidmi ve věku 65 let a více a lidmi jen se základním vzděláním, Petr Pavel především mezi těmi ve věku 18 až 24 leta vysokoškolsky vzdělanými.
Lidí, kteří plánují volební účast, ale nemají jasno v podpoře konkrétního kandidáta, oproti minulému šetření mírně přibylo (45 %).
Celou zprávu k prezidentskému modelu prohlížejte zde.
Sněmovní volební model červen 2022 | Na prvním místě je ANO, STAN ztrácí
29.07.2022
Dle červnového volebního modelu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických hnutí a stran.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (29,5 %) následované ODS (16,1 %) a SPD (12,5 %).
Volební potenciál i jádro hnutí ANO oproti minulému volebnímu modelu posílily. Nárůst preferencí, jádra i potenciálu zaznamenala též Česká pirátská strana. Mírný nárůst zaznamenalo i SPD (12,5 %).
Výrazný propad byl zjištěn u hnutí STAN (4,8 %), které by se tak do Poslanecké sněmovny nedostalo. Drobný pokles nastal také u ODS (16,1 %), nicméně u této politické strany pozorujeme zároveň mírný nárůst volebního jádra.
Do
Poslanecké sněmovny by
se oproti volbám v říjnu 2021 dostala ČSSD, nedostaly
by se naopak STAN a KDU-ČSL.
Zisk TOP
09, STAN a KDU-ČSL se
však pohybuje kolem hranice 5 % a nelze tak spolehlivě určit, zda je
jejich podpora nad touto hranicí či pod ní.
Vysoký volební potenciál (13 %) si připsala Strana zelených. Její preference činí 1,8 %.
Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.
Sněmovní volební model květen 2022 | Na prvním místě je ANO následované ODS a SPD
07.06.2022
Dle květnového volebního modelu nezahrnujícího předvolební koalice by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest hnutí a stran.
Nejvyšší voličské preference si udrželo hnutí ANO (28,5 %) následované ODS (16,5 %) a SPD (11,5 %).
Volební potenciál hnutí ANO mírně poklesl, volební jádro naopak posílilo. Drobný nárůst preferencí, jádra i potenciálu zaznamenalo též hnutí SPD.
Z předvolební koalice SPOLU má nejvyšší preference ODS. Preference Pirátů a STAN jsou téměř vyrovnané. Hnutí STAN má vyšší volební potenciál, Piráti vyšší voličské jádro.
Prostým součtem by strany tvořící koalici SPOLU měly podporu 25,5 % respondentů, v případě koalice Pirátů a STAN by to bylo 17,5 %. Strany vládní koalice by tak prostým součtem měly podporu 43 %.
Do Poslanecké sněmovny by se oproti volbám v říjnu 2021 dostala ČSSD, nedostaly by se naopak TOP 09 a KDU-ČSL. Zisk všech tří stran se však pohybuje kolem hranice 5 % a nelze tak spolehlivě určit, zda je jejich podpora nad touto hranicí či pod ní.
Celou zprávu ke sněmovnímu modelu prohlížejte zde.
Prezidentský volební model květen 2022 | Nejvyšší podporu má Andrej Babiš následovaný Petrem Pavlem, třetí je nově Josef Středula
03.06.2022
Novinkou v květnovém prezidentském modelu je nárůst preferencí Josefa Středuly, který se stal třetím nejčastěji uváděným kandidátem, ale jeho volební potenciál je nízký. Může to být způsobeno podporou od prezidenta Miloše Zemana a silnějším zviditelněním v médiích.
Na prvním místě je Andrej Babiš (28,5 %). Oproti minulému šetření si mírně polepšil a je to pravděpodobně důsledek intenzivní kontaktní kampaně. Na druhém místě zůstává Petr Pavel (19,5 %) s téměř stejným výsledkem jako v předchozím prezidentském modelu. Na třetí místo se nově dostal Josef Středula (7,5 %).
Z hlediska volebního potenciálu jsou první dvě místa stejná – na prvním je Andrej Babiš (34,5 %), na druhém Petr Pavel (28,9 %). Třetí nejvyšší volební potenciál má Pavel Fischer (20,2 %) následovaný Markem Hilšerem (16,6 %), Miroslavou Němcovou (14,5 %) a Josefem Středulou (11,9 %).
Lidí, kteří plánují volební účast, ale nemají jasno v podpoře konkrétního kandidáta, je oproti minulému šetření mírně méně (44,5 %).
Celou zprávu k prezidentskému modelu prohlížejte zde.
Od začátku války Češi více sympatizují se západní demokratickou Evropou
24.05.2022
Od začátku pandemie spolupracujeme s Psychologickým ústavem Akademie věd na longitudiálním výzkumu. Data z páté vlny ukazují, že od začátku války cítí Češi více sounáležitosti se západní Evropou, než před válkou.
Vztahy k Rusům žijícím v České republice po vypuknutí války značně ochladly, naopak méně Čechů cítí antipatie k ukrajinské menšině.
Ptali jsme se také, zda a jak by Češi měli pomoci Ukrajincům při obraně domoviny. Většina respondentů (76 %) považuje za nejlepší cestu humanitární pomoc. Nemalá část dotázaných respondentů (54 % ) by také na Ukrajinu poslala zbraně.
Nejčastěji prožívané emoce byly, oproti očekávání, pozitivní, převažoval obdiv k odhodlání a odvaze Ukrajinců.
Přečtěte si celý článek vydaný na webu Akademie věd zde.
