Změn klimatu se bojí tři ze čtyř Čechů. Maso omezit nehodlají, mají strach ze ztráty pohodlí
18.09.2023
Agentura Median realizovala pro Český rozhlas ve dnech 12.-14. září průzkum ohledně klimatických změn.
Celý článek je možné přečíst zde. Byl zveřejněn 18. 9. 2023 v 5:00.
Češi mají strach z klimatických změn, ničení životního prostředí, přelidnění nebo nedostatku potravin. Průzkum pro Český rozhlas se v polovině září ptal Čechů na jejich pocity ze stavu planety. Odpovídali na například na to, zda by byli ochotní přestat jíst maso nebo vyměnit cestu autem za hromadnou dopravu.
„Strach ze změn klimatu má většina – oteplování se bojí tři čtvrtiny Čechů, konkrétně 76 procent. Zhruba stejný počet lidí si myslí, že nejpravděpodobnější ekologickou katastrofou je zničení životního prostředí. Většina respondentů má také strach z přelidnění, nedostatku potravin nebo velkého snížení životní úrovně,“ popisuje výzkumník Štěpán Žádník z agentury Median, která průzkum prováděla.
„Všechny tyto oblasti skórovaly relativně vysoko. Více než polovina lidí se obávala každé z nich. Nejmenší obavy obecně vyjadřují starší lidé a lidé s nižším vzděláním. Pořád ale nejsou rozdíly tak výrazné, obava z budoucího vývoje planety je napříč společností hodně sdílená,“ doplňuje.
Klimatická úzkost
„Někdy mám i klimatickou úzkost, mám doopravdy depresi z toho, jak to s námi bude. Tento systém říká jednotlivcům, že mohou něco změnit, ale to je pouze vějička. Kupujeme ekologické a bio věci, dokud nám to peněženka dovolí. Ale skutečně jsme přesvědčení, že pokud se systém nezmění, tak jednotlivec zmůže velmi málo,“ líčí své pocity Kateřina, která byla oslovena v centru Prahy.
Podobnou reakci měli i ostatní respondenti průzkumu. A stejně jako Kateřina kritizovali lidé i přístup státu k udržitelnému rozvoji – podle většiny z nich nedělá pro podporu klimatu dost.
„Většina lidí tvrdí, že jsou ochotni se pro udržitelnost změnit. 70 procent lidí odpovědělo, že dělají pro podporu trvalé udržitelnosti v rámci svých možností maximum. Co se týká konkrétních kroků, tak zatímco zhruba 80 procent lidí nemá problém třídit odpad, šetřit energie, podporovat výsadbu stromů nebo nakupovat u farmářů, dělat některé jiné změny už tolik ochotní nejsou,“ vysvětluje Žádník.
„61 procent lidí by bylo ochotno upravit způsob, jakým cestují, méně jezdit autem a více začít používat MHD. Je tam ale druhá položka a tou je změna stravovacích návyků, omezování živočišných produktů. Tam se dostáváme pod polovinu, je v ní 45 procent všech dotázaných,“ doplňuje.
Ti, kteří v průzkumu odpověděli, že nedělají pro podporou trvalé udržitelnosti maximum, zároveň upřesnili, proč to tak je.
„Od změny lidi odrazuje hlavně strach ze ztráty pohodlí a životního standardu. Právě třeba to omezení masa nebo mléčných výrobků je totiž změna, kterou lidé nejvíc pociťují v každodenním životě,“ soudí mluvčí Asociace společenské odpovědnosti Tereza Novosadová Ocetková.
„Češi nejsou úplně spokojení s podporou udržitelnosti ze strany státu – a i to je může odrazovat, aby se sami chovali šetrněji,“ myslí si.
„Pokud veřejnost bude mít pocit, že udržitelná opatření přinesou jim samotným něco dobrého, a ne jenom omezování, náklady navíc, vyšší daně atd., tak mnohem raději přispějí vlastním dílem. Lidé nesmí mít pocit, že jejich snaha nic nezmění,“ dodává Novosadová Ocetková.
Stát by měl podle ní motivovat lidi dělat i malé změny, které je nebudou stát moc úsilí a u kterých uvidí nějaký dopad.
Průzkumu agentury Median pro Český rozhlas se mezi 12. a 14. zářím zúčastnila víc než tisícovka respondentů starších 18 let.
